15 C 358/2020

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobce částkou 5.000 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 20. dne v měsíci, k rukám žalobce, s účinností od 01. 09. 2021.

II. Dlužné výživné za období od 01. 09. 2021 do 31. 03. 2022 ve výši 10.500 Kč je žalovaný povinen splácet po částce 1.000 Kč měsíčně splatných spolu s běžným výživným až do úplného zaplacení, a to počínaje měsícem dubnem 2022.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném výživného ve výši 5.000 Kč měsíčně za období od 01. 01. 2020 do 31. 08. 2021, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 94.864 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zvýšení výživného z částky 3.500 Kč, které bylo stanoveno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] na částku 5.000 Kč měsíčně, a to s účinností od 01. 01. 2020. Žaloba byla odůvodněna tím, že v době posledního rozhodování soudu o výživném byl žalobce nezletilý a od té doby uplynulo více jak osm let, kdy došlo k významnému navýšení potřeb žalobce i k podstatným změnám v poměrech obou rodičů. V době podání žaloby byl žalobcem studentem čtvrtého ročníku Gymnázia [obec], kdy náklady na zahájení nového školního roku činily částku 6.000 Kč, dále žalobce navštěvuje fitness centrum, kde jeho matka měsíčně hradí částku 500 Kč. Dále matka žalobci v roce 2019 uhradila kurz autoškoly v částce 10.000 Kč. Žalobce dále ke svým poměrům uvedl, že žije ve společné domácnosti s matkou, babičkou ze strany matky a dvěma polorodými bratry, a to v domě ve vlastnictví matky žalobce, která tento získala v roce 2016 darem od své matky. Náklady žalobce vyčíslil na částku 4.000 Kč měsíčně zálohy na plyn, 3.000 Kč měsíčně záloha na elektřinu, 500 Kč měsíčně telefon, 1.000 Kč měsíčně hradí matka žalobci stavební spoření. Matka žalobce dále splácí úvěr ve výši 4.575 Kč, je zaměstnána jako operátor výroby ve společnosti [právnická osoba] s průměrným měsíčním příjmem 21.000 Kč čistého. Pobírá dětské příspěvky (kindergeld) na oba nezletilé bratry žalobce, a to ve výši [částka] na každé z dětí, dále výživné na obě děti v celkové výši 8.000 Kč. V průběhu řízení se poměry matky žalobce změnily v tom směru, kdy matce přibyla další vyživovací povinnost, a to k nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému 26. 11. 2020, kdy matka žalobce bude čerpat rodičovský příspěvek ve výši 10.000 Kč po dobu tří let. Po podání žaloby došlo rovněž k změně poměrů u žalobce, který ukončil studium gymnáziu maturitní zkouškou a byl přijat ke studiu na [obec] škole v [obec]. K majetkovým poměrům žalovaného se žalobce nedokázal vyjádřit, pouze uvedl, že nehradil a nehradí výživné řádně a včas, čímž vzniká na výživném dluh. V roce 2019 bylo proti žalovanému vedeno u zdejšího soudu trestní řízení pro zanedbání povinné výživy, přičemž následně žalovaný jednorázově dluh ve výši 59.500 Kč uhradil v důsledku čehož, byl následně zproštěn obžaloby. Žalovaný je dlouhodobě veden jako osoba spolupracující, u své manželky [jméno] [příjmení], podnikající v oblasti elektroinstalačního materiálu, kdy však fakticky tuto činnost zajišťuje žalovaný.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a nárok v ní uplatněný neuznával. Namítal, že jeho příjmové a majetkové poměry neumožňují zvýšení výživného, když má více závazků, které není schopen plnit a vůči žalovanému bylo vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kdy úpadek žalovaného byl řešen konkursem. Žalovaný nemá žádný hodnotný majetek a má příjem jako spolupracující osoba své manželky, přičemž základ daně za rok 2020 činil 113.000 Kč.

3. Při ústním jednání zástupce žalovaného doplnil, že žalovaný je zcela nemajetný, jeho příjem činí přibližně 10.000 Kč měsíčně, nemá další vyživovací povinnost a žije ve společné domácnosti s manželkou. Má ukončené středoškolské vzdělání – [ulice] zemědělská škola, obor agronom s tím, že v tomto oboru nikdy nepracoval. Namítal, že na výživném žádný dluh nemá a k jednorázovému uhrazení dlužného výživného v rámci trestního řízení uvedl, že mu finanční prostředky půjčil jeho bratr. Tyto mu musel splácet a na splátky mu finanční prostředky půjčila manželka. Dluhy, které byly uplatněny za žalovaným v rámci insolvenčního řízení činily 9.633.131 Kč, přičemž věřitelům bylo vyplaceno 1.403.036 Kč.

4. Mezi účastníky bylo nesporné -) o výživném pro žalobce bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým bylo zvýšeno výživné k žalobci z částky 2.100 Kč, na částku 3.500 Kč, -) žalobce po ukončení středoškolského vzdělání, pokračuje v prezenčním vzdělání na vysoké škole, nemovitost, ve které žalobce žije společně s matkou, sourozenci a babičkou byla matce žalobce darována její matkou.

5. Z pracovní smlouvy matky žalobce bylo zjištěno, že matka je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], se sídlem v [anonymizováno], a to od 01. 04. 2020 se základní hodinovou mzdou 93,10 Kč a příplatek 20 Kč během zkušební doby, následně s úkolovou mzdou dle plnění. Příjem matky pak činil dle výpisu z banky přibližně 21.000 Kč. Splátkovým kalendářem založeným na č. l. 15 spisu byla prokázána výše měsíční splátky úvěru matky žalobce, a to ve výši 4.575 Kč. Ze smlouvy o sdružených služeb dodávky elektřiny a plynu a předpisu záloh byla zjištěna výše měsíčních záloh matky žalobce, a to 3.000 Kč na elektřinu a 4.000 Kč na plyn. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření a výpisu transakcí z účtu bylo prokázáno, že matka hradí žalobci částku 1.000 Kč měsíčně na stavební spoření.

6. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 21. 07. 2014 č. j. [číslo jednací] bylo prokázáno zahájení exekučního řízení pro částku 30.800 Kč na dlužné výživné a 3.500 Kč běžné výživné měsíčně od 01. 04. 2014 do budoucna, kdy oprávněným byl tehdy nezletilý žalobce. Exekučním příkazem k provedení exekuce pozastavením řidičského oprávnění ze dne 11. 12. 2020 pak byla prokázána výše dlužného výživného na částku 84.000 Kč.

7. Ze smlouvy o pronájmu, výpisu z účtu pak bylo prokázáno, že žalobce hradí za ubytování měsíční částku 3.300 Kč, a to od 01. 09. 2021. Dále z potvrzení o odchozích úhradách byly prokázány náklady žalobce na pořízení vybavení do školy a z přehledu transakcí byly zjištěny platby žalovaného poukázány v rámci exekučního řízení, a to ve výši 7.000 Kč měsíčně v měsících únor, březen, květen, srpen 2021, dále v měsíci dubnu 2021 bylo uhrazeno celkem 14.000 Kč, rovněž tak i v červnu 2021, v červenci 2021 pak částka 1.500 Kč a v září 2021 celkem částka 14.000 Kč.

8. Oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 20. 04. 2021 byla prokázána výše rodičovského příspěvku na nezletilého [jméno] [příjmení], a to 10.000 Kč měsíčně od 01. 05. 2021.

9. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] včetně seznamu přihlášených pohledávek bylo prokázáno, že celkové příjmy majetkové podstaty činily 1.644.536 Kč.

10. Daňovým přiznáním žalovaného za rok 2020 byl prokázán dílčí základ daně 112.934 Kč. 11. dělením o vyčíslení dlužného výživného včetně plnění pak byly prokázány jednotlivé platby a dále, že žalovaný výživné hradil v roce 2021, a to v částkách vyšších než 3.500 Kč.

12. Na původně žalobcem navržených listinách z trestního spisu zdejšího soudu [spisová značka] žalobce následně netrval, když tvrzení, která měly tyto listiny prokazovat, žalovaný nikterak nezpochybňoval. Z tohoto důvodu nebyly k důkazu provedeny.

13. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: O výživném pro žalobce bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem [anonymizováno] v [obec] ze dne 27. 12. 2012 č. j. [číslo jednací], kterým bylo zvýšeno výživné k žalobci z částky 2.100 Kč, na částku 3.500 Kč. V době posledního rozhodování soudu žalobce navštěvoval 4. třídu základní školy, matka žalobce byla na rodičovské dovolené, měla celkem dvě vyživovací povinnosti, byla vdaná a s manželem a nezletilými dětmi bydlela v nájemním bytě o velikosti 3+1, kde náklady na bydlení činily cca 10.000 Kč, dále pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč a byl jí vyplácen příspěvek na bydlení. Žalovaný v době posledního rozhodování soudu o výživném žil ve společné domácnosti s přítelkyní, dosahoval výdělku ve výši 60.000 Kč měsíčně, měl další dvě vyživovací povinnosti v celkové výši 8.000 Kč. Žalobce žije ve společné domácnosti s matkou, babičkou ze strany matky a dvěma polorodými bratry, a to v domě ve vlastnictví matky žalobce, který tento získala v roce 2016 darem od své matky. Náklady na bydlení činí měsíčně částku 4.000 Kč zálohy na plyn, 3.000 Kč měsíčně záloha na elektřinu, 500 Kč měsíčně telefon, 1.000 Kč měsíčně hradí matka žalobci stavební spoření. Matka žalobce byla zaměstnána jako operátor výroby ve společnosti [právnická osoba] s průměrným měsíčním příjmem 21.000 Kč čistého. Pobírá dětské příspěvky (kindergeld) na oba nezletilé bratry žalobce, a to [částka] Eur na každé z dětí, dále výživné na obě děti v celkové výši 8.000 Kč. Matce žalobce přibyla další vyživovací povinnost, a to k nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému 26. 11. 2020, kdy matka žalobce čerpá od 1. 5. 2021 rodičovský příspěvek ve výši 10.000 Kč po dobu tří let. V průběhu řízení žalobce ukončil studium gymnázia maturitní zkouškou a byl přijat ke studiu na [obec] škole v [obec], kde za ubytování hradí měsíční částku 3.300 Kč, a to od 01. 09. 2021. Žalovaný v současné době žije ve společné domácnosti s manželkou a kromě žalobce nemá další vyživovací povinnost. Má příjem cca 10.000 Kč měsíčně jako spolupracující osoba své manželky. Žalovaný má dluhy v řádů milionů korun, prošel insolvenčním řízením, kdy úpadek žalovaného byl řešen konkursem, v rámci kterého došlo pouze k částečnému uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou. Žalovaný výživné řádně nehradil, v důsledku čehož bylo na jeho osobu zahájeno exekuční řízení a trestní řízení pro zanedbání povinné výživy, přičemž následně dlužné výživné jednorázově uhradil a řízení bylo zastaveno.

14. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

15. Podle ustanovení § 923 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, mění-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

16. Podle ust. § 910 odst. 1, 2 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

17. Podle ustanovení § 913 odst. 1, 2 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě, zda nepodstupuje přiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

18. Podle ust. § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

19. V daném případě má soud za prokázané, že na straně žalobce zcela zjevně došlo k výrazné změně poměrů, které dle ust. § 923 občanského zákoníku odůvodňovaly zvýšení výživného, neboť se s ohledem na jeho věk, přirozený vývoj a přechod na vyšší stupně vzdělávání (nejdříve středoškolský a od 1. 9. 2021 vysokoškolský) výrazně navýšily jeho potřeby, když o výživném pro žalobce bylo naposledy rozhodováno před víc jak 9 lety. Rovněž u žalovaného došlo ke změně poměrů, kdy mu ubyly dvě vyživovací povinnosti a výrazně mu poklesl příjem, když dosahuje jako spolupracující osoba příjmu okolo 10.000 Kč. Kritériem pro stanovení výživného jsou jednak potřeby žalobce jako oprávněné osoby, jednak současně i schopnosti a možnosti žalovaného jako osoby povinné. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalovaný neprokázal své schopnosti a možnosti ve výše uvedeném smyslu. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal snahu svou tíživou finanční situaci zlepšit, když je nepochybné, že jako absolvent střední školy s maturitou, v produktivním věku, by na současném pracovním trhu našel zaměstnání, kde by mohl dosahovat vyššího příjmu, než jakého dosud jako osoba spolupracující dosahuje, tak aby mohl hradit své závazky, přičemž výživné je závazek přednostní a soud tak na dluhy žalovaného nemohl brát zřetel. Žalovaný rovněž netvrdil, že by měl nějaké zdravotní problémy, které by ho v získání lukrativnějšího zaměstnání nějakým způsobem limitovaly. Pochybnosti ohledně nemožnosti žalovaného hradit zvýšené výživné žalobci pak vyvolávají i platby výživného v rámci exekuce, kdy povinný byl schopen hradit i částky vyšší než stanovených 3.500 Kč (viz. platby např. za měsíc květen 2021). Soud tak uzavřel, že je v možnostech a schopnostech žalovaného zvýšené výživné hradit, a proto soud žalobě co do základu vyhověl. Povinnost hradit zvýšené výživné však soud stanovil až s účinností od 1. 9. 2021, kdy žalobce zahájil studia na Západočeské univerzitě v [obec] a vznikly mu tak další zvýšené náklady spojené s ubytováním, dojížděním apod. a nikoliv zpětně od 1. 1. 2020, když má za to, že by zvýšením výživného zpětně došlo k neúměrnému zatížení žalovaného a ohrožení faktického placení výživného. Za období od 01. 01. 2020 do 31. 08. 2021 tak soud žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 94.864 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 2 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 300.000 Kč sestávající z částky 9.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9.500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 6. 2021, z částky 9.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 9. 2021, z částky 9.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 12. 2021, z částky 9.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 2. 2022 a z částky 9.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 4. 2022 včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 78.400 Kč ve výši 16.464 Kč.