15 C 94/2023

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro určení závětního dědice

I. Určuje se, že žalobkyně je dědičkou zůstavitele pana [jméno] [příjmení], narozeného [datum] ze závěti ze dne 29. 04. 2022, a to v rozsahu v listině specifikovaném.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32.492 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 17. 03. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že je závětním dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém dne [datum] (dále jen,,Zůstavitel“), ze závěti ze dne 29. 04. 2022 (dále jen„ Sporná závěť“). Skutkově uváděla, že žalovaná byla v minulosti družkou zůstavitele, přičemž partnerské soužití bylo ukončeno nejpozději k roku 2020. V průběhu roku 2021 se v důsledku onkologického onemocnění výrazně zhoršil zdravotní stav Zůstavitele. Vzhledem k tomu, že tento stav Zůstaviteli neumožňoval samostatně fungovat a zajistit si obstarání vlastních základních potřeb a zároveň neměl nikoho, kdo by se o něho postaral, nabídla mu žalobkyně, která byla zdravotní sestrou, aby se k ní nastěhoval, jelikož je pojilo více než třicetileté přátelství. Žalobkyně tak o Zůstavitele pečovala až do jeho úmrtí a rovněž mu vypravila pohřeb. Během soužití žalobkyně se Zůstavitelem pořídil Zůstavitel dne 29. 04. 2022 allografní závěť, kterou ustanovil dědicem svého veškerého majetku právě žalobkyni. Tuto závěť podepsali dva svědci. Součástí pozůstalosti byly i tyto nemovité věci: pozemek s parcelním [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1135 m2, jehož součástí je na něm stojící stavba s [adresa], část [územní celek], rodinný dům, pozemek s parcelním [číslo] – zahrada o výměře 474 m2 a pozemek s parcelním [číslo] – trvalý travní porost o výměře 851 m2. V pozůstalostním řízení po Zůstaviteli vedeném soudní komisařkou Mgr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že Zůstavitel za života pořídil celkem dvě závěti, a to závěť ze dne 04. 04. 2019 ve formě veřejné listiny, kterou ustanovil svým univerzálním dědicem žalovanou a následně pak Spornou závěť ze dne 29. 04. 2022, kterou ustanovil žalobkyni dědičkou svého nemovitého majetku. Oba svědci, kteří podepsali Spornou závěť, byli vyslechnuti v rámci pozůstalostního řízení, kdy uvedli, že Zůstavitel, a to v jejich společné přítomnosti, je seznámil s obsahem své poslední vůle - závětí, kdy v návaznosti na jeho prohlášení a vysvětlení svědci také připojili své podpisy na předmětnou listinu.

2. Přípisem právního zástupce žalované ze dne 19. 10. 2022 byla vůči Sporné závěti vznesena námitka pravosti a neplatnosti závěti pro údajné formální nedostatky a dále z důvodu, že nemá být pravým projevem vůle Zůstavitele. V důsledku toho vyzval soudní komisař žalobkyni usnesením č. j. 30 D 584/2022-56 ze dne 31. 01. 2023 s právní mocí 18. 02. 2023, aby ve lhůtě dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto usnesení podala u zdejšího soudu žalobu na určení, že je dědičkou Zůstavitele ze Sporné závěti proti žalované, neboť právo žalobkyně se opírá o soukromou listinu. Žalobkyně má za to, že i s ohledem na skutečnost, že Zůstavitel nad rámec svých povinností dokonce seznámil přítomné svědky s obsahem listiny, svědci nemají žádné pochybnosti o tom, že zůstavitel v listině uvedl svou poslední vůli.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a nárok v ní uplatněný neuznávala. Připomněla, že Sporná závěť je soukromou listinou, pro kterou platí podle ustanovení § 565 odst. 1 věty první OZ, že je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, tedy na žalobkyni, aby prokázala její pravost a správnost. Žalovaná namítla neplatnost Sporné závěti z důvodu formálních nedostatků předpokládaných v ustanovení § 1532 a násl. OZ, jakož i z důvodu, že závěť není pravým projevem vůle zůstavitele. Žalovaná dále zpochybnila výpovědi svědků vyslechnutých v rámci pozůstalostního řízení, když se jí výpovědi jeví jako neúplné a v hrubém rozporu se skutečnosti uváděnými žalobkyní v žalobě. Poukazovala na žalobkyní tvrzené rapidní zhoršení zdravotního stavu Zůstavitele, a který mu dle žalobkyně neumožňoval ani obstarání vlastních základních potřeb. V době podpisu Sporné závěti se v bytě měl Zůstavitel nacházet sám, jen v přítomnosti svědků, což se žalované jeví jako zcela nepravděpodobné. Domnívá se tak, že Zůstavitel nebyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu způsobilý závěť pořídit a dále, že podpis Zůstavitele na sporné závěti není jeho pravým podpisem.

4. Při ústním jednání konaném dne 01. 08. 2023 účastníci setrvali na svých stanoviscích a zástupkyně žalované dále doplnila, že svědkyně [příjmení] sama před soudním komisařem uvedla, že je blízkou přítelkyní žalobkyně a sama tato okolnost, tak způsobuje neplatnost závěti. Účastníci zároveň učinili nespornými následující skutková tvrzení:-) žalobkyně byla dlouholetá přítelkyně zůstavitele [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelého dne [datum], nejednalo se o vztah partnerský,-) žalobkyně je závětní dědička ze závěti ze dne 29. 4. 2022,-) žalobkyně o zůstavitele pečovala tak, jak je uvedeno v čl. II. žaloby,-) žalovaná byla družkou zůstavitele, kdy toto partnerské soužití bylo ukončeno nejpozději k roku 2020,-) existence závěti zůstavitele ze dne 4. 4. 2019 ve formě veřejné listiny, ve které ustanovil univerzálním dědicem žalovanou,-) předmět allografní závěti ze dne 29. 4. 2022, tedy vymezení nemovitých věcí, to pozemek s parcelním [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1135 m2, jehož součástí je na něm stojící stavba s [adresa], část [územní celek], rodinný dům, pozemek s parcelním [číslo] – zahrada o výměře 474 m2 a pozemek s parcelním [číslo] – trvalý travní porost o výměře 851 m2.

5. Sporným mezi účastníky zůstala otázka pravosti podpisu Zůstavitele na Sporné závěti, dále to, zda svědkyně [jméno] [příjmení] je osobou blízkou žalobkyni a způsobilost Zůstavitele pořídit allografní závěť dne 29. 04. 2022.

6. K důkazu byly provedeny ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 30 D 584/2022 protokoly o výslechu svědků [příjmení] a [příjmení]. Svědek [příjmení] v rámci pozůstalostního řízení vypovídal ve shodě se svým níže uvedeným výslechem před procesním soudem.

7. Při svém výslechu svědkyně [příjmení] v rámci pozůstalostního řízení uvedla, že je dlouholetou kamarádkou žalobkyně. Zůstavitele znala asi čtyři měsíce. K žalobkyni chodila často na návštěvy. Koncem dubna 2022 se jí Zůstavitel zeptal, jestli by byla ochotná a nedala mu iniciály a nepodepsala závěť jako svědek. Ptal se i svědka [příjmení], u čehož byla přítomna. Pak když přišla opět na návštěvu, jí dal závěť podepsat. V té době byla Sporná závěť bez podpisů. V jakém pořadí Spornou závěť podepisovala, si již nepamatovala.

8. Soud ve věci vyslechl svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že Zůstavitele znal asi 6 nebo 7 let. Jezdil k němu do truhlárny, když potřeboval něco od dřeva. Nějakou dobu s ním v kontaktu nebyl, a to asi po dobu tří let. Pak mu Zůstavitel zavolal, že by potřeboval nějaké úpravy ve svém domě v Nových [obec]. Šlo o opravu zábradlí. Svědek se domnívá, že to bylo na podzim. Když za Zůstavitelem přijel, tak probrali, co je potřeba. Po novém roce mu Zůstavitel volal s tím, že to již nepotřebuje, když jeho zdravotní stav mu neumožňuje, aby v domě bydlel, a že bydlí u žalobkyně. [jméno] by však nějaké úpravy potřeboval. Svědek za ním přijel do Tuhnic u Penny. Domluvili se, co je potřeba udělat, tak třikrát nebo čtyřikrát byl v bytě zaměřit, co potřeboval. V průběhu toho ho zůstavitel požádal, aby byl svědkem závěti, že by ji sepsal a až to bude mít hotové, že zavolá. Volal svědkovi asi koncem dubna, že to má připravené a svědek za ním jel ještě téhož dne. Byl tam akorát Zůstavitel a ta druhá paní, žalobkyně tam nebyla. Zůstavitel mu předložil závěť, svědek si jí přečetl, vrátil jí zůstaviteli, který ji podepsal, poté ji podepsal svědek a pak paní [příjmení]. Zároveň ho Zůstavitel požádal, aby si závěť nechal u sebe a v případě, že se něco stane, ji předal žalobkyni. U toho byl přítomen pouze svědek a Zůstavitel. Následně mu volala žalobkyně, že ty věci již nebudou potřeba, že Zůstavitel zemřel. Asi za dva až tři dny jel svědek do bytu žalobkyně pro nějaké věci, co udělal a přitom žalobkyni předal závěť. Stalo se tak mezi dveřmi, byla překvapená, nevěděla, co to má znamenat, tak jí svědek stručně nastínil, jak to proběhlo. Dle svědka se Zůstavitel pohyboval s chodítkem, dělalo mu problémy si sednout. Jiných problémů si nevšiml. Nepřišel mu úplně nemohoucí. Po mentální stránce byl úplně v pořádku. Potvrdil, že při podpisu závěti byli přítomni všichni tři. Když přišel, tak tam paní [příjmení] už byla. Svědek dále potvrdil, že Zůstavitel věděl, že se jedná o závěť. Uvedl dále, že obsahem bylo něco jako, že při plném vědomí odkazuje svůj majetek [celé jméno žalobkyně]. Přesně si to již nepamatoval.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] se k jednání soudu opakovaně nedostavovala a zaslala soudu přípis v tom směru, že odepírá výpověď, aby nezpůsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým i někomu jinému (viz č. l. 35 spisu) a dále lékařskou zprávu, dle které její zdravotní stav nedoloval účastnit se úředních jednání. K jednání se nakonec dostavila dne 16. 01. 2024, kdy uvedla, že nemá žádné zákonné důvody odmítnout výpověď. Pouze vypovídat nechtěla. Z uvedeného důvodu soudu zaslala výše uvedený přípis. Po poučení podle § 126 o.sř uvedla, že vypovídat bude. Uvedla, že žalobkyně je její dlouholetá kamarádka, znají se třicet let. Jezdí k ní na kafe. Na dovolené apod. společně nejezdí. Jak často se s žalobkyní vídá, nevěděla. Tak jednou za 14 dní, možná dvakrát. Zůstavitele znala přes žalobkyni. Špatně chodil, měl vozíček, jinak byl v pořádku a normálně mluvil. Jakým druhem onemocnění Zůstavitel trpěl, svědkyně nevěděla. K aktu podpisu Sporné závěti svědkyně uvedla, že když byla u žalobkyně na kafi, tak jí zůstavitel řekl, že ve Varech nikoho nezná, a jestli by mu to svědkyně mohla podepsat. Žalobkyně byla v ten moment v bytě, jestli byla u rozhovoru, svědkyně nevěděla. Zůstavitel svědkyni řekl, že má přijít tak do 14 dnů. Když se pak dostavila, měl listinu připravenou a ukázal jí, kde to má podepsat. Co bylo obsahem listiny, jí řekl Zůstavitel. Přítomen byl dále druhý pán, který listinu rovněž podepisoval. Dle svědkyně se Zůstavitel k žalobkyni přistěhoval, protože se neměl o něj, kdo starat. Jak dlouho u ní bydlel, již nevěděla. Mohlo to být něco přes půl roku. V den podpisu Sporné závěti byl, dle svědkyně, již druhý pán v bytě přítomen, ona listinu podepsala a po ní ten druhý pán. Po podpisu odešla dříve. Ke vztahu se žalobkyní dále uvedla, že byly stále v kontaktu, všechno si říkaly. K dotazu, zda by jí nějak osobně zasáhlo, pokud by se žalobkyně dostala do nějakých těžkostí, svědkyně uvedla, že by jí to nebylo jedno a pokud by o to požádala, snažila by se jí pomoct. Obsah závěti si svědkyně vybavit nedokázala, ani to, kdo závěť podepisoval první. Ke vztahu Zůstavitele a žalobkyně uvedla, že se znali roky a žalobkyně ho brala spíše jako bratra. Znovu uvedla, že měla psychické problémy a nechtěla jít k soudu. U syna by však postupovala jinak, výpověď by neodmítla a uvedla, že se to přece nemůže srovnávat.

10. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu uvedla, že Zůstavitele znala třicet let. Jezdil za ní na rehabilitace, pak i domů nebo na zahrádku. Byli jako„ brácha se ségrou“ i se tak oslovovali, což žalobkyně doložila vánočním přáním podepsaným,,brácha [jméno]“. Před vánocemi 2021 jí volal, že mu není dobře, že zůstal v nemocnici. Když za ním byla, viděla, že těžce chodí, tak si ho vzala domů. Zůstavitel byl rád, protože byl sám a nebyl nikdo, kdo by se o něho postaral. Ke svědkyni [příjmení] uvedla, že jsou známé. Občas k ní svědkyně chodila na kafe, ale rozhodně ne tak často, jak uvedla svědkyně. Vídaly se tak jednou za měsíc. Někdy se neviděly tři měsíce. O závěti nevěděla. Ke zdravotnímu stavu Zůstavitele uvedla, že měl rakovinu tlustého střeva. Pomáhala mu do koupelny, s hygienou, prala mu. On byl schopen si sám uvařit. Byl soběstačný, akorát měl problémy s chůzí. Poslední dva měsíce již nebyl schopen řídit, proto ho vozila žalobkyně. Potvrdila, že jí po smrti Zůstavitele svědek [příjmení] předal závěť.

11. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, když žalovaná na tomto důkazu netrvala. Dále soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem k prokázání pravosti podpisu zůstavitele, který s ohledem na níže uvedený právní názor, shledal nadbytečným. Účastnický výslech žalované s ohledem na její zdravotní stav nebylo možné.

12. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně byla dlouholetá přítelkyně zůstavitele [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelého dne [datum], přičemž se nejednalo o vztah partnerský. Žalovaná byla v minulosti družkou zůstavitele, přičemž partnerské soužití bylo ukončeno nejpozději k roku 2020. V průběhu roku 2021 se v důsledku onkologického onemocnění výrazně zhoršil zdravotní stav Zůstavitele, který mu nadále neumožňoval samostatně fungovat a zajistit si obstarání vlastních základních potřeb a zároveň neměl nikoho, kdo by se o něho postaral. Žalobkyně, která byla zdravotní sestrou, nabídla Zůstaviteli, aby se k ní nastěhoval. Žalobkyně o Zůstavitele pečovala až do jeho úmrtí dne [datum] a rovněž mu vypravila pohřeb. Zůstavitel pořídil dne 4. 4. 2019 závět ve formě veřejné listiny, ve které ustanovil univerzálním dědicem žalovanou. Dne 29. 4. 2022 Zůstavitel pořídil allografní závěť, kterou podepsali současně přítomní dva svědci, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byly nemovité věci, to pozemek s parcelním [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1135 m2, jehož součástí je na něm stojící stavba s [adresa], část [územní celek], rodinný dům, pozemek s parcelním [číslo] – zahrada o výměře 474 m2 a pozemek s parcelním [číslo] – trvalý travní porost o výměře 851 m2. Závětní dědičkou ze Sporné závěti byla žalobkyně. Zůstavitel trpěl onkologickým onemocněním. Spornou závěť předal několik dní po úmrtí zůstavitele žalobkyni svědek [jméno] [příjmení].

13. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

14. Podle § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Podle § 1532 o. z. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

15. Podle § 1534 o. z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a že žalobkyně je závětní dědičkou ze Sporné závěti, když bylo prokázáno, že Sporná závěť je projevem pravé a vážné vůle Zůstavitele. V případě Sporné závěti se jedná o tzv. allografní závěť, která nebyla napsána vlastní rukou Zůstavitele a zároveň se nejedná o závěť pořízenou ve formě veřejné listiny. Pochybnosti žalované o pravosti podpisu Zůstavitele na Sporné závěti byly jednoznačně vyvráceny výslechy obou svědků, kteří potvrdili, že Zůstavitel před nimi tuto listinu podepsal. Dále potvrdili, že je Zůstavitel seznámil s obsahem Sporné závěti, kdy svědek [jméno] [příjmení] si dokonce listinu přečetl a svědkyni [jméno] [příjmení] tento obsah Zůstavitel sdělil. Skutečnost, že si již svědkyně konkrétně nepamatovala obsah Sporné závěti a přesné okolnosti jejího podpisu, lze přičítat době, která od podpisu listiny uběhla. Dále soud považuje za nutné zdůraznit, že Zůstavitel trpěl onkologickým onemocněním a z řízení nevzešly žádné pochybnosti o jeho způsobilosti, vzhledem k Zůstavitelovu zdravotnímu stavu, uzavřít allografní závěť. Další námitkou strany žalované bylo, že svědkyně [jméno] [příjmení] je osobou blízkou žalobkyni a v důsledku toho je Sporná závěť, dle ust. § 1540 odst. 1 o. z., neplatná. Ani tuto námitku soud neshledal důvodnou. Přestože svědkyně [jméno] [příjmení] o sobě mluvila jako o blízké přítelkyni žalobkyně, dle soudu o ní nelze uvažovat jako o osobě blízké ve smyslu ust. § 1540 odst. 2 věta druhá o. z. Jak svědkyně i žalobkyně potvrdily, jsou dlouholeté kamarádky, které se nepravidelně setkávají. Lze souhlasit se žalobkyní, že v průběhu řízení svědkyně opakovaně dokázala, že není osobou blízkou žalobkyni, když se na jednání soudu nedostavovala, což následně vysvětlila tím, že se jí nechtělo před soudem vypovídat, přestože zákonné důvody pro odepření výpovědi nemá. Zároveň uvedla, že pokud by se v soudním řízení jednalo o zájem jejího syna tedy osoby skutečně blízké, k jednání by se určitě dostavila, jelikož u syna„ to je přece něco jiného“. Lze tak uzavřít, jak ostatně svědkyně sama vypověděla, že pokud by žalobkyně utrpěla nějakou újmu, svědkyni by to mrzelo a pokud by o to žalobkyně požádala, snažila by se jí pomoci. Z toho však nelze usuzovat na osobu blízkou. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32.492 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč sestávající z částky 2.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 3. 2023, z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 5. 2023, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 8. 2023, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 10. 2023, z částky 2.500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 12. 10. 2023, z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 10. 2023, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 1. 2024 a z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 2. 2024 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25.200 Kč ve výši 5.292 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu za úkon„ Písemné podání soudu – replika ze dne 6. 6. 2022 (základní sazba úkonu)“, když žádné takové podání ze strany žalobkyně soudu doručenou nebylo.