16 C 244/2019

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Hendrichové a přísedících Jiřiny Sládkové a Jiřiny Sinkulové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro neplatnost zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalovaným žalobkyni dne 21. 06. 2019 je neplatné.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 132.686,24 Kč, [anonymizováno] rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na nezálohovaných nákladech státu – znalečném ve výši 17.215,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměnu žalovaným, které jí bylo doručeno dne 24. 6. 2019. Skutkově uváděla, že byla na základě pracovní smlouvy z 1. 6. 2012 zaměstnána u žalovaného na pozici malířky porcelánu. Dne 13. 3. 2018 se žalobkyni stal pracovní úraz, po kterém byla v pracovní neschopnosti až do března roku 2019. Podle lékařských posudků o zdravotní způsobilosti [anonymizováno] práci nemůže žalobkyně vykonávat práce v chladu a vlhku, dále práce zahrnující jemnou motoriku a ani žádné manuální práce, což ji po skončení pracovní neschopnosti neumožňovala nadále vykonávat práci na své dosavadní pozici. Následkem toho byla 15. 4. 2019 převedena na fiktivně vytvořenou pozici recepční. Na této pozici jí však byla přidělována práce, která nebyla v souladu s jejím zdravotním stavem a lékařským posudkem. Žalobkyně i nadále docházela na rehabilitace, ale žalovaný ji opakovaně odmítal vystavit propustku. Dne 24. 6. 2019 bylo žalobkyni doručeno okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, v němž žalovaný jako důvody uvedl opakované opuštění pracoviště v pracovní době, opakované odmítnutí vykonávat uloženou práci a používání mobilního telefonu. V reakci na to pak žalobkyně dne 26. 6. 2019 žalovanému oznámila, že i nadále trvá na dalším zaměstnávání. Dne 1. 7. 2019 jí žalovaný písemně odpověděl s tím, že trvá na tom, že pracovní poměr byl ukončen platně a že si nepřeje, aby u něj žalobkyně dále pracovala. Požadavky žalobkyně odmítl. Dle žalobkyně je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné, když je založené na neúplných a nepravdivých důvodech. Pokud odmítala vykonávat některé práce, pak šlo o práce neslučitelné s jejím zdravotním stavem a lékařským posudkem (např. utírání misek) [anonymizováno] neomluveným absencím žalobkyně, uvedla, že jí žalovaný neposkytl pracovní volno, ačkoliv [anonymizováno] tomu byl podle zákoníku práce povinen. Ke všem neomluveným absencím žalobkyně doložila potvrzení a ošetření od lékaře. Dále žalobkyně odmítla, že by byla přistižena v rámci pracovní doby při používání vlastního mobilního telefonu. Celou situaci žalobkyně hodnotí jako snahu žalovaného jí co nejvíce znepříjemnit práci, aby buď sama rozvázala pracovní poměr, anebo žalovaný získal jakoukoliv záminku pro okamžité zrušení pracovního poměru či výpověď.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že dne 13. 3. 2018 došlo [anonymizováno] pracovnímu úrazu žalobkyně, v důsledku, něhož byla žalobkyně v období od 13. 3. 2018 do 15. 3. 2019 v pracovní neschopnosti. Do práce nastoupila 24. 4. 2019. Podle lékařského posudku MUDr. [jméno] ze 14. 3. 2019 nebyla žalovaná z důvodu pracovního úrazu z 13. 3. 2018 způsobilá práce malířky porcelánu. Žalovaný vytvořil pro žalobkyni pracovní místo„ recepční, o kterém již předtím uvažoval. Pro žalobkyni připravil dodatek [anonymizováno] pracovní smlouvě z 1. 6. 2012 (dále jen„ Dodatek“), podle kterého by žalobkyně vykonávala tuto pozici s účinností od 15. 4. 2019. Nedílnou součástí Dodatku byla i pracovní náplň. Při poradě pracovníků dne 23. 4. 2019 tuto změnu pracovního zařazení žalobkyně s pracovníky projednal. Žalobkyně však Dodatek odmítla podepsat, což žalovaný vlastnoručně pod text této přílohy uvedl a přítomné pracovnice [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tuto listinu podepsaly. Žalobkyně prostřednictvím své zmocněnkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] zaslala žalovanému dne 24. 4. 2019 návrh dohody o skončení pracovního poměru s odkazem na ust. § 67 odst. 2 zákoníku práce ohledně vyplacení dvanáctinásobku průměrné mzdy. S touto nabídkou žalovaný nesouhlasil a zaslal žalobkyni svůj protinávrh dohody o rozvázání pracovního poměru, v němž bylo ujednáno odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku s důvodem ukončení„ z organizačních důvodů“. [anonymizováno] uzavření žádné z uvedených dohod mezi účastníky nedošlo. Dne 29. 4. 2019 vydal žalovaný vnitřní směrnici upravující povinnosti zaměstnanců a požadavky zaměstnavatele pro řádný výkon práce (dále jen„ Směrnice“), kterou při poradě se zaměstnanci projednal, následně žalovaný předložil praktickému lékaři MUDr. [jméno] s dotazem, zda tyto práce může žalobkyně s ohledem na její zdravotní stav vykonávat. MUDr. [jméno] vydal 29. 4. 2019 lékařský posudek, ve kterém uvedl, že žalobkyně je zdravotně způsobilá s podmínkou bez přetěžování pravé ruky, nemůže vykonávat činnost spojenou s jemnou motorikou pravé ruky, ale jako recepční je způsobilá. Žalobkyně opakovaně odmítala plnit přidělené pracovní úkoly a navíc byla opakovaně přistižena při používání mobilního telefonu. Dopisem ze dne 8. 5. 2019 žalovaný upozornil žalobkyni s odkazem na ust. § 301 zákoníku práce na porušování Směrnice, zejména zákazu používání soukromých mobilních telefonů v pracovní době, dále jí bylo vytknuto odmítání přidělované práce. Zároveň byla žalobkyně upozorněna, že v případě dalšího porušování pracovních povinností bude žalovaný nucen přistoupit [anonymizováno] podání výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Uvedené výtky žalobkyně dopisem z 15. 5. 2019 odmítla. Ke zlepšení situace na straně žalobkyně nedošlo. Dopisem ze dne 17. 5. žalovaný žalobkyni upozornil na další porušování pracovní kázně s tím, že v daném případě je možno přikročit i [anonymizováno] okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Ani v důsledku tohoto dopisu žalobkyně nepřistoupila [anonymizováno] žádné nápravě a nadále opouštěla pracoviště bez jakéhokoliv souhlasu zaměstnavatele a rovněž odmítala vykonávat jakoukoliv práci. Byl zjištěn počet zameškaných hodin 45, které žalovaný odmítl uhradit. V důsledku toho žalovaný přistoupil dne 21. 6. 2019 [anonymizováno] okamžitému zrušení pracovního poměru, a to v souladu s odkazem na předchozí upozornění podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 14. 9. 2020 č. j. 16 C 244/2019-110, kterým žalobu zamítl.4. [anonymizováno] včasnému odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením ze dne 22. 02. 2021 rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc byla vrácena [anonymizováno] dalšímu řízení. Odvolací soud soudu prvního stupně vytkl, že opomenul označit jako sporné naplnění důvodů, pro které žalovaný přistoupil [anonymizováno] okamžitému zrušení pracovního poměru, přestože se jedná o klíčové skutečnosti, v důsledku čehož soud řádně nesplnil svoji poučovací povinnost dle § 118a odst. 3 o. s. ř.. Dále bylo odvolacím soudem vytknuto, že napadený rozsudek z hlediska svého obsahu neodpovídal ustanovení § 157 o. s. ř. V odůvodnění chybí jednoznačné vyhodnocení, zda byl či nebyl uzavřen dodatek [anonymizováno] pracovní smlouvě, v důsledku čehož nebylo jasné, jakou pracovní pozici měla žalovaná vykonávat. Soud se nezabýval druhem přidělované práce, ani pracovním omezením žalobkyně. Nezabýval dostatečně tvrzenými absencemi na pracovišti, jejich důvody, ani nevyhodnotil, zda skutečně šlo o neomluvené absence. Dále zůstalo neobjasněno, zda žalovaný postupoval v souladu s ustanovení § 199 zákoníku práce a zda žalobkyně měla právo na volno s náhradou mzdy či ne, stejně jako, zda žádala o volno jen na nezbytně nutnou dobu a důvodně se obracela na zdravotnické zařízení v [obec]. Odvolací soud, rovněž soudu vytkl neprovedení znaleckého posudku z oboru zdravotnictví. Dle odvolacího soudu, tak nebylo bez dalšího možné uzavřít, že porušení vnitřní směrnice o používání soukromých mobilů na pracovišti, sám o sobě postačil pro postup podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

5. Mezi účastníky bylo nesporným, že:- dne 1. 6. 2012 byla mezi účastníky uzavřena pracovní smlouva na pozici malířka porcelánu (dále jen„ Pracovní smlouva“),- dne 13. 3. 2018 došlo [anonymizováno] pracovnímu úrazu žalobkyně, který žalovaný uznal a nahlásil opožděně,- pracovní neschopnost žalobkyně trvala do 18. 3. 2019,- sepsání dodatku ze dne 15. 4. 2019 [anonymizováno] Pracovní smlouvě (dále jen„ Dodatek“), který však žalobkyně nepodepsala,- podání návrhu dohody o rozvázání pracovního poměru zástupkyní žalobkyně dne 24. 4. 2019,- vydání vnitřní směrnice žalovaným dne 29. 4. 2019,- okamžité zrušení pracovního poměru daného žalovaným žalobkyni dne 21. 6. 2019 a žalobkyní převzaté dne 24. 6. 2019,- dopisem ze dne 26. 6. 2019 oznámila žalobkyně žalovanému, že trvá na dalším zaměstnávání,- přípisem ze dne 1. 7. 2019 žalovaný odmítl požadavky žalované, s tím, že trval na platném ukončení pracovního poměru žalobkyně,- písemné výtky, které byly žalobkyni zaslány ohledně plnění jejích pracovních povinností dne 8. 5. a 17. 5. 2019.6. [příjmení] pak zůstala otázka uzavření Dodatku, naplnění důvodů uvedených v okamžitém zrušení pracovního poměru, zda žalobkyně důvodně odmítala přidělovanou práci, důvody opouštění pracoviště žalobkyní.7. [anonymizováno] důkazu ohledně pracovní způsobilosti žalobkyně byl proveden lékařský posudek MUDr. [jméno] [jméno] ze dne 14. 3. 2019, ze kterého vyplývá, že žalobkyně v důsledku pracovního úrazu není způsobilá práce malířka porcelánu. Z dalšího lékařského posudku MUDr. [jméno] pro účely posouzení zdravotní způsobilosti [anonymizováno] práci ze dne 29. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně je zdravotně způsobilá s podmínkou, že je způsobilá práce jako recepční bez přetěžování pravé ruky, přičemž nemůže vykonávat činnost spojenou s jemnou motorikou pravé ruky a není schopná práce ve vlhku a chladu a práce manuální. Tento závěr vychází rovněž z posudku ze dne 17. 5. 2019 a dále je nově připojen závěr, že u žalobkyně je možná jednoduchá fyzicky nenáročná činnost levé horní končetiny. MUDr. [jméno] [jméno] byl rovněž vyslechnut jako svědek, kdy odkázal na závěry svých posudků pro zaměstnavatele a dodal, že žalobkyně je způsobilá vykonávat pozici recepční v jednosměnném provozu, ale bez přetěžování pravé ruky a není schopná vykonávat činnost s jemnou motorikou pravé ruky. Dále uvedl, že 26. 4. 2019 mu žalobkyně donesla zprávu Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve [obec], z níž je patrné, že žalobkyně není a nebude schopná manuální práce ve vlhku a chladu. Proto svědek dne 29. 4. 2019 upřesnil pracovní posudek v tom směru, že žalobkyně je schopná pracovat jako recepční s výše uvedenými omezeními, tedy bez přetěžování pravé ruky a kromě činnosti s jemnou motorikou pravé ruky a nově konstatoval, že není schopna práce ve vlhku a chladu a práce manuální. Po nahlédnutí do přílohy Dodatku [anonymizováno] jednotlivým druhům práce svědek uvedl, že žalobkyně je způsobilá drobných úklidových prací, pracovní doby od 7:00 do 14:30 hodin, dále pracovat s listovními zásilkami a balíky, pokud by se nejednalo o balíky o hmotnosti např. 30 kg, dále je způsobilá [anonymizováno] obsluze telefonu, [anonymizováno] obsluze knihy návštěv, vedení evidence písemností, vyřizování operativních úkolů, přípravě a podávání občerstvení, není však způsobilá [anonymizováno] obsluze kancelářské techniky, zejména práce s počítačem, dále [anonymizováno] nošení balíků a [anonymizováno] pomocným pracím při balení hotových výrobků, pokud by byla tímto přetěžována.

8. Z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení], lékaře Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie [obec] soud zjistil, že žalobkyně byla jeho pacientkou. U žalobkyně se jednalo o komplikovaný úraz. Trpí těžkým úchopovým stavem ruky, čímž byla výrazně omezena úchopová funkce ruky. Stav se dal korigovat částečně pomocí rehabilitačních pomůcek. Svědek popsal průběh léčby žalobkyně a doplnil, že 28. 02. 2020 byla při kontrole zjištěna komplikace, kdy malíček začala překládat přes hřbet pravého prstu. Nebylo prolomování, ztratil se pohyb do ohnutí a prst byl vyřazen. S žalobkyní pracovali rehabilitačně. Následná kontrola (poslední) proběhla 11. 09. 2020 s nezměněným nálezem. Žalobkyně nebyla vědomě schopna ovládat malíček, když odvedla pozornost, bylo možné částečně korigovat jeho postavení. V době od března 2019 do června 2019 dle svědka nebyla žalobkyně schopna pracovat, vykonávat nějaké činnosti a byla výrazně omezena i v běžných činnostech v domácnosti.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení], přímá nadřízená žalobkyně vypověděla, že po úrazu žalobkyně odmítala každou práci, např. když jí svědkyně dala utírat zboží nebo třídit zboží či vybalovat malé zboží, žalobkyně odmítla s tím, že může zvedat pouze telefony. U vybalování zboží se jednalo o malé krabičky zabalené v igelitu na paletě a obsahovaly šest šálků. Pokud žalobkyně paletu vybalila, pak bedny odnášela svědkyně. Bylo uvažováno o zřízení místa recepční pro žalobkyni, ale nedošlo [anonymizováno] tomu, protože žalobkyně nepodepsala dodatek [anonymizováno] pracovní smlouvě. Pro výkon své činnosti měla své místo před kanceláří u vedoucího, ale nic nedělala, výpočetní techniku tam neměla. Dodatek [anonymizováno] pracovní smlouvě připravil žalovaný, žalobkyni pozval do kanceláře, kde ho projednávali, to žalobkyně odmítla podepsat. Žalovaný tedy došel pro svědkyni a další svědkyni paní [příjmení], informoval je o této situaci a žádal, aby to potvrdily podpisem. Žalobkyně uvedla, že nic bez právničky nepodepíše. Nechtěla podepsat ani změnu pracovního zařazení. Žalovaný pak vytvořil vnitřní směrnici s tím, aby svědkyně s touto směrnicí zaměstnance v dílně seznámila. Žalobkyně směrnici bez právničky odmítla podepsat, proto jí svědkyně směrnici nechala na stole. Žalobkyně dle svědkyně používala svůj mobilní telefon. Samotný úraz svědkyně neviděla. Propustky [anonymizováno] opuštění pracoviště žalované vydávala svědkyně. Žalobkyně však odcházela z pracoviště i bez propustek. Chodila pro ně i za žalovaným, ale ten jí je také nevydal, protože na rehabilitaci mohla jít i odpoledne. Svědkyně vedla přehled o svévolném opuštění pracoviště žalobkyní. Žalovaný následně rozhodl, že propustky bude žalobkyni vydávat osobně. Dále svědkyně uvedla, že v den podpisu Dodatku nebyla na pracovišti právnička žalobkyně přítomna.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení], uvedla, že se žalobkyní byly na stejném pracovišti. Žalobkyně po úrazu svoji práci už vykonávat nemohla, takže se pro ni vytvořilo místo jinde. Měla především pomáhat při třídění zboží a utírat zboží. Žalobkyně však veškerou práci odmítala. Pracovní pozice recepční byla zřízena až kvůli žalobkyni. Podle svědkyně byla žalobkyně na tuto pozici převelena. Jejím pracovištěm byla místnost před kanceláří žalovaného. Chodba byla rozdělena závěsem. Pracoviště měla žalobkyně pěkně zařízené. Výpočetní techniku ale [anonymizováno] dispozici neměla, stejně tak ani služební telefon. Ohledně pracovního úrazu žalobkyně svědkyně uvedla, že to nikdo neviděl. [příjmení] pracovní smlouvu žalobkyně odmítla podepsat. Žalovaný tedy požádal svědkyni a paní [příjmení], aby podepsaly, že žalobkyně nechce převzít a podepsat novou pracovní smlouvu. Svědkyně tuto nečetla, ale žalovaný je s ní seznámil. Žalobkyně měla, např. vyndávat hrnečky, utírat je apod. Pro žalobkyni se hledaly ty nejjednodušší práce, na čemž se domlouvala s paní [příjmení] a se šéfem. Když žalovaný, zjistil, že žalobkyně jezdí na rehabilitace do [obec], tak tam volal a pak žalobkyni vyzval, aby si rehabilitaci zařídila na odpoledne. To však žalobkyně neučinila a odcházela bez propustek. Žalovaný následně vytvořil směrnici, dal ji paní [příjmení] a ta ji dala svědkyni a ostatním na stůl, aby se s nimi seznámily. Žalobkyně to odmítla podepsat, ale důvody svědkyni známy nejsou. Žalobkyně měla věčně v ruce mobil. Když byly mobily zakázány, tak si žalobkyně pořídila hodinky s mobilem. Bez propustky odcházela z pracoviště skoro každý den. Kolektiv na to reagoval velmi špatně.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], externího zpracovatele účetnictví a mzdové agendy pro žalovaného, soud zjistil, že byl o úrazu žalobkyně informován. Žalobkyně poté nemohla svoji dosavadní práci vykonávat, takže svědek jednal se žalovaným o její další pracovní náplni. Sepsali tedy pracovní zařazení a zároveň žalobkyni zařadili do vyššího mzdového tarifu. U předání této listiny žalobkyni svědek přítomen nebyl. Nové pracovní zařazení žalobkyně zahrnovalo administrativní práce, např. přijímání hovorů a dá se říct vlastně práci recepční. Na období někdy před Velikonocemi byla domluvena schůzka v kanceláři žalovaného ohledně podkladů pro pojišťovnu a pro potřeby zákonného pojištění žalobkyně. Ta písemně sdělila svědkovi, že tuto schůzku nestihne s tím, že veškeré potřebné listiny hodila svědkovi do schránky. Propustky žalobkyně byly při setkání dne 18. 4. 2019 u žalobce na stole. Uvedené vyplývá rovněž z e-mailové komunikace svědka a žalobkyně ze dne 18. 4. 2019.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení], kolegyně žalobkyně, vypověděla, že v té době žalobkyně nic nedělala, jen seděla na židli. Práci svědkyni i žalobkyni přidělovala paní [příjmení]. Žalobkyně pracovala na pozici recepční. Seděla v místnosti vedle kanceláře žalovaného. Svědkyni je známo, že žalobkyně před tím pracovala jako malířka porcelánu, ale svědkyně ji poznala už jako recepční. Svědkyně paní [příjmení] ukládala žalobkyni práci, např. utírání zboží, vykládání křížků ze zboží. Že by žalobkyni práci ukládal i žalovaný svědkyně nevěděla.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení], uvedla, že pracovala jako malířka porcelánu stejně jako žalobkyně, ale ve vedlejší místnosti. Svědkyni je známo, že žalobkyni se stal úraz. Na pracoviště se vrátila asi za rok s tím, že nemůže nic dělat, odmítala všechno, a to i lehkou práci, kterou jí dávala paní [příjmení]. Svědkyně slyšela větu od žalobkyně, že může zvedat jen telefony. Po úrazu dostávala žalobkyně jen lehkou práci, např. třídění tisků, ale i to odmítala, že nemůže nic dělat a třeba se sebrala a odešla [anonymizováno] lékaři. Svědkyně se doslechla, že žalobkyně má pracovat jako recepční. V místnosti měla stolek a židli. Žalobkyně tam seděla, v ruce měla svůj soukromý telefon. Žádnou techniku na stolku neměla. Žalobkyni přidělovala práci paní [příjmení] stejně tak jako svědkyni.

14. Ve věci byla vyslechnuta i JUDr. [jméno] [příjmení], která se se žalobkyní zná asi dva roky. Ta uvedla, že s žalobkyní jednou navštívily žalovaného. Bylo to někdy v létě 2019. Řešil se možný nástup žalobkyně do zaměstnání, eventuálně výše odstupného při případném skončení jejího pracovního poměru. Žalovaný tehdy navrhoval, že dá žalobkyni dva měsíční platy jako odstupné, ale ona požadovala tři platy, takže se nedohodli. V této záležitosti svědkyně ještě hovořila s Mgr. [příjmení], která ji kontaktovala jako známá žalovaného, který ji požádal o právní pomoc. Mgr. [ulice] požádala svědkyni o setkání, na kterém měla snahu se dohodnout, ale žádný konkrétní návrh žalovaného nepřednesla. Svědkyně se seznámila s Dodatkem, když se mělo jednat o změnu jejího pracovního zařazení. Z jednání se žalovaným vyplynulo, že by pro žalobkyni našel pracovní místo a hovořil právě o pozici recepční. Na druhou pracovní schůzku se žalobkyní žalovaný odmítl svědkyni vstup a odmítl také, aby svědkyně doprovázela žalobkyni s tím, že na to nemá právo a že svědkyni ve své provozovně nechce. Svědkyně měla od žalobkyně plnou moc jako obecná zmocněnkyně a tato plná moc byla žalovanému zaslána. Tuto plnou moc žalobkyně svědkyni vypověděla někdy o prázdninách 2019.

15. S ohledem na skutečnost, že účastnící učinili nesporným uzavření Pracovní smlouvy, nikoliv i její obsah, soud ji [anonymizováno] důkazu provedl.

16. Vyplývá z ní mimo jiné v odst. 10, že změna sjednaných podmínek je možná jen se souhlasem obou účastníků, a to písemným dodatkem [anonymizováno] této smlouvě.

17. Ze záznamu o úrazu žalobkyně ze dne 2. 5. 2018 soud zjistil, že [anonymizováno] němu došlo při chůzi na schodech v práci, a to v důsledku pádu na schodech při přenášení zboží, při kterém došlo ke zranění malíčku pravé ruky. Dále se zde konstatuje, že žádné předpisy nebyly porušeny.

18. Z hlášení o úrazu ze dne 6. 4. 2018 soud zjistil, že úraz se tedy týkal žalobkyně a došlo [anonymizováno] němu 13. 3. 2018 v 10 hodin na schodišti u pecí. Jedná se o pracovní úraz a zraněné bylo vystaveno potvrzení o pracovní neschopnosti. Podle stručného popisu děje žalobkyně přenášela výrobky z dílny [anonymizováno] peci a na schodišti zakopla o koberec.

19. Z listiny nazvané Změna pracovního zařazení ze dne 15. 4. 2019 vyplývá, že na základě potvrzení o snížení pracovní způsobilosti žalobkyně s odkazem na citovaný lékařský posudek MUDr. [jméno] [jméno] byla žalobkyně dle § 41 zák. práce s účinností od 15. 4. 2019 včetně přeřazena na pozici recepční. [anonymizováno] tomuto datu měl být vypracován příslušný dodatek [anonymizováno] Pracovní smlouvě. Mzdový výměr zůstal v platnosti. Na listině je ručně dopsáno, že byla předána dne 18. 4. 2019 za přítomnosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], což jmenované potvrdily podpisem.

20. Z Dodatku ze dne 15. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně měla nově pracovat jako recepční s tím, že nedílnou součástí Dodatku byla příloha s podrobnou náplní práce (dále jen„ Příloha“). Den vzniku změny pracovního zařazení je uveden datem 15. 4. 2019 s tím, že pracovní poměr měl být uzavřen na dobu neurčitou. Z Přílohy soud zjistil, že jeho obsahem je náplň práce a průběh práce, když se jedná o drobné úklidové práce, pracovní doba je stanovena na dobu od 7:00 do 14:30 hodin, dále se jedná o podávání a výběr listovních zásilek a balíků na poštách, poskytování informací o telefonních linkách pracovišť a pracovníků, vyřizování krátkých vzkazů apod., obsluhu kancelářské techniky, přijímání a ohlašování návštěv, vedení knihy návštěv, vedení evidence písemností, tedy odeslané a došlé pošty v určeném úseku nebo v celé organizaci, pomocné práce při přípravě výrobků [anonymizováno] dekoraci, vyřizování pracovních úkolů kancelářského útvaru, přípravu a podávání občerstvení při jednání v konferencích a podobných akcích a pomocné práce při balení hotových výrobků. Tuto listinu podepsal pouze žalovaný, žalobkyně nikoliv. Podle ručně psané poznámky žalobkyně odmítla tuto změnu pracovního zařazení a její dodatek převzít dne 23. 4. 2019 v 8,15 hod. a dále je rovněž ručně psaná poznámka„ Předáváno dne 18. 4. 2019, přítomni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]“ včetně podpisů jmenovaných.

21. Z výpisu činností žalobkyně sepsaných žalovaným na základě podkladů svědkyně [příjmení] za období od 18. 04. do 03. 05. 2019 (č. l. 155-157) soud nevycházel, jelikož má shodně jako žalobkyně za to, že se jedná o skutková tvrzení žalovaného.

22. Z dopisu žalovaného ze dne 8. 5. 2019 adresovaného žalobkyni bylo zjištěno, že se zde konstatuje vydání vnitřní směrnice dne 29. 4. 2019, která byla na pracovišti projednána se všemi zaměstnanci 30. 4. 2019 a kterou žalobkyně téhož dne odmítla podepsat. Dále zde žalovaný poukazuje na to, že žalobkyně odmítala dne 2. 5. 2019 vykonávat své pracovní úkoly s odůvodněním, že nesmí pracovat rukama a přes přísný zákaz používala soukromý mobilní telefon. V odmítání přidělované práce pokračovala i následující den 3. 5. 2019. Žalovaný rovněž žalobkyni upozornil na ust. § 301 zákoníku práce s tím, že uvedené porušování pracovních povinností žalobkyni důrazně vytýká a dále ji upozorňuje na to, že v případě zjištění dalšího porušování pracovních povinností bude nucen přistoupit [anonymizováno] podání výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce.

23. Z dopisu žalobkyně ze dne 15. 5. 2019, kterým žalobkyně reagovala na dopis žalovaného z 8. 5. 2019, vyplývá její nesouhlas s tím, že dopis obsahuje nepravdivé a zavádějící informace. Žalobkyně argumentovala tím, že směrnici projednával žalovaný s ostatními zaměstnanci za zavřenými dveřmi a žalobkyni separoval na chodbě. Tento dokument byl žalobkyni předložen [anonymizováno] podpisu pouze paní [příjmení]. Žalobkyně odmítla, že by 30. 4. 2019 z její strany došlo [anonymizováno] porušení vnitřní směrnice o zákazu používání mobilních telefonů. Žalobkyně odmítala i hanlivé výroky žalovaného na její adresu. Bránila se tím, že žalovaný na ni vyvíjí tlak i přes ostatní zaměstnance, aby vykonávala činnosti, které bohužel s ohledem na pracovní úraz vykonávat nemůže. Žádala tedy o přidělování práce na pozici recepční, nikoliv manuální práce ve výrobě. Zároveň žalobkyně tímto dopisem požádala žalovaného o nový dodatek [anonymizováno] Pracovní smlouvě, ve kterém bude popsána náplň práce tak, aby odpovídala jejímu zdravotnímu omezení po pracovním úrazu, dále požádala o přesný popis činností zahrnujících pozici recepční, vytvoření vhodného pracoviště pro tuto pozici, umožnění vlastního zápisu času příchodu a odchodu na pracoviště, dále i o ukončení snahy žalovaného přes její zdravotní omezení donutit ji [anonymizováno] manuální práci. Dále žádala o proplacení předešlých poplatků za lékařské posudky, které uhradila lékaři v hotovosti. V závěru pak vyzvala žalovaného [anonymizováno] přidělení skutečné a reálné pracovní činnosti, kterou bude vykonávat, anebo ke zpracování výpovědi či dohody o ukončení pracovní činnosti z důvodu pracovního úrazu a nemožnosti vykonávat původní pracovní činnost.

24. Z dopisu zástupce žalovaného ze dne 17. 5. 2019 soud zjistil, že kromě vytýkaných pochybení uvedených v dopise ze dne 8. 5. 2019 a ve kterých žalobkyně i nadále pokračuje, byla upozorněna na opakované odmítnutí jakékoliv práce, která jí dle pracovního zařazení přísluší (dne 6. 5. 2019, 9. 5. 2019, 13. 5. 2019, 14. 5. 2019). Zároveň byla žalobkyně upozorněna žalovaným, že porušuje předpisy vztahující se [anonymizováno] vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem ve smyslu ust. § 55 odst. 1 zákoníku práce a na možnost výpovědi z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. g) případně h) ZP.

25. Z okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyně žalovaným z 21. 6. 2019 soud zjistil, že důvodem bylo zvlášť hrubé porušování povinností vyplývajících z právních předpisů ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, když přes výtku z 8. 5. 2019 zaslanou žalovaným žalobkyni, dle které odmítá plnit pracovní úkoly vyplývající z její náplně práce, žalobkyně v porušování povinností neustala a i nadále odmítala vykonávat jakoukoliv práci (16. 5. 2019, 17. 5. 2019, 20. 5. 5. 2019, 21. 5. 2019, 22. 5. 2019, 23. 5. 2019, 24. 5. 2019, 30. 5. 2019 a 31. 5. 2019), bez souhlasu zaměstnavatele také v uvedené dny opustila pracoviště a dne 27. 5. 2019 a dne 28. 5. 2019 se na pracoviště už nevrátila. Přesto, že byly žalobkyni přidělovány pouze práce v souladu s náplní práce recepční a výhradně práce odpovídající jejímu zdravotnímu stavu, žalobkyně pokračovala.

26. Z dopisu žalobkyně z 26. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně nesouhlasila s okamžitým zrušením jejího pracovního poměru daného jí žalovaným dne 21. 6. 2019 s tím, že jsou v něm uvedeny nepravdivé důvody. Žalobkyně argumentovala tím, že ze zaměstnání odcházela [anonymizováno] lékaři, což žalovaný dobře věděl a pokaždé žalovaného žádala o propustku, kterou jí odmítl vydat, ale žalobkyně přesto své návštěvy u lékaře doložila. Dále v dopise žalobkyně uvedla, že jí nebyla přidělována práce pro pozici recepční, ale pouze manuální práce ve výrobě. Odmítla, že by na pracovišti prováděla jakoukoliv činnost s mobilním telefonem. V závěru uvedla, že žádá, aby ji žalovaný nadále zaměstnával na pozici recepční a připojila výzvu, kdy může nastoupit na této pozici do práce a pracovat podle svých zdravotních omezení.

27. Z dopisu žalovaného z 1. 7. 2019 adresovaného žalobkyni vyplývá, že žalovaný, v reakci na dopis žalobkyně ze dne 21. 6. 2019, označeným jako nesouhlas žalobkyně s okamžitým zrušením pracovního poměru, trvá na jeho platném ukončeném a nesouhlasí s dalším zaměstnáváním žalobkyně.

28. Z propustek žalobkyně předložených žalovaným pak byly zjištěny jednotlivé návštěvy žalobkyně v rehabilitačním centru v [obec] (9. 5. 2019, 10. 5. 2019 v 10,15 hod., 13. 5. 2019, 15. 5. 2019 v 11,30 hod., 17. 5. 2019 v 10,30 hod., 20. a 21. 5. 2019 v 9,00 hod., 23. 5. 2019 v 8,30 hod., od 27. 5. do 31. 5. 2019 v 11,00 hod.) nebo u [právnická osoba] v [obec], ul, [ulice a číslo] (dne 9. 5. 2019 v 9,00 hod. a 13. 5. 2019 v 10,00 hod.)

29. Z lékařské zprávy – vyšetření na pohotovosti ze dne 24. 4. 2019 vyplývá, že u žalobkyně se po prvním dnu v zaměstnání (7 hodin vybalování zboží) došlo [anonymizováno] otoku pravé paže a bolestivosti. Žalobkyně byla odeslána ke konzultaci na chirurgii. Z vyšetření na chirurgické ambulanci téhož dne vplývá, že byl zjištěn pozátěžový otok a bolest pravé horní končetiny. Žalobkyni byla doporučena analgetika, otok chladit a kontrola za dva dny ve [obec] tak, jak bylo naplánováno.

30. Z poukazu na vyšetření ze dne 26. 04. 2019 vyplývá, že stav vyžadující fyzioterapii i poškození loketního nervu, přičemž byla žalobkyni předepsána přístrojová lymfodrenáž. U poukazu bylo ručně dopsáno termín 01. 08. – 17:00 hod. [příjmení].

31. Na fotografii místa výkonu práce žalobkyně na pracovní pozici„ recepční“ je vidět pouze židle a malý stolek bez jakéhokoliv zařízení či kancelářské techniky.

32. Z veřejné databáze povolání spravované Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR vyplývá náplň na pozici firemní recepční s tím, že tato pozice zajišťuje chod recepce společnosti, jednoduchou administrativu pro management společnosti i pro ostatní zaměstnance, přičemž pracovní činností, je např. vedení knihy návštěv, pokladny, zajišťování kurýrních služeb, obsluha datových schránek.

33. Ze záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance z 18. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaný provedl téhož dne v 13:30 hodin kontrolu žalobkyně v dodržování režimu dočasně práce neschopné s tím, že žalobkyně nebyla zastižena a zároveň v uvedené době neměla povoleny vycházky. S žalovaným provedla kontrolu svědkyně [příjmení]. Z dalšího záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance ze dne 19. 6. 2019, bylo zjištěno, že téhož dne v 12:35 hodin žalovaný opět provedl kontrolu žalobkyně, která nebyla v místě bydliště zastižena34. Z vnitřní směrnice zaměstnavatele, tedy žalovaného, ze dne 29. 4 2019 bylo zjištěno, že se týká povinnosti zaměstnanců a požadavků zaměstnavatele pro řádný výkon sjednané práce s tím, že zaměstnanci zajišťují úklid svého pracoviště, ostatní prostory provozovny uklízejí zaměstnanci podle pokynů svědkyně [příjmení]. Dále všichni zaměstnanci jsou povinni dodržovat předpisy a pokyny žalovaného [anonymizováno] zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, o pravidelnou kontrolu lékárničky a o případné její doplnění se stará svědkyně [příjmení], třídění odpadu a vývoz popelnic pak zajišťuje pan [příjmení], kontrolu hasicích přístrojů a nahlášení případného poškození zajišťuje paní [příjmení], pravidelné větrání provozovny zajišťuje paní [příjmení], kouření na pracovišti je přísně zakázáno a dále je na pracovišti přísně zakázáno používání soukromých mobilních telefonů po celou pracovní dobu. Výjimka je pouze po dohodě se zaměstnavatelem. Tuto vnitřní směrnici podepsal žalovaný, dále [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Na listině je ručně dopsáno, že žalobkyně odmítla dne 30. 4. 2019 Směrnici podepsat.

35. Z protokolu o kontrole i z Informace o výsledku kontroly, kterou provedl Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj dne 3. 4. 2019 u žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný nesplnil svoji zákonnou povinnost zaslat záznam o úrazu, který se stal 13. 3. 2018 na pracovišti provozovny v [část obce a číslo], při kterém utrpěla žalobkyně zranění s pracovní neschopností delší jak tři dny za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce stanoveným orgánům a institucím jmenovitě Oblastnímu inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj. Tento záznam o úrazu zaslal žalovaný až 19. 3. 2019, když úraz se stal 13. 3. 2018.

36. Z protokolu o kontrole, kterou provedla krajská hygienická stanice u žalovaného dne 7. 5. 2019 na pracovišti dekorace porcelánu [část obce a číslo], [obec], soud zjistil, že z hygienického hlediska nebyly zjištěny závady a nedostatky, které by byly v rozporu se zákonem a nařízením vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ve znění pozdějších předpisů. Z protokolu o kontrole provedené Oblastním inspektorátem práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj dne 30. 8. 2019 a 2. 9. 2019 na pracovišti žalovaného v [část obce a číslo] vyplývá, že kontrolou nebyly zjištěny nedostatky.

37. Průběh ošetření a léčení pracovního úrazu doložila žalobkyně propouštěcími zprávami Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie a dále poukazy na jednotlivá vyšetření.

38. Po zrušujícím rozhodnutí Krajského soudu soud prvního stupně doplnil dokazování následujícím způsobem:

39. Ve věci byl zadán znalecký posudek z oboru pracovního lékařství za účelem zjištění způsobilosti žalobkyně vykonávat různé pracovní činnosti. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného [celé jméno znalce], [příjmení], bylo zjištěno, že při pracovním úrazu dne 13. 03. 2018 došlo u žalobkyně [anonymizováno] poranění malíku pravé ruky a patrně také [anonymizováno] postižení pravého ulnárního loketního nervu v oblasti pravého lokte. Léčba tohoto zdánlivě banálního patologického stavu nebyla příliš úspěšná. V průběhu léčby se možná rozvinul i algoneurodystrofický (Sudeckův) syndrom (komplexní regionální bolestivý syndrom, KRBS) na pravé ruce (jak signalizují zaznamenané otoku prstů i celé ruky a její lividní zabarvení) – i když tato diagnóza není v dodaných dokladech výslovně zmiňována. Z posudkového a pracovnělékařského hlediska je podstatné, že výsledný poúrazový zdravotní stav pravé ruky lze charakterizovat následujícím způsobem: deformace, atrofie, omezení hybnosti a nesprávné postavení.V. prstu pravé ruky; omezení hybnosti IV. prstu pravé ruky; klinické příznaky odpovídající postižení pravého ulnárního nervu (bolesti, dříve i brnění IV. a V. prstu pravé ruky, zhoršení motoriky pravé ruky, oslabení stisku pravé ruky…). Zdravotní následky Pracovního úrazu, dle znalce, neznemožňují zcela žalobkyni vybalovat zboží z krabiček nebo z igelitu, utírat zboží (talířky, šálky, podšálky, apod.), tisknutí spodních tisků o průměru 1 cm na porcelán, provádění třídění tisků na porcelán podle motivů, vykládání prokládacích křížků mezi talířky, pakliže by bylo tolerováno, že by pracovala s poněkud nižším pracovním tempem, než je u jiných pracovníků obvyklé. Znalec dále uvedl, že žalobkyně s ohledem na doložené zdravotní následky pracovního úrazu může provádět: drobné úklidové práce, které nebudou spojeny s významným zatěžováním její pravé horní končetiny, s přenosem nadlimitních vibrací na ni, ani nebudou vyžadovat jemně koordinované pohyby prstů pravé ruky nebo koordinovanou činnost (souhru) obou rukou, a které nebudou spojené s prochlazením ruky; podávání a výběr listovných zásilek na poštách (kromě ruční manipulace s těžkými předměty/balíky, které by byly takového charakteru, že je s nimi třeba manipulovat také pravou horní končetinou; poskytování informací o telefonních linkách pracovišť a pracovníků, vyřizování krátkých vzkazů, apod; obsluhu kancelářské techniky, pakliže nebude muset provádět takové pracovní úkony, které jsou spojeny s významným zatěžováním její pravé horní končetiny, nebo které vyžadují jemně koordinované pohyby prstů pravé ruky nebo koordinovanou činnost (souhru obou rukou); přijímání a ohlašování návštěv, zápisy do knihy návštěv, vedení evidence písemností; provádět pomocné práce při přípravě výrobků [anonymizováno] dekoraci; vyřizování operativních úkolů kancelářského útvaru; přípravu a podávání občerstvení při jednáních, konferencích; pomocné práce při balení hotových výrobků, pakliže nebudou spojeny s významným zatěžováním její pravé horní končetiny, s přenosem nadlimitních vibrací na ni, ani nebudou vyžadovat jemně koordinované pohyby prstů pravé ruky nebo koordinovanou činnost (souhru) obou, rukou; řídit vozidlo; obsluhovat mobilní telefon. Znalec dále uvedl, že Pracovní úraz vedl u žalobkyně [anonymizováno] poraněním, která se zpočátku nejevila jako příliš významná, ale vzhledem [anonymizováno] vývoji poúrazového zdravotního stavu během dlouhé léčby vedl [anonymizováno] závažnému morfologickému i funkčnímu postižení její pravé ruky. Poúrazový zdravotní stav žalobkyně je již ustálen. Činností při manipulaci s porcelánem, které lze vykonávat pouze jednou (nedominantní) rukou, je dle znalce patrně naprosté minimum, když lze důvodně předpokládat, že naprostou většinou úkonů spočívajících v pracovní manipulaci s porcelánovým zbožím je velmi obtížné (až nemožné) provádět v případě ztráty jemné motoriky dominantní ruky).

40. Znalec [celé jméno znalce], [příjmení] byl ve věci rovněž vyslechnut, přičemž setrval na závěrech svého znaleckého posudku a dále doplnil [anonymizováno] možnosti žalobkyně vykonávat dosavadní činnost, že žalobkyně tuto práci vykonávat smí, ale dosahovala by pracovního výkonu odhadem tak pěti procent, tedy dosáhne velmi nízkého pracovního výkonu, když je potřeba koordinovat činnost obou rukou, přičemž se jednalo o práci,,vybalování zboží“. Ohledně utírání porcelánového zboží znalec doplnil, že se domnívá, že jí smí provádět, ale v souladu s odpovědí na předchozí činnost by dosahovala opět velmi nízkého výkonu, kdy při obvyklém pracovním zapojení by odhadem dosahovala 5 – 10 % výkonu. Dále doplnil, že v pracovním lékařství se nerozlišují práce vhodné a nevhodné, ale práce povolené a zakázané. Výše uvedené činnosti asi zakázané nejsou, ale z jeho pohledu se nejedná o práci vhodnou. Potvrdil, že žalobkyně nemůže vykonávat práci vyžadující jemnou koordinaci prstů pravé ruky. Uzavřel, tedy že původní práci žalobkyně vykonávat smí, ale dosáhne 5 – 10 % výkonu. Pokud se nejedná o práci s přenosem nadměrných vibrací na pravou ruku s přetěžováním pravé roku a s prochlazením, ale nedosáhne skoro žádného pracovního výkonu.

41. Ze zprávy Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie [obec] sepsané MUDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že vzhledem [anonymizováno] charakteru poranění žalobkyně následným komplikacím a komplexnosti léčby byla nutná terapie na specializovaném pracovišti. Léčba ve zdravotnickém zařízení blíže bydlišti pacientky nebyla možná a ani vhodná. Ze souhrnné zdravotní zprávy Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie [obec] ze dne 24. 03. 2021 vyplynul zdravotní stav žalobkyně, a to přetrvávající patologický pohybový stereotyp. Jedná se o stav trvalý, kdy není indikace [anonymizováno] další chirurgické intervenci. Z lékařské zprávy ze dne 10. 09. 2021 vystavené Ústavem chirurgie ruky a plastické chirurgie [obec] bylo zjištěno, že žalobkyně se měla do zařízení dostavovat na kontrolu jedenkrát ročně. Byla jí doporučena stejná režimová doporučení a bylo uvažováno o trvalém pevném spojení v oblasti základního kloubu malíku vpravo nebo estetické amputaci V. paprsku pravé ruky.

42. Při účastnickém výslechu žalobkyně uvedla [anonymizováno] návštěvám rehabilitačních zařízení či lékaře, že šlo o plánované návštěvy, proto šla za žalovaným a žádala o poskytnutí volna. Pokud nebyl přítomen, šla za paní [příjmení], která jí řekla, že jí propustky nesmí vydat. V papírnictví zakoupila tedy svoje a tyto mu poštou potvrzené zasílala. [anonymizováno] otázce náplně práce recepční uvedla, že žádnou administrativní práci nedostávala. Pouze jednou nalinkovala sešit. Seděla na chodbě u květinového stolku, kde neměla ani telefon. Jednalo se o provozovnu, kam žádné návštěvy ani zákazníci nechodili. Práci jí zadávala paní [příjmení], která jí ráno řekla, co má dělat. Pokud šlo o manuální práci, žalobkyně jí sdělila, že tu dělat nemůže, proto seděla celý den na židli a nic nedělala. [anonymizováno] přijetí Směrnice žalobkyně vypověděla, že si žalovaný svolal všechny zaměstnance, kromě ní. Pak vyšla paní [příjmení] s nějakým papírem s tím, ať to podepíše. Žalobkyně se ptala, jestli to můžu ukázat své advokátce. [příjmení] [příjmení] řekla, že se musí zeptat pana [celé jméno žalovaného]. Víc už listinu neviděla. Popřela užívání mobilního telefonu v pracovní době. [anonymizováno] další otázce, a to ke kontrolám dočasné pracovní neschopnosti dne 19. 06. 2019 a 18. 06. 2019 žalobkyně vypověděla, že dne 18. 06. byla na kontrole u dr. [jméno] na 13. hodinu. To psala žalovanému i do mailu. Doma byl syn, který jí volal, že je před domem pan [celé jméno žalovaného], že sedá do auta a odjíždí. Volala mu, že je na cestě zpátky, ale ve schránce už byl vhozený protokol o kontrole. Jela, tedy zpátky za dr. [jméno], který ji vystavil potvrzení, že uvedený den byla u něho na kontrole. Dne 19. 6. přišel přítel žalobkyně z práce, žalobkyně mu řekla, že má pocit, že ji žalovaný sleduje, že už je paranoidní. Uklidili její auto do zahrady, která je obehnaná plným plotem. Okolo 12. hodiny přijel žalovaný, žalobkyně byla zrovna nahoře a přes otevřené okno slyšela bouchnutí dveří. Jeho kontrola trvala asi 25 vteřin, kdy z auta již vystupoval se složeným papírem v ruce, papír hodil do schránky a odjel. Přítel za ním jel ještě do provozovny, což vyplývá i ze sešitu založeného pod přílohou č.

1. Do provozovny však nebyl vpuštěn.43. [anonymizováno] otázce podpisu Dodatku byla opětovně vyslechnuta svědkyně [příjmení], která vypověděla, že je šéf zavolal do kanceláře s paní [příjmení] s tím, že žalobkyně odmítal Dodatek podepsat. Přišly do kanceláře, žalovaný jim dodatek přečetl nahlas, ony jej podepsaly. Po celou dobu tam žalobkyně byla, ale nějak se [anonymizováno] tomu nevyjadřovala. [anonymizováno] přijetí Směrnice svědkyně vypověděla, že již neví, zda to bylo před nebo poté, co žalobkyně odmítla podepsat Dodatek. Domnívá se, že po. Žalovaný přišel na dílnu s tím, že bude menší porada týkající se zákazu používání soukromých mobilů. Zároveň se mělo jednat o tom, co má kdo dělat. Svědkyně měla zadávat úklidové práce a měla na starosti lékárničku. U ostatních se to již nepamatovala. Směrnici podepisovala jako poslední. Všimla si, že chybí podpis žalobkyně. Šla za ní na recepci, aby to podepsala. Žalobkyně odpověděla, že bez právničky nebude nic podepisovat. Svědkyně jí, tedy směrnici nechala na stole, kde ležela do druhého dne. Následně ji vyvěsila nad dílnu. [anonymizováno] pracovnímu omezení žalobkyně vypověděla, že jí zadávali lehké práce, kdy se jednalo o vybalování hrnků s tím, že je následně odnášela svědkyně. Žalobkyně pracovala pouze první den, potom už jakoukoliv práci odmítala s tím, že jí nemůže vykonávat. Žalovaný určitě na neplnění povinností upozorňoval, jestli písemně, svědkyně nevěděla. Z důvodu, že odmítla vykonávat jakoukoliv práci, si zavedla sešit, kde vše zaznamenávala (příloha 1), šlo o její iniciativu. Pozice recepční dle svědkyně měla být vytvořena přímo pro žalobkyni, kdy měla provádět zákazníky a nabízet jim služby firmy. Podmínkou však bylo, že začne komunikovat, což se však nestalo. Žalovanou opakovaně viděla s mobilem. Na zákaz používání mobilů jí neupozorňovala. Dále vypověděla, že žalobkyni první dvě propustky vydala ona, následně je chtěl vydávat sám žalovaný. Svědkyně, rovněž nejdříve vypověděla, že docházku zaměstnanců zapisuje ona. Při konfrontaci s listinou založenou na č. l. 306 spisu svědkyně uvedla, že je možné, že si zaměstnanci zapisovali docházku sami, pak si však zavedla sešit a začala docházku zapisovat ona.

44. Žalovaný při svém účastnickém výslechu potvrdil, že pracovní úraz u žalobkyně nahlásil se zpožděním, což považuje za své pochybení. Po kontrole Inspektorátu práce dali spolu s účetním vše do pořádku. Po nástupu žalobkyně do zaměstnání pro ni hledal vhodnou pracovní činnost, žalobkyně však dávala najevo, že jí o práci nejde. Před úrazem žalobkyně chtěl vytvořit maloobchodní prodejnu se vzorkovnou, kam chtěl přijmout novou pracovnici. Po úrazu žalobkyně považoval tuto pozici za vhodnou pro ni. Projekt se neuskutečnil, protože s žalobkyní se nedalo jednat. Žalovaný potvrdil, že žalobkyně neměla [anonymizováno] dispozici telefon ani kancelářskou techniku. Z pozice recepční se měla vyvinout právě obsluha prodejny se vzorkovnou. [obec] recepční bylo připravené, [anonymizováno] podpisu dodatku však nedošlo, takže vše pozastavil. Práci žalobkyni zadávala paní [příjmení]. Ohledně užívání mobilních telefonů na pracovišti žalovaný uvedl, že to bylo po jedné kontrole z Inspektorátu práce, kdy mu bylo řečeno, že by měl vytvořit nějakou směrnici, co má, kdo na starosti a co má dělat, což žalovaný udělal, přičemž tam dal i přísný zákaz užívání soukromých mobilů. Směrnici každému zaměstnanci předložil, řekl důvody, proč byla vytvořena, řekli mu případné námitky, které vůči ní mají, a poté jí podepsali. Bylo to na poradě. Žalobkyni dávala směrnici paní [příjmení], protože se žalobkyně na poradu nedostavila. Vše, ale slyšela, jelikož když oznámil krátkou poradu, žalobkyně zůstala sedět na svém místě, na které však všichni viděli. Žalovaný osobně o to, aby se zúčastnila, nežádal. Na Směrnici řekla, že to projedná se svojí právničkou, ale nechala ji na stole. Druhý den si žalobkyni zavolal do kanceláře s tím, že je potřeba, aby Směrnici podepsala, ať si jí klidně prostuduje, nechá týden, ale že musí být podepsána. Žalobkyně řekla, že nic podepisovat nebude. Došel, tedy pro paní [příjmení] a paní [příjmení], řekl jim, že žalobkyně odmítal podepsat Směrnici, což jmenované následně stvrdily podpisy. Tomu všemu byla žalobkyně přítomna. Potvrdil, že žalobkyně zákaz užívání mobilních telefonů nerespektovala. Ohledně opouštění pracoviště žalobkyní žalovaný vypověděl, že mu sdělila, že má domluvené rehabilitace. Žalovaný již nevěděl na jak dlouho měly být. Na začátku jí vystavil propustku, jestli se ten den vrátila už nevěděl. Druhý den nic, byla na pracovišti, ale nic nedělala. Třetí den přišla opět, že potřebuje propustku na rehabilitaci. Až následně se dozvěděl, že jezdí do [obec]. Propustku jí vystavil a sdělil jí, že se mu nelíbí, že má rehabilitace v 10 hodin nebo 11 hodin v [obec]. Žalobkyně odpověděla, že mu do toho nic není, že jí tak objednali. Na telefonický dotaz bylo žalovanému sděleno, že rehabilitace probíhají od 7 hodin do 18 hodin a časovku si domlouvá pacient. Další den chtěla opět propustku a odmítla sdělit, z jakého důvodu. Žalovaný jí propustku nevystavil, žalobkyně, přesto odešla a už nepřišla. To trvalo asi měsíc. Pak už za mnou ním nechodila. Paní mistrová si pouze psala, kdy přišla a odešla. Dále žalovaný potvrdil, že na základě posledního posudku MUDr. [jméno] upravil pracovní náplň žalobkyně. Ke kontrolám dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně uvedl, že kontrola 19. 06. 2019 byla již druhá. První kontrola byla za přítomnosti paní [příjmení]. Žalovaný volal MUDr. [jméno], který mu sdělil, že žalobkyni vzala záda a může marodit jak dlouho. Žalovaný ji však viděl v [obec] v autě, proto jeli [anonymizováno] žalobkyni domů, vystoupili, zazvonili a chvíli čekali. Pak se vrátili do auta, kde vyplnil protokol a paní [příjmení] ho podepsala. Následně vystoupil, šel ke schránce, protokol vhodil do schránky a vrátil se do auta. Asi za půl hodiny mu žalobkyně volala, že byla u lékaře. Kontroly prováděl svým vozidlem [příjmení] [příjmení], černé barvy. [anonymizováno] evidenci docházky žalovaný vypověděl, že knihy evidence byly celkem dvě. Jedna kniha, kde si každý zapisoval sám příchod a odchod. Další si vedla paní [příjmení], která to vždy na konci měsíce zkontrolovala. Záznamy o činnosti jsou vedeny rovněž na každého zaměstnance. Po poradě s právním zástupcem začali zaznamenávat, co kdy žalobkyně dělala.

45. V důsledku rozporů ve výpovědích ohledně kontroly dočasné pracovní neschopnosti byl opětovně vyslechnut [jméno] [příjmení], bývalý přítel žalobkyně, který uvedl, že měli podezření, že žalovaný žalobkyni sleduje, když den před kontrolou 19. 06. byl viděn sousedy v místě bydliště žalobkyně, kdy sousedům rozbil při couvání květináč. V den kontroly 19. 6. se společně s žalobkyní rozhodli, že počkají, kdy se objeví žalovaný, proto uklidili auto, aby nebylo vidět, že jsou doma. Žalobkyně na svědka volala, že už jede. Svědek žádné zvonění neslyšel. Vyběhli ven, přičemž žalovaný již odjížděl. Další kontrola proběhla asi den předtím. To byl svědek v práci a jednou se žalovaný dostavil, když rozbil květináč sousedům, to však nešlo o kontrolu. Svědek pak byl vyslechnut i [anonymizováno] otázce možnosti zajištění požadované rehabilitace pro žalobkyni, kdy svědek potvrdil, že poté, co byla žalobkyni předepsána rehabilitace, začali zjišťovat možnosti, dostali se [anonymizováno] MUDr. [příjmení], kde však bylo potřeba nejdříve sjednat prohlídku s lékařkou, která by následně rehabilitace naplánovala. Šlo o prodlevu asi 14 dnů. Svědek, tedy začal na internetu vyhledávat jiná vhodná zařízení. To se podařilo pouze v [obec], kde bylo možné zahájit rehabilitace okamžitě. Časovky měla žalobkyně naplánovány na celou dobu, ke změně docházelo pouze v případě nemoci žalobkyně či z důvodu na straně rehabilitačního centra.

46. Z úředních záznamů o podání vysvětlení vyplynulo, že dne 22. 06. 2019 žalobkyně na PČR oznámila, že ji žalovaný slovně uráží, je vůči ní vulgární s tím, že vysvětlila, jak situace nastala. Jako poslední incident uvedla kontrolu žalovaného, kdy jí vhodil do schránky protokol s tím, že porušuje režim pracovní neschopnosti. Žalobkyně dále uvedla podezření sledování ze strany žalovaného. Vyrozuměním PČR – Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje – OO [obec] ze dne 07. 11. 2019 bylo žalobkyni oznámeno, že na základě její stížnosti bylo provedeno další šetření, kterým bylo zjištěno, že kontroly ze strany žalovaného probíhali v době pracovní neschopnosti žalobkyně, přičemž žalovaný má z pozice zaměstnavatele v průběhu 14 dnů pracovní neschopnosti právo na takové kontroly, a proto je nelze považovat za nedovolené sledování či pronásledování. Z úředního záznamu o podání vysvětlení sepsaného 10. 10. 2019, jednak [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení], pak vyplývá, že dne 17. 06. 2019 se skutečně žalovaný pohyb v bydlišti žalované, přičemž došlo [anonymizováno] poškození již výše zmiňovaného květináče.

47. Z informací o výsledku kontroly ze dne 20. 05. 2019 adresovaného žalobkyni vyplývá, že na základě jejího podnětu ze dne 25. 3. 2019 byla provedena kontrola žalovaného se zaměřením na dodržování právních předpisů [anonymizováno] zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Provedenou kontrolou byly zjištěny skutečnosti prokazující porušování předpisů pro oblast BOZP ze strany zaměstnavatele, a to právě neodeslání záznamu o úrazu a byly zjištěna další porušení předpisů, která však nebyla předmětem podání žalobkyně.

48. Při ústním jednání dne 18. 01. 2024 byla žalobkyně poučena v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit svá skutková tvrzení ve věci, a to konkrétně o tom, kterých rehabilitačních pracovišť, v oblasti [obec] a [obec], se dotazovala na možnost absolvování rehabilitace přístrojovou lymfodrenáží, která měla, buď plnou kapacitu, nebo tato služba nebyla hrazená v rámci veřejného pojištění a zároveň byla poučena o důsledku nesplnění uvedené výzvy.

49. Na to reagovala žalobkyně podáním ze dne 18. 02. 2024, kdy doplnila, že se jednak dotazovala telefonicky u MUDr. [příjmení] v [obec] a v [nemocnice], kde Proceduru neměli a dále pak v [anonymizována dvě slova] v [obec], kde měli plnou kapacitu. Konkrétně se jednalo o tato zařízení: [nemocnice] s. r. o., [právnická osoba], MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [právnická osoba], [právnická osoba], [jméno] [příjmení] [jméno] [právnická osoba], [ulice] krajská nemocnice a. s., [právnická osoba], [právnická osoba], Bc. [jméno] [příjmení], fyzioterapeut, [jméno] [příjmení], regenerační služby, [nemocnice], s. r. o., [příjmení] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] uvedeným zařízením pak žalobkyně doložila písemné zprávy, ze kterých vyplývá, že zařízení [právnická osoba] oslovil [jméno] [příjmení] s dotazem na poskytování přístrojové lymfodrenáže na horní končetinu, přičemž takovou proceduru tato ambulance neposkytuje a v roce 2019 poskytovala pouze rehabilitace v domácím prostředí. Rehabilitace [obec] nenabízí Proceduru, stejně jako [ulice] krajská nemocnice a. s., rovněž i [právnická osoba], Bc. [jméno] [příjmení], fyzioterapeut, [jméno] [příjmení], regenerační služby, [právnická osoba] (fyzioterapie), [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [právnická osoba], MUDr. [jméno] [příjmení]. Ze zprávy [jméno] [příjmení] (rehabilitace) pak vyplývá, že provádí Proceduru od roku 2011, ale pouze pro samoplátce.

50. Ze zprávy [anonymizováno] s. r. o. vyplývá, že požadovanou proceduru v roce 2019 prováděli, a to jak na zdravotní pojišťovny, tak pro samoplátce, termíny objednání již nebylo možné přesně zjistit, ale většinou to bylo nejdéle do 14 dnů. Pokud je diagnóza akutní, klient je na telefonu a zařízení volá ihned, jakmile se někdo odvolá. To bývá, tak do dvou dnů.

51. Ze zprávy [anonymizováno] s. r. o. [obec] vyplývá, že požadovanou proceduru zařízení poskytuje od roku 2008. Zda byla tato procedura poskytována i v dalších zařízení v okolí [obec] a [obec], zařízení nebylo schopno sdělit a časová dotace byla stanovena vyhláškou č. 134/1998 Sb. vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, v platném znění.

52. Ze záznamu z kamerového systému na domu žalobkyně ze dne 19. 6. 2019 je zřejmé, že žalovaný vystoupil, ze svého vozu [příjmení] [příjmení], černé barvy, aniž by vypnul motor vozidla, šel směrem k domu s papírem v ruce. Krátce nato se vracel zpět [anonymizováno] vozu, již bez papíru, nasedl a odjel. Následně z domu vyšel svědek [jméno] [příjmení], a poté je na záznamu vidět žalovaná, jak volá z mobilního telefonu.

53. Z tvrzení, která byla mezi účastníky nesporná a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 6. 2012 byla žalobkyně zaměstnána u žalovaného na pozici malířka porcelánu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V odst. 10 Smlouvy bylo zakotveno, že změna sjednaných podmínek je možná jen se souhlasem obou účastníků, a to písemným dodatkem k této Smlouvě. Dne 13. 3. 2018 došlo k pracovnímu úrazu žalobkyně, který žalovaný uznal a nahlásil 19. 3. 2019. Pracovní neschopnost žalobkyně trvala do 18. 3. 2019. Ke skutečnému nástupu žalobkyně do práce došlo až 23. 4. 2019, jelikož čerpala dovolenou. V důsledku pracovního úrazu, nebyla žalobkyně způsobilá vykonávat dosavadní práci malířky porcelánu. Dne 15. 4. 2019 žalovaný převedl žalobkyni listinou nazvanou„ Změna pracovního zařazení“ na základě potvrzení o snížení pracovní způsobilosti žalobkyně vyplývající z lékařského posudku MUDr. [jméno] [jméno] dle § 41 zák. práce s účinností od 15. 4. 2019 včetně na pozici recepční. Listinu žalobkyně odmítla dne 23. 4. 2019 převzít. K tomuto datu měl být vypracován příslušný dodatek k Pracovní smlouvě. Mzdový výměr zůstal v platnosti. Dne 15. 4. 2019 byl žalovaným sepsán Dodatek k Pracovní smlouvě. Žalobkyně měla nově pracovat jako recepční s tím, že nedílnou součástí Dodatku byla příloha s podrobnou náplní práce (dále jen„ Příloha“). Den vzniku změnu pracovního zařazení je uveden datem 15. 4. 2019 s tím, že pracovní poměr měl být uzavřen na dobu neurčitou. Obsahem náplně práce žalobkyně měly být drobné úklidové práce, podávání a výběr listovních zásilek a balíků na poštách, poskytování informací o telefonních linkách pracovišť a pracovníků, vyřizování krátkých vzkazů apod., obsluhu kancelářské techniky, přijímání a ohlašování návštěv, vedení knihy návštěv, vedení evidence písemností, tedy odeslané a došlé pošty v určeném úseku nebo v celé organizaci, pomocné práce při přípravě výrobků k dekoraci, vyřizování pracovních úkolů kancelářského útvaru, přípravu a podávání občerstvení při jednání v konferencích a podobných akcích a pomocné práce při balení hotových výrobků. Žalobkyně odmítla Dodatek dne 23. 4. 2019 převzít. Dne 24. 4. 2019 žalobkyně vyhledala lékařské ošetření na pohotovosti pro otok pravé paže a její bolestivost. Byla odeslána ke konzultaci na chirurgii, kde byl zjištěn pozátěžový otok a bolest pravé horní končetiny. Žalobkyni byla doporučena analgetika, otok chladit a plánovaná kontrola za dva dny ve [obec]. Účastníci o možnosti rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalovaného, k dohodě však nedošlo. Dne 29. 4. 2019 žalovaný vydal Směrnici týkající se povinnosti zaměstnanců a požadavků zaměstnavatele pro řádný výkon sjednané práce, dle které bylo mimo jiné na pracovišti přísně zakázáno používání soukromých mobilních telefonů po celou pracovní dobu. Směrnici žalobkyně odmítla podepsat, s jejím obsahem však byla seznámena. Práci žalobkyni zadávala mistrová [jméno] [příjmení], a to práci manuální, jako je utírání zboží, vybalování zboží, umývání umyvadla, vysávání bedýnek. Žalobkyni byla předepsána rehabilitace, a to přístrojová lymfodrenáž horní končetiny. Žalobkyně tuto Proceduru poptávala po zdravotnických zařízeních v [obec] a [obec]. Na Proceduru dojížděla do v rehabilitačním centru v [obec], a to 9. 5. 2019, 10. 5. 2019 v 10,15 hod., 13. 5. 2019, 15. 5. 2019 v 11,30 hod., 17. 5. 2019 v 10,30 hod., 20. a 21. 5. 2019 v 9,00 hod., 23. 5. 2019 v 8,30 hod., od 27. 5. do 31. 5. 2019 v 11,00 hod.) [právnická osoba] v [obec], ul. [ulice a číslo] navštívila dne 9. 5. 2019 v 9,00 hod. a 13. 5. 2019 v 10,00 hod. Dne 8. 5. 2019 zaslal žalovaný žalobkyni první vytýkací dopis z důvodu nedodržování Směrnice a z důvodů odmítání přidělované práce dne 2. 5. 2019 a dne 3. 5. 2019 ze strany žalované. Zároveň upozornil na ust. § 301 zákoníku práce s tím, že uvedené porušování pracovních povinností žalobkyni důrazně vytýká a dále ji upozorňuje na to, že v případě zjištění dalšího porušování pracovních povinností bude nucen přistoupit k podání výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Dopisem ze dne 15. 5. 2019 žalobkyně výtku odmítla. Dne 17. 5. 2019 byl žalovaným žalobkyni zaslán druhý vytýkací dopis odkazující jednak na první vytýkací dopis s tím, že žalobkyně ve vytýkaných pochybení i nadále pokračuje a dále byla upozorněna na opakované odmítnutí jakékoliv práce, která jí dle pracovního zařazení přísluší (dne 6. 5. 2019, 9. 5. 2019, 13. 5. 2019, 14. 5. 2019) a na porušování předpisů vztahující se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem ve smyslu ust. § 55 odst. 1 zákoníku práce a na možnost výpovědi z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. g) případně h) ZP. V době dočasné pracovní neschopnosti provedl žalovaný u žalobkyně celkem dvě kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, a to dne 18. 6. 2019, kdy žalobkyně nebyla ve svém bydlišti zastižena a následujícího dne 19. 6. 2019, kdy žalobkyně se ve svém bydlišti zdržovala, žalovaný ji přesto do schránky vhodil protokol o porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Dne 21. 6. 2019 žalovaný zaslal žalované okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušování povinností vyplývajících z právních předpisů ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, když přes výtku dopisem ze dne 8. 5. 2019 a ze 17. 5. 2019 žalobkyně v porušování povinností neustala a i nadále odmítala vykonávat jakoukoliv práci (16. 5. 2019, 17. 5. 2019, 20. 5. 5. 2019, 21. 5. 2019, 22. 5. 2019, 23. 5. 2019, 24. 5. 2019, 30. 5. 2019 a 31. 5. 2019), bez souhlasu zaměstnavatele také v uvedené dny opustila pracoviště a dne 27. 5. 2019 a dne 28. 5. 2019 se na pracoviště už nevrátila. Přesto, že byly žalobkyni přidělovány pouze práce v souladu s náplní práce recepční a výhradně práce odpovídající jejímu zdravotnímu stavu, žalobkyně pokračovala v porušování i nadále. Žalobkyně toto okamžité zrušení pracovního poměru převzala dne 24. 6. 2019. Dopisem ze dne 26. 6. 2019 oznámila žalobkyně žalovanému, že trvá na dalším zaměstnávání. Přípisem ze dne 1. 7. 2019 žalovaný odmítl požadavky žalované, trval na platném ukončení pracovního poměru žalobkyně. Úrazem došlo u žalobkyně k poranění malíku pravé ruky a patrně také k postižení pravého ulnárního (loketního nervu v oblasti pravého lokte. Léčba tohoto nebyla příliš úspěšná. V průběhu léčby se možná rozvinul i algoneurodystrofický (Sudeckův) syndrom (komplexní regionální bolestivý syndrom, KRBS). Nadále mohla žalobkyně vykonávat drobné úklidové práce, které nebudou spojeny s významným zatěžováním její pravé horní končetiny, s přenosem nadlimitních vibrací na ni, ani nebudou vyžadovat jemně koordinované pohyby prstů pravé ruky nebo koordinovanou činnost (souhru) obou rukou, a které nebudou spojené s prochlazením ruky; podávání a výběr listovných zásilek na poštách (kromě ruční manipulace s těžkými předměty/balíky, které by byly takového charakteru, že je s nimi třeba manipulovat také pravou horní končetinou; poskytování informací o telefonních linkách pracovišť a pracovníků, vyřizování krátkých vzkazů, apod; obsluhu kancelářské techniky, pakliže nebude muset provádět takové pracovní úkony, které jsou spojeny s významným zatěžováním její pravé horní končetiny, nebo které vyžadují jemně koordinované pohyby prstů pravé ruky nebo koordinovanou činnost (souhru obou rukou); přijímání a ohlašování návštěv, zápisy do knihy návštěv, vedení evidence písemností; provádět pomocné práce při přípravě výrobků k dekoraci; vyřizování operativních úkolů kancelářského útvaru; přípravu a podávání občerstvení při jednáních, konferencích; pomocné práce při balení hotových výrobků, pakliže nebudou spojeny s významným zatěžováním její pravé horní končetiny, s přenosem nadlimitních vibrací na ni, ani nebudou vyžadovat jemně koordinované pohyby prstů pravé ruky nebo koordinovanou činnost (souhru) obou, rukou; řídit vozidlo; obsluhovat mobilní telefon. Vzhledem [anonymizováno] charakteru poranění žalobkyně následným komplikacím a komplexnosti léčby byla nutná terapie na specializovaném pracovišti. Léčba ve zdravotnickém zařízení blíže bydlišti pacientky nebyla možná a ani vhodná.

54. Po právní stránce posoudil soud věc takto:Podle § 41 odstavce 1 písm. a), b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, (dále jen „zák. práce”) zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.Podle § 55 odstavce 1 písm. b) zák. práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se [anonymizováno] jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.Podle § 60 zák. práce, v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se [anonymizováno] němu nepřihlíží.Podle § 199 zák. práce nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 2. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku. Vláda stanoví nařízením okruh překážek v práci podle odstavce 1, rozsah pracovního volna, případy, ve kterých přísluší náhrada mzdy nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance, a to i vůči zaměstnancům, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají práce v pracovní době, kterou si sami rozvrhují (§ 317).

55. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení a na shora zjištěný skutkový stav, dospěl soud [anonymizováno] závěru, že žaloba byla podána důvodně, když shledal okamžité zrušení pracovního poměru daného žalovaným žalobkyni neplatným. Jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně, a tedy zvlášť hrubé porušování povinností vyplývajících z právních předpisů ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, žalovaný uvedl jednak odmítání zadané práce, dále neomluvené absence žalobkyně na pracovišti a používání mobilního telefonu na pracovišti, a to přes zákaz zaměstnavatele stanovený Směrnicí. Okamžité zrušení pracovního poměru je považováno za výjimečné a je namístě v případech, kdy došlo [anonymizováno] tak závažnému porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se [anonymizováno] zaměstnancem vykonávané práci, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby takového zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní lhůty, jako v případě ukončení pracovního poměru výpovědí dle ust. § 52 písm. g) zák. práce. Zákon nestanoví, z jakých konkrétních hledisek je třeba při okamžitém zrušení pracovního poměru vycházet. Význam mají konkrétní okolnosti, za nichž [anonymizováno] rozvázání pracovního poměru došlo, ale i dosavadní pracovní výsledky a postoj zaměstnance [anonymizováno] zadaným úkolům. Pro použití důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, musí být splněny dva předpoklady, a to zaměstnanec musí porušit některou z povinností, jež vyplývá z pracovních předpisů, které se vztahují [anonymizováno] jím vykonávané práci, a zároveň toto porušení musí dosáhnout zvlášť hrubé intenzity. Základní povinnosti zaměstnance jsou pak stanoveny v § 301 zák. práce. Na tyto povinnosti, resp. jejich dodržování, žalovaný žalobkyni ve vytýkacích dopisech ze dne 8. 5. 2019 a ze dne 17. 5. 2019 upozorňoval, když dle žalovaného, žalobkyně nepracovala dle svých sil a schopností a nevyužívala pracovní doby [anonymizováno] vykonávání svěřených prací a úkolů. V okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 21. 6. 2019 žalovaný uvedl, že podle Dodatku ze dne 15. 4. 2019 [anonymizováno] Pracovní smlouvě ze dne 1. 6. 2012 je žalobkyně od 15. 4. 2019 zaměstnána na pozici recepční s tím, že nedílnou součástí Dodatku byla příloha s podrobnou náplní práce. Dle Přílohy měly být náplní práce mimo jiné drobné úklidové práce, pomocné práce při přípravě výrobků [anonymizováno] dekoraci a pomocné práce při balení hotových výrobků. Soud však dospěl [anonymizováno] závěru, že Dodatek včetně Přílohy mezi účastníky uzavřen nebyl, když jej žalobkyně odmítla podepsat a dle odst. 10 Pracovní smlouvy změna sjednaných podmínek byla možná jen se souhlasem obou účastníků, tedy žalovaného i žalobkyně, a to písemným dodatkem [anonymizováno] této smlouvě. Žalobkyně však na pozici recepční byla převedena žalovaným dle ust. § 41 odst. 1 písm. a), b) zák. práce jednostranným právním jednáním žalovaného, a to Změnou pracovního zařazení ze dne 15. 4. 2019, a to bez ohledu na skutečnost, že žalobkyně tuto listinu rovněž odmítla převzít, když souhlas zaměstnance není dle zákona vyžadován. Podmínkou je pouze lékařský posudku vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, prokazující dlouhodobě pozbytí způsobilosti konat dále dosavadní práci, což v daném případě bylo splněno lékařským posudkem MUDr. [jméno]. V řízení bylo prokázáno, a to jak výpověďmi svědkyň [příjmení] a [příjmení], tak i účastnickou výpovědí samotného žalovaného, že místo recepční bylo vytvořeno, přestože se o něm uvažovala již dříve, až v souvislosti se ztrátou pracovní způsobilosti žalobkyně v důsledku Pracovního úrazu. Uvedenému závěru nahrává i vzhled„ místa výkonu práce“ žalobkyně, kdy se jednalo o malý stůl se židlí, bez jakéhokoliv dalšího kancelářského zařízení, telefonu či výpočetní techniky. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že žalobkyně odmítala jakoukoliv práci, kterou jí zadala. Dle zápisů svědkyně však byly žalobkyni zadávány pouze práce manuální, jako je utírání zboží, vybalování zboží, umývání umyvadla, vysávání bedýnek, což potvrdily i svědkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] Tyto práce žalobkyně s odkazem na svůj zdravotní stav a na to, že se nejedná o náplň práce recepční, odmítala vykonávat. V tomto směru lze souhlasit se žalobkyní, že se v žádném případě nejedná o práce odpovídající pracovní pozici recepční, na kterou byla žalobkyně žalovaným, jak již bylo výše popsáno, převedena. Nelze se ani dovolávat náplně práce, která byla vymezena v Příloze Dodatku, když [anonymizováno] uzavření Dodatku, jehož byla Příloha nedílnou součástí, nedošlo. Z veřejné databáze povolání spravované Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR vyplývá náplň na pozici firemní recepční, a to zajišťování chodu recepce společnosti, jednoduché administrativy pro management společnosti i pro ostatní zaměstnance, přičemž pracovní činností, je např. vedení knihy návštěv, pokladny, zajišťování kurýrních služeb, obsluha datových schránek apod. náplní práce recepční nejsou úklidové či pomocné manuální práce. Lze tak uzavřít, že žalovaný přiděloval žalobkyni úkoly, které nebyly náplní její práce, a žalobkyně je tedy nebyla povinna plnit. [anonymizováno] dalšímu důvodu, pro který žalobkyně odmítala vykonávat přidělovanou práci, a to její zdravotní omezení, soud uvádí, že žalovaný sice na jednu stranu zdravotní stav žalobkyně zohlednil, když ji převedl na jiný druh práce, a to na pozici recepční, na druhou stranu tento stav nezohlednil právě v úkolech, které jí přiděloval prostřednictvím p. [příjmení]. V lékařském posudku MUDr. [jméno] jsou specifikovány práce, které žalobkyně není způsobilá vykonávat, což lékař potvrdil i svou výpovědí. Jednalo se o činnosti spojené s jemnou motorikou pravé ruky, práce ve vlhku a chladu a práce manuální. K drobným úklidovým pracím dle MUDr. [jméno] žalobkyně způsobilá je, není však způsobilá k obsluze kancelářské techniky, zejména práce s počítačem, dále k nošení balíků a k pomocným pracím při balení hotových výrobků, pokud by byla tímto přetěžována. Podrobně jsou pak tyto práce rozebrány znalcem [celé jméno znalce], [příjmení] v jeho znaleckém posudku [číslo] který byl doplněn výpovědí znalce. Jmenovaný znalec sice uvedl, že následky Pracovního úrazu neznemožňují zcela žalobkyni vybalovat zboží z krabiček nebo z igelitu, utírat zboží (talířky, šálky, podšálky, apod.), tisknutí spodních tisků o průměru 1 cm na porcelán, provádění třídění tisků na porcelán podle motivů, vykládání prokládacích křížků mezi talířky, ale pouze tehdy pokud by bylo tolerováno, že by pracovala s poněkud nižším pracovním tempem (5 – 10 %). Zároveň však upřesnil, že činností při manipulaci s porcelánem, které lze vykonávat pouze jednou (nedominantní) rukou, je patrně naprosté minimum, když lze důvodně předpokládat, že naprostou většinou úkonů spočívajících v pracovní manipulaci s porcelánovým zbožím je velmi obtížné (až nemožné) provádět v případě ztráty jemné motoriky dominantní ruky. Svědkyně [příjmení], žalovaný i sama žalovaná potvrdili, že první den nástupu zpět do práce žalobkyně zadané úkoly (manuální práci) vykonávala. V důsledku toho však došlo na straně žalobkyně ke zhoršení jejího zdravotního stavu, což doložila lékařskou zprávou potvrzující její vyšetření na pohotovosti dne 24. 4. 2019 a vyšetření na chirurgické ambulanci prokazující pozátěžový otok a bolest pravé horní končetiny. Důvodnost odmítání zadané práce žalobkyní z hlediska jejího zdravotního stavu tak byla dána.

56. Druhým důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru měly být neomluvené absence žalobkyně. Ani tento důvod nebyl dle soudu naplněn. Žalobkyně vypověděla, a to v souladu s žalovaným a svědkyní [jméno] [příjmení], že žádala o poskytnutí volna na plánovanou návštěvu rehabilitačního zařízení či lékaře, a to minimálně ve třech případech (2x žalovaného a 1x svědkyni [příjmení]). Poté jí již propustky vydávány na pokyn žalovaného nebyly. Žalobkyně si tedy zakoupila svoje, které nechávala potvrdit. Žalobkyní předložené potvrzené propustky specifikované v odst. 27 tohoto rozsudku korespondují se zápisy svědkyně [jméno] [příjmení]. Žalobkyně opustila pracoviště vždy na 3,5 až 4 hod. Jak bylo zjištěno ze zprávy Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie [obec] sepsané MUDr. [jméno] [příjmení], vzhledem k charakteru poranění žalobkyně, následným komplikacím a komplexnosti léčby byla nutná terapie na specializovaném pracovišti a léčba ve zdravotnickém zařízení blíže bydlišti pacientky nebyla možná a ani vhodná. Tvrzení žalovaného, že léčbu mohla žalobkyně podstoupit v jiném lékařském zařízení, blíže místu jejího bydliště tak bylo uvedenou lékařskou zprávou vyvráceno. Dále bylo provedenými důkazy, a to zejména poukazem na rehabilitaci a vyjádřeními jednotlivých rehabilitačních zařízení uvedených v odst. 48 až 50 tohoto rozsudku, prokázáno, že žalobkyně se poptávala po možnosti podstupovat předepsanou rehabilitaci v řadě zařízení v okolí [obec] a [obec]. Ze zpráv jednotlivých zařízení však vyplynulo, že kromě rehabilitačního centra v [obec] a [anonymizováno] s. r. o, jiné zařízení Proceduru buď v rozhodném období vůbec neposkytovalo, nebo sice poskytovalo, ale pouze pro samoplátce. Kalbi-centrum s. r. o., které požadovanou proceduru v roce 2019 provádělo i na zdravotní pojišťovny však sdělilo, že již není možné, s ohledem na uplynulý čas, přesně zjistit termíny procedury, ale většinou to bylo nejdéle do 14 dnů a v případě akutní diagnózy, pokud je klient na telefonu, zařízení volá ihned, jakmile se někdo odvolá. To bývá, tak do dvou dnů. Z toho však nelze bez dalšího dovodit, že žalobkyně v květnu 2019 mohla v tomto zařízení blízký termín pro Proceduru získat. Ani tvrzení, že si čas Procedury mohla žalobkyně zvolit, nebylo prokázáno, když jak bylo výše uvedeno, Procedura byla v Karlovarském kraji poskytována pouze ve dvou zařízeních a lze tak důvodně předpokládat, že žalobkyně byla odkázána na volné termíny nabízené ze strany zařízení, přičemž odpolední termíny jsou jistě žádanější, a tedy i rychleji zaplněné. S ohledem na uvedené závěry, tak žalovaný byl povinen postupovat v souladu s výše citovaným ustanovením § 199 zák. práce a poskytnout žalobkyni pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se její osoby ve stanoveném rozsahu pracovní volno, což však neučinil. Výčet jiných důležitých překážek v práci je obsažený v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Mezi tyto překážky náleží dle bodu 1 přílohy vyšetření nebo ošetření, přičemž dle písm. a) se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Dle písm. b) pak platí, že bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a). Podle bodu 8 přílohy pak mezi tyto překážky náleží Doprovod, kdy se pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem naplánovanému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, a to s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte. Lze tak uzavřít, že na straně žalobkyně v případě vytýkaných absencí byly jiné důležité překážky v práci specifikované v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., a to ošetření v případě Procedury a doprovod v případě návštěvy lékaře s nezletilým synem, v důsledku čehož měla žalobkyně nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu s náhradou mzdy.

57. Posledním důvodem uváděný žalovaným v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 21. 6. 2019 bylo porušení Směrnice, když žalobkyně i přes zákaz touto Směrnicí stanovený, používala v pracovní době svůj soukromý mobil. Soud dospěl k závěru, že tento důvod sice naplněn byl, ale sám o sobě nepostačuje k postupu zaměstnavatele dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce. Výpověďmi svědkyň [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i výpovědí žalovaného bylo prokázáno jednak to, že žalobkyně byla se Směrnicí seznámena, přestože ji nepodepsala a dále to, že žalobkyně používala svůj mobilní telefon v pracovní době. Obranu žalobkyně, že svůj telefon musela kontrolovat kvůli rodině soud považuje za lichou a neodůvodňující užívání mobilního telefonu přes výslovný zákaz zaměstnavatele. Nezletilé děti mají jistě i další zaměstnankyně žalovaného, které však zákaz stanovený Směrnicí dodržovaly. Pokud žalobkyně nezbytně potřebovala zkontrolovat telefon, mohla o souhlas požádat žalovaného, tak jak vyplývá ze Směrnice. Což však žalobkyně neučinila, nadto ani netvrdila, že by někdy o takový souhlas požádala. Jak už bylo výše uvedeno, přestože tento výpovědní důvod byl naplněn, nelze jej v žádném případě považovat za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, které by odůvodňovala okamžité zrušení pracovního poměru dle shora citovaného zákonného ustanovení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2542/2007, 21 Cdo 2607/2023, či usnesení Ústavního soudu II. ÚS 1471/14). Závěrem tak soud uvádí, že je nepochybné, že se dříve bezkonfliktní vztahy mezi účastníky v důsledku Pracovního úrazu vyhrotily, což vyplývá i z kontrol inspektorátu práce, prováděných na základě podnětu žalobkyně. V souladu s žalobkyní však soud dospěl k závěru, že lze v jednání žalovaného spatřovat určitou účelovost, a to jak ve vytvoření pozice recepční, tak i v následném postupu žalovaného, směřující k ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalovaného. K uvedenému závěru soud vede i nestandardní provádění kontrol dočasné pracovní neschopnosti žalovaným, ve kterém lze účelovost jednoznačně spatřovat, a to zejména v kontrole provedené žalovaným dne 19. 6., kdy žalovaný bez dalšího pouze vhodil žalobkyni do poštovní schránky protokol o porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, aniž by ověřil, že k porušení režimu ze strany žalobkyně skutečně došlo. Ze všech výše uvedených důvodů tak soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. toho rozsudku.

58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 132.686,24 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.000 Kč (2 x 2.000 Kč – žaloba, odvolání), zálohy na znalečné ve výši 2.500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč sestávající z částky 2.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 10. 2019, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 11. 2019, z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 11. 2019, z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 12. 2019, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 1. 2020, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 2. 2020, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 3. 2020, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 5. 2020, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 7. 2020, z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2.500 Kč za odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t., z částky 1.250 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne 14. 9. 2020, z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 4. 2021, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 6. 2021, z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 6. 2021, z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 7. 2021, z částky 2.500 Kč za účast při úkonu (výslech před dožádaným soudem) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 8. 2021, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 9. 2021, z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (dotazy na znalce) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 10. 2021, z částky 2.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 9. 2022, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 5. 2023, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 8. 2023, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 10. 2023, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 12. 2023, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 1. 2024, z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 3. 2024 a z částky 2.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 4. 2024 včetně třiceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 26.670,77 Kč, náhrada za ztrátu času 11.800 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 85.550 Kč ve výši 17.965,50 Kč.

59. Výrok III. je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., když celkové náklady na znalečné činily 22.215,90 Kč, přičemž na tuto částku byly započteny účastníky složené zálohy v celkové výši 5.000 Kč.