16 C 330/2017

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 7 500 000 Kč / nemajetková újma <b>I. Žaloba se zamítá v plném rozsahu.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. České republice se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b> 1. Žalobci se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 23. 11. 2017 domáhali na žalované úhrady nemajetkové újmy v souvislosti s úmrtím své manželky a matky paní [jméno] [celé jméno žalobkyně].

2. V podrobnostech odkazuje soud na odstavec 1, 2 odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ze dne 19. 2. 2020 č.j. 16 C 330/2017-292.

3. Žalovaná nárok vznesený žalobci neuznala, a to ani částečně. Ohledně jejího stanoviska rovněž soud odkazuje na odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ze dne 19. 2. 2020 č.j. 16 C 330/2017-292.

4. Účastníci řízení předložili soudu dva znalecké posudky, a to prof. MUDr. [celé jméno znalce], CSc., FESC, FACC, [příjmení], ze dne 7. 1. 2017 a MUDr. [jméno] [příjmení] z 5. 6. 2017. Zjištění, která soud učinil z těchto znaleckých posudků, jsou podrobně popsána v odstavci 7, 8 odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ze dne 19. 2. 2020 č.j. 16 C 330/2017-292, na které podepsaný soud odkazuje.

5. Při jednání dne 14. 3. 2018 byly vymezeny sporné a nesporné skutečnosti, kdy mezi účastníky řízení bylo učiněno nesporným, že paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla ošetřena u žalované dne 24. 11. 2014 v 0:17 hod. a rovněž její převoz téhož dne zdravotnickou záchrannou službou do Všeobecné fakultní nemocnice v [obec]. [příjmení] mezi účastníky bylo, zda postup žalované v souvislosti s ošetřením paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] byl„ lege artis“, jaký byl rozsah její újmy a zda ze strany žalované došlo k porušení zákonné povinnosti.

6. V předchozím řízení provedl soud důkaz řadou listin, jejichž obsah a zjištění z nich učiněná popisuje v odůvodnění rozsudku ze dne 19. 2. 2020 č.j. 16 C 330/2017-292 v odstavcích 14, 15, 16, 17, 18, na které podepsaný soud odkazuje.

7. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 6. 2019 č.j. 16 C 330/2017-214 byl ustanoven znalecký ústav – [název znalkyně] a bylo mu zadáno vypracování revizního znaleckého posudku. Obsah a závěry tohoto znaleckého posudku jsou podrobně popsány v odstavci 10 rozsudku zdejšího soudu ze dne 19. 2. 2020 č.j. 16 C 330/2017-292 a soud na ně opětovně pro stručnost odkazuje.

8. Rozsudkem ze dne 19. 2. 2020 č.j. 16 C 330/2017-292 pak zdejší soud zamítl podanou žalobu, kterou se žalobci domáhali náhrady nemajetkové újmy každý v částce 7 500 000 Kč. Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že se České republice nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

9. K odvolání žalobců rozhodl Krajský soud v Plzni svým usnesením ze dne 7. 1. 2021 č.j. 56 Co 106/2020-339 tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení se závaznými pokyny.

10. V rámci odvolacího řízení byl odvolacím soudem proveden důkaz výslechem znalců – zpracovatelů revizního znaleckého posudku prostřednictvím dožádaného Městského soudu v Brně, když tento důkaz soud I. stupně neprovedl. Znalcům byly položeny otázky vycházející zejména z námitek žalobců vůči reviznímu znaleckému posudku. Pokud jde o obsah tohoto výslechu znalců a zjištění z něho učiněná, odkazuje podepsaný soud na odstavec 8 usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 1. 2021 č.j. 56 Co 106/2020-339.

11. Krajský soud v Plzni jako soud odvolací ve výše uvedeném rozhodnutí konstatoval, že ani po doplnění dokazování výslechem znalců, kteří zpracovali revizní znalecký posudek, nebyl skutkový stav věci zjištěn úplně. Má za významnou pro rozhodnutí ve věci odpověď na otázku, zda v případě včasného stanovení diagnózy u [jméno] [celé jméno žalobkyně] v žalované nemocnici by se její šance na přežití a uzdravení zvýšila, neboli zda zpoždění ve stanovení správné diagnózy a také následné zpoždění transportu [jméno] [celé jméno žalobkyně] do Všeobecné fakultní nemocnice v [obec], kdy namísto letecké přepravy byl použit sanitní vůz, což nebylo mezi účastníky řízení sporným, způsobilo zhoršení zdravotního stavu [jméno] [celé jméno žalobkyně] (oproti stavu v době, kdy diagnóza mohla být nejdříve zjištěna) natolik, že ovlivnilo (a v jakém rozsahu) další léčení [jméno] [celé jméno žalobkyně] včetně vlivu na její následné úmrtí. Následně ponechal soud na úvaze soudu I. stupně, zda doplní dokazování zadáním doplňujícího revizního znaleckého posudku, případně zadá vypracování znaleckého posudku jinému znalci.

12. V průběhu dalšího řízení usnesením č.j. 16 C 330/2017-422 ze dne 4. 8. 2022 ustanovil znalecký ústav – [název znalkyně], kterému bylo zadáno vypracovat dodatek znaleckého posudku ze dne 27. 8. 2019, a to s přihlédnutím k provedenému výslechu znalců před Městským soudem v Brně dne 13. 11. 2020 a vyjádření znaleckého ústavu ze dne 9. 11. 2020 adresovaném Městskému soudu v Brně a zodpovědět, zda v případě včasného stanovení diagnózy u paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] v žalované nemocnici by se její šance na přežití a uzdravení zvýšila (a v jakém procentu), resp. zda zpoždění ve stanovení správné diagnózy a také následné zpoždění transportu paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] do Všeobecné fakultní nemocnice v [obec], kdy namísto letecké přepravy byl použit sanitní vůz, způsobilo zhoršení zdravotního stavu paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] (oproti stavu v době, kdy diagnóza mohla být nejdříve zjištěna) natolik, že ovlivnilo (a pokud ano, tak v jakém rozsahu) další léčení paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] včetně vlivu na její následné úmrtí. Dále v této souvislosti také uvést, zda letecký transport by byl vzhledem ke zdravotnímu stavu paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] vhodný.

13. Znalci znaleckého ústavu na zadané dotazy v doplňku znaleckého posudku uvedli, že nemohou potvrdit, že by se v případě včasného stanovení diagnózy u paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] v žalované nemocnici její šance na přežití a uzdravení včasnějším stanovením diagnózy zvýšila. Dále uvedli, že dle záznamu o výjezdu ZZS KK trval transport pacientky z KKN do VFN [obec a číslo] minut. Dle sdělení zástupce ZZS KK Mgr. [anonymizováno] je časový rozdíl mezi přepravou pacienta z KKN do [obec] vrtulníkem a sanitním vozem maximálně 30 minut. Dle záznamu provázející lékařky MUDr. [jméno] [příjmení] byl stav pacientky během převozu bez komplikací a její oběhový a ventilační stav byl stabilizován (TK [číslo], puls [číslo], dechová frekvence 12/min., saturace kyslíku 96 %). Na základě těchto údajů mohou znalci vyloučit, že by zpoždění v transportu paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] z KKN do VFN [obec], kdy namísto letecké přepravy byl použit sanitní vůz, ovlivnilo negativně její další léčení a bylo v příčinné souvislosti s jejím pozdějším úmrtím.

14. V dodatku svého znaleckého posudku znalci znaleckého ústavu dále uvedli, že akutní disekce hrudní aorty může mít u jednotlivých nemocných různý průběh. Pro toto onemocnění je typické, že pokud není zavčas léčeno, nemocný většinou umírá v důsledku ruptury hrudní aorty. K této ruptuře může dojít hned po vzniku disekce nebo po několika hodinách až dnech a u některých nemocných k ní nedojde vůbec. Po vzniku disekce může být stav pacienta i po dobu několika dní plně stabilizovaný a k ruptuře dojde až při náhlém vzestupu krevního tlaku. Pro toto onemocnění neexistuje žádná šablona, neboť každá disekce aorty je poněkud jiná, každý pacient je jiný. Na složitou otázku soudu neexistuje zcela jednoznačná odpověď, a to i proto, že pacientka byla po převozu do [obec] operována ve dvou kardiocentrech, ve VFN a IKEM. Průběh hospitalizace v obou těchto centrech byl značně komplikovaný a vyžádal si řadu operačních výkonů.

15. Dále znalci uvedli, že zdravotnickou dokumentaci z VFN [obec] požadovali proto, že pro účely vypracování dodatku znaleckého posudku potřebovali vědět, v jakém stavu byla paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] převezena do VFN a potřebovali mít informaci o tom, jaký byl pooperační nález a operační výkon. Správnost léčebných a operačních postupů ve VFN neposuzovali, neboť toto nebylo jejich úkolem. Zdravotnickou dokumentaci z IKEM požadovali proto, že potřebovali informaci o tom, jaký byl další osud paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] a jaké prodělala v IKEM operace. Správnost léčebných a operačních postupů v IKEMu neposuzovali ze stejných důvodů.

16. Ve vyjádření k námitkám žalobců pak znalci reprezentující znalecký ústav uvedli, že žalobci vytýkají, že odpovědi na otázky soudu nejsou ze strany znaleckého ústavu jednoznačné. Žalobci uvádějí, že znalci prof. [celé jméno znalce] a MUDr. [příjmení] byli na rozdíl od znalců znaleckého ústavu schopni učinit jednoznačné závěry, ale neuvedli, že závěry jejich znaleckých posudků byli protichůdné, neboť MUDr. [příjmení] posoudil postup lékařů KKN jako lege artis, zatím co prof. [celé jméno znalce] jako non lege artis. To bylo také důvodem, proč byl znalecký ústav pověřen vypracováním ústavního revizního znaleckého posudku. Znalci reprezentující znalecký ústav uvedli, že pohled kardiologa (profese obou znalců – prof. [celé jméno znalce] a MUDr. [příjmení]) na akutní disekci hrudní aorty může být odlišný od pohledu kardiochirurga. Zatímco kardiolog toto onemocnění občas diagnostikuje, ale nikdy neléčí, kardiochirurg tyto nemocné léčí operací. Proto je pohled kardiochirurga na disekci hrudní aorty komplexní, neboť vychází z jeho zkušeností s jednotlivými případy, které operoval. Ne zcela jednoznačná je pouze jediná odpověď na otázku soudu,„ zda v případě včasného stanovení diagnózy u paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] v žalované nemocnici by se její šance na přežití a uzdravení zvýšila“, kdy znalci odpověděli, že„ nemůžeme potvrdit, že by se její šance na přežití a uzdravení včasnějším stanovením diagnózy zvýšila“. Je to způsobeno tím, že oba znalci reprezentující znalecký ústav mají celoživotní zkušenosti s diagnostikou a chirurgickou léčbou akutní disekce hrudní aorty. Tato skutečnost a jejich znalosti a zkušenosti jim brání v tom, aby se dopouštěli chybných závěrů. Důvodem je i ta skutečnost, že paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] zemřela za tři a půl měsíce po akutní disekci hrudní aorty typu A po mnoha operacích, dlouhodobé mechanické srdeční podpoře a po komplikované srdeční transplantaci. Dávat po této době do příčinné souvislosti úmrtí paní [celé jméno žalobkyně] se zpožděním ve stanovení správné diagnózy v KKN není možné.

17. Znalci reprezentující znalecký ústav dále uvedli, že v usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 1. 2021 je citováno rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2019 sp. zn. 25 Cdo 2217/2017, ve kterém se uvádí, že znalec musí hodnotit postup lékařů ex ant, tj. na základě poznatků, které měl lékař k dispozici v době svého rozhodování. V tomto rozhodnutí je také uvedeno, že stanoví-li lékař chybnou či opožděnou diagnózu, pak to nemusí ještě opodstatňovat závěr, že tím porušil svoji zákonnou povinnost. Zdůrazňuje se vztah příčiny a následku, přičemž se vyžaduje splnění této podmínky prokázané s vysokou mírou pravděpodobnosti či stupněm hraničícím s jistotou. Tímto rozhodnutím NS ČR se znalci reprezentující znalecký ústav přísně drželi při vypracovávání znaleckého posudku i při dalších vysvětleních, které zpracovali na základě žádosti soudu. To se týká i posouzení postupu tří lékařek, které vyšetřovaly v KKN paní [celé jméno žalobkyně]. Závěrem znalci reprezentující znalecký ústav uvedli, že trvají na svém vyjádření, které je v souladu s rozhodnutím NS ČR výše uvedeným, že nelze prokázat přímou ani nepřímou souvislost mezi komplikovaným pooperačním průběhem v obou kardiocentrech (VFN a IKEM) a zpožděním při stanovení správné diagnózy v KKN. Z toho vyplývá, že zpoždění ve stanovení diagnózy akutní disekce hrudní aorty v KKN nebylo příčinou úmrtí paní [jméno] [celé jméno žalobkyně].

18. Následně při jednání dne 24. 5. 2023 byli slyšeni znalci reprezentující znalecký ústav, a to prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., a doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., [příjmení]. Znalci poté, kdy se na výzvu soudu vyjádřili ke své odborné erudici (viz protokol o jednání ze dne 24. 5. 2023), stvrdili obsah a závěry znaleckého posudku a jeho dodatku, který jako reprezentanti znaleckého ústavu vypracovali. Znalci dále uvedli, že pokud je pacient s akutní disekcí operován, časná úmrtnost se pohybuje mezi 10 a 20 %. Pokud vznikne akutní disekce, pacient by měl být operován, neboť operace je jediná možnost léčby. Pokud není operován, tak umírá podle literárních údajů každou hodinu asi 1 % nemocných. Úmrtnost pacientů s tímto onemocněním je asi 1 % nemocných do prvních 48 hodin od vzniku onemocnění. Poté se frekvence úmrtí pomalu snižuje, takže část nemocných může přežívat i dlouhodobě bez toho, že by byla operována. Znalci uvedli, že pokud ve znaleckém posudku uvedli, že nemohou potvrdit, že by se šance paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] na přežití a uzdravení zvýšila včasnějším stanovením diagnózy, uvedli na vysvětlení, že: Příčinou smrti při akutní disekci je prasknutí falešného vaku výdutě. Pokud vak praskne, pacient okamžitě umírá. Pokud vak zůstane celý, pacient je většinou ve stabilizovaném stavu převezen do nemocnice, kde pak dojde k operaci. To je ten důvod znalecké odpovědi, protože pokud pacient s akutní disekcí zůstává po celou dobu stabilní, tzn. že má po celou dobu normální krevní tlak, puls, normálně dýchá, má normální okysličení krve, tzn. že disekce tam je, ale neohrožuje ho na životě bezprostředně. To co pacienta ohrožuje, je to, že výduť může kdykoliv prasknout. Důvodem odpovědi znalců bylo tedy to, že pacientka paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] přijela na kardiochirurgické pracoviště a podle pracoviště byl její stav stabilizovaný, tzn. že nedošlo k ruptuře stěny aorty a pacientka se dostala k operaci. Proto nemohou znalci prohlásit, že zpoždění čtyř hodin mělo přímou souvislost s pozdějším jejím úmrtím. U části nemocných dochází k prasknutí aorty okamžitě po vzniku disekce, a proto se tito nemocní do zdravotnického zařízení vůbec nedostanou. K prasknutí může dojít kdykoliv po vzniku disekce. K dotazu soudu, zda je možné ze skutečnosti, že v KKN došlo k diagnóze onemocnění paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] s několikahodinovým zpožděním dovodit souvislost s jejími následnými komplikacemi, operaci ve VFN v [obec] a následně v IKEM, znalci uvedli, že nelze jednoznačně odpovědět ano či ne, protože operace pro akutní disekci patří v kardiochirurgii k těm nejsložitějším a nejkomplikovanějším vůbec. To dokládá i skutečnost, že tato operace má úmrtnost 10 – 20 %, zatím co jiné kardiochirurgické operaci do 5 %. I tato skutečnost svědčí o tom, jak je tato operace komplikovaná.

19. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, odkazuje podepsaný soud pro stručnost na odůvodnění svého rozsudku ze dne 19. 2. 2020 č.j. 16 C 330/2017 odstavec 19.

20. Po doplnění dokazování vypracováním dodatku znaleckého posudku znaleckého ústavu [název znalkyně] dospěl soud k následujícímu právnímu závěru:

21. Podle ust. § 2959 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

22. Podle ust. § 2910 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak od absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

23. Podle ust. § 2637 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. [příjmení] o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo v jiném převodu léků.

24. Podle ust. § 2645 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

25. Podle ust. § 2636 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

26. Podle ust. § 2643 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

27. Podle ust. § 4 odst. 5 z. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

28. Podle ust. § 28 odst. 2 z. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

29. Žalobci se podaným návrhem domáhali náhrady nemajetkové újmy každý v částce 7 500 000 Kč, která jim vznikla v důsledku úmrtí paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], manželky žalobce a matky žalobců b) a c). Dle tvrzení žalobců žalovaná nepostupovala při poskytování lékařské péče paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] lege artis, tedy s náležitou odbornou úrovní, kdy se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

30. V průběhu řízení vyslovil soud svoji hlubokou a upřímnou soustrast. V životě žalobců došlo k velké tragédii, kdy jim ze života odešla manželka a maminka. Soud s žalobci lidsky upřímně soucítí.

31. Výše citované zákonné ustanovení § 2959 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, upravuje nárok na odčinění duševních úprav při usmrcení osoby blízké. Povinnost odčinit duševní útrapy při usmrcení osoby blízké vzniká tomu, kdo vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne do absolutního práva poškozeného; povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne i do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Pro úspěšnost takové žaloby je třeba prokázat naplnění jednotlivých předpokladů vzniku takové povinnosti, kterými jsou porušení právní povinnosti, vznik újmy, příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou újmou a zavinění. Uvedené předpoklady musí být splněny současně. Rovněž platí, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní zatěžuje žalobce.

32. Podepsaný soud dospěl i po doplnění dokazování vypracováním dodatku znaleckého posudku ze dne 13. 10. 2022 ke znaleckému posudku ústavu Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie [obec], že nedošlo ke změně zjištěného skutkového stavu a ani použité právní kvalifikace. Z dodatku znaleckého posudku, dále vyjádření znaleckého ústavu ze dne 26. 1. 2023 k vyjádření žalobců ze dne 10. 12. 2022 a výslechu znalců, zástupců znaleckého ústavu při jednání soudu dne 24. 5. 2023, jednoznačně vyplývá, že nelze dovodit, že by použití transportu zemřelé paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] sanitním vozem namísto letecké přepravy negativně ovlivnilo její další léčení, nebo bylo v příčinné souvislosti s jejím úmrtím. Nelze dále dovodit ani příčinnou souvislost mezi případným dřívějším stanovením diagnózy paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] a zvýšením její šance na přežití či uzdravení.

33. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2019 č.j. 25 Cdo 2217/2017-344, které zmiňuje odvolací soud ve svém rozhodnutí i znalci, zástupci znaleckého ústavu, je zmiňován rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 10. 2013 sp. zn. 25 Cdo 2221/2011. Zde Nejvyšší soud zaujal názor, že postup lékaře a jeho soulad se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe se vždy hodnotí tzv. ex ante, tj. na základě poznatků, které měl lékař k dispozici v době svého rozhodování. Stanoví-li lékař při výkonu svého povolání chybnou či opožděnou diagnózu, pak to samo o sobě ještě nemusí opodstatňovat závěr, že již tímto porušil svou povinnost vyplývající pro něj ze zákona. Pouze tehdy, je-li diagnostické pochybení lékaře zakládajícího porušení právní povinnosti doloženou příčinou újmy na zdraví pacienta (vztah příčinné souvislosti), vzniká odpovědnostní vztah. I když je pro tzv. medicínské obory obvyklé, že vztah příčiny a následku nelze vždy postavit zcela najisto, tj. na 100 %, soudní praxe důvodně vyžaduje splnění této podmínky, prokázané alespoň s vysokou mírou pravděpodobnosti či stupně hraničícím s jistotou. Nelze totiž škůdci ukládat povinnost k náhradě, jestliže podmínky vzniku odpovědnosti nejsou dány. Dle názoru podepsaného soudu tak tomu bylo i v daném případě, kdy znalci jednoznačně konstatovali, že nelze jednoznačně prokázat přímou ani nepřímou souvislost mezi komplikovaným pooperačním průběhem v kardiocentrech Všeobecné fakultní nemocnice v [obec] i IKEM a zpožděním při stanovení správné diagnózy paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] v Karlovarské krajské nemocnici. Konstatovali, že zpoždění ve stanovení diagnózy akutní disekci hrudní aorty v Karlovarské krajské nemocnici nebylo příčinou úmrtí paní [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Znalci dále uzavřeli, že dle záznamu doprovázející lékařky byl stav paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] během transportu do Všeobecné fakultní nemocnice [obec] bez komplikací a její oběhový a ventilační stav byl stabilizován a na základě těchto údajů vyloučili, že by zpoždění v transportu paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] z Karlovarské krajské nemocnice do Všeobecné fakultní nemocnice [obec], kdy namísto letecké přepravy byl použit sanitní vůz, ovlivnilo negativně její další léčení a bylo v příčinné souvislosti s jejím pozdějším úmrtím.

34. S ohledem na uvedené skutečnosti soudu nezbylo než podanou žalobu zamítnout.

35. O nákladech řízení rozhodl soud za použití ust. § 150 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Podle ust. § 142 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), má úspěšný účastník právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V tomto případě byla v řízení plně úspěšná žalovaná a měla by mít vůči žalobcům právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Soud však v daném případě shledává důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ust. § 150 o.s.ř., podle které jsou-li tu důvody hodny zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Za důvodu hodné zvláštního zřetele se považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, pak soud přihlíží k majetkovým, sociálním, osobním i dalším poměrům všech účastníků řízení. Je třeba při tom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je třeba také vážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. V tomto případě vzal soud do úvahy zejména předmět tohoto řízení a povahu tohoto sporu. Soud je přesvědčen o tom, že by bylo v rozporu s dobrými mravy stanovení povinnosti žalobcům nahradit náklady řízení vzniklé žalované. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

36. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto případě státu vznikly náklady řízení, a to ve formě uhrazeného znalečného. I zde soud shledal důvody hodné zvláštního zřetele výše uvedené ust. § 150 o.s.ř., kdy má zato, že stanovení povinnosti žalobcům uhradit státu tyto náklady by představovalo nepřiměřenou tvrdost a bylo v rozporu s dobrými mravy.