16 C 396/2020

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hortenskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: výživné po rozvodu

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost hradit žalobkyni výživné rozvedené manželky ve výši [částka] měsíčně ode dne podání žaloby, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Na základě rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] byla schválena dohoda rodičů, na základě které byl nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] svěřen pro dobu před i po dobu po rozvodu manželství jeho rodičů do péče matky a otec se zavázal přispívat na jeho výživu měsíčně částku [částka], splatnost do každého patnáctého dne v měsíci předem k rukám matky nezletilého, s účinností od [datum] a v případě, že dojde k rozvodu manželství rodičů nezletilého, s účinností od právní moci rozsudku rozvodu. Současně bylo rozhodnuto, o tom, že neuhrazené výživné za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] se otec nezletilého – obžalovaný zavázal uhradit k rukám matky – žalobkyně ve splátkách po [částka] měsíčně, splatných spolu s běžným výživným, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, s účinností od [datum]. Dále žalobkyně uvedla, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo rozvedeno manželství žalobkyně a žalovaného, v rámci rozvodového řízení nebyli zjišťovány příčiny rozvratu manželství. Žalobkyně dále ve své žalobě a v dodatku k žalobě uvedla, že po rozvodu manželství se žalovaným bydlí se svým nezletilým synem [jméno] sama, nezletilý dochází do mateřské školky, je často nemocný, i když má stálé a trvalé zaměstnání, z důvodu péče o nezletilého v případě jeho nemoci, o něj pečuje, čímž se snižuje její stálý příjem. Má za to, že je možné rozhodnout o úpravě výživného pro rozvedenou manželku, když žalovaný bydlí sám, je zaměstnán jako manipulant a dosahuje příjmu okolo [částka].

2. Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil, uvedl, že i když má stále zaměstnání, není schopen ze svého příjmu přispívat žádnou částkou na výživu jeho bývalé manželky.

3. Soud má v dané věci za zjištěné a nesporné, že se dne [datum] z manželství žalobkyně a žalovaného narodil nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], o jehož péči a výživě bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] Nezletilý byl pro dobu před i pro dobu po rozvodu manželství jeho rodičů svěřen do péče matky a otec se zavázal přispívat na jeho výživu měsíčně částkou [částka], splatnou do každého patnáctého dne v měsíci předem k rukám matky nezletilého, s účinností od [datum] a v případě rozvodu manželství, s účinností od právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství rodičů nezletilého. Dále soud má za zjištěné, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství žalobkyně a žalovaného rozvedeno. Soud při svém rozhodování o rozvodu manželství žalobkyně a žalovaného přihlédl k ust. § 757 odst. 1 o. z., a nezkoumal a nezjišťoval příčiny rozvratu manželství. Na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození] svěřen do péče otce, a matce nezletilého – žalobkyni byla ustanovena povinnost přispívat na výživu nezletilého [jméno] měsíčně částku [částka], splatnou vždy do každého dvacátého dne v měsíci předem, k rukám otce nezletilého, s účinností od [datum]. Z výpovědi žalobkyně jako účastníka řízení soud zjistil, že je rozvedená, má celkem dvě vyživovací povinnosti a to vůči nezletilému [jméno] a vůči nezletilému [jméno]. V současné době je zaměstnána u [právnická osoba] [obec] jako operátor výroby a dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši okolo [částka], neboť bývá často doma kvůli nemoci nezletilého. Pokud je nezletilý nemocný a ona o něj pečuje, je jí vypláceno tak zvané ošetřovné ve výši okolo [částka] měsíčně. Žalobkyně dále uvedla, že další příjem nemá, žije sama se synem, který navštěvuje mateřskou školku. Žalobkyně ze svého příjmu hradí nájemné ve výši [částka] měsíčně, zálohu na elektřinu ve výši [částka] měsíčně, výživné na nezletilého syna [jméno] v částce [částka] měsíčně, pojištění nezletilého [jméno] ve výši [částka] měsíčně a poplatky za internet a televizi je ve výši [částka] měsíčně.

4. Žalovaný jako účastník řízení uvedl, že má pouze jednu vyživovací povinnost a to vůči nezletilému [jméno], na kterého hradí výživné ve výši [částka] měsíčně a současně hradí nedoplatek na výživném ve výši [částka] měsíčně. Žije sám, je zaměstnán také u [právnická osoba] [obec] jako manipulační dělník a dosahuje výdělku 20 – [částka] čistého měsíčně. Žalovaný uvedl, že žádný další příjem nemá, žije sám v nájmu, za který hradí nájem ve výši [částka] měsíčně, dále splácí úvěr ve výši [částka] měsíčně, poplatek za internet ve výši [částka] měsíčně, takzvaný paušál na telefon ve výši [částka] měsíčně, pojištění dvou osobních motorových vozidel a to ve výši [částka] a [částka] vždy čtvrtletně a dále si hradí životní pojištění ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný setrval na tom, že není schopen přispívat na výživu své rozvedené manželky žádnou částkou.

5. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] byl se žalovaným ukončen pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písmena b) zákoníku práce a to s toho důvodu, že se žalovaný dlouhodobě od [datum] nedostavoval do zaměstnání bez řádného vysvětlení. Z přehledu o výdělku matky od firmy [anonymizována dvě slova] [obec] za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] vyplývá, že matka dosáhla průměrného měsíčního čistého výdělku [částka] a žalovaný za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] výši [částka]. Žalovaný při ústním jednání dne [datum] soudu doložil, že dne [datum] uzavřel pracovní smlouvu se zaměstnavatelem, [právnická osoba] [obec], s. r. o., pracovní poměr je sjednán na dobu určitou a to do [datum], žalovaný byl zařazen na pozici manipulačního dělníka, s tím, že byla stanovena měsíční mzda od [datum] ve výši [částka]. Žalovaný dále doložil, že od [datum] do [datum] pracoval v [země] jako [anonymizováno], a z potvrzení o příjmu za měsíc říjen [rok] bylo zjištěno, že žalovaný dosáhl čistého příjmu [částka], za měsíc listopad [rok] ve výši [částka], za měsíc prosinec [rok] ve výši [částka].

6. Rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské [pobočka] [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že od [datum] do [datum], byl žalobkyni přiznán příspěvek na bydlení v měsíční výši [částka]. Ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně jako nájemník uzavřela nájemní smlouvu na dobu určitou od [datum] do [datum], jejímž předmětem je nájem bytu o velikosti 1+1, kdy dohodnuté nájemné je ve výši [částka] měsíčně. Nájemné nezahrnuje vodné a stočné, energická energie a náklady na vytápění. Žalobkyně dále předložila přehled o měsíčních zálohách vystavených [právnická osoba], ze kterých bylo zjištěno, že žalobkyně má pro období od [datum] do [datum] stanoveny měsíční zálohy na odběr elektřiny ve výši [částka]. Dále z poštovního dokladu SIPO soud zjistil, že žalobkyně hradí správní poplatek za Český rozhlas a televizi v celkové výši [částka] měsíčně. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené se žalovaným jako nájemcem soud zjistil, že žalovaný se stal nájemcem bytu o velikosti 40m čtverečních, nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou a to od [datum] do [datum], bylo sjednáno nájemné ve výši [částka] měsíčně a dále žalovaný se zavázal hradit částku [částka] jako zálohy na služby spojené s užíváním bytu a to zálohy na vodné a stočné, zálohu na dodávku vytápění, zálohu na elektřinu, příspěvek do fondu oprav a na správu domu.

7. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovaným jako úvěrovaným klientem (dlužníkem) bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši [částka], s tím, že je povinen je hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], a to až do [datum].

8. Podle ust. § 760 nové občanského zákoníku. (1) Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. (2) Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda: a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod. (3) Pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobně obecná ustanovení o výživném.

9. V daném případě soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro to, aby bylo žalobě žalobkyně vyhověno, a proto ji v celém rozsahu zamítl. Žalobkyně odvíjí svoje právo na výplatu výživného rozvedené manželky od toho, že se stará o nezletilého syna docházejícího do mateřské školky, který je ale často nemocný a ona z důvodu péče o něj nechodí do zaměstnání, čímž se jí snižuje její pravidelný měsíční příjem ze stálého zaměstnání, když je jí vypláceno takzvané ošetřovné od Okresní správy sociálního zabezpečení. Soud uvádí, že výživné rozvedeného manžela/manželky představuje specifické právo v rámci plnění vyživovací povinnosti. Jeho vznik se zakládá na právním poměru zaniklém manželství, jedná se o samostatné právo, kdy základním hmotně právním kritériem pro vznik práva na vznik pro výživné rozvedenému manželovi jeho odkázanost tedy potřebnost což znamená neschopnost a sám se živit, přičemž tato neschopnost musí mít svůj původ v manželství nebo souvislosti s ním. Soud uvádí, že provedeným dokazováním nebylo zjištěno a prokázáno, že žalobkyně není schopna se sama živit. Jak bylo zjištěno a to ze zprávy zaměstnavatele matky, matka je zaměstnána na plný pracovní úvazek u [právnická osoba], se sídlem [obec], a to dlouhodobě, má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Současně jí jsou vypláceny dávky sociální státní podpory, a to příspěvek na bydlení. Nezletilý [jméno] je předškolního věku, navštěvuje mateřskou školku, a to v místě bydliště, nezletilí je do ní zapsán, navštěvuje jí, nezletilý nemá zdravotní omezení, a není invalidní, je pouze stíhám častými dětskými nemocemi Nezletilý má přiměřené potřeby odpovídající jeho věku, žalobkyně a žalovaný v současné době nevedou s nikým společnou domácnost, oba bydlí v nájemním bytě, a hradí si poplatky spojené s bydlením. Žalovaný nepobírá žádnou dávku sociální státní podpory, jeho jediný příjmem je příjem ze zaměstnání. Jak bylo zjištěno a prokázáno, žalovaný, má zaměstnání, i když mu byl ukončen pracovní poměr a to pro hrubé porušení pracovní kázně, žalovaný si ihned našel zaměstnání a to v SRN, soudu zdůvodnil, z jakého důvodu tento pracovní poměr, ve kterém dosahoval vyšších výdělků, ukončil, ihned po ukončení pracovního poměru v SRN si opět našel zaměstnání a v současné době je zaměstnán. Celkové majetkové poměry jak žalobkyně tak žalovaného jsou průměrné. Soud tedy uvádí, že žalobkyně disponuje příjmem, který jí postačuje k pokrytí jejich potřeb a potřeb nezletilého syna [jméno] kterého má své péči, když je zaměstnána, ze zaměstnání dosahuje stálého příjmu, a i když je nezletilý často nemocný, matka o něj pečuje, je tato péče ohodnocena takzvaným ošetřovným, současně jí nelze odvrátit od skutečnosti, že matce je vyplácen i příspěvek na bydlení. Tedy soud závěrem uvádí, že žalobkyní uvedené důvody v žalobě, že tedy pečuje o nezletilého syna, který je často nemocný, pro přiznání výživného rozvedené manželky nepostačují, i když naopak bylo zjištěno, že v místě bydliště matky, je mateřská školka, do které byl nezletilý [jméno] umístěn, kterou navštěvuje, nezletilý není invalidní dítě, nevyžaduje zvýšenou péči a žalobkyně je schopna se sama živit. Ze všech těchto důvodů soud žalobu žalobkyně zamítl.