Okresní soud v Karlových Varech · Rozsudek

16 C 49/2025

č. j. 16 C 49/2025-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-07 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2025:16.C.49.2025.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Köpplovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 121 555,44 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 121 555,44 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 99 648,30 Kč od 11. 3. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 99 648,30 Kč od 11. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 463 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 121 555,44 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 28. 2. 2023 vedeném na kartovém účtu č. , č. účtu, , kterým žalobkyně poskytnula žalovanému úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč. Úročení úvěru bylo sjednáno úrokem stanoveným v závislosti na výši vyčerpaného a nesplaceného úvěru ke dni splatnosti v rozmezí od 12 % do 24 % při RPSN 31,76 %. Vedle jistiny dluhu ve výši 99 648,30 Kč se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhá zaplacení smluvních úroků ve výši 10 970,00 Kč, úroků z prodlení ve výši 414,79 Kč a poplatků ve výši 10 522,35 Kč.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, a to úvěrovou smlouvu, úvěrové podmínky, standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 2. 2023, žádost o zřízení kartového účtu ze dne 28. 2. 2023, souhrn procesu sjednání úvěru a elektronického podpisu, upomínky ze dne 17. 11. 2023, dne 9. 12. 2023 a dne 14. 1. 2024, oznámení o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 10. 3. 2024, výzvu k zaplacení před podáním žaloby ze dne 22. 10. 2024, ceník pro kreditní kartu, přehled poplatků, pokut a účetní evidence, výpisy z kartového účtu č. 1004512374/0800 a sdělení informací o poplatcích, a na základě těchto listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 28. 2. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru vedeném na kartovém účtu č. 1004512374/0800, na jejímž základě žalobkyně žalovanému prostřednictvím kreditní karty poskytovala peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce ve výši 100 000 Kč. Vedle jistiny dluhu ve výši 99 648,30 Kč se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhá zaplacení smluvních úroků ve výši 10 970,00 Kč, úroků z prodlení ve výši 414,79 Kč a poplatků ve výši 10 522,35 Kč. Výzvou ze dne 10. 3. 2024 žalobkyně žalovaného vyrozuměla o zesplatnění částky 121 556 Kč ode dne 10. 3. 2024. Výzvou ze dne 22. 10. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Co se týče úvěruschopnosti, tu žalobkyně řádně ověřila zejména z výpisu z bankovního účtu žalovaného, na který je žalovanému poukazována i jeho mzda, která odpovídala výši uvedené žalovaným. Co do obvyklých výdajů je zřejmé, že s ohledem na disponibilní zůstatek žalovaného ve výši 129 425,21 Kč tyto nebyly v neúměrném poměru k příjmům žalovaného, a proto lze uzavřít, že žalovaný byl v době uzavření předmětné smlouvy úvěruschopným.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V daném případě žalobkyně úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, podle které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši a žalovaný se je zavázal žalobkyni splácet v dohodnutých termínech včetně úroku a poplatků. Žalovaný ale svou povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy dluh ve stanovených lhůtách uhradit žalobkyni neplnil a dostal se do prodlení s jeho úhradou. S ohledem na uvedené vznikla žalobkyni v souladu s čl. 20.3 písm. f) Úvěrových podmínek ve spojení s § 2001 občanského zákoníku právo úvěr zesplatnit a požadovat po žalovaném úhradu celého dluhu. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a krom žalované jistiny dluhu a sjednaných úroků přiznal žalobkyni právo podle § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (žalobkyně jej požaduje od data po uplynutí čtrnáctidenní lhůty stanovené v zesplatňujícím dopise) a dále na úhradu sjednaných poplatků.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 463 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 863 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.