17 C 120/2026

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Josefem Břeněm sídlem Božkova 927/69, 702 00 Ostrava proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 15 600 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč ve formě splátek ve výši 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 3 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč ve formě splátek ve výši 100 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to po ztrátou výhody splátek.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1711012026.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 15 600 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 5. 2025, č. , hodnota, (dále jen „spotřebitelský úvěr“). Žalobkyně podle smlouvy poskytla dne 18. 5. 2025 částku 12 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit do 30 dnů včetně úroku ve výši 1 % denně (3 600 Kč). Žalobkyně (přes výzvu soudu) netvrdila žádné skutečnosti týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalované (před poskytnutím úvěru).

2. Žalovaná s žalobou souhlasila a žádala poskytnutí výhody splátek s ohledem na své poměry (péče o dvě nezletilé děti), minimální příjem ze sociálních dávek (6 994 Kč), vlastnické právo ke starému motorovému vozidlu (r. v. 1996) a k zahradě (ve nevypořádaném společném jmění manželů); není hrazeno výživné, protože otec dětí je ve výkonu trestu odnětí svobody. Žalovaná dále převzala úvěr od Fair Credit v aktuální výši 150 000 Kč, protože žalovaná neměla prostředky na živobytí. Žalovaná je dále po operaci páteře a má spojené komplikace zdravotního stavu (v červenci 2026 bude posuzována na neurochirurgickém oddělení).

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyně a na základě těchto listin pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé následující skutečnosti:A) Žalobkyně netvrdila zkoumání úvěruschopnosti žalované, soud vycházel z toho, že takové zkoumání žalobkyně nerealizovala.B) Smlouvou o úvěru ze dne 18. 5. 2025, ID 50288096 má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala žalované částku ve výši 12 000 Kč na 30 dnů, žalovaná měla vrátit částku 15 600 Kč do 17. 6. 2025. Z potvrzení o provedené platbě z 18. 5. 2025 , právnická osoba, soud zjistil, že žalobkyně převedla na účet žalované podle smlouvy částku 12 000 Kč.C) Předžalobní upomínkou má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby; uvedený dopis byl odeslán žalovanému 17. 4. 2026.D) Žalovaný ničeho neuhradil.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

8. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru, která byla žalovanou uzavřena a podle které žalobkyně poskytla žalované plnění 12 000 Kč s přihlédnutím k tomu, že žalovaná svůj dluh v řízení uznávala (tedy nepopírala uzavření úvěrové smlouvy, převzetí částky 12 000 Kč a nevrácení žádné částky). Protože však ustanovení týkající se zkoumání úvěruschopnosti jsou donucujícího charakteru, lze k uznání žalované ve smyslu § 153a odst. 1 o. s. ř. přihlížet pouze tehdy, pokud není v rozporu s úpravou zkoumání úvěruschopnosti žalobkyní podle z. č. 257/2016 Sb.

10. V daném případě původní věřitel neposuzoval úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů; nebyl dodržen postup upravený v § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Přitom schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů). Úvěruschopnost žalované žalobkyně vůbec neposuzovala, alespoň to není schopna prokázat. Z tohoto důvodu je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. Protože je smlouva neplatná z tohoto důvodu, nemůže být účinné ani uznání žalované (vztahující se k celému požadavku žalobkyně na plnění podle smlouvy) ve smyslu § 153a odst. 2 o. s. ř. pro rozpor uznání s donucující právní normou (ve věci by nebylo možné ani schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1, odst. 2 o. s. ř.).

11. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatné smlouvy nárok. Při vypořádání bezdůvodného obohacení soud přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu, a to rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž uzavřel, že „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů poskytnutých za porušení donucujících ustanovení zákona spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost jistiny úvěru v tomto rozhodnutí. Žalovaná tvrdila a prokazovala své majetkové poměry, a proto soud stanovil splatnost dluhu ve splátkách s přihlédnutím k aktuálním poměrům žalované.

12. Protože žalovaná ničeho neuhradila, ale byla jí poskytnuta shora uvedená částka 12 000 Kč podle neplatné smlouvy, je povinna toto poskytnuté plnění vrátit ve stanovených splátkách. Splátky byly vymezeny tak, aby umožňovaly s ohledem na současné i předpokládané poměry žalované dluh ve splátkách splnit, ač současná výše příjmu na hranici možnosti jakékoli splátky uhradit. Požadovaný úrok z prodlení (podle výzvy žalobkyně) soud žalobkyni nepřiznal (s ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z. č. 257/2016 Sb.).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 600 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud považoval žalobu za formulářovou. I když žalobkyně uplatňuje svá práva u zdejšího soudu pouze v 85 věcech (z toho asi 1/2 v nalézacím řízení), jde o úvěrujícího, který nabízí poskytnutí peněz neomezeně na území celé republiky. Struktura žaloby (a porovnání jednotlivých žalob) nasvědčuje, že žalobkyně využívá při sestavování žalob výpočetní techniky při minimalizaci odborného a administrativního vkladu.

14. Protože ve věci nebyl vydán žalobkyní navrhovaný elektronický platební rozkaz, soud žalobkyni doměřil soudní poplatek dle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků (§ 4 odst. 1 písm. j/ z. č. 549/1991 Sb.).