17 C 121/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro 103 275,35 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 103 275,35 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 909,30 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 6 469,31 Kč, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 101 275,35 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 103 275,35 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce 21 677 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 103 275,35 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky na základě žádosti žalovaného ze dne 6. 2. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Dále uvedená skutková jištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci: Ze smlouvy o poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví z 24. 9. 2019 a z dohody o aktivaci služeb ČSOB elektronického bankovnictví soud zjistil, že žalobkyně jako banka a žalovaný jako klient se dohodli na poskytování bankovních služeb.

5. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 5. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím internetového bankovnictví) požádal o poskytnutí úvěru ve výši 104 000 Kč, které měl splácet ve splátkách ve výši 1 754 Kč měsíčně (96 splátek) s úrokem v aktuální výši (12,96 % ročně). Žalovaný uváděl příjem 16 460 Kč, pravidelné výdaje bez splátek 3 000 Kč, výši splátek 500 Kč měsíčně (bez kontokorentů a kreditních karet), 1 573 Kč měsíčně splátky v ČSOB (nesplacená jistina 72 239,42 Kč a povolené přečerpání 45 000 Kč). Shodné skutečnosti vyplývaly z interního dokumentu o zkoumání úvěruschopnosti; riziko nesplácení bylo vyhodnoceno jako velmi nízké; byly zpracovány výpisy z registrů CRIF, CBCB, byl ověřen 2x výpis z bankovního účtu za období 12 měsíců před poskytnutím úvěru (přijaté platby a všechny transakce). Z informací s , právnická osoba, vyplývalo, že žalovaný je dlužníkem ze zmiňovaného úvěru u žalobkyně (z 23. 4. 2019) bez delikvence a dále má limit z kreditní karty 45 000 Kč s nesplacenou jistinou 10 140 Kč bez delikvence. Výpisy z účtu žalovaného potvrzovaly uvedené informace o příjmech a výdajích žalovaného.

6. Z úvěrové smlouvy z 6. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrované se dohodli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na poskytnutí úvěru 104 000 Kč žalovanému s tím, že žalovaný bude úvěr splácet za výše uvedených podmínek. Žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit, pokud nastane skutečnost, která může ohrozit splacení úvěru (např. prodlení se splacením závazků vůči žalobkyni). Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že 6. 2. 2023 žalovaný úvěr ve výši 104 000 Kč čerpal.

7. Z dopisu z 27. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného na možnost zesplatnění dluhu s ohledem na dluh ve výši 7 294,98 Kč a dopis doručila žalovanému 1. 11. 2023 (uvedené výzvě předcházeli ještě další dopisy). Z oznámení o zesplatnění úvěru z 21. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru s ohledem na prodlení žalovaného soud zjistil, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný a z doručenky z 25. 1. 2024 soud zjistil, že uvedený dopis byl doručen žalovanému.

8. Žalobkyně vyzýval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby, jak vyplynulo z výzvy k úhradě dluhu z 1. 11. 2024 a dokladů jejich odeslání (na tři známé adresy žalovaného).

9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

11. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku (za použití prostředků komunikace na dálku). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. s tím, že ověřovala zejména příjmy žalovaného a měla s ohledem na vedení jeho běžného účtu přístup k informacím o hospodaření žalovaného. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, dostal se do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a ve spojení s § 2001 občanského zákoníku a od úvěrové smlouvy odstoupila (rozhodla o splatnosti dluhu). V důsledku odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nesplaceného zůstatku úvěru včetně úroků z úvěru a úroků z prodlení uplatněných v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rovněž sjednaných poplatků za upomínání. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou za oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 677 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 132 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 103 275,35 Kč sestávající z částky 5 260 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 630 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 500 Kč ve výši 3 045 Kč.