17 C 13/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro 12 512,31 Kč / úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 512,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 512,31 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 12 512,31 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 918,11 Kč, úrok ve výši 1 661,17 Kč, poplatek za prodlení ve výši 1 500 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12 512,31 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky na základě žádosti žalované ze dne 20. 8. 2022.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s § 115a z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Ze žádosti o služby – elektronické bankovnictví Poštovní spořitelny ze dne 8. 12. 2010 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o zřízení služby elektronického bankovnictví. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 20. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím prostředků komunikace na dálku požádala o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč a uvedla, že má čistý měsíční příjem 23 520 Kč, pravidelné výdaje bez splátek úvěrů 11 000 Kč, splátky úvěrů pak 1 000 Kč měsíčně. V žádosti bylo odkazováno na ověření důvěryhodnosti žalované prostřednictvím dlužnických registrů.

5. Z dat o žádosti z 20. 8. 2022 sodu zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované ve vztahu k předmětnému úvěru. Lustrovala žalovanou v databázích (debety, delikvence, exekuce) bez potřeby doložení příjmu žalovanou. Podle scoringového systému bylo možné poskytnutí úvěru schválit (, právnická osoba, skóre 310, SOLUS skóre 0, platební kapacita 6 080,35 Kč). Jako výše čistého měsíčního příjmu byla uvedena částka 23 520 Kč a jako měsíční výdaje 12 000 Kč. Žalobkyně ověřila úvěrovou angažovanost žalované u žalobkyně s výší splátek úvěrů 950 Kč, nesplacenou jistinou spotřebitelských úvěrů 16 955,69 Kč a celkovým limitem povolených přečerpání a kreditních karet 31 000 Kč. Z , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaná má závazek 19 950 Kč (jistina) se splátkami 950 Kč měsíčně a bez evidovaných dlužných či neplacených splátek., dále byla majitelem kreditní karty s limitem 19 000 Kč bez dlužných či zaplacených splátek a měla úvěrový limit 12 000 Kč na běžném účtu s aktuálně vyčerpanou částkou 11 142 Kč. Žalobkyně vedla účet žalované, na které byla připisována mzda (ve výši k 8. 8. 2022 23 050 Kč); z výpisu z účtu vyplývaly též další příjmy žalované (a pochopitelně též výdaje, byť součástí výpisu nebyly).

6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z 20. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely smlouvy o úvěru ohledně částky 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit s úrokem 18,63 % ročně ve dvaceti čtyřech splátkách ve výši 1 002 Kč (poslední splátka ve výši 990,71 Kč), RPSN činilo 20,32 %. Účastníci sjednali poplatek za upomínku 300 Kč a za výzvu k uhrazení dlužné částky 500 Kč, dále byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Účastníci sjednali právo žalobkyně pro případ prodlení žalované se splácením úvěru podle smlouvy prohlásit úvěr za splatný. Ze záznamů o podpisu klienta z 20. 8. 2022 vyplývalo, že žalovaná požádala o úvěr a vyslovila souhlas se smlouvou prostřednictvím elektronického bankovnictví.

7. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalované byl úvěr v částce 20 000 Kč vyplacen 20. 8. 2022. Z výpisu z úvěrového účtu žalované soud zjistil, že žalovaná se dostala se splácením úvěru do prodlení, poslední splátka byla uhrazena 12. 7. 2023.

8. Z dopisů ze dne 30. 7. 2023, 20. 8. 2023 a z 21. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu na splátkách úvěru (poslední dopis byl žalované posílán poštou doporučeně). Z dopisu ze dne 16. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru k 15. 12. 2023 (a uvedený dopis doručovala žalované na adresu podle smlouvy, žalovaná si doporučený dopis v úložní době nevyzvedla a dopis se vrátil zpět žalobkyni).

9. Uvedená skutková jištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci.

10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

12. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku (za použití prostředků komunikace na dálku). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. s tím, že ověřovala zejména příjmy žalované, její úvěrovou (dluhovou) angažovanost a měla s ohledem na vedení jejího běžného účtu přístup k informacím o hospodaření žalované. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, dostala se do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a ve spojení s ust. § 2001 občanského zákoníku a od úvěrové smlouvy odstoupila (rozhodla o splatnosti dluhu). V důsledku odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nesplaceného zůstatku úvěru včetně úroků z úvěru a úroků z prodlení uplatněných v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rovněž sjednaných poplatků za upomínání. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou za oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 512,31 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.