Okresní soud v Karlových Varech · Rozsudek

17 C 164/2021

č. j. 17 C 164/2021-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2022:17.C.164.2021.4

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 340.028 Kč / zápůjčka rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 340 028 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 5. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 751 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 47.433,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 301.028 Kč (dlužných splátek podle smlouvy o zápůjčce od března 2019 do června 2021) a smluvní pokuty 39.000 Kč za prodlení žalovaného vnikl z titulu zápůjčku (podle smlouvy ze 7. a 8. 3. 2019).

3. Usnesením z 9. 3. 2022, č.j. 17 C 164/2021-23 soud rozhodl o částečném zastavení řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní (v části úroku z prodlení).

4. Usnesením ze dne 4. 1. 2022, č.j. 17 C 164/2021-16 soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční uvedeného usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovaného uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení.

5. Dne 17. 1. 2022 bylo shora uvedené usnesení doručeno žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě (doručené již 3. 12. 2021) nevyjádřil.

6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nevyjádřil ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem 16. 2. 2022, jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C.H.Beck, str. 332, bod 5 a 6).

7. V posuzované věci se jedná o spor z titulu zápůjčky (§ [číslo] a násl., úrok z prodlení se řídí § 1970 a smluvní pokuta § 2048 a násl., vše z. č. 89/2012 Sb.). Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005.

8. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř.

9. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval dle § 153a odst. 4 o. s. ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byl v řízení zcela převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47.433,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 17 002 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 340.028 Kč sestávající z částky 9.700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení a sepsání žaloby) a z částky 4.850 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (prostá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25.150 Kč ve výši 5.281,50 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.