17 C 225/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro 41 937 Kč / úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 753 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 27 184 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 2 013,05 Kč, kapitalizovaného úroku 1 057,67 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 077,34 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky 17 255,49 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 452 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1711022525.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 41 937 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 30. 8. 2023, na základě které právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytnul žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Poskytnutý úvěr měla žalovaná vrátit ve formě čtrnácti měsíčních splátek po 2 656 Kč spolu s poplatky 17 184 Kč (úrokem 1 014 Kč, odměnou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 9 800 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 2 770 Kč, poplatkem za inkaso 3 600 Kč). Žalovaná uhradila 5 247 Kč dne 31. 8. 2023 a 13. 10. 2023. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 na žalobkyni.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům:

4. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované a zjištěné údaje zaznamenal do žádosti o spotřebitelský úvěr z 30. 8. 2023. Žalovaná byla zaměstnaná od 1. 6. 2022 do 31. 5. 2024, neměla sjednaný rezidenční úvěr. K doložení svého příjmu předložila výplatní pásky a pracovní smlouvu. Jako příjem ze mzdy uvedla částku 16 691 Kč, jako výdaje částku 3 500 Kč na bydlení, 4 860 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady, 3 304 Kč na srážky ze mzdy, měsíční splátky stávajících půjček 1 328 Kč. Žalovaná byla svobodná, bydlela u příbuzných, neměla vyživované děti, předložila občanský průkaz. Z dohody o změně pracovní smlouvy z 25. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaná měla být zaměstnána u Léčebných lázní Jáchymov a.s. (i když dohodu o změně nepodepsala) do 31. 5. 2024. Ze mzdových lístků za 5 – 7/2023 soud zjistil, že žalovaný měl čistý příjem (vyplaceno méně s ohledem na srážky) 19 955 Kč (15 004 Kč), 19 022 Kč (14 904 Kč), 11 098 Kč (8 640 Kč). Informace od žalované (o příjmech a výdajích) nebyly kromě příjmu ze zaměstnání (podle obsahu zákaznické karty) právním předchůdce žalobkyně ověřovány.

5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 8. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč. Účastníci sjednali úrok, odměnu za poskytnutí, částku za zpracování a částku za hotovostní inkaso (vizte výše): celkem měla být zaplacena částka 37 184 Kč. Jako RPSN bylo uvedeno 272,44 %. Ve smluvních podmínkách byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky a 500 Kč za prodlení s jednotlivou splátkou, poplatky za upomínání a vymáhání 250 Kč až 1 500 Kč a právo žalobkyně na zesplatnění úvěru v případě prodlení s jakoukoli částkou po písemné výzvě se lhůtou 30 dnů.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. a 12. 3. 2025 a oznámením o postoupení pohledávky z 2. 4. 2025 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

7. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby, a to ve lhůtě do 1. 8. 2025 (podle podacího lístku byl dopis odeslán žalovanému).

8. Z přehledu splátek žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku 2 697 Kč a 2 550 Kč.

9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Žalovaná je státní příslušnice Slovenské republiky (která bydlela v době uzavření smlouvy o pojištění na území České republiky), a proto je třeba zkoumat mezinárodní soudní příslušnost. Příslušnost soudů České republiky (jako státu místa bydliště spotřebitele v době uzavření smlouvy) je dána s poukazem na čl. 17 odst. 1 písm. c), čl. 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 (Brusel I bis) a rozhodným právem je podle dohody účastníků právo České republiky dle čl. 3 bod 1 první věta Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) (ES) č. 593/2008 (Řím I). Soud nezjistil v průběhu řízení bydliště žalované v jiném státě.

14. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 30. 8. 2023 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala dluh splácet splátkami stanovenými ve smlouvě, a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaná své povinnosti řádně neplnila a uhradil pouze 5 247 Kč. Pohledávka, jež byla předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni platně postoupena shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku.

15. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, aniž by však informace od žalované ověřovala ve smyslu § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. (vyjma ověření zaměstnání žalované, výše mzdy a prohlášení žalované o výši nákladů na bydlení). Podstatné je, že žalobkyně nebyla schopna prokázat zkoumání poměrů žalované v dlužnických registrech. Žalovaná odváděla ze svého příjmu vysoké srážky, která mohly odpovídat závazkům ve vysoké výši; před poskytnutím úvěru bylo nezbytné ověřit úvěrovou delikvenci, a tak dospět k odůvodněnému závěru o pravděpodobnosti vrácení úvěru. Žalobkyně navíc prakticky neověřovala výdaje žalované. Prohlášení žalované o výši nákladů na bydlení nebylo vyhodnoceno ve vztahu k obvyklým nákladům na bydlení (s ohledem na tvrzený nestabilní status žalovaného jako spolubydlící osoby). Příjem žalované byl sice v zásadě dostačující pro poskytnutí úvěru, s ohledem na předpokládané závazky však před poskytnutím úvěru bylo nezbytné poměry žalované dále ověřit. Žalobkyně tvrdila předložení výpisu z účtu (k ověření výdajů žalované), aniž by to však ze žádosti o úvěr vyplývalo (a současně žalobkyně byla schopna takový výpis předložit).

16. I když má soud výhrady též k vyváženosti smlouvy (zejména s ohledem na porovnání výše odměny právního předchůdce žalobkyně za poskytnutí peněz a obvyklé výše úroků ze spotřebitelských úvěrů v době poskytnutí úvěru), nebylo potřebné s ohledem na neplatnosti smlouvy tyto okolnosti (které by vedly též k neplatnosti smlouvy) zkoumat.

17. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 občanského zákoníku. Protože žalovaná uhradila na dluh pouze částku 5 247 Kč, přísluší žalobkyni právo na náhradu částky 14 753 Kč, přičemž splatnost byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (s ohledem na nedostatek tvrzení žalovaného o podmínkách pro vrácení dluhu). Ve zbytku požadavku žalobkyně soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb.).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná (s přihlédnutím k požadovaným a nepřiznaným úrokům), avšak žalované žádné náklady řízení nevznikly.

19. O doplatku soudního poplatku za žalobu bylo rozhodnuto podle § 4 písm. j) z. č. 549/1991 Sb. a podle položky 2 bod 2., položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku.