17 C 23/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro 22 821,84 Kč / úvěr

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 821,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 102,15 Kč od 6. 12. 2024 do zaplacení, úroku 2 280,31 Kč od 16 6. 2024 do 21. 11. 2024 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 800 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 111 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 22 821,84 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 26. 6. 2020. Žalobkyně poskytla žalovanému v souladu se smlouvou částku ve výši 45 000 Kč, ze kterého mu však ihned strhla částku 24 669 Kč na úhradu předcházejícího úvěrového závazku žalovanému vůči žalobkyni (smlouva z 29. 10. 2019 [číslo]) a částku 9 000 Kč na náklady spojené s vyřízením úvěru; částka 11 331 Kč měla být vyplacena na účet žalovaného. Žalovaný měl poskytnutý úvěr splácet sedmdesáti dvěma měsíčními splátkami po 1 158 Kč zahrnující vedle jistiny úvěru úrok a dále měl spolu se splátkou jistiny a úvěru poplatky za inkasní službu 185 Kč a za službu Podpora 604 Kč (měsíčně); celková výše měsíční splátky měla činit 1 947 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za první písemnou upomínku ve výši 300 Kč, poplatek za druhou písemnou upomínku ve výši 500 Kč, smluvní pokutu ve výši 50 % z dosud nesplacené jistiny pro případ zahájení insolvenčního řízení ve vztahu k žalovanému. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou 15. 6. 2024 (47 předcházejících splátek zaplatil). Žalobkyně proto zaslala žalovanému první upomínku, následně druhou upomínku, avšak bez odezvy. Proto přistoupila k zesplatnění úvěru dopisem ze dne 21. 11. 2024 a současně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 30 782,15 Kč pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaný zaplatila na dluh z úvěru celkem částku 91 509 Kč (v době od 15. 7. 2020 do 15. 5. 2024).

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 6. 2020 soud zjistil, že byla účastníky sjednána (za pomoci prostředků komunikace na dálku) za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému smlouva ohledně částky ve výši 45 000 Kč; z poskytnuté částky byla částka 9 000 Kč určena na poplatky žalobkyně v souvislosti s uzavřením smlouvy, částka 24 669 Kč byla určena na úhradu předchozího závazku z úvěrové smlouvy ze dne 29. 10. 2019 a částka 11 331 Kč byla vyplacena na účet žalovaného (uvedený v úvěrové smlouvě). Výše měsíční splátky úvěru (jistiny a úroku) byla 1 158 Kč po dobu 72 měsíců; žalovaný dále platil za inkasní službu 185 Kč a za službu Podpora 604 Kč (vždy měsíčně); celková výše splátky činila 1 947 Kč. Dle smlouvy o úvěru činil úrok z úvěru částku 38 343 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit částku 140 184 Kč (a dále částku 9 000 Kč jako poplatek za uzavření smlouvy). Pro případ prodlení žalovaného se splácením dluhu byla ve smlouvě o úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za první písemnou upomínku ve výši 300 Kč, poplatek za druhou písemnou upomínku ve výši 500 Kč, smluvní pokutu ve výši 50 % z dosud nesplacené jistiny pro případ zahájení insolvenčního řízení ve vztahu k žalovaného.

4. Smlouva obsahovala sedm příloh: vzorec pro výpočet RPSN, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tabulka umořování, smlouva o inkasní službě, dotazník k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, smlouva o zřízení doplňkové služby Podpora, souhlas se zpracováním osobních údajů. Připojena byla též žádost žalovaného o poskytnutí úvěru. Z dotazníku k posouzení bonity žadatele (spotřebitele) vyplývalo, že žalovaný je ženatý, má dvě děti (které vyživuje), má účet u banky, je zaměstnanec (s údaji o zaměstnavateli), vlastní nemovité věci (hodnota 2 000 000 Kč se zástavním právem na částku 1 744 000 Kč); výše příjmu činí 37 830 Kč čistého měsíčně, náklady činí 6 800 Kč, náklady na manželku 1 200 Kč, náklady na děti 4 000 Kč, splácí hypotéční úvěr (3 000 Kč měsíčně), dále úvěry se splátkami 1 145 Kč, 2 868 Kč, 4 475 Kč, 3 215 Kč, 2 210 Kč a 1 500 Kč. Zaměstnavatel byl ověřen, zůstatek pro splácení byl stanoven na 11 592 Kč měsíčně.

5. Z výsledku lustrace žalovaného v CEE z 26. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný nemá záznam, z výstupu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný není evidován. Podle Nebankovního-registru.cz s.r.o. byl žalovaný se dvěma pozitivními lustracemi a ratingem B. Z výpisu z katastru nemovitostí z 26. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem nemovitých věcí v k. ú. Jáchymov (spolu s manželkou) a na nemovité věci vázne zástavní právo a další věcná práva k zajištění pohledávky , právnická osoba, . Z aplikace , právnická osoba, bylo ověřeno, že dům žalovaného existuje. Totožnost žalovaného byla ověřována skeny občanského a řidičského průkazu žalovaného.

6. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že zůstatek účtu žalovaného byl záporný (byť do výše povoleného kontokorentu). Žalovanému byl na účet vyplácen příjem za zaměstnání (ve výši uvedené v žádosti). Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývalo, že zaměstnavatel žalované (obchodní korporace) existuje.

7. Z detailů pohybu vyplývalo, že dne 26. 6. 2020 žalovaný ze svého účtu hradil na účet žalobkyně částku 10 Kč s textovou zprávou„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy [číslo]“. Z detailu pohybu z 26. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně uhradila na svůj účet částku 24 669 Kč (VS 123430), z detailu pohybu z téhož dne vyplývalo odepsání částky 11 331 Kč ve prospěch účtu žalovaného.

8. Z upomínek ze dne 20. 6. 2024 a 5. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o splnění splátky splatné 15. 6. 2024 (včetně uplatňování poplatků za upomínky 300 Kč a 500 Kč). Z připojených podacích lístků vyplývalo odeslání upomínek žalovanému (na jeho adresu podle smlouvy).

9. Z dopisu žalobkyně ze dne 21. 11. 2024 obsahujícího zesplatnění úvěru a upomínku soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru s informací o výši dluhu v částce 30 782,15 Kč s výzvou k zaplacení dluhu do 5. 12. 2024 a upozornila žalovaného na následné podání žaloby pro případ nezaplacení. Z připojeného podacího lístku z 21. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně dopis odeslala poštou na adresu žalovaného podle smlouvy.

10. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.

11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Nejdříve se soud zabýval posouzením, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. Je zřejmé, že žalobkyně úvěruschopnost zkoumala a že ověřovala informace, které žalovaný poskytl v souvislosti se žádostí o poskytnutí úvěru (včetně vyžádání výpisů z účtu). Byť lze mít výhrady vůči hodnocení žalovaného jako úvěrovatelného (zvyšující se debet na účtu), údaje o vysokém počtu mikropůjček a nejasné poměry manželky žalovaného, lze nakonec souhlasit s tím, že dlouhodobé splácení závazku žalovaným (47 splátek) svědčí o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána a vyhodnocena řádně.

17. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

18. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran § 580 odst. 1, § 588 věta první; jednotlivá ujednání nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku) a pro rozpor s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku).

19. V daném případě z poskytnutého úvěru ve výši 45 000 Kč se žalovanému dostalo pouze částky 11 331 Kč, přičemž částka 9 000 Kč byla považována za úhradu nákladů v souvislosti s poskytnutým úvěrem a částka 24 669 Kč sice na úhradu předcházejícího závazku žalovaného, avšak fakticky nebyla žalovanému poskytnuta (a došlo k navýšení původního dluhu, který nebyl žalovaným doplacen); žalobkyně poskytla žalovanému další úvěr po necelých osmi měsících od poskytnutí předchozího úvěru, který žalovaný nesplatil.

20. V této souvislosti lze smlouvě vytknout nepřehlednost, která je ve spotřebitelských vztazích nepřijatelná: např. smlouva o inkasu byla zařazena na samý závěr návrhu smlouvy o úvěru, aniž by z textu smlouvy a příloh bylo na první pohled patrné, že není obligatorní částí smlouvy (zjištění jejího fakultativního charakteru žádalo pročtení textu, formulace není zcela jednoznačná, viz čl. VII. smlouvy o úvěru). I když z návrhu úvěrové smlouvy plyne možnost úprav smlouvy, při rozsahu zaslaného textu 27 stran je pro spotřebitele nemožné, aby v přiměřené době identifikoval podstatné a nepodstatné části textu a jejich důsledky pro případ nesplnění smluvních povinností. Navíc se zdá, že nepovinné části smluvního vztahu mezi účastníky (inkaso a Podpora) jsou za poskytovaných podmínek pravidelnými (formulářovými) součástmi úvěru (byť jsou formálně fakultativní); ve věcech u zdejšího soudu jsou uvedené fakultativní služby vždy součástí smluvního vztahu. Je zřejmé, že podmínky, za kterých byl úvěr poskytnut, jsou spojeny s uzavřením vedlejších smluv, které výrazně splátku (a náklady na úvěr) navyšují. S přihlédnutí k uvedeným poplatkům by činila RPSN 85,31 % (a výše celkové částky je 149 184 Kč tedy téměř tří a půl násobek, popř. více než čtyřnásobek při zohlednění toho, že částka 9 000 Kč vůbec žalovanému poskytnuta být neměla a jednalo se o poplatek za poskytnutí úvěru).

21. Smlouva o úvěru uzavřená na dobu 72 měsíců umožňovala žalobkyni zesplatnění úvěru v případě prodlení spotřebitele po dobu delší 30 dnů; pro zesplatnění postačoval dluh i na části splátky úvěru, nebo platby za další sjednané služby. Žalobkyně totiž v souladu se smlouvou o úvěru mohla po žalovaném požadovat nesplacenou část jistiny, nesplacenou část úroků, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částek nezaplacených částí plateb za inkasní služby, smluvní pokutu 50 % z dosud nesplacené jistiny, platby za dvě upomínky ve výši celkem 800 Kč. Z tohoto pohledu se smlouva stává zjevně nespravedlivou v testu, který vymezil ve svých výše uvedených rozhodnutích Ústavní soud. K vyvážení nedojde ani ujednáním smluvních pokut k zajištění povinností poskytovatele úvěru, protože se týkají (již s ohledem na asymetričnost vztahu z úvěru) spíše marginálních otázek (vrácení části úroků a poskytnutí informací), pro jejichž řešení je ostatně žalobkyně vybavena profesionálním aparátem.

22. Žalovanému se dostalo plnění ve výši 36 000 Kč (dalších 9 000 Kč bylo formálně poplatkem strženým z jistiny 45 000 Kč) v souladu s neplatnou smlouvou, a proto by byl povinen poskytnuté plnění žalobkyni vrátit po odečtení již zaplacené částky podle § 2993 věta první občanského zákoníku. Ostatní smluvní plnění žalobkyně požaduje podle neplatné smlouvy. Soud žalobu zamítl jako celek, protože a) žalovaný uhradil žalobkyni částku převyšující jistinu poskytnutou žalovanému, b) protože neplatná smlouva neumožňuje vypořádání jiných částek než poskytnuté jistiny (plněné ve skutečnosti ve výši 36 000 Kč).

23. Soud uvážil též skutečnost, že ve věcech zdejšího soudu např. sp. zn. 19 C 254/2017, 11 C 142/2018, 13 C 72/2018, 13 C 238/2018, 14 C 112/2017 (a rozhodnutí soudu II. stupně sp. zn. 25 Co 205/2017) bylo posouzení smluvní ujednání srovnatelných smluv stejné jako v této věci.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

25. O povinnosti žalobkyně doplatit státu soudní poplatek bylo rozhodnuto podle ust. § 4 odst. 1 písm. j/ zák. č. 549/1991 Sb. ve spojení s položkou [číslo] bod 2 a [číslo] bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 111 Kč.