17 C 234/2024
č. j. 17 C 234/2024-41
V PLATNOSTIOkresní soud v Karlových Varech rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě dluhu z úvěrových smluv, které byly uzavřeny s významným překročením úrokových sazeb a chybným vyjádřením RPSN. Soud považoval ujednání o úrocích za neplatná z důvodu rozporu s dobrými mravami a uplatnil § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni přiznal nárok na vrácení jistiny s úrokem z prodlení ve výši zákonné repo sazby. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 19 362,40 Kč, včetně advokátské odměny a soudního poplatku.
Plný text
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro 53 297 Kč / úvěry
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 855,83 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 26 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % p. a., částku 27 297 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 149,64 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 27 297 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % p. a., to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce 19 362,40 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení dluhu a) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 27 297 Kč s přísl. podle Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]; smlouva byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo]) jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne 22. 6. 2021; právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl částku 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci vrátit včetně poplatku ve výši 29 240 Kč, který sestával z úroku 22 000 Kč, částky za zpracování ve výši 1 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení 5 740 Kč ve formě měsíčních splátek ve výši 3 903 Kč (21 splátek; poslední splátka činila pouze 3 889 Kč); žalovaná uhradila částku 22 703 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl na jistinu; b) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 26 000 Kč s přísl. podle Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]; smlouva byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně (jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne 5. 10. 2021; právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl částku 28 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci vrátit včetně poplatku 22 878 Kč, který sestával z úroku 21 378 Kč a částky za zpracování ve výši 1 500 Kč ve formě měsíčních splátek ve výši 2 552 Kč (21 splátek; poslední splátka činila pouze 2 547 Kč); žalovaná uhradila částku 2 000 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl na jistinu. Žalobkyně požadovala úhradu bezdůvodného obohacení (rozdílů mezi poskytnutou a vrácenou částkou) a úroku z prodlení od data splatnosti posledních splátek dluhu podle smlouvy.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované v případě první úvěrové smlouvy tak, že přijal sdělení žalované (zaznamenané v Zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr z 22. 6. 2021) o výši jejích příjmů 18 994 Kč a výši dalších čistých příjmů domácnosti žalované 28 000 Kč (aniž by bylo zřejmé, o jaké příjmy se jedná, protože počet zdrojů příjmu žadatele byl uveden jeden); jako náklady byla zohledněna (blíže nespecifikovaná) částka 10 000 Kč (žalovaná bydlela na ubytovně) a splátky externí 930 Kč měsíčně. Podle karty byla předložena pracovní smlouva od 6. 9. 2019 (tu měla žalobkyně k dispozici) a výpisy z účtu za 4, 5/2021 (žalobkyně měla k dispozici pouze výpis za 4/2021 s příjmem žalované 16 451 Kč). Žalovaná podle svého vyjádření žila s partnerem na ubytovně, pracovala u [právnická osoba]; neměla povinnost vyživovat žádné osob, nevlastnila automobil. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného v případě druhé úvěrové smlouvy tak, že přijal sdělení žalované (zaznamenané v Zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr z 5. 10. 2021) o výši jejího příjmu 28 534 Kč a výši dalších čistých příjmů žalovaného 25 000 Kč (aniž by bylo zřejmé, o jaké příjmy jde, protože počet zdrojů příjmu žadatele byl uveden jeden); jako náklady byla zohledněna (blíže nespecifikovaná) částka 15 000 Kč, interní splátky 3 903 Kč měsíčně a externí splátky 1 000 Kč měsíčně. Podle karty byla předložena shodná pracovní smlouva a dva výpisy z bankovního účtu za 8, 9/2021 (které byly k dispozici).
4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 22. 6. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 50 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit výše uvedeným způsobem, včetně poplatku (úrok 43 %, RPSN 56,53 %). Smlouva odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná potvrdila ve smlouvě přijetí hotovostní částky 50 000 Kč. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 21 579 Kč. Dle výpočtu RPSN pro spotřebitelský úvěr kalkulačky.idnes.cz činila správná výše RPSN 79,78 %.
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 10. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 28 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit výše uvedeným způsobem včetně poplatku (úrok 70,27 % ročně, RPSN 106,12 %). Smlouva odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 2 000 Kč. Ze zařazení zákazníka do pojistného programu z 5. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná přistoupila k pojištění v souvislosti s uvedenou úvěrovou smlouvou. Z potvrzení o provedení transakce z 7. 10. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně převedl na účet žalované podle smlouvy částku 28 000 Kč. 6. právnická osoba ze systému ČNB ARAD (klientské úrokové sazby spotřebitelských úvěrů) soud zjistil, že za 6/2021 činily průměrné úrokové sazby 7,31 % p. a., v 10/2021 7,45 % p. a.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 21. 9. 2023 a dopisu ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávek na žalobkyni a postoupil předmětné pohledávky na žalobkyni. Z připojeného podacího lístku soud zjistil, že oznámení bylo poštou žalovanému odesláno 27. 10. 2023.
8. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o dobrovolné splnění dluhu. Z podacího lístku vyplynulo, že upomínka byla odeslána k poštovní přepravě dne 15. 2. 2024.
9. Soud za svůj skutkový závěr ve věci převzal výše uvedená skutková zjištění.
10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) přenech-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc ta, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vnikne smlouva o zápůjčce 11. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ve znění účinném do 31. 12. 2023 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Nejprve soud posuzoval zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smluv o zápůjčkách, podle kterých původní věřitel poskytl žalované plnění 50 000 Kč a 28 000 Kč. Původní věřitel sice ani v jednom z případů neposuzoval řádně úvěruschopnost žalovaného, aby (i s ohledem na výši částky) byl schopen posoudit poměry žalované (nevyjasněné výdaje žalované, nevyjasněný druhý příjem v domácnosti a nedostatek ověření úvěrového zatížení žalované; u druhé zápůjčky šlo též o nedostatečné ověření příjmu, který podle výpisu byl významně nižší než tvrzený), výše přijmu však v obou případech byla dostatečná pro předpoklad řádného splácení dluhů (v prvním případě žalovaná ostatně splatila významnou část poskytnuté zápůjčky) a řízení nevyšlo najevo, že by důvodem pro nezaplacení dluhů právnímu předchůdci žalobkyně došlo z důvodu existence splátek závazků (o kterých nebylo při zkoumání úvěruchopnosti žalované pojednáno).
13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou tak byly uzavřeny po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované smlouvy o zápůjčkách dle § 2390 o. z. (uvedené výše). Finanční prostředky právní předchůdce žalobkyně žalované (v souladu se smlouvami) poskytl.
14. Podle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
15. Žalobkyně má nepochybně (vždy) právo na vrácení (nesplacené části) jistiny, jak ostatně i v této věci požaduje. Další ujednání smlouvy o poplatku za poskytnutí zápůjček musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Soud zvažoval, zda ujednání smlouvy o úvěru jsou v souladu s dobrými mravy a dále zda jsou v případě negativního závěru nežádoucí ujednání oddělitelné od ostatních (§ 576 občanského zákoníku). Ujednání úroku je v zásadě oddělitelné od ujednání sankčních ustanovení (poplatky, smluvní pokuty, přirůstání k jistině úvěru). Sjednaná úroková sazba převyšuje obvyklou úrokovou sazbu (spotřebitelských úvěrů bez zohlednění doby splácení a vyjádřenou v nominální sazbě) 6x až 10x; u první ze zápůjček byla s ohledem na nezahrnutí poplatků za splácení stanovena chybně RSPN. Pro takový případ (excesivního rozdílu a chybného údaje o RPSN) je na místě vyhodnotit ujednání o úroku jako neplatné dle § 2 odst. 3, § 580 odst. 1, § 588 věta první občanského zákoníku jako rozporné s dobrými mravy. Proto dochází k vypořádání práv a povinností účastníků z úvěrové smlouvy ustanovení § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. a žalobkyni přísluší pouze úhrada jistiny (se zohledněním poskytnutých splátek v konkrétních termínech) a úroku ve výši reposazby ode dne poskytnutí úvěru do zaplacení; od ostatních smluvních ujednání o plněních ve prospěch věřitele je třeba odhlédnout (neaplikují se). V souladu s § 1970 občanského zákoníku přísluší žalobkyni též právo na úrok z prodlení z jistiny dluhu od data následujícího po zesplatnění dluhu do zaplacení. Protože žalobkyně požadovala zůstatek jistin po zohlednění plateb žalované a úrok z prodlení od prodlení se zaplacením poslední splátky, neměl závěr o aplikaci § 110 z. č. 257/2016 Sb. pro důvodnost nároku žalobkyně vliv. Žalobě tak bylo zcela vyhověno.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 362,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 132 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 297 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 240 Kč ve výši 2 990,40 Kč. Soud nepovažoval za účelně vynaložený náklad na písemné vyjádření žalobkyně k výzvě soudu, protože došlo pouze k doplnění tvrzení a označení důkazů, které měly již být uvedeny (označeny) v žalobě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.