17 C 237/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvalým pobytem Anonymizováno pro 25 388 Kč / úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 20 388 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 987,01 Kč, úroku ve výši 1 026,34 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 131,94 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky 9 802,30 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 250 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet číslo3703-226341/0710, variabilní symbol 1711023725, Anonymizováno 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 25 388 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 5. 1. 2023, na základě které právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, IČO: , IČO, , sídlem Pražská 636, Dolní Břežany) poskytnul žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Poskytnutý úvěr měla žalovaná vrátit ve formě čtrnácti měsíčních splátek po 1 992 Kč spolu s poplatky 12 888 Kč (úrokem 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 2 077 Kč, poplatkem za inkaso 2 700 Kč). Žalovaná uhradila 2 000 Kč dne 6. 1. 2023, 2 000 Kč dne 20. 2. 2023 a 6 000 Kč dne 17. 5. 2023. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 na žalobkyni.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované a zjištěné údaje zaznamenala do žádosti o spotřebitelský úvěr z 5. 1. 2023. Žalovaný byl zaměstnaný (nebylo vyplněno ověření) od 20. 4. 2022 do 31. 12. 2023, neměla sjednaný rezidenční úvěr. K doložení svého příjmu předložila pracovní smlouvu a potvrzení od zaměstnavatele. Jako příjem ze mzdy uvedl částku 9 900 Kč, jako výdaje částku 1 500 Kč na bydlení, 4 860 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady, 500 Kč na srážky ze mzdy. Žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, neměla vyživované děti, předložil občanský průkaz. Z dohody o provedení práce z 2. 1. 2023 vyplývalo, že žalovaná pracuje u Milana Mňatihovy – MBM jako pracovník výroby (do 300 hodin ročně) s tím, že smlouvy je uzavírána do 31. 12. 2023. Z příloh č. 1 z 20. 9. 2022 a z 2. 1. 2023 bylo zjištěno, že zaměstnavatel evidoval identifikační údaje žalované. Z potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána do 31. 12. 2023 s čistým měsíčním příjmem za posledních 12 měsíců ve výši 9 900 Kč a za poslední tři měsíce 9 900 Kč; srážky nebyly dle potvrzení prováděny.

4. Smlouvou o úvěru ze dne 5. 1. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč. Účastníci sjednali úrok, odměnu za poskytnutí, částku za zpracování a částku za hotovostní inkaso (vizte výše): celkem měla být zaplacena částka 27 788 Kč. Jako RPSN bylo uvedeno 272,44 %. Ve smluvních podmínkách byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky a 500 Kč za prodlení s jednotlivou splátkou, poplatky za upomínání a vymáhání 250 Kč až 1 500 Kč a právo žalobkyně na zesplatnění úvěru v případě prodlení s jakoukoli částkou po písemné výzvě se lhůtou 30 dnů.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. a 12. 3. 2025 a oznámením o postoupení pohledávky z 2. 4. 2025 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

6. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby, a to ve lhůtě do 1. 8. 2025 (podle podacího lístku byl dopis odeslán žalovanému).

7. Z přehledu splátek žalované soud zjistil, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 2x 2 000 Kč a 6 000 Kč.

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 5. 1. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala dluh splácet splátkami stanovenými ve smlouvě, a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaná své povinnosti řádně neplnila a uhradila pouze 10 000 Kč. Pohledávka, jež byla předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni platně postoupena shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku.

13. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, aniž by však informace od žalované ověřovala ve smyslu § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. (vyjma ověření zaměstnání žalované, výše mzdy ve výši pouze 9 900 Kč měsíčně a prohlášení žalované o výši nákladů na bydlení). Podstatné je, že žalobkyně nebyla schopna prokázat zkoumání poměrů žalované v dlužnických registrech. Žalovaná platila dle svého prohlášení dluhy (které však z potvrzení zaměstnavatele nevyplývaly); před poskytnutím úvěru je vždy nezbytné ověřit úvěrovou delikvenci a tak dospět k odůvodněnému závěru o pravděpodobnosti vrácení úvěru. Žalobkyně navíc prakticky neověřovala výdaje žalované. Takové ověření je však důležité s ohledem na nízkou výši příjmu žalované (a pracovnímu vztahu na dobu určitou). Prohlášení žalované o výši nákladů na bydlení (a o dalších nákladech) nebylo vyhodnoceno ve vztahu k obvyklým nákladům na bydlení (s ohledem na tvrzený nestabilní status žalované jako spolubydlící osoby). Žalobkyně tvrdila předložení výpisu z účtu žalované (k ověření výdajů žalovaného), aniž by to však ze žádosti o úvěr vyplývalo (a současně žalobkyně byla schopna takový výpis předložit).

14. I když má soud výhrady též k vyváženosti smlouvy (zejména s ohledem na porovnání výše odměny právního předchůdce žalobkyně za poskytnutí peněz a obvyklé výše úroků ze spotřebitelských úvěrů v době poskytnutí úvěru), nebylo potřebné s ohledem na neplatnosti smlouvy tyto okolnosti (které by vedly též k neplatnosti smlouvy) zkoumat.

15. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 občanského zákoníku. Protože žalovaná uhradila na dluh pouze částku 10 000 Kč, přísluší žalobkyni právo na náhradu částky 5 000 Kč, přičemž splatnost byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (s ohledem na nedostatek tvrzení žalovaného o podmínkách pro vrácení dluhu). Ve zbytku požadavku žalobkyně soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná (s přihlédnutím k požadovaným a nepřiznaným úrokům), avšak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

17. O doplatku soudního poplatku za žalobu bylo rozhodnuto podle § 4 písm. j) z. č. 549/1991 Sb. a podle položky 2 bod 2., položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku.