17 C 252/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro 101 134 Kč / úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 60 202 Kč ve formě splátek ve výši 4 500 Kč splatných vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 23 224 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 83 426 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, částky 17 708,34 Kč jako smluvní pokuty, úroku ve výši 71,02 % p. a. z částky 68 767,91 Kč od 30. 1. 2024 do 21. 2. 2024, úroku ve výši 15 % p. a. z částky 68 767,91 Kč od 22. 2. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 1. 2024 dosáhne částky 204 811 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 101 134 Kč s příslušenstvím (z toho 80 855,63 Kč nová jistina úvěru včetně přirostlého úroku 12 087,72 Kč, 1 497 Kč smluvní pokuta dle bodu 6.

1. úvěrové smlouvy, 600 Kč náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy, 17 708,34 Kč smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy) z titulu smlouvy o úvěru [číslo] podepsané žalovanou 19. 8. 2023, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 70 000 Kč. Poskytnutý úvěr měla žalovaná vrátit ve formě 36 měsíčních splátek po 4 899 Kč včetně poplatku za pojištění 158 Kč a úroku 71,02 % (vyjádřeného jako efektivní úroková sazba), celkem mělo být zaplaceno 170 676 Kč (bez započtení úhrady za pojištění). Žalovaná uhradila 4 899 Kč dne 5. 10. 2023 a 4 899 Kč dne 5. 12. 2023. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům:a) Žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované: Totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu (č. l. 27, 28); žalovaná byla dotazována na své poměry a zjištěné údaje byly zaznamenány do Hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] (č. l. 24). Žalovaná byla zaměstnána u , právnická osoba, na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 36 000 Kč (zaměstnání bylo ověřováno z potvrzení o provedení transakce z 19. 8. 2023, ze kterých vyplýval příjem žalované od uvedeného zaměstnavatele ve výši 36 920 Kč a 37 812 Kč za červenec a srpen 2023), jako náklady bylo zohledňováno životní minimum žalované ve výši 4 860 Kč a náklady na bydlení 5 500 Kč (ten byl ověřován z potvrzení o provedení transakce z 19. 8. 2023 – výdaj vůči panu [příjmení] ve výši 4 225 Kč). Žalovaná měla podle svého prohlášení být svobodná a měla bydlet ve vlastním bytě. Výsledek lustrace žalované v registru SOLUS byl negativní ve smyslu žádných údajů k 16. 8. 2023 (č. l. 42); výpis z NRKI k 16. 8. 2023 obsahoval informace o třech úvěrech žalované s výší dlužné částky 431 015 Kč a dluhem po splatnosti 5 830 Kč.b) Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru z 19. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni (jako osobu oprávněnou poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry – č. l. 38) o poskytnutí úvěru ve výši 70 000 Kč a podle akceptační doložky na smlouvě z 21. 8. 2023 byla žádost žalobkyní akceptována (to vyplývalo též z oznámení o schválení z 22. 8. 2023, č. l. 8 s přílohou a z dodejky z 24. 8. 2023, č. l. 16). Žalobkyně měla žalované poskytnout uvedenou částku, kterou měla žalovaná vrátit v 36 splátkách po 4 899 Kč včetně úroku (71,02 % ročně a RPSN 99,36 %) a poplatku za pojištění s tím, že měla být celkem vrácena částka 170 676 Kč (bez započtení úhrady za pojištění). Úroky byly limitovány 120 % celkové částky, kterou má žalovaná podle smlouvy zaplatit. K zajištění (utvrzení) dluhu žalované byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení (499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů; maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok; 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů). Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru (s povinností věřitele předtím ve třicetidenní lhůtě žalovaného ke splnění dluhu vyzvat). Zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina, úroky a smluvní pokuty a náklady nákladů. Pokud nová jistina (vzniklá zesplatněním) nebyla uhrazena v den zesplatnění, vznikala povinnost k úhradě smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Výše smluvních pokut neměla přesáhnout 50 % celkové částky, která měla být podle úvěrové smlouvy zaplacena (nejvýše 200.000 Kč). Účastníci ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti). Smlouva měla být uzavřena tak, že žalovaný bude žalobkyní písemně vyrozuměna o akceptaci svého návrhu na uzavření smlouvy. Uvedeným podmínkám odpovídal předsmluvní formulář (č.l. 19). Z dodatku [číslo] k návrhu smlouvy a z podpisu na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) soud zjistil, že účastníci vymezili podmínky pro uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku (elektronicky), s nimiž byl podpis předmětné smlouvy v souladu.c) Z přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy z 19. 8. 2023 akceptované žalobkyně 21. 8. 2023 soud zjistil, že účastníci se dohodli na pojištění schopnosti žalované splácet úvěr přistoupením ke skupinovému pojištění za poplatek 158 Kč měsíčně (konkrétní podmínky vyplývaly z informačního dokumentu a z informace o pojištění – č. l. 10 a 11).d) Ze základních informací o klientovi, důkazu o odeslání 1 Kč, informace o vyplacení z 19. 8. 2023 a důkazu o přijaté SMS (č. l. 45 p. v.) soud zjistil, že žalobkyně ověřila, že žalovaná je majitelkou účtu, na který má být úvěr vyplacen, žalovaná z uvedeného telefonního čísla potvrdila uzavření smlouvy o úvěru včetně přílohy a dodatku.e) Z dokladu o vyplacení úvěru z 21. 8. 2023 (č. l. 32) soud zjistil, že žalované byla uvedeného dne převedena částka 70 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované.f) Z oznámení z 28. 1. 2024 (č. l. 15) soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění dluhu podle smlouvy (pro prodlení delší 65 dnů), aniž by však doručení oznámení bylo v řízení prokázáno. Z výzvy k zaplacení z 22. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou na dluh 3. 4. a 5. splátky (za listopad 2023 až leden 2024) s konstatováním možnosti zesplatnění dluhu, aniž by v řízení bylo prokázáno doručení této výzvy. Neprokázání uvedených skutečností nemělo pro rozhodnutí soudu o žalobě význam.g) Předžalobní upomínkou ze dne 14. 5. 2024 (č. l. 14) má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovanou o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby (podle podacího archu č. l. 41 byl dopis odeslán 14. 5. 2024).h) Z Databáze časových řad ARAD (č. l. 61) vyplývala průměrná sazba spotřebitelských úvěrů v srpnu 2023 ve výši 6,82 % p. a.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

7. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 70 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázal dluh splácet splátkami stanovenými ve smlouvě, a to včetně úroku. Žalovaná své povinnosti řádně neplnila a uhradila pouze 2x 4 899 Kč (do tvrzené splatnosti).

9. Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru. V daném případě žalobkyně neposuzovala řádně úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle § 75 z. č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť nebyl dodržen postup upravený v § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Přitom schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů). Jelikož úvěruschopnost takto žalobkyně neposuzovala je shora citovaná smlouva absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 věta první z. č. 257/2016 Sb., § 2 odst. 3, § 580 odst. 1, § 588 věta první občanského zákoníku, jak vyplývá z uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu.

10. Konkrétní nedostatky zkoumání úvěruschopnosti vyplývají z Hodnocení klienta a dokladů, které se tohoto hodnocení týkaly. Žalobkyně neověřila parametry pracovního poměru žalované (např. zda je pracovní poměr skutečně na dobu neurčitou, jaká je základní výměra mzdy), neověřila výši nákladů (na vlastní) bydlení, jelikož částka 5 500 Kč se jeví být nepřiměřeně nízká (doklad o odeslání částky 4 250 Kč není dostatečně vypovídající). Žalovaná dále měla vysokou míru zadluženosti a byla v době poskytnutí úvěru na dobu 36 měsíců v prodlení s hrazením svých závazků. Žalobkyně dále neověřila, jaké vyživovací povinnosti žalovaná má. Zjištěné informace neumožňovaly poskytnout žalované dlouhodobý úvěr s tím, že i zaplacení pouhých dvou splátek svědčí o chybném vyhodnocení úvěruschopnosti žalované.

11. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku). Z. č. 257/2016 Sb. obsahuje k obecné úpravě vypořádání plnění podle neplatné smlouvy zvláštní ustanovení v § 87 odst. 1 věta třetí jako soukromoprávní sankce poskytovatelům úvěrů s nepřiměřenými podmínkami (uvedeným vztahem a jeho důsledky se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalobkyně jako úvěrující má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost v tomto rozhodnutí.

12. Žalovaná netvrdila a neprokazovala své majetkové poměry, a proto soud stanovil splatnost dluhu (výši splátek) s přihlédnutí k výši dlužné částky, dalším dluhům žalované a k době, která uplynula od poskytnutí úvěru (který žalovaná využila). Protože žalovaná uhradila (podle tvrzení žalobkyně) pouze částku 9 798 Kč, vypořádal soud účastníky poskytnutá plnění podle neplatné smlouvy tak, že částku zůstatku jistiny po odečtení zaplacené částky uložil žalované k zaplacení. S ohledem na § 87 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. soud uložil žalované zaplatit dluh žalobkyni v přiměřených splátkách, které odpovídají výši dluhu a pravděpodobnému příjmu žalované (s přihlédnutím k výši dluhů žalované v době uzavření smlouvy).

13. Podle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

14. Soud má povinnost se též zabývat otázkou přiměřenosti úroků z úvěru. Z provedených důkazů je zřejmé, že sjednané úroky jsou oproti průměrné úrokové sazbě natolik excesivní, že by v souladu s § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. bylo třeba výši úroku modifikovat (a kromě poskytnuté částky ponížené o vrácenou částku ostatní nároky žalobkyně i tak nepřisoudit). Protože však soud uzavřel o neplatnosti smlouvy s ohledem na vady zkoumání úvěruschopnosti, touto otázkou jako nadbytečnou se nezabýval.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná (s přihlédnutím k požadovaným a nepřiznaným úrokům), avšak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.