17 C 256/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci manžela: [osobní údaje manžela] zastoupený advokátkou Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] a manželky: [osobní údaje manželky] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro rozvod manželství

I. Manželství manželů [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne , datum, v [adresa], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků již přestalo plnit svoji funkci. Manželé se neshodli na uspořádání společného života. Manžel studoval při zaměstnání, měl málo volného času, což vadilo manželce. [příjmení] se týkaly též intimního života a finančního zabezpečení rodiny. Manžel odešel na výzvu manželky v srpnu 2024 ze společné domácnosti vedené v bytě manželky. Manžel odmítl, že by byl závislý na alkoholu a že by jeho chování alkohol negativně ovlivňoval. Je vyloučeno, že by manželské soužití bylo obnoveno. Manžel uváděl, že manželům se narodilo dítě [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], o jehož poměrech pro dobu po rozvodu má být rozhodnuto v opatrovnickém řízení.

2. Manželka souhlasila s rozvodem manželství (nejprve nesouhlasila, po rozhodnutí o péči o společné nezletilé dítě souhlas s rozvodem manželství udělila). Uváděla, že však nesouhlasí s příčinami rozvratu manželství, jak je ve svém návrhu uvádí manžel. Namítala, že příčinou rozvodu manželství je jednoznačně nadužívání alkoholu a s tím spojené nevhodné a agresivní chování manžela vůči manželce, dětem, které s nimi žijí ve společné domácnosti, i vůči rodičům manželky. Manželka žádala, aby se před rozhodnutím soudu o rozvodu manželství soud zabýval příčinami rozpadu manželství, protože podle jejího názoru jsou splněny podmínky pro sankční výživné rozvedené manželky.

3. Mezi manžely byla shodná následující právně významná tvrzení:a. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v [adresa], jak potvrzoval i oddací list (č. l. 9).b. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezl. [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] O péči o toto dítě a o jeho výživě bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. 2. 2025, č. j. 26 Nc 7432/2024-248 ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 5. 2025, č. j. 18 Co 79/2025-377.c. Manželé netvoří rodinné společenství od srpna 2024, intimně se nestýkají minimálně od května 2024, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit.

4. Mezi manžely byly sporné příčiny rozvratu manželství. Manžel uplatňoval ukončení společného soužití manželkou, neshody o trávení volného času a míru zapojení každého z manželů do péče o rodinu a společnou domácnost. Manželka uplatňovala a) hrubé chování manžela (vůči manželce a spolužijícím dětem), b) nadužívání alkoholu ve volném čase, c) nezájem o rodinu, d) finanční spory mezi manželi (neshoda o nakládání s příjmem manžela z výdělečné činnosti).

5. K uvedeným příčinám rozvratu manželství manželé označili řadu důkazů, z nichž soud provedl ty, které byly relativně dostupné a v míře dostačující pro účely řízení o rozvod manželství (ve kterém nebylo sporu o to, že manželství je rozvrácené). Není totiž bez významu, že se v případném sporu o výživné rozvedeného manžela mohou zjištění rozvodového soudu jevit jako významné, těmito zjištěními není v uvedeném dalším řízení soud vázán (§ 135 odst. 2 z. č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“).

6. Z výpovědí manželů vyplývalo, že každý z nich prožíval nespokojenost s manželstvím jinak. Manžel sice nebyl spokojený se vztahy mezi manželi (požadavky manželky na zabezpečení, na zapojení manžela, společným intimním životem a chováním spolužijících dětí), avšak očekával, že během času se problémy vytříbí sami. Manžel připouštěl, že pije alkohol, vylučoval však, že by pití alkoholu činilo v životě rodiny obtíže; poukazoval na svůj osobní a pracovní život, který vylučoval tělesnou závislost na alkoholu. Manželka se cítila být v manželství dlouhodobě nespokojená ze zmiňovaných důvodů (hrubé chování, nezájem manžela, jeho nakládání s penězi) s tím, že manžel se opakovaně pokusil své chování přizpůsobit požadavkům manželky, avšak neúspěšně. Nevhodné chován manžela při poslední společné dovolené ji vedlo k výzvě manželu k upuštění bytu manželky. Manželé se neshodli ani v souvislosti s péčí a výchovou společného dítěte.

7. Soud považoval za postačující k osvětlení poměrů manželů (v souvislosti se zkoumáním příčin rozvratu) provedení většiny listinných důkazů a fotografií, které účastníci soudu v této souvislosti předložili. Protože ve věci nešlo o zkoumání, zda by manželství mělo být (s ohledem na kvalifikované důvody) zachováno, ale pouze o vyhodnocení uplatňovaných příčin rozvratu, soud neprovedl důkaz výslech rodičů manželky (u matky manželky bylo ostatně k dispozici její písemné vyjádření), výslech nezletilých dětí manželky (u nezl. [jméno] [celé jméno manžela] to nebylo vhodné i s ohledem na jeho osobnostní nastavení, u nezl. [jméno] [příjmení] to nebylo vhodné zejména na charakter věci, která je především věcí manželů; ostatně [jméno] [příjmení] předal prostřednictvím zástupkyně manželky soudu své písemné vyjádření o svém vztahu k manželu). Výslech psycholožky PhDr. [jméno] [příjmení] nebyl na místě a) s ohledem na obsah písemných jejích stanovisek k zajištění péče o nezl. [jméno], b) zaměření její činnosti na zajištění péče o nezletilého, nikoli mediaci manželských vztahů.

8. Z návrhu na zahájení řízení o úpravě poměrů nezl. [jméno] [příjmení] (č. l. 61) a z rozvodového rozsudku předcházejícího manželství manželky (č. l. 63) soud nezjistil, že by mezi manželkou a jejím předcházejícím manželem došlo ke stejným sporům jako v manželství předmětném. V této souvislosti nebylo nezbytné provádět důkaz dalšími listinami ve spisech týkajících se úpravy poměrů nezletilého a rozvodu předchozího manželství manželky.

9. Z opatrovnických rozsudků ve věci péče o nezletilého [jméno] [celé jméno manžela] vyplynulo, že manželé nejsou schopni sblížit svá stanoviska, jak uspořádat péči o společné dítě. Bylo zřejmé, že nezletilý [jméno] je citlivý, obtížněji se adaptující na změny prostředí a vztahů; těžce nese spory mezi rodiči. Odlišné povahy manželů, které se projevovaly též v průběhu řízení o rozvod manželství, se projevovaly též v řízení opatrovnickém.

10. Z usnesení velitele Hradní stráže z 21. 7. 2025 (č. l. 104) vyplynulo, že manželka (neúspěšně) uplatnila konflikt mezi manželi jako přestupek manžela (u jeho nadřízeného). Z odpovědi [příjmení] stráže z 13. 3. 2025 k žádosti Policie (č. l. 144, 146) vyplynulo, že (i) manžel se rozhodl řešit vzájemné spory manželů u státních orgánů (v souvislosti s oznámením jednání manželky); z uvedených listin též bylo zřejmé, že manžel může jen obtížně pít alkoholické nápoje v době služby (před jejím zahájením).

11. Z lékařské zprávy z 12. 11. 2024 (č. l. 106), legitimace dobrovolného dárce krve (č. l. 106, 107, 202A), z potvrzení o úspěšném absolvování kurzu (č. l. 202B), vysokoškolského diplomu (č. l. 202C), dekretu absolventa důstojnického kurzu z 16. 5. 2025 (č. l. 202G), hodnocení výsledků jednotlivce (č. l. 202H) vyplývalo, že manžel nejeví na veřejnosti známky zneužívání alkoholu a že v posledních letech absolvoval náročnou profesní přípravu.

12. Ze zprávy PhDr. [jméno] [příjmení] z 16. 11. 2024, 21. 3. 2025, 10. 5. 2025 (č. l. 113 – 115), ze zprávy Sociální služby [obec], p. o. z 30. 10. 2024 (č. l. 117) a zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z 14. 3. 2025 vyplynulo, že manželé se neshodovali v souvislosti s další (předrozvodovou i porozvodovou) péčí o společné nezletilé dítě. Uvedené vyhodnocení bylo prováděno převážně na základě informací od manželky a jejích dětí; i když se i nezl. [jméno] vyjadřoval k chování manžela (negativně), nabylo možné s ohledem na jeho věk, povahu a převážnou dobu jeho pobytu v péči matky přeceňovat. Zřejmé však bylo, že manžel prosazoval úpravu péče, kterou považoval za své právo; matka (spíše v souladu s přáním nezl. [jméno] a v souladu s odbornými vyjádřeními psychologů a psychiatra) péči, která jí ponechávala kontrolu nad dítětem; její pečovatelské nastavení je k postoji k manželu v opozici, aniž by ho bylo možné označit za jednoznačně (a dlouhodobě) použitelné na výchovu společného dítěte.

13. Z dopisu [jméno] [příjmení] (č. l. 234 p. v.) a čestného prohlášení matky manželky z 10. 12. 2024 (č. l. 127) vyplývalo negativní hodnocení chování manžela (zejména poté, co pil alkohol). Z prohlášení [jméno] [příjmení] (č. l. 121), výpisu z komunikace (č. l. 122) a čestného prohlášení [jméno] [příjmení] z 9. 12. 2024 (č. l. 202J) soud zjistil, že dcera manžela vnímala dříve jeho vystupování jako rodiče jako nevstřícné, nepřiměřeně hodnotící a bolestné; aktuálně však došlo ke zlepšení vztahů k otci a negování původního vyjádření. Soud neprovedl výslech [jméno] [příjmení] (dcery manžela), protože z listin soud učinil zjištění dostačující pro potřeby hodnocení příčin rozvratu manželství. Nelze se zbavit dojmu, že [jméno] [příjmení] byla manželi využita pro účely prosazení jejich zájmů v řízení o rozvod manželství (a v řízení opatrovnickém). Z jejích písemných projevů je však zřejmé to, že manžel je jako rodič naladěn přísně a vyznává výchovu staršího typu (která, spíše než pochopení, preferovala kritické, až drsné, prostředí). Zdá se, že povaha manžela taková je; jen obtížně se na ní něco mohlo změnit v průběhu druhého manželství. Pokud manželka vnímala změny chování manžela, mohly být vyvolány pracovním a studijním zatížením manžela; ostatně náročnost dlouholetého dojíždění do práce mé zajisté negativní vliv i s ohledem na rostoucí věk manžela.

14. Z fotografií týkajících se vztahu alkoholu a manžela vyplývá, že v domácnosti manželů byly dostupné alkoholické nápoje. Z výpovědí manželů bylo zřejmé, že manžel nikdy nebyl abstinentem (ani se tak neprezentoval) a že alkohol byl pro něj v době trávení volného času prostředkem relaxace. Aniž by dokazování dovolovalo definitivní závěry, zdá se že právě alkohol vedl k tomu, že manžel projevoval svou nespokojenost ve vztahu. I při výslechu manžela však bylo zřejmé, že (určitá) impulzivnost je manželu vlastní (a naopak manželce naopak nikoliv), což při partnerském pnutí mohlo budit (a zjevně i budilo) problémy. Soud nepovažuje obecně za vhodné, aby v domácím prostředí bylo používáno fotografií k mapování (údajných)„ neřestí“ druhého z manželů, pokud bez kontextu konkrétního excesu jsou takové fotografie zavádějící a mohou vést i k manipulacím s recipientem. Pokud fotografie pořizovaly nezletilé děti, pak se jednalo o dvojnásob nevhodný způsob dokumentace partnerských neshod (aniž by byl důvod se těmito okolnostmi hlouběji zabývat).

15. Fotografie týkající se střeliva (oproti fotografiím týkajícím se alkoholu) jsou pojmově závažnější, protože i střelivo (beze zbraně) může být dětmi zneužito. Ale jednalo se pravděpodobně (s přihlédnutí ke kontextu tvrzení účastníků) o jednorázový exces (bez možnost činit z něho jakékoliv definitivní závěry), byť nesouhlas jednoho z rodičů s uskladněním zbraní a střeliva by měl být důvodem pro to, aby k takovému přechovávání (byť v souladu s právními předpisy) nedocházelo. Opět jde o výraz hlubších neshod mezi manželi a jejich neschopnosti (neochoty) neshody řešit kompromisem.

16. Soud neprovedl důkaz e-mailem z 2. 9. 2024 (29. 8. 2024, č. l. 52) týkající se požadavků manželky na počátku sporu účastníků, protože pro rozhodnutí o rozvodu a ve vztahu k příčinám rozvratu manželství neměl význam. Dále soud neprovedl důkaz žalobou na určení výživného manželky, protože uvedené řízení má k řízení o rozvod manželství jen volný vztah (a účastníci netvrdili, že by z uvedené žaloby vyplývala skutečnost významná pro toto řízení). Soud neprovedl důkaz ani fotografiemi a doklady (označenými manželem), které se týkaly dovolených rodiny účastníků a jejich hospodaření, protože uvedené důkazy nemohly vést k osvětlení příčin rozvratu manželství (popř. existence rozvratu manželství). Pro rozhodnutí soudu rovněž neměl význam obsah výpisů z účtů manželky (s přihlédnutím též k jejímu vysvětlení o zdroji převážné části prostředků na účtu před jejich převodem babičce jejích dětí). Soud neprovedl důkaz protokolem o jednání v opatrovnické věci nezl. [jméno] [celé jméno manžela] z 4. 2. 2025, protože pro vyhodnocení příčin rozvratu manželství postačovaly důkazy zmiňované výše (ostatně protokol byl zmiňován jako podpůrný argument pro neprovedení výslechů dalších označených osob jako svědků).

17. Pro rozhodnutí soudu nebyly nezbytné ani důkazy označené manželkou pro řízení sp. zn. 10 C 229/2024 (podání z 6. 11. 2025), protože majetkové poměry účastníků neměly pro rozhod manželství (a jeho příčiny) význam.

18. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Vztahy mezi manželi jsou velmi špatné a vylučují možnost obnovení manželského soužití (které ani nikdo z manželů jako řešení vzájemných vztahů neuplatňoval). Manželé se neshodovali na uspořádání soužití, péče o domácnost a děti, organizace výdělečné činnosti a využití společných prostředků z výdělečné činnosti. Manželé se vyznačují rozdílnými povahami (a životními zkušenostmi) a nejsou schopni odlišné postoje harmonizovat (společně změnit).

19. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

20. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

21. Manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z. (netvoří rodinné společenství). Mezi účastníky ani není sporu, že v manželství jsou dlouhodobé problémy, které se projevují v obtížné komunikaci, v rozdílných názorech na uspořádání společného života a východu společného dítěte (popř. vztah ke spolužijícímu dítěti).

22. Pro manželku bylo významné, aby se soud zabýval příčinami rozvratu manželství s přihlédnutím k tomu, že manželka shledávala příčiny rozvratu manželství jednoznačně v chování manžela (vůči ní i vůči společným dětem); manželka v této souvislosti zmínila význam závěru soudu v řízení o rozvod manželství (o příčinách rozvratu manželství) pro účely dalšího (plánovaného) řízení o výživné rozvedené manželky (záměr dosáhnout rozhodnutí o tzv. sankčním výživném).

23. Účelem řízení o rozvod manželství je posouzení, zda manželství může, či nemůže dále fungovat (naplňovat alespoň nějaké funkce, které se od něho podle práva a zvyklostí očekávají). Již ze stanovisek účastníků je zřejmé, že ani jeden z manželů nesdílí přesvědčení o možnosti„ záchrany“ manželství a odmítají možnost obnovení soužití manželů. Soud se má skutečně dle § 756 o. z. zjišťovat příčiny rozvratu manželství. Z rozhodovací praxe (již v rozboru a zhodnocení soudního rozhodování o rozvodu manželství projednaného a schváleného plénem Nejvyššího soudu dne 30. května 1966, Pls 4/66, dále rozsudek Krajského soudu v Praze z 6. 12. 2022, sp. zn. 23 Co 210/2022, rozsudek Krajského soudu v Praze z 9. 1. 2024, sp. zn. 22 Co142/2023, dostupné na https://app.beck-online.cz) a odborné literatury (komentář z § 756 o. z. in Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo /§ 655−975/. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 1250 s.) vyplývá, že důvodem pro zjišťování příčin není stanovení„ viny“ za rozvrat manželství, ale spíše vyjasnění postojů manželů k uvedenému rozvratu, t. j. proč manželství ztroskotalo. Je zřejmé, že soud nemusí (a zpravidla ani nemůže) dospět k definitivnímu závěru, proč se manželství rozpadlo. To ani není možné, protože postoje manželů k manželství se mohou v průběhu manželství měnit, a to často v důsledku zpětné vazby na vývoj postoje druhého manžela. Je většinou obtížné určit, který z manželů původně vstřícný postoj k zachování manželství změnil dříve a které postoje (jednoho z manželů) nakonec převážily situaci v neprospěch dalšího trvání manželství.

24. Je zřejmé, že manželé jsou povahově významně rozdílní a konflikty a neshody řeší odlišným způsobem. I když v řízení byly probírány zejména negativní projevy chování manžela, nelze výsledky dokazování vyhodnotit tak, že manžel převážně zapříčinil rozvrat manželství. Postoje obou manželů jsou propojeny a vzájemně se (pozitivně a negativně) ovlivňují. Pokud manžel pociťoval nedostatek zájmu a respektu ze strany manželky (a jejích dětí) a manželka naopak hrubé chování manžela a oba manželé nedostatek shody na způsobu hospodaření se majetkem, pak se jedná, podle názoru soudu, primárně o důsledky neuváženého výběru životního partnera (nedostatek poznání jeho povahy) a dále o důsledky nedostatečné komunikace manželů o řešení společných problémů (o nedostatečné aktivitě při řešení pociťovaných problémů svědčí například návštěva poradny manželkou až již po odchodu manžela ze společné domácnosti).

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 z. ř. s . Manželka uplatňovala důvody hodné zvláštního zřetele pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení (s odkazem na příčiny rozvratu manželství). Protože soud neuzavřel o způsobení rozvratu manželem, nemohl též ani shledat existenci důvodů pro mimořádné přiznání práva na náhradu nákladů řízení manželce (ostatně s ohledem na znění § 23 z. č. 292/2013 Sb. od 1. 7. 2025 se zdá, že je přiznání nákladů řízení v posuzované věci vyloučeno zcela).