17 C 270/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 123 538,01 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč a částku 11 400 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení a) částky 43 940 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 578,24 Kč, úrokem ve výši 1 795,22 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 23 234,79 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 21 773,49 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, b) částky 35 160 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 771,14 Kč, úrokem ve výši 1 393,92 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 575,56 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 16 527,31 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, c) částky 16 038,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 255,34 Kč, úrokem ve výši 652,30 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 073,09 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 4 962,24 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 1 340 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet číslo 3703-226341/0710, variabilní symbol 1711027025.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 123 538,01 Kč s příslušenstvím podle tří smluv o úvěru, které byly uzavřeny právním předchůdcem žalobkyně (, Anonymizováno, ., IČO: , IČO, , , adresa, ) a žalovaným. I. Podle smlouvy o úvěru ze dne 2. 9. 2022 č. , hodnota, poskytnul žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Poskytnutý úvěr měl žalovaný vrátit ve formě čtrnácti měsíčních splátek po 1 992 Kč spolu s poplatky 12 888 Kč (úrokem 761 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 2 077 Kč, poplatkem za inkaso 2 700 Kč). Žalovaný uhradil 19 350 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. II. Podle smlouvy o úvěru ze dne 24. 1. 2023 č. , hodnota, poskytnul žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Poskytnutý úvěr měl žalovaný vrátit ve formě dvaceti měsíčních splátek po 2 258 Kč spolu s poplatky 25 160 Kč (úrokem 1 429 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 14 200 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 5 331 Kč, poplatkem za inkaso 4 200 Kč). Žalovaný uhradil 11 400 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. III. Podle smlouvy o úvěru ze dne 17. 2. 2023 č. , hodnota, poskytnul žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč. Poskytnutý úvěr měl žalovaný vrátit ve formě dvaceti měsíčních splátek po 2 822 Kč spolu s poplatky 31 440 Kč (úrokem 1 787 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 17 750 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 6 653 Kč, poplatkem za inkaso 5 250 Kč). Žalovaný uhradil 8 000 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným (ze tří uvedených smluv) smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 na žalobkyni.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. I. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru z 2. 9. 2022 úvěruschopnost žalovaného a zjištěné údaje zaznamenal do žádosti o spotřebitelský úvěr z 2. 9. 2022. Žalovaný byl zaměstnaný (což bylo ověřeno) od 22. 1. 2020, neměl sjednaný rezidenční úvěr. K doložení svého příjmu předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Jako příjem ze mzdy uvedl částku 27 463 Kč, jako výdaje částku 13 282 Kč (3 000 Kč bydlení a energie, 4 250 Kč na bydlení, 4 040 Kč srážky ze mzdy, výživné, 1 992 Kč měsíční splátky stávajících půjček. Žalovaný byl svobodný, bez vyživovacích povinností a neuvedl způsob zajištění bydlení; předložil občanský průkaz. Z pracovní smlouvy z 21. 1. 2020 soud zjistil, že mezi , jméno FO, a žalovaným byla uzavřena na pozici kuchaře pracovní smlouva (20 hodin týdně), z dohody o dočasném přidělení zaměstnance z 31. 12. 2021 soud zjistil, že zaměstnavatel a , právnická osoba, uzavřeli dohodu o přidělení žalovaného jako zaměstnance do 31. 12. 2022. Z výplatních lístků od , Anonymizováno, , jméno FO, a , právnická osoba, za 6, 7/2022 vyplynulo zúčtování mzdy 18 474 Kč, 4 896 Kč a 14 629 Kč a 5 304 Kč a srážek 4 192 Kč a 4 146 Kč; z potvrzení o výši pracovního příjmu z 8. 6. 2022 od , Anonymizováno, . soud zjistil (pro účely , právnická osoba, .) potvrzení o výši příjmu za 3 – 5/2022 ve výši 29 116 Kč měsíčně; srážky byly ve výši 3 782 Kč (exekuční).

4. II. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru z 24. 1. 2023 úvěruschopnost žalovaného a zjištěné údaje zaznamenal do žádosti o spotřebitelský úvěr z 24. 1. 2023. Žalovaný byl zaměstnaný (což bylo ověřeno) od 31. 12. 2021, neměl sjednaný rezidenční úvěr. K doložení svého příjmu předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Jako příjem ze mzdy uvedl částku 18 147 Kč, jako výdaje částku 14 571 Kč (3 500 Kč bydlení a energie, 4 860 Kč na bydlení, 2 227 Kč srážky ze mzdy, výživné, 3 984 Kč měsíční splátky stávajících půjček. Žalovaný byl svobodný, bez vyživovacích povinností a uvedl způsob zajištění bydlení nájmem; předložil občanský průkaz. Z výplatních lístků od , právnická osoba, na 10, 11, 12/2022 soud zjistil, že žalovanému byla zúčtována čistá mzda 17 772 Kč, 18 261 Kč, 18 407 Kč a byly zúčtována srážky 1 978 Kč, 2 304 Kč a 2 400 Kč Z výplatních lístků od , jméno FO, na 10, 12/2022 vyplynulo zúčtování čisté mzdy 2 448 Kč a 2 346 Kč.

5. III. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru z 17. 2. 2023 úvěruschopnost žalovaného a zjištěné údaje zaznamenal do žádosti o spotřebitelský úvěr z 17. 2. 2023. Žalovaný byl zaměstnaný (což bylo ověřeno) od 31. 12. 2021, neměl sjednaný rezidenční úvěr. K doložení svého příjmu předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Jako příjem ze mzdy uvedl částku 18 147 Kč, jako výdaje částku 16 829 Kč (3 500 Kč bydlení a energie, 4 860 Kč na bydlení, 2 227 Kč srážky ze mzdy, výživné, 6 242 Kč měsíční splátky stávajících půjček. Žalovaný byl svobodný, bez vyživovacích povinností a uvedl způsob zajištění bydlení nájmem; předložil občanský průkaz. Z výplatních lístků od , právnická osoba, na 10, 11, 12/2022 soud zjistil, že žalovanému byla zúčtována čistá mzda 17 772 Kč, 18 261 Kč, 18 407 Kč a byly zúčtována srážky 1 978 Kč, 2 304 Kč a 2 400 Kč Z výplatních lístků od , jméno FO, na 10, 12/2022 vyplynulo zúčtování čisté mzdy 2 448 Kč a 2 346 Kč.

6. I. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 9. 2022 č. , hodnota, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč. Účastníci sjednali úrok, odměnu za poskytnutí, částku za zpracování a částku za hotovostní inkaso (vizte výše): celkem měla být zaplacena částka 27 788 Kč. Jako RPSN bylo uvedeno 272,44 %. Ve smluvních podmínkách byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky a 500 Kč za prodlení s jednotlivou splátkou, poplatky za upomínání a vymáhání 250 Kč až 1 500 Kč a právo žalobkyně na zesplatnění úvěru v případě prodlení s jakoukoli částkou po písemné výzvě se lhůtou 30 dnů.

7. II. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 1. 2023 č. , hodnota, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč. Účastníci sjednali úrok, odměnu za poskytnutí, částku za zpracování a částku za hotovostní inkaso (vizte výše): celkem měla být zaplacena částka 45 160 Kč. Jako RPSN bylo uvedeno 246,22 %. Ve smluvních podmínkách byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky a 500 Kč za prodlení s jednotlivou splátkou, poplatky za upomínání a vymáhání 250 Kč až 1 500 Kč a právo žalobkyně na zesplatnění úvěru v případě prodlení s jakoukoli částkou po písemné výzvě se lhůtou 30 dnů.

8. III. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 2. 2023 č. , hodnota, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 25 000 Kč. Účastníci sjednali úrok, odměnu za poskytnutí, částku za zpracování a částku za hotovostní inkaso (vizte výše): celkem měla být zaplacena částka 56 440 Kč. Jako RPSN bylo uvedeno 246,22 %. Ve smluvních podmínkách byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky a 500 Kč za prodlení s jednotlivou splátkou, poplatky za upomínání a vymáhání 250 Kč až 1 500 Kč a právo žalobkyně na zesplatnění úvěru v případě prodlení s jakoukoli částkou po písemné výzvě se lhůtou 30 dnů. V případě všech tří smluv žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí sjednané částky v hotovosti od věřitele (jeho zástupce).

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. a 12. 3. 2025 a oznámením o postoupení pohledávky z 2. 4. 2025 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

10. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby, a to ve lhůtě do 1. 8. 2025 (podle podacího lístku byl dopis odeslán žalovanému).

11. Z přehledu splátek žalovaného soud zjistil, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 19 350 Kč na nejstarší smlouvu, částku 11 400 Kč na smlouvu z 24. 1. 2023 a částku 8 000 Kč na smlouvu z 17. 2. 2023.

12. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny tři smlouvy o úvěru (I., II. a III. – vizte výše) ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému postupně finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, 20 000 Kč a 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal dluh splácet splátkami stanovenými ve smlouvách, a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil a uhradil pouze částky uvedené výše ve skutkových zjištěních. Pohledávky, jež byly předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku.

17. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal vždy před uzavřením té které smlouvy úvěruschopnost žalovaného, aniž by však informace od žalovaného ověřoval ve smyslu § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. (vyjma ověření zaměstnání žalovaného, výše mzdy a prohlášení žalovaného o výši nákladů na bydlení). Podstatné je, že žalobkyně nebyla schopna prokázat zkoumání poměrů žalovaného v dlužnických registrech (přestože i z prohlášení žalovaného a z dokladů o výši mzdy žalovaného plynulo exekuční postižení příjmu žalovaného). Žalovaný odváděl ze svého v době zkoumání spíše podprůměrného příjmu srážky, která nebyly blíže probírány (např. výše dluhu, míra splacení, rozsah úvěrové delikvence); před poskytnutím úvěrů bylo nezbytné ověřit úvěrovou delikvenci, a tak případně dospět k odůvodněnému závěru o pravděpodobnosti vrácení úvěrů (zejména v situaci, kdy právní předchůdce žalobkyně poskytl úvěr žalovanému opakovaně, před splacením předcházejícího). Právní předchůdce žalobkyně navíc prakticky neověřoval výdaje žalovaného. Prohlášení žalovaného o výši nákladů na bydlení (dlužno říci velmi nízkých) nebylo vyhodnoceno ve vztahu k obvyklým nákladům na bydlení (s ohledem na tvrzený nestabilní status žalovaného jako spolubydlící osoby). Příjem žalovaného byl podprůměrný, a i proto však před poskytnutím úvěrů bylo nezbytné poměry žalovaného dále ověřit. Žalobkyně tvrdila předložení výpisu z účtu (k ověření výdajů žalovaného), aniž by to však ze žádosti o úvěr vyplývalo (a současně žalobkyně byla schopna takový výpis předložit). Žalobkyně argumentovala (s odkazem na druhostupňové rozhodnutí), že je přípustné použití ekonomického modelu k posoužení výdajů. To nepochybně platí, ale nejprve musí mít posuzovatel k dispozici relevantní a věrohodně ověřené údaje, aby takový model (ostatně nijak neosvětlený) mohl aplikovat.

18. I když má soud výhrady též k vyváženosti smlouvy (zejména s ohledem na porovnání výše odměny právního předchůdce žalobkyně za poskytnutí peněz a obvyklé výše úroků ze spotřebitelských úvěrů v době poskytnutí úvěru), nebylo potřebné s ohledem na neplatnosti smlouvy tyto okolnosti (které by vedly též k neplatnosti smlouvy) zkoumat.

19. Podle neplatných smluv jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 občanského zákoníku. Protože žalovaný uhradil na nejstarší smlouvu částku převyšující jistinu, nebyla žalobkyně v této části svého požadavku úspěšná. V případě smluv uzavřených v roce 2023, přísluší žalobkyni právo na náhradu částek ve výši rozdílu mezi částkami poskytnutými a vrácenými, přičemž splatnost byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (s ohledem na nedostatek tvrzení žalovaného o podmínkách pro vrácení dluhu). Ve zbytku požadavku žalobkyně soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná (s přihlédnutím k požadovaným a nepřiznaným úrokům), avšak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

21. O doplatku soudního poplatku za žalobu bylo rozhodnuto podle § 4 písm. j) z. č. 549/1991 Sb. a podle položky 2 bod 2., položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku.