17 C 3/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro 17.942,53 Kč / úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od 19. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od 19. 11. 2020 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupkyně žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce , částka, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřeli Smlouvu o kontokorentním úvěru č. [spisová značka] [číslo] z 27. 10. 2015, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO]) žalované poskytl kontokorentní úvěr až do výše , částka, , který se žalovaná zavázala splácet spolu s ročním úrokem 18 %. Žalovaná porušila podmínky vyplývající ze smlouvy a vzniknul jí nepovolený debetní zůstatek, který po zesplatnění 18. 11. 2020 celého dluhu činil žalovanou částku. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 17. 12. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na [právnická osoba], která zanikla bez likvidace fúzí sloučením s žalobkyní. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl o žalobě bez nařízení jednání.

4. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní a na jejich základě soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Na základě žádosti žalované o úvěr zkoumal právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované (to bylo zřejmé z výsledků vyhledávání žalované v databázi [příjmení], insolvenčním rejstříku, databázi neplatných dokladů, registru CCB). Jak vyplynulo ze smlouvy a žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru z 22. 10. 2015, právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřeli Smlouvu o kontokorentním úvěru č. [spisová značka] [číslo] z 27. 10. 2015, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO]) žalované poskytl kontokorentní úvěr až do výše , částka, , který se žalovaná zavázala splácet spolu s ročním úrokem 18 % (a současně byla dána povinnost zajistit kreditní obrat a výši vkladů u úvěrujícího); úvěr byl poskytnut na běžném účtu žalované, který byl zřízen podle smlouvy z 22. 10. 2015. Žalovaná porušila podmínky vyplývající ze smlouvy, jak je zřejmé z výpisů z účtu žalované a z Produktových obchodních podmínek pro úvěry úvěrujícího; žalobkyně dopisem z 2. 11. 2020 odstoupila od smlouvy (rozhodla o zesplatnění úvěru a odeslala uvedený dopis podle knihy odeslané pošty žalované 9. 11. 2020) a žalované vzniknul debetní zůstatek v žalované výši (to opět vyplývalo z výpisu z účtu). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 17. 12. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na osobu, která podle výpisu z obchodního rejstříku zanikla fúzí sloučením s žalobkyní (s účinky k 1. 1. 2022); postoupení bylo zřejmé z uvedené smlouvy, prohlášení o okamžiku postoupení z 17. 12. 2021 a oznámení o postoupení z 28. 12. 2021 (podle poštovního podacího archu odeslaného 3. 1. 2022). Žalobkyně vyzývala před podáním žaloby žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Pro porušení smluvních podmínek právní předchůdce žalobkyně od smlouvy v souladu se smlouvou odstoupil (§ 2001 o. z.). Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem, a to včetně úroku a zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na [právnická osoba] postoupena v souladu s § 1879 o. z., na žalobkyni přešla podle § 61 odst. 1 z. č. 125/2008 Sb. (fúze sloučením)

7. Podle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované. S ohledem na výši úvěru byl výše popsaný postup shledán jako dostačující, i když žalobkyně nezkoumala (alespoň podle obsahu listin) poměry žalované (její příjmy a výdaje).

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.394,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17.942,53 Kč sestávající z částky 1.820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení a sepsání žaloby; doplnění tvrzení o úvěruschopnosti mělo být obsaženo již v žalobních tvrzeních, a tedy soud další odměnu a náhradu hotových výdajů nepřiznal) a z částky 910 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.450 Kč ve výši 1.144,50 Kč.