17 C 30/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Soud ruší spoluvlastnictví žalobkyně, žalovaného 1) a žalované 2) k pozemkům p.p. číslo v katastrálním území Korunní, obci obec.

II. Soud nařizuje prodej nemovitých věcí uvedených ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude mezi účastníky rozdělen podle jejich podílů, tedy žalobkyni se dostane podílu číslo, žalovanému 1) podílu číslo a žalované 2) podílu číslo.

III. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.333 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyni se vůči žalované 2) právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Právní předchůdce žalobkyně (příjmení 2020 s.r.o., IČO) se domáhal na žalovaných zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníkům k věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. V době rozhodnutí soudu o žalobě byly podíly účastníků takové, jak jsou vyjádřeny ve výroku II. tohoto rozsudku. Původně se právní předchůdce žalobkyně domáhal reálného rozdělení nemovitých věcí podle podílů účastníkům (spoluvlastníků). Po rozhodnutí o nástupnictví (usnesením z 29. 4. 2022, č.j. 17 C 30/2022-76) a vyjádření opatrovníka žalované 2/ se žalobkyně domáhala po zrušení spoluvlastnictví nařízení prodeje ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky podle jejich podílů (vycházela z toho, že žalovaná 2/ je nesvéprávná a nikdo z účastníků nemá o nemovité věci zájem).

2. Žalovaný 1/ se k žalobě nevyjádřil.

3. Opatrovník žalované 2/ se vyjádřil tak, že nemá námitky proti prodeji nemovitých věcí žalobkyni, o což žalobkyně ostatně původně (před zahájením řízení) usilovala. Protože však opatrovnický soud prosazoval jiný názor (alespoň pokud jde o cenu věcí), jak se společnými věcmi naložit, nemohl opatrovník za žalovanou 2/ uzavřít smlouvu o prodeji podílu žalované 2/ za navrhovanou cenu. Pokud žalobkyně již nemá o věci zájem, žalovaná 2/ nebude mít proti nařízení prodeje námitky.

4. Nikdo z účastníků nezpochybňoval, že účastníci jsou spoluvlastníky věcí (výrok I. tohoto rozsudku) a že jejich podíly na věcech odpovídají údajům v katastru nemovitostí (jak vyplývá z výpisu z 27. 10. 2022, č.l. 133 a z vyrozumění o provedeném vkladu, č.l. 130).

5. Nikdo z účastníků dále nezpochybňoval, že žalovaná 2/ je nesvéprávná, jak je zřejmé z rozsudku Okresního soudu v Chebu z 22. 2. 2018 č.j. 14 P 226/88-233 (č.l. 13); z rozsudku, který o nesvéprávnosti naposledy rozhodoval, a ze zdravotní zprávy ohledně žalované (č.l. 124) vyplývá, že žalovaná 2/ je schopna realizovat darovací smlouvy týkající se malých hodnot, jinak nebyla k dispozicím s majetkem samostatně způsobilá.

6. Soud se zabýval též otázkou ceny pozemků. Uvedená cena mohla mít význam při úvaze o vhodnosti postupu po zrušení spoluvlastnictví s ohledem na minimální podíl žalovaného 1/ a s ohledem na náležitou ochranu práv a zájmů nesvéprávné žalované 2/. Ze zprávy obce o cenách pozemků (č.l. 19) vyplynulo, že by podle informací obce by bylo možné dosáhnout kupní ceny 899.190 Kč (při 30 Kč/m2 pozemku), tj. ohledně podílu žalované 2/ 64.228 Kč (číslo). Z rozsudku Okresního soudu v Klatovech z 20. 2. 2020, č.j. 11 P 214/91-273 (č.l. 23) vyplynulo, že opatrovnický soud ohledně jiného nesvéprávného spoluvlastníka akceptoval ohledně stejného podílu kupní cenu 35.000 Kč (jako cenu obvyklou).

7. Žalobkyně se pokoušel prosadit prodej podílu žalované 2/ za stejnou cenu 35.000 Kč (podání opatrovnickému soudu od žalobkyně č.l. 44 a sdělení soudu č.l. 51), avšak s ohledem na neexistenci řízení o návrhu na schválení konkrétního právního jednání za žalovanou 2/ nebyly její argumenty projednány (podle informace od opatrovníka žalované 2/ opatrovník návrh na schválení kupní smlouvy za uvedených podmínek již dříve vzal zpět na základě doporučení opatrovnické soudkyně).

8. Soud neprovedl dokazování zpracováním znaleckého posudku z oboru zeměměřičství a ekonomika za účelem zjištění možností rozdělení společných věcí a za účelem zjištění jejich ceny. Spoluvlastníci s největšími podíly navrhovali nařízení prodeje s ohledem na nedostatek zájmu o společné věci a s ohledem na očekávané náklady na zpracování znaleckých posudků; opatrovník žalované 2/ poukazoval na předpokládané obtíže při správě případného výsledku reálného dělení společných věcí.

9. Soud vyšel z výše uvedených skutkových zjištění jako ze svého skutkového závěru.

10. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle § 1140 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. Podle čl. 12 odst. 5 sdělení Ministerstva zahraničních věcí číslo Sb.m.s. (Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením z 13. 12. 2006) s výhradou ustanovení tohoto článku, státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá odpovídající a účinná opatření, aby osobám se zdravotním postižením zajistily rovné právo vlastnit nebo dědit majetek, spravovat své finanční záležitosti a mít rovný přístup k bankovním půjčkám, hypotékám a dalším formám finančních úvěrů, a zajistí, aby osoby se zdravotním postižením nebyly svévolně zbavovány svého majetku.

13. Žalobkyně (její právní předchůdkyně) uplatnila své právo na zrušení spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1, odst. 2 o.z.). Pokud je jasné, že žalobkyně nechce ve spoluvlastnictví setrvávat a je na místě spoluvlastnictví zrušit. Soud si je vědom zákonné posloupnosti při vypořádání zrušeného spoluvlastnictví (§ číslo odst. 1, § 1147 o.z.). Za situace, kdy rozdělení společné věci by vyvolalo vznik dodatečných nákladů řízení a žalované 2/ by se dostalo pouze malého podílu na společných pozemcích, kdy opatrovník žalované 2/ uvedenou variantu neprosazoval a kdy žádný ze spoluvlastníků neměl o společné věci zájem, rozhodl soud o nařízení prodeje společných věcí ve veřejné dražbě. Lze očekávat, že ve veřejné dražbě bude vycházeno z obvyklé ceny společných věcí a že realizovaná kupní cena se k této ceně obvyklé bude blížit. Žalované 2/ se dostane pro její potřeby podílu na výtěžku, který s vysokou mírou pravděpodobnosti bude pro žalovanou 2/ lépe využitelný, než by bylo hospodaření s podílem na společných věcí (pravděpodobně by vymezená část společných věcí bylo nakonec prodána s ohledem na nejistý výtěžek z hospodaření s věci – travnatými plochami). Prodej společných věcí za obvyklou cenu je v souladu s čl. 12 odst. 5 citované Umluvy. Je zřejmé, že v případě podílu na nemovitých věcech, které jsou využitelné k bydlení či podnikání, může být v zájmu žalované 2/, aby se trvalo na reálném rozdělení společné věci, v případě zemědělské půdy je vlastnictví z hlediska výnosu (a jeho predikce) problematičtější.

14. Pokud jde o zájmy žalovaného 1/, ten má na společných věcech minimální podíl (číslo, jeho stanovisko má tak na řešení vypořádání menší dopad) a na průběhu řízení se nijak nepodílel (bylo mu doručováno na adresu trvalého pobytu podle centrální evidence obyvatelstva).

15. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se sice řídí § 142 odst. 1 z.č. 99/1963 Sb., však s ohledem na charakter řízení je třeba uvažovat o jeho modifikacích podle průběhu řízení a podle námitek, které účastníci v řízení uplatňovali. Žalobkyně uplatnila pouze právo na náhradu (části) soudního poplatku (po každém z žalovaných byla uplatněna 1/3). Žalobkyně uplatňovala reálné rozdělení věci, žalovaný 1/ se nevyjadřoval, žalovaná 2/ souhlasila se zrušením spoluvlastnictví, ale požadovala další jednání o výši vypořádacího podílu žalované 2/ (s ohledem na stanovisko opatrovnického soudu) a přikázání podílu žalované 2/ žalobkyni. Nakonec bylo za souhlasu žalobkyně a žalované 2/ rozhodnuto o nařízení prodeje společných věcí. S ohledem na omezení žalované 2/ při uplatňování svých práv soud shledal jako důvodnou námitku opatrovníka, že by právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni nemělo být vůči žalované 2/ přiznáno (§ 150 o.s.ř.) a to z důvodu součinnosti, kterou se opatrovník žalované 2/ snažil žalobkyni (její právní předchůdkyni) poskytnout. Pokud jde o žalovaného 1/, ten v řízení žádnou činnost neposkytl, a tedy je třeba jeho postoj (byť pravděpodobně vyvolaný nesouladem jeho adresy pobytu a faktického bydliště) vyhodnotit jako nesouhlas s řízením, a tedy jako důvod pro přisouzení práva na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu požadované části soudního poplatku žalobkyni. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný 1/ povinnost uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.