17 C 307/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro 199 618,71 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 199 618,71 Kč s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 195 938,71 Kč od 26. 4. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 195 938,71 Kč od 26. 4. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 19 421,34 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 400,73 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce 36 601,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 199 618,71 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 28. 4. 2023.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z 28. 4. 2023 soud zjistil, že za použití prostředků komunikace na dálku byla podepsána uvedená smlouva, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a Sazebník žalobkyně. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v 96 splátkách ve výši 3 880 Kč (včetně úroku 17,30 % p.a.); RPSN 18,82 %. Žalovaný se zavázal zaplatit částku 490 Kč za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr a přistoupil ke kolektivnímu pojištění schopnosti splácet za poplatek 240 Kč měsíčně. V příloze smlouvy byly uvedeny informace sdělené žalovaným před uzavřením smlouvy (kontaktní údaje, bydlení u rodičů, zaměstnání u GETWORKS GmbH jako montér s průměrným čistým příjmem 29 560 Kč měsíčně; zaměstnán byl od 3. 10. 2022 na dobu neurčitou).

5. Z Úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele soud zjistil, že žalobkyně měla právo pro případ prodlení s úhradou peněžitého dluhu žalovaným požadovat zaplacení dluhu najednou (vyvolat splatnost dluhu).

6. Ze snímku obrazovky žalobkyně (č. l. 19) soud zjistil, že žalovaný neměl záznam v registrech BRKI/NRKI (pouze byla informace odvolané žádosti o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření dne 9. 3. 2023). Z prohlášení o zdravotním stavu z 28. 4. 2023 (v souvislosti se souvisejícím pojištěním schopnosti) vyplývalo, že žalovaný netrpí žádnou zdravotní poruchou, která by mohla ovlivnit splácení dluhu. Z pracovní smlouvy z 29. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u výše uvedené (německé) společnosti od 4. 10. 2022 s odměnou 12,43 EUR (hrubého). Z potvrzení o příjmu vyplývala průměrná odměna z pracovního poměru (v posledních šesti měsících) 1 309,73 EUR měsíčně (čistého). Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení (žalobkyně) soud zjistil, že v souvislosti s žádostí o poskytnutí úvěru výše uvedeného byly uvedeny shodné informace o poměrech žalovaného (včetně jeho příjmů), dále žalovaný prohlásil, že na bydlení vynakládá 1 500 Kč měsíčně, celkem na živobytí 8 500 Kč měsíčně, ostatní výdaje 7 000 Kč měsíčně, celkem 13 360 Kč měsíčně. Žalovaný neměl žádné dluhy.

7. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný čerpal 28. 4. 2023 úvěr 200 000 Kč. K 25. 4. 2024 činila výše zůstatku úvěru 195 938,71 Kč s příslušenstvím. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 15. 9. 2023. K tíži úvěrového účtu byly účtovány poplatky za upomínky 500 Kč (v souladu se sazebníkem).

8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu z 21. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 22 982,42 Kč nejpozději do 10. 4. 2024, jinak se stane splatným celý dluh; ze závady vyplývalo, že žalovaným nebyl dopis na adrese podle smlouvy vyzvednut a byl vrácen 18. 3. 2024 žalobkyni. Žalobkyně vyzývala žalovaného dopisem ze dne 14. 5. 2024 k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby.

9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru. V daném případě žalobkyně řádně posuzovala řádně úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zabývala se příjmovou i výdajovou stránkou rozpočtu žalovaného, včetně vyhodnocení a ověření informací od žalovaného s ohledem na pravděpodobnost vrácení poskytnuté částky (s úroky); splnila tak požadavky rozhodnutí Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018.

11. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila, finanční prostředky žalovanému poskytla, žalovaný však svoji povinnost úvěr řádně splácet nesplnil, žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a podle § 2001 občanského zákoníku od smlouvy odstoupila (vyvolala splatnost dluhu se zachováním práv žalobkyně na splnění povinností podle smlouvy se změnou splatnosti dluhu). S ohledem na uvedené vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků a poplatků. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z úvěru a dále též úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 601,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 985 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 199 618,71 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení a sepsání žaloby) a z částky 4 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (prostá výzva k plnění před podáním žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 650 Kč ve výši 4 966,50 Kč.