17 C 338/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená opatrovníkem [údaje o zástupci] pro určení výživného pro zletilé dítě

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované určení výživného pro [jméno] [příjmení], [datum narození] na částku 4 000 Kč s účinností od 1. 9. 2024, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované určení výživného na výživu mladého dospělého [jméno] [příjmení], narozeného 23. 6. 2004 s účinností od 1. 9. 2024 v částce 4 000 Kč. Žalobkyně připustila možnost, aby nedoplatek výživného byl splácen ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným. Žalobkyně pak tvrdila, že mladý dospělý [příjmení] [příjmení] má přiznán opakující zaopatřovací příspěvek pro mladou dospělou osobu, který na její žádost byl uvedené osobě přiznán s účinností od 1. 9. 2024. Žalobkyně pak nemá žádné informace o poměrech žalované. Na základě dalších informací od žalované o jejích poměrech by měl soud přisoudit žalobkyni požadované výživné. O žalované ví žalobkyně pouze to, že je jí vyplácena dávka státní sociální podpory (příspěvek na bydlení). Žalobkyně při svém požadavku na výživné vycházela z předpokládaného měsíčního výdělku žalované; výživné činí 20 % z částky 20 000 Kč měsíčně (profese montážní dělnice). Žalobkyně pak připomněla, že nárok na výživné pro dítě, na které , právnická osoba, vyplácí opakující se zaopatřovací příspěvek, vychází z ust. § 50u) z. č. 359/1999 Sb.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila prostřednictvím svého opatrovníka. Žalovaná je omezena na svéprávnosti a v souvislosti s rozhodnutí o omezení její svéprávnosti jí bylo ustanoveno opatrovníkem Statutární město Karlovy Vary. Opatrovník vyslovil se žalobou nesouhlas. Byť rodiče mají vyživovací povinnost vůči svým nezaopatřeným dětem, finanční možnosti žalované neumožňují hradit jakoukoliv výši výživného. Žalovaná je zcela závislá na sociálních dávkách, nemá nárok na výplatu důchodu pro nesplnění potřebné doby pojištění, je jí vyplácen příspěvek na bydlení v částce 4 860 Kč (11/ 2024) a příspěvek na bydlení ve výši 7 458 Kč (10/ 2024). Žalovaná platí nájem ve výši 8 530 Kč (v roce 2024). Zbylé finanční prostředky žalovaná využívá pro svou osobní potřebu, nákup potravin léků a drogerie. Žalovaná byla od 9. 1. 2023 zaměstnána u [jméno] [příjmení] – [právnická osoba] jako pomocný dělník ve výrobě se sjednanou pracovní dobou 10 hodin týdně. Šlo o chráněnou dílnu. Ze zdravotních důvodů pro úporné bolesti hlavy a zad byla 8. 12. 2023 do 30. 9. 2024 v pracovní neschopnosti. V této době obdržela dávku nemocenského. Po návrtu do zaměstnání se zdravotní problémy žalované vrátily, a proto byl pracovní poměr ukončen dohodou obou účastníků pracovněprávního vztahu. Žalovaná je aktuálně vedena na , právnická osoba, jako uchazeč o zaměstnání. Pro své zdravotní obtíže pravidelně navštěvuje lékařské specialisty: neurologa a psychologa.

3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že do 31. 8. 2024 žil [příjmení] [příjmení] ve společné domácnosti se svými pěstouny, od 1. 9. 2024 žije ve společné domácnosti se svojí družkou [jméno] [příjmení] a společným dítětem [jméno] [příjmení], [datum narození]. [příjmení] [příjmení] pobírá rodičovský příspěvek a přídavek na dítě [jméno].

4. Opatrovník žalované dále doplnil skutková tvrzení tak, že 7. 2. 2025 bylo oznámeno žalované k rukám opatrovníka, že zpětně s účinností od 22. 3. 2024 do 5. 3. 2025 byla žalované přiznána dávka důchodu ve výši 5 435 Kč, konkrétně za dobu předchozí byla vyplacena částka 60 093 Kč.

5. Soud vycházel z toho, že s ohledem na nedostatek kontaktů mezi žalobkyní jako osobou oprávněnou přijmout od žalované plnění výživného (pro [jméno] [příjmení]) a žalovanou jsou mezi účastníky sporné jak poměry oprávněné osoby [jméno] [příjmení] tak i poměry žalované jako osoby povinné. Soudce pak provedl k těmto poměrům důkazy označené účastníky. Dále soudce poskytl, s ohledem na informační deficit žalobkyně, součinnost a doplnil zjištění týkající se aktuálních poměrů [jméno] [příjmení].

6. Pokud jde o poměry [příjmení] [příjmení], tak bylo zjištěno následující: Z potvrzení o studiu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [příjmení] [příjmení], [datum narození], studuje na Odborném učiliště [obec] – zámek 1 s datem zahájení školního roku 1. 9. 2024. Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově z 19. 2. 2008, sp. zn. 13 P 14/2006 soud zjistil, že nezletilý [příjmení] [příjmení], [datum narození] byl svěřen do společné pěstounské péče navrhovatelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Uvedeným osobám jako pěstounům bylo uloženo, aby podávali soudu zprávy o výkonu pěstounské péče s tím, že byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Sokolově z 3. 5. 2006, č. j. 13 P 14/2006-44 týkající se nařízení ústavní výchovy nezletilého [jméno] [příjmení] (s účinností od 13. 1. 2006 podle předběžného opatření). Z rozhodnutí , právnická osoba, , Krajské pobočky v Pardubicích z 27. 9. 2024, č.j. 204899/24/SX soud zjistil že , právnická osoba, přiznal [jméno] [příjmení] 26. 3. 2004 zaopatřovací příspěvek v opakující se výši 17 250 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2024. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci 22. 10. 2024 a stalo se vykonatelným 4. 10. 2024. Z potvrzení o vypracování individuální plánu mladého dospělého z 28. 8. 2024, zpracovaného Městským úřadem v Litomyšli soud zjistil, že uvedeného data byl v souladu s § 50d) z. č. 359/1999 Sb. vypracován individuální plán mladého dospělého. Z vyjádření [jméno] [příjmení] z 18. 2. 2025 soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] má příjem ze zaopatřovacího příspěvku 17 250 Kč a z přídavku na dítě 1 580 Kč s tím, že žije se svou přítelkyní [jméno] [příjmení] a společnou dcerou [jméno] [příjmení], výdaje rodiny jsou na energie 2 000 Kč měsíčně, dále výdaje spojené se školou 4 000 Kč měsíčně, dále výdaje na jídlo, drogerii, kosmetiku a ošacení 6 000 měsíčně. [příjmení] [příjmení] má stavební spoření s uspořenou částkou 17 839 Kč s tím, že peníze na stavební spoření naspořila [jméno] [příjmení] jeho poručnice [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] vlastní automobil , jméno FO, uvedený do provozu v roce 2008 a moped Stadion r. v. 1959 [příjmení] [příjmení] připojil přehled vyplacených dávek oprávněné osoby z 17. 2. 2025 vystavení , právnická osoba, , ze kterého vyplývalo, že pobíral od října 2024 přídavek na dítě, dále v září obdržel příspěvek na úhradu potřeb dítěte 9 220 Kč, dále od října 2024 pobírá zaopatřovací příspěvek, opakující se, 17 250 Kč.

7. Pokud jde o poměry žalované: Žalovaná je omezená na svéprávnosti; z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23. 3. 2023, č. j 0 P 166/2014-522 soudu zjistil, že o omezení svéprávnosti bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech z 16. 12. 2014, č. j. 0 P 166/2014-320, který nabyl právní moci 3. 1. 2015, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech z 25. 1. 2018, č. j. 0 P 166/2014-419, který nabyl právní moci 17. 4. 2018. Rozsudkem z 23. 3. 2023 bylo omezení doby svéprávnosti prodlouženo na dobu pěti let od právní moci rozsudku, který nabyl právní moci 27. 4. 2023. Pokud jde o rozsah práv a povinností opatrovníka Statutárního města Karlovy Vary, pak zůstal nezměněný: žalovaná nebyla způsobilá nakládat s majetkem, jehož hodnota či cena přesahuje částku 100 Kč denně, 3 000 Kč měsíčně; žalovaná nebyla způsobilá smluvně majetkově se zavazovat, měnit stávající právní vztahy, zakládat nové smluvní vztahy za tím účelem právně jednat, pořizovat závěť pro případ smrti, darovat a přijímat dar a v rámci volebního práva být volena; nebyla způsobilá uzavírat manželství, osvojovat, a udělovat souhlas k osvojení, udělovat souhlas ke zdravotnickým výkonům a hospitalizaci, podávat návrhy na určení a popření otcovství a vykonávat rodičovskou odpovědnost.

8. Z přehledu činností a evidencí uchazeče o zaměstnání (vystaveného , právnická osoba, ) z 30. 10.2024 vyplývalo, že do roku 2016 byla žalovaná občasně zaměstnána v období delší evidence jako uchazeče o zaměstnání, od 7. 11. 2016 do 8. 1. 2023 byla evidována jako uchazeč o zaměstnání, byla umístěna„ jinak“, 28. 11. 2023 opět byla evidována jako uchazeč o zaměstnání. Pracovní poměr od 9. 1. 2023 byl u [jméno] [příjmení] – [právnická osoba] Z evidence znalostí a schopností uchazeče o zaměstnání vyplývalo, že u žalované je uvedeno povolání montážní dělnice ostatních výrobků, uklízeč, dělník v zemědělství.

9. Rozhodnutím , právnická osoba, z 29. 7. 2022 bylo prokázáno, že žádost o invalidní důchod žalované byla pro nesplnění podmínek § 38 písm. a) z. č. 155/1995 Sb. zamítnuta. Z již zmiňovaného oznámení o výplatě důchodu z 7. 2. 2025 však vyplývalo, že za dobu od 22. 3. 2024 do 5. 3. 2025 byla žalované vyplacena částka důchodu 60 093 Kč a od března 2025 jí přísluší částka důchodu 5 435 Kč měsíčně. Z poštovních poukázek typu B – ústřižku pro příjemce (č. l. 22) vyplývalo, že žalované je vyplácena částka příspěvku na živobytí; v roce 2024 (do 11/ 2024) byla vyplacena částka 29 470 Kč (maximální měsíční výše činila od dubna do června 4 860 Kč), t. j. 2 679 Kč měsíčně. Z poštovních poukázek typu B – ústřižku pro příjemce (č. l. 23) pak vyplývalo, že žalované je vyplácen příspěvek na bydlení v roce 2024 (do 11/ 2024) ve výši 79 881 Kč, t. j. 7 262 Kč měsíčně. Z podacího lístku poštovní poukázky typu A – podacích lístků (č.l. 24) vyplývalo, že v roce 2024 platila žalovaná nájemné [jméno] [příjmení] ve výši 8 530 Kč měsíčně. Z poštovních poukázek typu B - ústřižku pro příjemce (č. l. 25) vyplývalo, že žalované byla vyplacena dávka nemocenského pojištění od 15. 1. 2024 do 31. 10. 2024 ve výši 30 037 Kč, t. j. 3 004 Kč měsíčně.

10. Žalované podle mzdových lístků (č. l. 26) byla vyplacena dne 15. 1. 2024 mzda ve výši 2 264 Kč čistého a dne 15. 11. 2024 ve výši 2 173 Kč čistého s tím, že v prosinci 2023 bylo odpracováno 5 dnů, celkem 10 hodin, v říjnu 2024 4 dny, celkem 8 hodin. Uvedená mzda byla vplácena podle pracovní smlouvy z 9. 1. 2023 (č. l. 26 p. v.) s tím, že pracovní poměr byl ukončen dohodou o skončení pracovního poměru ze dne 21. 10. 2024 (č. l. 27). Z potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti uchazeče o zaměstnání (č. l. 27 p. v.) vyplývalo, že žalovaná byla v dočasné pracovní neschopnosti od 8. 12. 2023 do 30. 9. 2024.

11. Pokud jde o zdravotní stav žalované, pak z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z 18. 12. 2024 soud zjistil, že z psychiatrického hlediska žalovaná není schopna plného pracovního zařazení, limitem je omezená mentální schopnost, menší vytrvalost, snížená tolerance zátěže; je schopná práce v období relativní stabilizace psychického stavu, ale pouze na zkrácenou dobu za bezpečných, chráněných podmínek. Z posudku o invaliditě z 9. 1. 2025 vyplývalo, že žalovaná kvůli poklesu pracovní schopnosti 45 %, rozhodující příčinou je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení v podobě mentální retardace. Konkrétně se jednalo o značně sníženou úroveň sociálních dovedností, výkon některých denních aktivit je omezen. Žalovaná trpí bolestmi hlavy a bolestí břicha. Uvedené skutečnosti byly potvrzovány lékařskou zprávou MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatra z 3. 6. 2024 s tím, že z psychiatrického hlediska je žalovaná schopna pouze jednodušší manuální činnosti pod dohledem, bez hmotné odpovědnosti, nejlépe v rámci chráněné dílny.

12. Uvedená skutková zjištění soud převzal za svůj skutkový závěr:

13. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle § 910 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 citovaného zákona, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti, nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se případně i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

15. Podle § 50u odst. 1 z. č. 359/1999 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50d odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Podle § 50u odst. 2 citovaného zákona, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno, nebo vykonatelně ujednáno dříve, anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí do exekuce.

16. Žalovaná je matkou [jméno] [příjmení]; v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná měla další vyživovací povinnost (k některému ze svých dalších dětí). [příjmení] [příjmení] má s ohledem na svou nezaopatřenost spočívající v přípravě na budoucí povolání právo na výživné dle § 910 odst. 1, § 911 o. z. Jeho potřeby ve smyslu § 913 odst. 1 o. z. (včetně hospodaření v rámci vlastní rodiny) odpovídají částce požadovaného výživného. Je dále zřejmé, že [jméno] [příjmení] jako osobě oprávněné požadovat plnění výživného, byl přiznán , právnická osoba, zaopatřovací příspěvek pro mladého dospělého opakující se, a tedy do částky uvedeného příspěvku přechází na Českou republiku, , právnická osoba, právo na částku výživného od osoby povinné výživou.

17. V souladu s § 913 odst. 1 o. z. je třeba posuzovat míru možností, schopností osoby výživou povinné a též její majetkové poměry (včetně vyhodnocení reálných možností povinné osoby ve smyslu § 913 odst. 2 o. z.); účelem hodnocení poměrů oprávněného a povinné a stanovení přiměřeného výživného je zajištění shodné životní úrovně obou osob. Žalovaná je osobou invalidní, která je jenom v omezené míře, s ohledem na svou mentální retardaci a s ohledem na přidružené zdravotní potíže, schopna získat prostředky na své živobytí prací. Náklady na její bydlení jsou převážně uspokojovány příspěvkem na bydlení, který sice nemůže vstupovat do výpočtu příjmů osoby výživou povinné, poměry žalované uspokojování nákladů na bydlení nepochybně pozitivně ovlivňuje. Výnos z pracovní aktivity žalované byl v roce 2024 tvořen zanedbatelnými částkami mzdy a dále již významnějšími částkami nemocenského pojištění. Významná část životních potřeb žalovaného byla uspokojována z příspěvku na živobytí. Součet těchto částek však nedosahoval ani pevné spodní hranice příjmů v doporučující tabulce Ministerstva spravedlnosti pro účely stanovení výživného (dítěte), tedy částky 16 524 Kč.

18. Situace se v určité míře změnila tím, že žalované byla zpětně přiznána dávka důchodového pojištění. Avšak ani od března 2025, kdy je tato dávka pravidelně vyplácena, nelze předpokládat, že by součet všech částek, na které má žalovaná nárok, dosahoval zmiňované částky minimálního příjmu, při kterém lze obvykle uvažovat o přiznání výživného.

19. Pokud jde o částku důchodového pojištění, která byla vyplacena z dobu jednoho roku zpětně, pak podle vyjádření opatrovníka žalované má tato částka být vynaložena na zdravotní péči, zejména zanedbanou dentální péči a dále na pořízení nezbytných věcí do domácnosti žalované, protože dosavadní příjem žalované neumožňoval ani náležitou kvalitní péči ani v minimální vybavení domácnosti žalované. Zpětně vyplacená částka důchodového pojištění, která za dobu jednoho roku představuje právě zmiňovanou částku 5 435 Kč měsíčně (vyplácenou od 3/ 2025), není možné natolik významné navýšení příjmů, které by poskytovalo podklad pro přiznání částky výživného. Ani skutečnost, že žalovaná má náklady na bydlení převážně uspokojované z příspěvku na bydlení, neumožňuje stanovení výživného ze sumy příjmů žalované ve výši nedosahující příjmu pro účely stanovení exekučních srážek.

20. Soud si je vědom toho, že vyživovací povinnost je prioritním plněním, které by mělo být, pokud možno alespoň v nějaké výši, přiznáno. Soud však nevidí smysl v tom, aby žalované byla ukládána symbolická částka výživného v řádech několika málo set korun, která však by nemohla přinést osobě oprávněné, ale ani státu, žádný významný prospěch, avšak žalované umožňuje uspokojování potřeb alespoň v minimální míře. V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná se vzdala bez náležitého (zdravotního) důvodu příjmu ze zaměstnání (ostatně ani tento příjem by neumožňoval podle názoru soudu stanovení výživného. Žalovaná žije dlouhodobě na hranici sociální potřebnosti především z důvodu zdravotního obtíží (a s nimi spojené invalidity).

21. Soud tedy uzavřel, že žalovaná ve smyslu § 913 odst. 1, odst. 2 o. z. není schopna svou vyživovací povinnost plnit v žádném rozsahu, současně jí pak nelze přičíst k tíži, že se vzdala zaměstnání, které po velmi krátkou dobu vykonávala a které vedlo k dlouhodobé pracovní neschopnosti žalované.

22. Soud tedy žalobu na určení výživného zamítl a dále rozhodl o nákladech řízení s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, protože zcela úspěšná žalovaná se svého práva na náhradu nákladů řízení prostřednictvím opatrovníka vzdala.