17 C 34/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 22.520 Kč / půjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12.560 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 9.690 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 27.477,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 22.520 Kč od 19. 12. 2020 do 26. 11. 2021, z částky 9.690 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 225 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení dluhu ze smlouvy o půjčce ve výši 22.520 Kč s přísl. (zůstatek jistiny půjčky) podle Smlouvy o půjčce [číslo] Smlouva byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo]) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne 26. 5. 2017. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci vrátit částku 24.960 Kč (včetně souhrnného poplatku 9.960 Kč) ve formě týdenních splátek ve výši 480 Kč (52 splátek). Žalovaný uhradil částku 2.440 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl na jistinu. Žalobkyně požadovala úhradu bezdůvodného obohacení (rozdílu mezi poskytnutou a vrácenou částkou) a úroku z prodlení od data splatnosti poslední splátky dluhu podle smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o půjčce ze dne 31. 12. 2005 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel poskytl žalovanému jako dlužníku částku 15.000 Kč (v den podpisu smlouvy). Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit poskytnuté prostředky a dále souhrnný poplatek 9.960 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Ze smluvních podmínek v příloze smlouvy vyplývalo, že RPSN půjčky činí 199,4 % Smlouvou byla sjednána ztráta výhody splátek. Ze zákaznické karty z 29. 12. 2005 soud zjistil, že žalovaný požadoval poskytnutí půjčky na úhradu nákladů na autoškolu, byl zaměstnán se mzdou 11.500 Kč čistého, jeho domácnost měla další příjem 14.000 Kč, náklady byly tvořeny nájmem 1.300 Kč, náklady na telefon 500 Kč, náklady domácnosti 10.000 Kč a jinými závazky (elektřina) 800 Kč měsíčně. Žalovaný předložil pracovní smlouvy, živnostenský list, výplatní pásky, nájemní smlouvu, SIPO a doklad o platbě elektřiny.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a přílohy smlouvy soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku z předmětné smlouvy na žalobkyni. Dopisem ze dne 6. 1. 2015 právní předchůdce žalobkyně uvědomil žalovaného o postoupení pohledávky uvedenou smlouvou (z podacího lístku z 1. 2. 2021 vyplývalo podání uvedeného dopisu na poště).

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 11. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu. Dopis byl žalovanému podle podacího lístku odeslán dne 12. 11. 2021 poštou.

6. Z Databáze časových řad [příjmení] za rok 2005 soud zjistil výši úvěrů na dobu 1 roku (pro domácnosti) s fixací sazby ve výši 12,44 % - 15,88 % p.a.

7. Soud převzal výše uvedená skutková zjištění jako svůj závěr o skutkovém stavu věci.

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům (podle § 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb. soud postupoval podle hmotněprávní úpravy účinné do 31. 12. 2013): Podle § 657 z. č. 40/1964 Sb. (dále jen „o.z. 1964“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 o.z. 1964 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 55 odst. 1 o.z. 1964 smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle § 55 odst. 2 o.z. ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.

10. Podle § 56 odst. 1 o.z. 1964 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. Podle § 3 odst. 1 o.z. 1964 výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 o.z. 1964 neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 52 o.z. 1964) byla uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 657 o. z. 1964 Smlouva o půjčce (a její jednotlivá ujednání) musí být zkoumána s ohledem na ochranu spotřebitele a rozhodovací praxi Ústavního soudu. S ohledem na postoupení pohledávky na žalobkyně dle § 524 odst. 1, odst. 2 o.z. 1964 soud považoval žalobkyni za aktivně legitimovanou.

13. Z ujednání ve smlouvě je zřejmé, že tato ujednání vyvolávají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Pokud soud uvažoval, že účastníci sjednali (kromě dalšího) souhrnný poplatek [číslo] (66,40 % z celkové poskytnuté částky), tedy náklady RPSN činí 199,4 %, dále týdenní splácení dluhu a vůči dlužníku velmi přísné podmínky zesplatnění dluhu, nelze považovat smlouvu (jako celek) za souladnou s dobrými mravy. Pokud účastníci ujednali tak vysokou odměnu za poskytnutí finančních prostředků (i při srovnání s obvyklou výší úroků v uvedené době), že RPSN dosahuje 200 % a současně podmínky splácení jednostranně výhodné pro věřitele, jde o zjevnou nespravedlnost ujednání smlouvy o půjčce vůči žalované (dlužníkovi), kterému nelze poskytnout právní ochranu dle § 3 odst. 1 o.z. 1964, byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných dle § 55 odst. 2 o.z. 1964. V tomto případě je nastavení práv a povinností účastníků smlouvy natolik nevyvážené, že smlouva jako celek neobstojí (§ 3 odst. 1, § 39 o.z. 1964). Soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 [webová adresa]).

14. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru má žalobkyně právo na vrácení rozdílu mezi částkou poskytnutou (15.000 Kč) a částkou žalovanou vrácenou (2.440 Kč): tedy částky 12.560 Kč.

15. Žalobkyně důvodně požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 517 odst. 1 o.z. 1964 ve spojení s § 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb. v návaznosti na výzvu obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

17. Podle § 4 odst. 1 písm. j) z. č. 549/1991 Sb. soud uložil žalobkyni povinnost k doplacení soudního poplatku za žalobu s ohledem na položku 2 bod 2., položku 1 bod 1. písm. b) Sazebníku.