17 C 35/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 3.602 Kč / dohoda o uznání dluhu

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3.602 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.602 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 3.602 Kč s přísl. podle splátkové dohody ze dne 12. 3. 2019.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), aniž nařizoval jednání.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřel dne 10. 1. 2008 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO) žalované poskytl částku 6.000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila (v celkové výši 9.840 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 došlo k postoupení pohledávky na SECAPITAL S.a‘.r.l.. Smlouvou o postoupení pohledávek z 24. 8. 2018 došlo k dalšímu postoupení pohledávky na žalobkyni (s účinností k 24. 8. 2018). Ve splátkové dohodě ze dne 12. 3. 2019 žalovaná výslovně uznala svůj dluh vůči žalobkyni ze shora citované smlouvy o půjčce co do částky 3.602 Kč a zavázala se jej splatit v 7 měsíčních splátkách (od 22. 3. 2019). Žalobkyně dluh neuhradila nic ani do splatnosti poslední splátky dne 23. 9. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k plnění dluhu dopisem ze dne 15. 2. 2021.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 3018 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb. se hmotněprávní posouzení věci řídí z. č. 40/1964 Sb. (dále jen„ o. z. 1964“), protože právní vztah, kterého se uznání týká, vznikl do 31. 12. 2013. Podle § 588 věta první o.z. 1964 uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše má se za to, že dluh v době uznání trval.

6. Protože na uplatňovaný dluh (vzniklý ve vztahu ze smlouvy o půjčce dle § 657 o. z. 1964) se hledí, jako by v době uznání existoval (a v řízení nevyšlo najevo, že by se po uznání dluhu na jeho existenci něco změnilo), soud žalobě vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení s poukazem na § 517 odst. 2 o.z. 1964.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.602 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.