17 C 50/2021
č. j. 17 C 50/2021-16
V PLATNOSTIOkresní soud v Karlových Varech rozhodl ve prospěch žalobkyně o vyplacení částky 3.655 Kč za neuhrazené dodávky elektřiny, včetně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně od následujícího dne po splatnosti faktury. Soud se opřel o § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. a § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, kterými byla potvrzena platnost smlouvy o dodávce elektřiny a povinnost žalovaného k úhradě. Závěr o splnění dluhu byl podložen fakturou a důkazy o neúhradě, přičemž soud zohlednil i nárok na zákonný úrok podle § 1970 o. z. Pro úspěšnou žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 600 Kč podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3.655 Kč / dodávka elektřiny
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.655 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.655 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3.655 Kč z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: adresa.
2. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a rozhodl o žalobě bez nařízení jednání.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 18. 12. 2019 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 3.655 Kč za dodávky elektřiny, a to se splatností do 23. 3. 2020. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dluhu před podáním žaloby.
4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval důsledky zahájení insolvenčního řízení na žalovaného. Protože insolvenční řízení bylo zahájeno 24. 6. 2019 a lhůta k přihlášení pohledávek (v souvislosti s úpadkem žalovaného a povolením jeho oddlužení splněním splátkového kalendáře) uplynula 9. září 2019, nemohla žalobkyně uplatnit svá práva přihláškou (dluh se týkal období dodávky od 20. 12. 2019 do 5. 3. 2020), mohl soud nárok žalobkyně projednat (jeho projednání nebránilo ustanovení § 140a odst. 1 z. č. 182/2006 Sb.).
5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Podle § 2079 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.