Okresní soud v Karlových Varech · Rozsudek

17 C 52/2021

č. j. 17 C 52/2021-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2021:17.C.52.2021.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 126.135 Kč / výpůjčka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 126.135 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 126.135 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 26.090,50 Kč, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 126.135 Kč podle Rámcové smlouvy z 18. 6. 2015, na základě konkrétního vypůjčení předmětů podle výdejové karty výčepního zařízení z 20. 9. 2017 (celkem byly předány předměty v částce 134.144,13 Kč) a dále na základě výpovědi smlouvy žalobkyní (pro porušení podmínek smlouvy žalovanou) jako výzvy ke vrácení věcí.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podle § 115a z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání 4. Z Rámcové smlouvy, která byla uzavřena mezi prodávající (žalobkyní) a kupující (žalovanou) soud zjistil, že účastníci dohodli 18. 6. 2015 písemně pravidla pro uzavírání kupních smluv a pro vzájemné vztahy při dodávkách výrobků prodávající a dalšího zboží kupující. Smlouva odkazovala na obchodní podmínky žalobkyně. Z Obchodních podmínek žalobkyně A6 pro uzavírání kupních smluv na dodávky smluvního zboží, uzavírání smluv o výpůjčce reklamních materiálů, uzavírání smluv o výpůjčce výčepní techniky a uzavírání smluv o marketingové podpoře soud zjistil, že účastníci [příjmení] smlouvy dohodli výpůjčku reklamních materiálů (reklamy, menu boxy sklenice atp.) s tím, že reklamní předměty zůstávají i po jejich předání žalované vlastnictvím žalobkyně a mají hodnotu uvedenou v příslušném dodacím listu. Kupující (vypůjčitel) byl povinen půjčiteli předměty vrátit na výzvu půjčitele, popř. ke dni zániku Rámcové smlouvy. Dále účastníci dohodli podmínky výpůjčky výčepního zařízení, podle kterých mohl půjčitel žádat kdykoli vrácen předmětu výpůjčky. Pro případ prodlení s vrácením předmětu výpůjčky (výčepního zařízení nebo reklamních předmětů) po dobu delší 30 dnů měl prodávající (půjčitel) právo na zaplacení smluvní pokuty do výše hodnoty věcí dle dodacím listu; smluvní pokuta se stávala splatnou marným uplynutím lhůty 30 dnů od termínu pro vrácení věcí.

5. Z výdejové karty výčepního zařízení – přepisu majetku z 20J. 9. 2017 soud zjistil, že žalobkyně předala žalované výčepní zařízení a reklamní předměty (s konkrétním seznamem předávaných položek a jejich cen) s odkazem na Rámcovou smlouvu (výše). Hodnota předávanýc věcí činila (bez DPH) 134.144,14 Kč.

6. Žalobkyně dopisem z 22. 11. 2019 vypověděla smlouvu o výpůjčce, která byla založena výdejovou kartou výčepního zařízení – přepisu majetku z 20. 9. 2017 (na základě rámcové smlouvy z 18. 6. 2015). Žalobkyně vyzývala žalovanou ke vrácení předmětů výpůjčky do 30 dnů od doručení výzvy s upozorněním na vznik smluvní pokuty pro případ prodlení se vrácením. Výpověď byla dodána do dispoziční sféry žalované dne 29. 11. 2019.

7. Fakturami z 6. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokuty v částce 98.746 Kč za nevrácené výčepní zařízení a v částce 27.389 Kč za nevrácené reklamní předměty se splatností 20. 3. 2020. Dopisy z 6. 3. 2020 žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolné úhradě smluvních pokut za nevrácení výčepního zařízení a reklamních předmětů. Uvedené výzvy byly dodány do dispoziční sféry žalované 12. 3. 2020.

8. Z dopisu z 25. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby.

9. Uvedená skutková zjištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci.

10. Soud dospěl k právnímu závěru: podle § 2193 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Účastníci ujednali výpůjčku výčepního zařízení a reklamních předmětů na dobu neurčitou. Protože smlouva byla výpovědí (v souladu se se smluvními ujednáními) ukončena (právo požadovat kdykoli vrácení věci odpovídá právo smlouvu kdykoliv vypovědět dle § 1998 odst. 1 o.z.), vznikla žalované povinnost vypůjčené předměty ke dni zániku smluvního vztahu vrátit. Protože svoji povinnost žalovaná nesplnila ani ve lhůtě 30 dnů od zániku smluvního vztahu, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu až do výše hodnoty vypůjčených předmětů (podle Výdejové karty výčepního zařízení z 20. 9. 2017). Žalobkyně uplatňovala částku nižší. Podle § 1970 o. z. soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení (žalobkyně úrok z prodlení uplatňovala až od pozdějšího data, než byla splatnost smluvní pokuty).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jen byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26.090,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 307 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 126.135 Kč sestávající z částky 6.180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepsání žaloby) a z částky 3.090 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění před podáním žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16.350 Kč ve výši 3.433,50 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.