17 C 55/2019

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 341.714,40 Kč s přísl. a dále pro zaplacení částky 1.812.613,88 Kč podle vzájemné žaloby

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 321.899,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19.815 Kč od 24. 7. 2018 do zaplacení, z částky 302.084,40 Kč od 29. 7. 2018 do zaplacení, to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 19.815 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19.815 Kč od 24. 7. 2018 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 301.927,30 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Vzájemná žaloba se zamítá v části, ve které se žalovaná domáhala na žalobkyni zaplacení částky 825.539,87 Kč.

V. Řízení o vzájemné žalobě se zastavuje v části, ve které se žalovaná domáhala na žalobkyni zaplacení částky 685.146,71 Kč.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení o žalobě v částce 348.020,88 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě v částce 329.506,25 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 341.714,40 Kč, která sestávala z částky 39.630 Kč jako odměny za duben, květen a červen 2018 za poradenskou činnost žalobkyně podle příkazní smlouvy z 5. 5. 2016 ve znění dodatku [číslo] (faktura č. 2018 [číslo] z 9. 7. 2018 se splatností 24. 7. 2018) a z částky 302.084,40 Kč jako odměny za úsporu z nákladů na dodávku elektřiny za druhé čtvrtletí roku 2018 podle téže smlouvy ve znění uvedeného dodatku (faktura č. 2018 [číslo] z 14. 7. 2018 se splatností 28. 7. 2018). Činnosti podle příkazní smlouvy se týkaly objektu [příjmení] [příjmení], které má žalovaná v nájmu a které provozuje.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že žalobkyně nemá v předmětu podnikání zapsané žádné činnosti výslovně související s energetikou. Příkazní smlouva sice byla mezi účastníky uzavřena, ale právo na odměnu (za činnost i za úsporu) nevznikla, naopak žalované z činnosti žalobkyně vznikla řada nároků, které byly uplatňovány vzájemnou žalobou. Žalovaná proti nárokům uvedeným v žalobě namítala: a) přílohou faktur (za činnost i za úspory) nebyly písemné zprávy o činnosti příkazníka dle čl. I. odst. 1.1. příkazní smlouvy, popř. o výpočtu úspory dle čl. IV. odst. 4.2. příkazní smlouvy a již proto nemohlo právo na odměnu vzniknout, b) činnost nebyla podle smlouvy žalobkyní v souladu s čl. IV. odst. 4.3. prováděna řádně, a proto žalobkyni nevzniklo právo na odměnu.

3. Žalovaná uplatňovala vzájemnou žalobou původně právo na zaplacení částky 1.812.613,88 Kč. Uvedená částka sestávala z a) bezdůvodného obohacení žalobkyně na úkor žalované v částce 172.000 Kč - plnění odměny žalovanou podle faktur [číslo] 2016, [číslo] 2016, č. 2017 [číslo], 2017 [číslo], 2017 [číslo], 2017 [číslo], č. 2018 [číslo], č. 2018 [číslo] neodpovídalo plnění žalované (plnění nebylo poskytována řádně, žalovaná má k dispozici pouze část protokolů k uvedeným fakturám, které jsou však mechanicky opsanou činností žalobkyně podle příkazní smlouvy a žádné známé skutečnosti pro poskytování plnění podle smlouvy nesvědčí); následně žalovaná vycházela z výkladu smlouvy, že vadnou činností podle smlouvy nebyly splněny podmínky pro výplatu odměny za činnost, b) bezdůvodného obohacení 187.000 Kč jako vyplacené odměny za údajné provedení hydronického vyvážení technologického okruhu topné vody, protože žalovaná nemá žádné indicie, že by k poskytnutí této služby žalobkyní došlo (žalovaná nemá k dispozici protokol o provedení vyvážení a žalobkyně takový protokol žalované ani dodatečně nepředala), c) částky 422.567,16 Kč jako doplatku náhrady škody podle dohody o narovnání z 31. 1. 2018 (žalovaná nesouhlasila s tím, že sjednanou výši náhrady započítávala žalobkyně na výši úspory za dobu od 9/ 2017 do 3/ 2018, a prosazovala zápočet škody vůči odměně), d) částky 1.031.046,72 Kč jako náhrady škody vzniklé žalované úhradou poplatků za překročení rezervované kapacity (v důsledku poradenské činnosti žalované došlo ke vzniku poplatků, které by při správné činnosti žalobkyně žalované nebyly účtovány), a to za měsíce 1/ 2017, 3/ 2017, 7/ 2017, 8/ 2017, 12/ 2017 – 4/ 2018, 6/ 2018, 7/ 2018 – 10/ 2018, 12/ 2018.

4. Podáním ze dne 9. 11. 2022 a ze dne 15. 12. 2022 ve znění upřesnění při jednání soudu dne 15. 5. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět vzájemnou žalobu ohledně nároku ad c) do částky 160.491,69 Kč, protože vycházela z výpočtu skutečné úspory (po započtení plateb za překročení rezervované kapacity v období od 12/ 2017 do 3/ 2018) na částku 79.251,45 Kč (tedy odměny 39.625,73 Kč); podle faktury [číslo] nemělo vzniknout právo na odměnu za úsporu v částce 301.701,20 Kč ze základu 603.402,40 Kč, ale pouze v částce 39, 625,73 Kč, a tedy bylo vyplaceno o 262.075,47 Kč více, než byl nárok žalobkyně). Dále vzala částečně zpět vzájemnou žalobu v nároku ad d) do částek 12.607,26 Kč, 21.896,82 Kč, 460.496,76 Kč, 6.181,38 Kč, 18.544,14 Kč, 8.928,66 Kč (ohledně plateb za překročení rezervované kapacity za měsíce 1/ 2017, 3/ 2017, 12/ 2017, 1 – 3/ 2018), tj částky 528.655,02 Kč.

5. Žalobkyně se požadavku žalované podle vzájemné žaloby bránila argumentem, že a) žalovaná po dobu trvající spolupráce nevyjádřila výhrady ke kvalitě (existenci) poskytovaných plnění podle příkazní smlouvy i podle dohody o provedení hydronického vyvážení, b) žalobkyně plnění prováděla řádně a případné negativní důsledky činnosti žalobkyně podle příkazní smlouvy jsou důsledkem I. nedostatků řídícího systému žalované, II. nedostatkem implementace správných doporučení žalobkyně zaměstnanci žalované, c) výpočet vypořádání částky podle dohody o narovnání zcela odpovídá dosavadní praxi účastníků a dodatku [číslo] k příkazní smlouvě, který na vypořádání narovnané náhrady škody dopadal.

6. Mezi účastníky bylo sporné, že před uzavřením smlouvy příkazní ad 2/ po dobu 6 – 9 měsíců probíhala mimosmluvní spolupráce účastníků s předmětem shodným s předmětem příkazní smlouvy před uzavřením dodatků [číslo] (viz vyjádření žalobkyně při přípravném jednání soudu dne 3. 2. 2020). Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (č.l. 417 p.v.), svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (č.l. 419 p.v.) a jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] (č.l. 458) soud zjistil (dospěl k dílčímu skutkovému závěru), že před uzavřením příkazní smlouvy účastníci spolupracovali„ na zkoušku“ za účelem vyjasnění potřeb žalované a obsahu případné smlouvy. Svědek [příjmení] [příjmení] (č.l. 424 p.v.), bývalý jednatel žalované [jméno] [příjmení] (č.l. 447 p.v.) a svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (č.l. 548 p.v.) uvedenou spolupráci nepotvrdili (svědek [anonymizováno] již nebyl schopen se vyjádřit k žádným konkrétním činnostem pro žalovanou). Soud měl jako dílčí skutkový závěr za prokázané, že účastníci spolupracovali ve věci poradenství ještě před uzavřením smlouvy za účelem vyjasnění obsahu plánované smlouvy.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně jako příkazník a žalovaná jako příkazce uzavřeli příkazní smlouvu z 5. 5. 2016 (č.l. 4 p.v.) a její dodatky [číslo] [číslo] z 31. 3. 2017 (č.l. 8 p.v.) a z 30. 10. 2017 (č.l. 39 p.v.). zástupci účastníků odsouhlasili kopie založené ve spise na uvedených č. listu jako shodné s originály těchto listin. Mezi účastníky nebyl sporný vztah žalované k provozu [příjmení] [příjmení] (žalovaná uvedený objekt provozuje). Z výslechů jednatelů účastníků v době uzavření smlouvy (a jejích dodatků) vyplývalo, že účelem smlouvy byl efektivnější a hospodárnější energetické hospodářství žalované (s ohledem na pluralitu zdrojů energií a komplikovanou souhru řadu různých provozů s různými požadavky na energie); spolupráce účastníků měla být soustavná (kontinuální).

8. Z příkazní smlouvy z 5. 5. 2016 (č.l. 4 p.v.) vyplývalo, že žalobkyně jako příkazník bude provádět pro žalovanou jako příkazníka poradenské činnosti, které souviseli s energetickým hospodářstvím žalované, m.j. též dohled nad provozem kogenerační jednotky, sledování a analýza ekonomického provozu uvedené jednotky, provádění koordinace energetických zařízení příkazce a zajištění jejich maximální efektivity, sledování a průběžná kontrolní evidence spotřeb elektrické energie, účiníku, ztráta provozu transformátorů v objektech příkazce, podávání písemných zpráv o prováděných činnostech podle smlouvy, o zjištěných skutečnostech či závadách (jednou měsíčně) s tím, že uvedená zpráva měla být přílohou faktury s vyúčtováním odměny podle smlouvy; v případě nebezpeční z prodlení informovat jednatele okamžitě (telefonicky či e-mailem), to vše pod vše vymezeno bodem 1.1 smlouvy za odměnu 8.000 Kč měsíčně (s tím, že právo na odměnu bylo formulováno jako právo na odměnu za řádný výkon činnosti a že splatnost odměny byla vázána na fakturu se zprávou o činnosti); jednalo se o tzv. odměnu za činnost (paušální výše odměny bez ohledu na jiné faktory). Smluvní povinnosti měly být vykonávány m. j. v souladu se zájmy příkazce a podle jeho pokynů, postupovat při provádění činností poctivě, pečlivě a s odbornou péčí, oznámit příkazci všechny okolnosti, které zjistil při plnění předmětu smlouvy a které mohou mít vliv na změnu pokynů příkazce, upozornit na nevhodnost či neúčelnost pokynů příkazce (hrozících vznikem škody), provádět okamžitá opatření proti vzniku škod.

9. Z dodatku [číslo] z 31. 3. 2017 k příkazní smlouvě (č.l. 7 p.v.) vyplývalo, že účastníci rozšířili povinnosti žalobkyně v souvislosti s energetickým hospodářstvím, m. j. o činnosti prováděné jménem žalované a rozšíření koordinace energetických zařízení příkazce a zajištění jejich maximální efektivity včetně navrhování změn nastavení technologií a dále (vložením bodu 1.2 smlouvy) o provádění poradenské činnosti na úseku energetiky (zejména sledování, posouzení a vyhodnocení výše úhrad příkazce za elektřinu a zemní plyn, a následné doporučení a po odsouhlasení příkazcem též provedení změn tarifů a dodavatelů elektřiny a zemního plynu) se zvýšením odměny za činnost dle bodu 1.1 smlouvy (kromě poradenství směřující k úspoře) na 11.000 Kč a DPH a sjednání odměny za úsporu v návaznosti na nově sjednanou činnost dle bodu 1.2 smlouvy (návrhy na úspory); dodatek nabyl účinnosti od 1. 4. 2017. Z dodatku [číslo] z 30. 10. 2017 k příkazní smlouvě vyplývalo, že na dobu od 1. 10. 2017 do 31. 3. 2018 je sjednáno vypořádání negativních důsledků finanční ztráty na energetickém úseku příkazce, pokud k nim do tří měsíců od aplikace změny podle doporučení žalobkyně dojde, proti úsporám dosaženým do šesti měsíců od změny (v energetickém hospodářství podle návrhu žalobkyně).

10. Mezi účastníky bylo sporné, jakým způsobem byla smlouva a její dodatky připravovány. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že připravoval příkazní smlouvu a její dodatky v rámci svého zastupování žalované (žalovaná byla v době přípravy a podpisu příkazní smlouvy a jejích dodatků jeho klientkou). Vyšel z konceptu smlouvy žalobkyně, z požadavků technika žalované [jméno] [příjmení]; námitky žalobkyně byly zapracovány. Obdobný postup byl i u dodatků příkazní smlouvy. Bývalý jednatel žalované [jméno] [příjmení] a svědek [příjmení] [příjmení] potvrdili zájem žalované na uzavření smlouvy s ohledem na špatnou efektivitu a složitost energetického systému žalobkyně. Uvedenou skutečnost potvrdil ve své výpovědi též jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] s tím, že ten zdůrazňoval, že smlouva byla zpracovávána výlučně dle požadavků žalované, což svědek [příjmení] [příjmení] uvedl na pravou míru. Soud zjištění z výpovědi svědka [příjmení] o přípravě smlouvy a jejích dodatků převzal za svůj dílčí skutkový závěr ve věci s tím, že zájem na uzavření smlouvy a jejích dodatků byl dán na straně žalované. Spolupráce účastníků při zpracování smlouvy (tj. přičinění obou smluvních stran na formulaci smlouvy a jejích dodatků) je zřejmá též z předcházející předsmluvní spolupráce (která byla zaměřena na zjištění možnosti pomoci žalobkyni pro žalovanou).

11. V souvislosti s ujednáními o předmětu příkazní smlouvy (a konkrétně též sjednáním dodatku [číslo]) bylo mezi účastníky sporné, zda předmětem smlouvy bylo pouze poradenství žalobkyně pro žalovanou, nebo též (aktivní) právní jednání žalobkyně jménem žalované (tvrzení o tom č.l. 243 – žalobkyně, č.l. 33 - žalovaná). Pokud jde o poradenství kontra aktivní vystupování za žalovanou, pak je jasné, že smlouva (dodatek [číslo] k příkazní smlouvě) s aktivním zastupováním žalované při řešení záležitostí energetického hospodářství počítala (výslovné zmínky o jednání jménem žalované). Pokud žalovaná nevystavila plnou moc (o důvodech se zmiňují statutární zástupci účastníků z té doby [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a též svědek [příjmení] [příjmení] – plnění povinností bylo prováděno v prostorách žalované na výpočetní technice umístěné u žalované a přístup žalobkyně do příslušných aplikací energetického hospodářství by byl komplikovaný), pak to nebylo pochybením žalobkyně. Postup podle smlouvy účastníkům vyhovoval v podobě poradenské činnosti (bez potřeby vystavení a používání plné moci); nejde tedy v této okolnosti spatřovat nedostatek plnění smluvních povinností žalobkyní. Vystavení plné moci a její používání by postup podle smlouvy (podle vyjádření osob činných v té době) komplikovalo. Ostatně postup (bez plné moci) je zřejmý i z dopisu z 30. 6. 2017 na základě dodatku [číslo] k příkazní smlouvě žádám o podepsání změny distribuční sazby a její zaslání [právnická osoba] (od žalobkyně žalované), č.l. 270.

12. Dále je mezi účastníky sporné, za jakých podmínek vznikalo žalobkyni právo na odměnu za činnost podle příkazní smlouvy (vyjádření účastníků k tomu: č.l. 248 p.v. - žalovaná x č.l. 242 p.v. – žalobkyně). Pokud jde o podmínky vzniku práva na odměnu, pak žalovaná namítala nedostatky poskytovaného plnění: a) nedostatek vystavení plné moci, b) nedostatečnou koordinaci energetických zařízení, c) chybný návrh změny tarifů a rezervované kapacity, pak ze smlouvy nelze dovodit, že by případné vadné plnění žalované (generálně) vylučovalo vznik práva na odměnu; nic takového nevyplývalo ani z výpovědi kterékoli z vyslýchaných osob (zejména [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] – tyto osoby též potvrdily, že žalobkyně činnosti pro žalovanou prováděla). Ostatně žalovaná plnila po celou dobu trvání smlouvy (až do 31. 3. 2018, odměny splatné poté již byly řešeny novým vedením žalované, konkrétně Ing. [jméno] [příjmení]) plnila podle fakturace uplatňovanou odměnu za činnost, i když mezi účastníky vznikl spor o odpovědnost za vznik povinnosti žalované uhradit platby za překročení rezervované kapacity (tedy o důsledcích realizace doporučení žalované), a přesto žalovaná neměla výhradu proti plné odměně za činnost (byť odměna za úsporu, které se bezprostředně změna tarifů (vyplývající též z žádosti č.l. 769 pro období od 1. 9. 2017 a z žádosti č.l. 770 pro období od 1. 1. 2019) týkala, byla ve smlouvě odlišována od odměny za činnost). Šlo tedy o vyhodnocení, zda plnění žalované mělo vady a pokud ano, zda tyto vady mohou vést ke slevě z odměny (a v jakém rozsahu). Účastníci v příkazní smlouvě a jejích dodatcích výslovně nevylučovali ustanovení o vadném plnění a takové vyloučení nevyplývalo ani z výpovědi kterékoli ze slyšených osob.

13. Mezi účastníky bylo nesporné doručení faktur č. 2018 [číslo] (č.l. 9) a 2018 [číslo] (č.l. 9 p.v.), vyúčtovávajících žalobou uplatňovaná plnění, dne 19. 7. 2018 (nebylo tak v této souvislosti třeba provádět důkaz fakturou potvrzenou žalovanou, upomínkou o zaplacení v e-mailu z 7. 9. 2018, č.l. 263 – 264, č.l. 10 a výslechy [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

14. Mezi účastníky bylo dále výslovně sporné, zda žalobkyně plnila podle příkazní smlouvy žalované v měsících 4, 5, 6/ 2018 a zda jí (tak) za uvedené plnění vzniklo právo na odměnu. Poskytování plnění žalobkyní vyplývalo z výpovědi jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], svědka [jméno] [příjmení] (ti potvrzovali aktivitu žalobkyně i v těchto měsících) i jednatele [jméno] [příjmení] (který potvrzoval činnost žalobkyně až do konce jeho funkčního období). Plnění povinností ostatně svědčí i dopis z 10. 8. 2018 (č.l. 278), kterým je činěna výzva žalované k součinnosti i po změně vedení společnosti). Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že žalobkyně pro žalovanou vykonávala povinnosti podle příkazní smlouvy a jejích dodatků i v období 4 – 6/ 2018.

15. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobkyni vzniklo v souladu s příkazní smlouvou ve znění dodatků [číslo] právo na odměnu za dosaženou úsporu ve druhém čtvrtletí roku 2018 (která byla vyúčtována fakturou č. 2018 [číslo]) ve výši 302.084,40 Kč.

16. Žalobkyně v této souvislosti tvrdila a bylo to potvrzeno též výpověďmi svědka [jméno] [příjmení] a jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], že konkrétní algoritmus výpočtu byl na základě dodatku [číslo] realizován žalobkyní a odsouhlasen dvoučlennou komisí zástupců účastníků (vyhodnocení energetických úspor VEU 2018 za období 10/ 2017 – 3/ 2018), č.l. 301 a vyhodnocení energetických úspor VEU 2018 (za období 4/ 2018 – 6/ 2018), č.l.

295. Na základě objednávky žalované (jednatele [příjmení] [příjmení]) byla provedena Verifikace metodiky výpočtu„ vyhodnocení energetických úspor“ [právnická osoba] z 5. 6. 2018 č.l. 212 (zpracováno Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.), která potvrdila správnost algoritmu a postupu při výpočtu ve vyhodnocení VEU 2018. Uvedený postup potvrdil též znalec [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku z března 2022, č.l. 570 s tím, že potvrdil i správnost algoritmu pro VEU 2018, byť měl výhrady k zaměření činnosti na finanční úspory; soud nenechával zpracovat dodatek znaleckého posudku, který by prověřil matematickou správnost výpočtu, protože uvedený vyhodnocení bylo výsledkem činnosti účastníků (obě strany výpočet odsouhlasily) a žalovaná ani v průběhu řízení konkrétní výtku proti správnosti výpočtu neučinila s výjimkou námitky nedostatku zohlednění plateb za překročení rezervované kapacity. S ohledem na výsledky výkladu příkazní smlouvy (jejích dodatků) soud uvedenou námitku nesdílel, i když odpovědností za uvedené platby se soud dále zabýval.

17. Z dodatku [číslo] k příkazní smlouvě vyplývalo, že žalobkyně má právo na odměnu za úsporu v degresivní procentuální výši v závislosti na čase (nejprve 50 % na dobu dvanácti měsíců atd.). Vyčíslení úspory se mělo uskutečňovat při zasedání dvoučlenné komise zástupců účastníků a vyčíslení (vizte zmiňované protokoly VEU 2018 a VEU 2018) a mělo být připojeno k faktuře, která uplatňovala odměnu žalobkyně vůči žalované. Je pravda, že v dodatku nebyla uvedena osoba, která by vyčíslení provedla. Je však logické, aby to byla právě žalobkyně (která prováděla energetické poradenství), popř. osoba zjednaná žalobkyní. Odsouhlasení vyhodnocení úspor dvoučlennou komisí zástupců účastníků bylo v obou případech provedeno (bez problémů) a použitá metodika byla potvrzena odborným vyjádřením [právnická osoba] (č.l. 212) a znalcem [příjmení] [celé jméno znalce]. Skutečnost, že uvedený postup odpovídal vůli účastníků (smluvních stran), vyplývá z výslechu obou jednatelů účastníků v době uzavření dodatku [číslo] k příkazní smlouvě i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Pokud žalovaná zadala zpracování odborného vyjádření na správnost použitého výpočtu (za dobu do 3/ 2018), šlo o ověření, že dvoučlenná komise postupovala podle obvyklých postupů v energetice (s výsledkem odsouhlasení takového postupu). Výslech svědka [jméno] [příjmení] soud neprovedl, protože se jednalo o osobu, která zpracovávala odborné vyjádření (nešlo tedy o to, že by uvedené osoba byla přítomna postupu podle dodatku [číslo] nebo jednání účastníků o vyčíslení úspory); soud vycházel z uvedeného odborného vyjádření.

18. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že žalobkyně provedla vyúčtování odměny za úsporu podle protokolu o úspoře, který byl odsouhlasen smluvními stranami příkazní smlouvy podle základního pravidla v dodatku [číslo] k příkazní smlouvě (a to podle předcházející zavedené praxe z doby do 31. 3. 2018).

19. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně dopisem z 7. 9. 2018 (č.l. 10) upomenula žalovanou prostřednictvím e-mailu ze 7. 9. 2018 (č.l. 263 a násl.) o úhradu faktur označených v žalobě; dále je nesporné, že žalovaná dopisem z 18. 9. 2018 odvolala příkaz z příkazní smlouvy (č.l. 10 p.v.), dále žalobkyně dopisem z 2. 10. 2018 (č.l. 11) učinila vůči žalované předžalobní výzvu. Uvedené listiny potvrzovaly nesporné skutečnosti. Vztah mezi účastníky byl ukončen odvoláním příkazu v září 2018 s tím, že předcházela výzva žalobkyně žalované k součinnosti (z 10. 8. 2018, č.l. 278).

20. Mezi účastníky bylo sporné, že žalobkyně (ne) prováděla pro žalovanou (buď řádně, nebo vůbec neprováděla) činnost podle příkazní smlouvy (a případně jejích dodatků) v době 5, 6/ 2016 (faktury [číslo] 2016, 2/6/ 2016, č.l. 49, 50), v roce 2017 (faktury č. 2017 [číslo], 2017 [číslo], 2017 [číslo], 2018 [číslo], č.l. 51, 52, 59, 66), v prvním čtvrtletí roku 2018 (faktura č. 2018 [číslo], č.l. 67) a že odměna vyúčtovaná těmito fakturami ve výši 172.000 Kč je bezdůvodným obohacením žalobkyně. [příjmení] mezi účastníky bylo, že žalovaná podle uvedených faktur žalobkyni plnila (celkem tedy částku 172.000 Kč).

21. Z výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (č.l. 536 p.v.) vyplývá, že žalobkyně v uvedeném období pro žalovanou vyvíjela činnost podle smlouvy (a že protokoly o činnosti za dobu [číslo], č.l. 60, [číslo], č.l. 62, [číslo], č.l. 64, [číslo], č.l. 285, [číslo], č.l. 290, 317, [číslo], č.l. 291, 322, [číslo], č.l. 72, 282, č.l. 313, [číslo], č.l. 70, 284, 314, [číslo], č.l. 68, 285, 315, [číslo], č.l. 292, 323, [číslo], č.l. 293, 324, č.l. 6, č.l. 294, č.l. 325) odpovídaly konkrétní činnosti žalobkyně pro žalovanou (byť byly obecné, a to i v případě, když nebyly pouhým opakováním činností uvedených ve smlouvě viz např. [číslo], [číslo] – [číslo], v určitém smyslu i od [číslo] do [číslo]). Žalovaná v uvedeném období neučinila žádnou výhradu proti plnění smluvních povinností žalobkyní, odměna byla žalovanou žalobkyni uhrazena. Svědek [jméno] [příjmení] (č.l. 492 p.v.) potvrdil vykonávání činnosti žalobkyní (v rozhodném období), byť o její činnosti mnoho nevěděl (s výstupy jejich činnosti nepřicházel do styku); výtky vůči činnosti žalobkyně svědek nečinil. V době po ukončení činnosti žalobkyně byly řešeny problémy s činností zdrojů energií a byl zajištěn počítač, který hlídá nepřekračování sjednaných maxim; [příjmení], [příjmení] a [příjmení] prosazovali, že činnost řídícího systému žalované mohou ohlídat lidé, což svědek [příjmení] vylučoval. Po skončení činnosti žalobkyně pro žalovanou nebyly nalezeny žádné podklady týkající se činnosti žalobkyně. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (č.l. 486 p.v.) vyplynuly nedostatky v činnostech žalované (nedostatek dokladů, špatná koordinace energetického hospodářství, chybný postup při regulaci odběru) s tím, že postup v době činnosti svědka [příjmení] nebyl (podle názoru soudu) zcela srovnatelný s možnými postupy v době činnosti žalované a v době, kdy byl jednatelem [jméno] [příjmení]. Nebyl podstatný ani tak výsledek činnosti žalované (v části odměny za činnost) jako postup při poradenské činnosti, který měl být přezkoumatelný zpětně (podle standardů v energetickém poradenství); případné výtky proti stavu energetického hospodářství jsou pak výtkami proti nedostatku prokazatelného poradenství ze strany žalobkyně.

22. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] z března 2022 (č.,l. 570, dodatek č.l. 593) a z jeho výslechu při jednání soudu dne 19. 10. 2022 (č.l. 636) vyplynulo, že nelze určit (stanovit konkrétní důvody pro překračování rezervované kapacity), kdo byl viníkem překračování rezervované kapacity (varianty byly chyba obsluhy a technologická potřeba). Dále uvedl, že poradenství žalobkyně mělo vady spočívající v nedostatcích (prokazatelného) postupu: a) zjištění možných opatření (analýza), b) (písemný) návrh opatření, c) (písemné) stanovisko klienta k navrhovanému opatření, d) realizace opatření, e) vyhodnocení opatření (zpětná analýza), f) (písemná) zpráva o vyhodnocení a (písemné) stanovisko klienta k uvedenému vyhodnocení (závěr). Činnost žalobkyně nebyla v tomto ohledu způsobilá ke kontrole (nebylo jasné, co konkrétně, kdy, z jakého důvodu a s jakým výsledkem bylo realizováno), byť (podle soudu) od 10/ 2017 vyplývají z protokolů o činnostech pokusy o zamezení negativních důsledků nastavení energetického hospodářství žalované, jsou uvedené činnosti zaznamenány pouze obecně (aniž by postup při realizaci doporučení měl uvedenou strukturu). Dále znalec zdůraznil, že nákladovost provozu není jediným hlediskem hodnocení provozu žalované; dalším je kvalita výstupů. Z posudku [celé jméno znalce] z ledna 2019 (č.l. 41) vyplývaly další nedostatky v řízení energetického hospodářství, byť nebyly bez dalšího přičitatelné nečinnosti žalobkyně, však aktivitu žalobkyně ve vztahu k uvedeným nedostatkům nebylo možné přezkoumat (pro neexistenci podkladů).

23. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že v uvedeném období žalobkyně prováděla činnosti podle příkazní smlouvy (včetně dodatku [číslo]) a že uvedené činnosti poradenského charakteru neměli strukturu obvyklou v oboru (označenou znalcem), a tak není možné určit konkrétní opatření, která žalobkyně navrhovala, realizovala, vyhodnotila a uzavřela. Pokud jsou v protokolech o činnosti vypořádávány aktivity žalované, jsou velmi obecné (a bez určení konkrétních výsledků).

24. Mezi účastníky bylo sporné, že žalobkyně provedla pro žalovanou na základě její zvláštní objednávky (mimo rámec příkazní smlouvy) hydronické vyvážení technologického okruhu topné vody v KV [anonymizováno], za které žalovaná uhradila žalobkyni cenu 187.000 Kč podle faktury č. 2017 [číslo] (č.l. 75). Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně uvedenou fakturu vystavila, že faktura se dostala do dispoziční sféry žalované a že žalovaná podle faktury uhradila částku 187.000 Kč.

25. Z výpovědi [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalobkyně na základě požadavku žalované zjišťovala podmínky pro provedení hydronického vyvážení okruhu topné vody. Prováděla zjišťování problémů v činnosti uvedeného okruhu s tím, že náklady na provedení kompletního hydronického vyvážení by činily (i podle svědka [jméno] [příjmení]) minimálně 500.000 Kč (uvedenou částku znalec nepotvrdil, ale zmínil sazbu [číslo] Kč/hodinu energetického specialisty). Pokud žalobkyně provedla úkony týkající se uvedeného vyvážení a pokud žalovaná souhlasila s ukončením těchto prací a akceptovala cenu za uvedené práce, soud považuje za prokázanou smlouvu mezi účastníky a způsob vypořádání smluvních práv a povinností (včetně úhrady ceny). Pokud žalovaná vytýkala neexistenci vyvažovacího protokolu, žalobkyně vysvětlila, že k vyvážení s ohledem na dohodu účastníků nedošlo. Pokud žalovaná poukazovala na zjevné vady v nastavení okruhu topné vody (které vyplývají ze servisního protokolu z 6. 4. 2020, č.l. 726), jde o případné vady plnění žalobkyně, které však žalobkyni nebyly nikdy vytčeny a u nichž žalovaná neuplatnila vůči žalobkyni žádná konkrétní práva. Protokol o měření z 10. 8. 2015 (č.l 345) se evidentně netýkal (již s ohledem na dobu vystavení a úhradu sporované faktury) vztahů mezi účastníky.

26. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že žalobkyně podle dohody účastníků provedla pro žalovanou výkony při přípravě hydronického vyvážení a žalovaná jí za to podle dohody účastníků zaplatila částku 187.000 Kč (podle faktury č. 2017 [číslo]).

27. Mezi účastníky bylo sporné, že žalovaná učinila vůči kvalitě plnění žalobkyně výtku vadného plnění podle příkazní smlouvy. Žalovaná specifikovala, že výtka vadného plnění podle příkazní smlouvy byla učiněna e-mailem z 21. 1. 2019 (č.l. 74 s přílohou ve formě znaleckého posudku [celé jméno znalce] z ledna 2019 [číslo] 2019); soud zjistil, že žalovaná odkazovala v e-mailu na zjištěné nedostatky činnosti podle příkazní smlouvy, konkrétně špatný stav kogenerační jednotky, podklady k fakturaci energie vyrobené žalovanou připravovala údržba [příjmení] [příjmení], příprava podkladů a provedení fakturace systémových služeb a zajištění hlášení výše ¼ hodinového maxima bylo zajišťováno bez účasti žalobkyně a dále sledování a průběžná evidence spotřeb, účiníku, ztrát a provozu transformátorů vedla ke vzniku pokut, koordinace energetických zařízení a zajištění jejich efektivity nebylo řádné (tepelná čerpadla nebyla provozována); sice žalovaná výslovně konkrétní výtky vůči žalobkyni nečinila, odkaz na znalecký posudek s takovými výtkami lze považovat za vyjádření nesouhlasu žalované s kvalitou plnění žalobkyně. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] žádné výtky vůči žalované nevyplynuly. Jednatel Ing. [jméno] [příjmení] (č.l. 484 p.v.) potvrdil, že výtky žalované k požadavku žalobkyně na zaplacení odměny za činnost a úspory byly obsaženy v uvedeném znaleckém posudku; jako důvody pro odmítnutí požadavků žalobkyně byly dále uvedené důvody sděleny žalobkyni při jednání účastníků před podáním žaloby; dále žalovaná uplatňovala neexistenci dokladů o provedení hydronického vyvážení (to vyplývalo i z e-mailu z 30. 10. 2018 (č.l. 76; pokud žalobkyně uváděla, že si není vědoma doručení uvedeného e-mailu, pak to jeho doručení nevyvrací, protože žalobkyně ani neuvedla, zda uvedenou nevědomost nějakým způsobem ověřovala, navíc za situace, kdy většinu listin z doby činnosti žalobkyně pro žalovanou nemá žalobkyně k dispozici). Ostatně žalovaná uvedené výtky opakovala ve vzájemné žalobě a v přednesech, které byly učiněny vzápětí.

28. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že žalovaná vytkla žalobkyni vady plnění žalobkyně podle příkazní smlouvy (v souvislosti s plněním odměny za činnost) s tím, že soud přihlédl v této souvislosti k obvyklé struktuře poradenské činnosti, jak ji uvedl ve znaleckém posudku znalec [celé jméno znalce].

29. Mezi účastníky bylo nesporné, že účastníci uzavřeli dohodu o narovnání z 31. 1. 2018 (č.l. 99). Mezi účastníky je sporný výklad příkazní smlouvy (jejího dodatku [číslo]) v části pojednávající o úsporách a dále dohody o narovnání v části týkající se povinnosti k úhradě škody (ztráty), pokud jde o zápočet ztráty. V této souvislosti bylo sporné, zda povinnost žalobkyně plnit podle dohody o narovnání byla splněna. V souvislosti se zápočtem provedeným ve faktuře č. 2018 [číslo] (č.l. 162, doručené dle průvodky z 8. 6. 2018 z č.l. 363 8. 6. 2018) žalovaná požadovala vrácení částky 422.567,16 Kč a posléze svůj požadavek omezila na 262.075,47 Kč.

30. Dohoda o narovnání následovala poté, co žalovaná vyúčtovala žalobkyni platby za překročení rezervované kapacity fakturou [číslo] na částku 990.642,39 Kč (jak je zřejmé z opravného daňového dokladu [číslo] č.l. 297). Z dopisu z 19. 1. 2018 (č.l. 296 vyplýval nesouhlas s původní fakturou (neuznávala se ani zčásti). Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalého jednatele žalované [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že účastníci mínili vypořádat částku škody (vypořádávané částky podle dohody o narovnání, týkající se plateb za překročení rezervované kapacity 9 – 11/ 2017) podle dohody o narovnání postupem dle dodatku [číslo] k příkazní smlouvě (újma měla být započtena na částku vyčíslené úspory za období šesti měsíců); částka úspory přitom vycházela z protokolu o vyčíslení úspor VEU 2018 [číslo], který byl odsouhlasen zástupci účastníků a dále i odborným vyjádřením [právnická osoba] a i znalcem [celé jméno znalce] v znaleckému posudku z března 2022 (a jeho výslechu při jednání soudu dne 19. 10. 2022). Vyjádření Bc. [jméno] [příjmení] z 27. 4. 2019 (č.l. 102) odpovídá obvyklému postupu při vypořádání vzájemných pohledávek, pokud není dohodnut zvláštní způsob takového vypořádání dotčenými účastníky (jako v posuzované věci).

31. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že žalobkyně vypořádala částku podle dohody o narovnání v souladu s vůlí (představou) účastníků.

32. Mezi účastníky bylo sporné, zda v důsledku porušení povinností žalobkyně podle příkazní smlouvy (chybného nastavení podmínek dodávky elektřiny) došlo ke vzniku škody (plateb za překročení rezervované kapacity), a to za měsíce 1, 3, 7, 8, 12/ 2017, 1 – 4, 6 – 10, 12/ 2018 v částce 1.031.046,72 Kč (výše žalovanou vypočtena v podání z 20. 11. 2019, konkrétně na č.l. 159); žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby požadovala úhradu poplatků pouze v částce 502.391,70 Kč za měsíce červenec, srpen 2017, duben až prosinec 2018 (za měsíce 1, 3/ 2017 nebyl požadavek uplatňován, protože se týkal období před účinností dodatku [číslo] k příkazní smlouvě, za měsíce 12/ 2017 – 3/ 2018 nebyl uplatňován, protože byl součástí vypořádání částky podle dohody o narovnání a žalovaná uplatňovala zohlednění poplatků za tuto dobu v souvislosti se svým požadavkem na vrácení části vyplacené částky podle zúčtovací faktury č. 2018 [číslo] (č.l. 162). Mezi účastníky bylo v této souvislosti sporné, zda platby za překročení rezervované kapacity za uvedené období skutečně vznikly (v uplatňované výši).

33. Z faktur za předmětné období 7, 8/ 2017, 4 – 12/ 2018 (čl. 81 p.v., č.l. 83, č.l. 95 p.v., č.l. 136 a násl. a dále na DVD z č.l. 728), ve kterém bylo obsaženo vyčíslení plateb za překročení rezervované kapacity, soud zjistil, že platby za překročení rezervované kapacity skutečně byly dodavatelem elektřiny vyúčtovány (byly součástí fakturace za příslušné období dodávky); ostatně žalovaná správně vyčíslila uvedené platby za celou dobu od 1/ 2017 do 12/ 2018; za dobu od 1/ 2017 do 4/ 2018 správnost vyčíslení potvrdil znalecký posudek Ing. Bc. [jméno] [jméno] z 5. 11. 2018 (č.l. 77). Z příkazní smlouvy a jejích dodatků vyplývala povinnost žalobkyně provádět pro žalovanou činnosti uvedené ve zjištěních výše (činnosti poradenského charakteru směřující k efektivitě a hospodárnosti energetického hospodářství; činnosti jménem žalované na základě plné moci nebyly účastníky nakonec prováděny). Z dohody o narovnání z 31. 1. 2018 soud zjistil, že žalobkyně se dohodla se žalovanou na vypořádání sporné odpovědnosti žalobkyně za újmu vzniklou na poplatcích za překročení rezervované kapacity 9/ 2017 – 11/ 2017 tak, že žalobkyně se zavázala uhradit částku 841.346 Kč (újma byly vyčíslena na částku 863.076 Kč bez DPH). Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] z března 2022 (a z jeho výslechu při jednání soudu dne 19. 10. 2022) soud zjistil, že z odborného hlediska nelze zjistit konkrétní příčiny překročení rezervované kapacity a že jde o právní posouzení odpovědné osoby.

34. Z dopisu ze dne 10. 8. 2018 (č.l. 178, který byl převzat žalovanou 13. 8. 2018) soud zjistil, že žalobkyně uplatňovala určení spolupracujících osob příkazce pro realizaci práv a povinností podle příkazní smlouvy (po změnách ve struktuře řízení příkazce postrádá kontaktní osoby a přístupné materiály k plnění povinností podle příkazní smlouvy), protože žalobkyně není schopna plnit své povinnosti. Žalobkyně očekávala promptní odpověď. Uvedená výzva, jak je z ní zřejmé, se týkala pouze období po 13. 8. 2018, nikoli období do 31. 7. 2018 (byť musela vycházet z obtíží, které k vyhotovení výzvy žalobkyni vedly).

35. Dále je podstatné, že svědek [příjmení] [příjmení], se kterým žalobkyně (především) spolupracovala jako se zástupcem žalované, byl pro žalovanou činný do konce července 2018 (i po dohodě o rozvázání pracovního poměru z 31. 5. 2018, č.l. 347 k 31. 5. 2018 svědek pro žalovanou působil, jak je zřejmé z výpovědi dohody o provedení práce z 11. 7. 2018; ta byla nejdříve uvedeného dne doručena [jméno] [příjmení] a výpovědní doba byla 15 kalendářních dnů, tj nejdříve do 26. 7. 2018). Žalobkyně (přes konec funkce jednatele [příjmení] v polovině června 2018 mohla činnost pro žalovanou vyvíjet i v červenci 2018); ostatně v červenci 2018 si žalobkyně u žalované na nedostatek součinnosti nestěžovala.

36. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že žalobkyně nereagovala na vznik plateb (žalovanou vyčíslených ve vzájemné žalobě ve správné výši) za překročení rezervované kapacity způsobem, který měl jejich vznik vyloučit (tj. poradenskou činností ve struktuře, jak ji učinil součástí znaleckého posudku [celé jméno znalce]), přestože žalobkyně v rámci protokolů o činností od 10/ 2017 činila i obecně formulovaná opatření k zamezení vzniku uvedených plateb (nebyl zřejmý jejich konkrétní obsah, stanovisko žalované k nim a m.j. též vyhodnocení jejich účinnosti), nelze se s takovým prokázáním dostatečnosti činnosti žalobkyně spokojit. I proto byla žalobkyně poučena o povinnosti doplnit skutková tvrzení a označení důkazů k činnosti, která směřovala k vyloučení vzniku uvedených plateb (včetně poučení o důsledcích nesplnění procesních povinností).

37. Mezi účastníky bylo v této souvislosti sporné, zda v období platnosti dodatku [číslo] k příkazní smlouvě (od 1. 10. 2017 do 31. 3. 2018) na uvedené platby za překročení rezervované kapacity má být započítávána úspora v důsledku opatření žalobkyně (podle příkazní smlouvy); pokud ano, jaká má tato úspora být a jakými opatřeními byla vyvolána. V této souvislosti je významné a) období tří měsíců od aplikace změny v energetickém hospodářství, b) období šesti měsíců od uzavření dodatku [číslo] k příkazní smlouvě (na kterou byla platnost dodatku [číslo] omezena). Pouze po dobu tří měsíců od změny podle návrhu žalobkyně mohlo dojít k (automatickému) vypořádání sankcí v důsledku změny, pochopitelně se tak muselo stát (tj. negativní důsledky opatření musely vzniknout) v době platnosti dodatku [číslo]. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] považoval dodatek za zvláštní úpravu vypořádání škod a dále poukázal na význam určení osoby odpovědné za negativní důsledky aplikované změny. K této otázce se vyjadřovaly též obě strany v tom smyslu, že dodatek [číslo] k příkazní smlouvě přímo souvisel s opatřeními, která byla přijata od 1. 9. 2017 a která způsobila (ve smyslu nutné, nikoli však dostačující podmínky) vznik (vysokých) plateb za překročení rezervované kapacity. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že vypořádání plateb za překročení rezervované kapacity nemohlo být po uplynutí tří měsíců od tarifní změny (1. 9. 2017) provedeno podle dodatku [číslo] příkazní smlouvy.

38. Žalovaná na žádost soudu předložila vývoj nákladů na elektřinu a její spotřeby s tím, že v období od 2016 do 2021 byly náklady (a i spotřeba) byly v návaznosti na spotřebu obdobné, byť je zřejmé, že po opravě řízení došlo v roce 2022 k efektivnějšímu hospodaření s energiemi (č.l. 718 - 719; s účinností od 1. 1. 2019 došlo ke zvýšení roční rezervované kapacity). Nelze pak vysledovat, že by v době činnosti žalobkyně pro žalovanou byly výsledky horší; avšak jen na základě informací o spotřebě a nákladech na elektřinu nelze takový závěr definitivně učinit. Platby za překročení rezervované kapacity vznikaly ještě před 1. 4. 2017 (to je zřejmé z přehledu faktur za dodávku elektřiny – č.l. 728). Dále žalovaná vysvětlila a doložila to informacemi od [právnická osoba] (č.l. 717), že rezervovaná kapacita byla (za určitých podmínek měnitelná). Podle vyjádření žalované z 9. 5. 2023 (č.l. 737, faktury na č.l. 740 - 768), které nebylo žalobkyní zpochybňováno, byly náklady na opravu a zprovoznění řídícího systému 680.823,44 Kč s DPH (systém byl funkční od 1. 1. 2020, jak je zřejmé z podání z 21. 4. 2023, č.l. 713). Uvedené skutečnosti jsou významné v tom smyslu, že opatření žalobkyně nevedla ke zdražení nákladů na energie a že opatření k opravě řídícího systému žalované byla závislá na vynaložení značných prostředků, které podle výpovědi jednatele [jméno] [příjmení] v uvedené době nebyly (a ani nemohly být) k dispozici. To však nic nemění na tom, že žalobkyně jako energetický poradce byla povinna vhodná opatření k efektivnějšímu hospodaření s energiemi navrhovat (m.j. k vyloučení vzniku překračování rezervované kapacity).

39. Soud neprovedl důkaz výpisy z obchodního rejstříku ohledně účastníků, protože na jejich provedení účastníci netrvali (měli pouze prokázat existenci účastníků). Soud neprovedl úřední záznam o podaném vysvětlení z 15. 5. 2019, protože jednatel žalobkyně ([jméno] Kameník byl vyslechnut podrobněji v tomto řízení a z uvedené listiny nebyly možné zjistit žádné další skutečnosti). Dále nebyl proveden ani důkaz usnesením o odložení trestní věci (č.l. 204), protože z něj nemohly být zjištěny žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci. Žádná zjištění soud neučinil z žádná skutková zjištění z listin ke změnám řízení energetického hospodářství v roce 2014, který se týkal instalování dochlazovacího výměníku na spalinovodu plynového kotle K2 (č.l. 720, 721 – zápis z 12. 1. 2015 a průběžná zpráva).

40. Soud za svůj skutkový závěr ve věci převzal dílčí skutkové závěry (výše).

41. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle § 2430 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2432 odst. 1 o.z. příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Podle § 2433 o.z. obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá.

42. Podle § 2438 odst. 2 věta první o.z. příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnost.

43. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Podle § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle 556 odst. 2 o.z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Podle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

44. Podle § 1916 odst. 1 písm. a) o.z. dlužník plní vadně, zejména poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti.

45. Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 2913 odst. 2 o. z. povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

46. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

47. Mezi účastníky byla sjednána příkazní smlouva podle § 2430 o.z., obsah smlouvy byl měněn a doplňován dodatkem [číslo] (rozšíření povinností žalobkyně, zvýšení odměny a sjednání dalšího druhu odměny za úsporu od 4/ 2018) – předmětem smlouvy byla poradenská činnost i vykonávání úkonů jménem žalované (plná moc však nebyla nikdy vystavena) v oboru energetického hospodářství (t. j. energetické poradenství); účelem smlouvy byla efektivita energetického provozu žalované a úspora finančních prostředků žalované v této souvislosti. Případné nedostatky v oprávnění žalobkyně podnikat oboru vymezeném předmětem smlouvy nemohou mít na platnost smlouvy vliv, pokud se žalovaná takové neplatnosti nedovolala (§ 579 odst. 1 o.z.); soud se tedy touto otázkou jako nerozhodnou nezabýval. Odměna dle § 2438 odst. 1, odst. 2 o. z. přísluší příkazníku i tehdy, pokud nedošlo k dosažení účelu (cíle) příkazu. Je tedy zřejmé, že ani zlepšení efektivity ani zlevnění provozu (oba cíle se ostatně mohly vylučovat) nebylo třeba dosáhnout, aby žalobkyni vznikla odměna za činnost (plnění obecných povinností, které neměly přímý vztah ke skutečně dosažené úspoře). Ze skutkových zjištění je zřejmé, že žalobkyně reálně poradenství (v obou svých částech – tj. činnosti kryté odměnou za činnosti a dále i činnosti kryté odměnou za úsporu) v rozhodném období prováděla.

48. Pokud jde o námitky žalované proti nárokům žalobkyně uplatněným žalobou: a) Ani nikoli řádné provádění činnosti žalovanou nemuselo vylučovat odměnu za činnost (odměnu v paušální výši, účtovanou po přijetí dodatku [číslo] čtvrtletně), jak je zřejmé z § 2438 odst. 2 věta první o.z. Odměnu by vylučovala nečinnost žalované (tedy nevykonávání žádných povinností podle smlouvy); nic takového však z dokazování nevyplynulo (žalobkyně nevystavovala zpočátku faktury za činnost, pokud v uvedeném měsíci (v roce 2016) činnost nevykonávala. Žalovaná vykládala podmínky vzniku nároku na odměnu žalobkyně tak, že je vyloučena, pokud žalobkyně nevykonala řádnou činnost (tj. činnost bez vad). Protože však takový výklad z výpovědi statutárních orgánů účastníků nevyplynul, nebyl zmiňován ani svědkem [příjmení] a protože ho nelze dovodit ani z obsahu smlouvy, není možné takový ex ante výklad připustit (§ 556 odst. 1, odst. 2 o.z.; význam, který dává výrazu řádné plnění žalovaná není významem obvyklým ve smyslu § 557 o.z., v poradenských činnostech není podmínka bezchybného plnění povinností pro vznik práva na odměnu využívána). Je sice přípustné, aby se účastníci na takové podmínce dohodli (tj. fakticky vyloučili aplikaci ustanovení týkající se vypořádání důsledků vadného plnění ve smyslu § 1914 a násl. o.z.), ale takové ujednání by muselo být výslovné, nebo by muselo být potvrzeno (jako společná vůle účastníků) zástupci smluvních stran. Protože proti takovému výkladu (kromě postupu při kontraktaci a výpovědi zástupců účastníků) svědčí též následná praxe smluvních stran, je takový výklad jednoznačně v rozporu s vůlí smluvních stran.

49. Lze připomenout, že žalovaná měla výhrady proti kvalitě plnění žalobkyně v měsících 9 – 11/ 2017 s tím, že důsledky činnosti vedly žalovanou k uplatňování škody a že účastníci vypořádali uvedený spor dohodou o narovnání z 31. 1. 2018 (č.l. 99). Ani v tomto období však žalovaná neodmítla plnění odměny za činnost, i když je třeba připustit, že uvedené následky poradenské činnosti (tj. vznik plateb za překročení rezervované kapacity) se přímo upínaly k činnosti směřující ke generování úspor (zatímco odměna za činnost se týkala výkonu povinností žalobkyní, které směřovaly obecně k efektivitě provozu, popř. konkrétních zařízení). Po celé období spolupráce žalobkyně a žalované podle příkazní smlouvy byla odměna plněna, až v období 4 - 6/ 2018 bylo její plnění odmítnuto s ohledem na změnu vedení a pochybnosti žalované o kvalitě plnění žalobkyní (popř. nedostatek dokladů o obsahu činnosti žalobkyně pro žalovanou). 50. b) Další námitkou žalované bylo, že faktury, jak byly založeny v účetnictví žalované, neobsahovaly jako svou přílohu protokol o činnosti. V řízení byla většina protokolů o činnosti žalobkyně dohledána. Uvedené protokoly byly podepisovány osobou, která měla kontakt s žalobkyní na starosti ([obec] [anonymizováno]) a ani jednatel neshledal v obsahu protokolu žádný důvod pro odmítnutí uplatněné odměny pro rozpor se smlouvou (jednatel schvaloval plnění podle vystavené faktury). I když faktura měla mít protokol (vždy) připojený, praxe účastníků smlouvy byla evidentně jiná. Protokol o činnosti byl po jeho podpisu pravděpodobně ponecháván u žalované a byl předkládán ke schválení spolu s fakturou žalobkyně jednateli žalované. Skutečnost, že žalovaná některé z protokolů k dispozici nemá (nebo by některý z protokolu nebyl k dispozici v podepsané podobě), není podstatná. Žalovaná faktury přijala, uplatněnou odměnu schválila a vyplatila žalobkyni. Teprve s velkým časovým odstupem namítá nedostatky plnění žalobkyně a způsobu uplatnění odměny z pozice osoby nemající žádné informace o praxi smluvních stran. Z výpovědí bývalého jednatele [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalované [jméno] [příjmení] a i z výpovědi osob vystupujících za žalobkyni je zřejmé, že s činností žalobkyně podle příkazní smlouvy byla žalovaná (až na uvedený předmět narovnání) spokojená a odměnu považovala za splněnou po právu.

51. Lze přisvědčit tomu, že obsah protokolů o činnosti je převážně opsaný ze smlouvy (z obecného vymezení činností žalobkyně) a že nelze považovat takový popis za vypovídající o skutečné činnosti žalobkyně a kontrolovatelný co do svého obsahu, rozsahu a výsledků. To však ještě neznamená, že by plnění žalobkyně bylo již proto vadné. Pokud žalovaná námitky nečinila v době uplatnění plnění, je to potvrzení stanoviska žalobkyně, že žalovaná neměla vůli vady plnění smluvních povinností žalobkyní uplatňovat. 52. c) Poslední námitkou, kterou žalovaná činila v souvislosti s odměnou za činnost, je, že znalec [celé jméno znalce] při posuzování plnění smlouvy zjistil řadu nedostatků, které vylučují řádné plnění smluvních povinností žalobkyní. Uvedená zjištění skutečně vedou k pochybnostem o řádnosti plnění (aniž by byly posuzovány důsledky /ne/činnosti žalobkyně), ale nepomohou vést bez dalšího k odmítnutí práva žalobkyně na odměnu, aniž se uvedené nedostatky plnění posoudí a vyhodnotí. Žalovaná má s ohledem na § 1916 odst. 1 písm. a), § 1921 odst. 1 o.z. o.z. právo uplatňovat vady plnění žalobkyně kdykoliv. Obsah znaleckého posudku vede k závěru o vadnosti plnění žalobkyně (kromě nedostatků v koordinaci zařízení energetického hospodářství a zajišťování jejich řádného stavu, fungování) s ohledem na úplný nedostatek písemných podkladů, které by vůbec umožňovaly vyhodnotit postup žalobkyně podle smlouvy. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] připomenul obvyklou strukturu poradenské činnosti (energetického poradenství, ale z povahy věci to bude platit pro všechny kontinuální poradenské aktivity). Pokud žalobkyně nebyla dodržování těchto pravidel prokázat, pak je to samo o sobě porušením obvyklých postupů poradce; není možné, aby po uplynutí příslušného měsíce byly podklady za tento měsíc skartovány (předány druhé smluvní straně), protože poradenská činnost v energetice vyžaduje dlouhodobé sledování a vyhodnocování návrhů, opatření, stanovisek atp., jinak by vyhodnocení opatření nebylo ani možné. Z výpovědi předcházejícího jednatele žalované (ale i z výpovědí osob vystupujících za žalobkyni) je zřejmé, že žalovaná měla nedostatek zdrojů pro přijetí řady vhodných opatření; bez prokazatelných doporučení žalobkyně však není možné ani uzavřít, zda žalobkyně poskytovala radu odpovídající obvyklých postupům v energetickém poradenství, byť by tato rada byla žalovanou odmítnuta jako příliš nákladná. Teprve návrh na provedení konkrétního opatření s vyhodnocením jeho předpokládané nákladnosti a jeho předpokládaných efektů umožňuje žalované jako klientovi zaujmout potřebné stanovisko k dalšímu postupu při provozu zařízení (a časového výhledu pro případná opatření).

53. Soud se neztotožnil s námitkou žalobkyně, že žalovaná nejprve uplatňovala slevu z ceny odměny jako důsledek vad plnění žalobkyně (sleva v rozsahu 100 %) a pak následně bezdůvodné obohacení ve výši uplatňované odměny. Je třeba rozlišovat nárok na zaplacení odměny a požadavek žalované na vrácení již vyplacené odměny. Nárok na žalobkyně na vyplacení smluvní odměny za činnost je žalovanou odmítán s poukazem na neřádné plnění žalobkyně (a je lhostejné, jakým způsobem žalovaná toto vyloučení práva na odměnu zdůvodňuje, pokud vychází v zásadě z toho, že žalobkyně nepostupovala s poukazem na konkrétní skutečnosti řádně, protože o tom nejsou žádné podklady a protože z činnosti žalobkyně vzešly efekty uvedené ve znaleckém posudku [celé jméno znalce], č.l. 41, m. j. platby za překročení rezervované kapacity). Proti nároku žalobkyně je poukazováno na protinormu, že plnění žalobkyně neodpovídalo smlouvě (z několika důvodů) a nebylo uplatněno způsobem odpovídajícím smlouvě. Soud již výše uvedl, že výklad smlouvy, že jakákoli vada plnění povinností žalobkyně (za příslušný měsíc) vylučuje plnění odměny, je nesprávný. Nesprávný je též závěr, že by neexistovaly protokoly o činnosti k příslušné faktuře (ostatně protokoly o činnosti žalobkyně č.l. 293 – 295 obsahují konkretizovanější činnost žalobkyně v příslušném měsíci); žalovaná vyslovila s tímto přehledem činnosti žalobkyně souhlas, což však nemůže vést k závěru, že žalovaná tím vyloučila své právo z odpovědnosti za vady (ostatně žalovaná se mohla dozvědět o vadnosti plnění i následně, např. ze znaleckého posudku).

54. S ohledem na nedodržení prokazatelného poskytování poradenské činnosti v obvyklé struktuře, nelze plnění žalobkyně považovat za bezvadné (již proto, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, že navrhla konkrétní opatření proti vzniku plateb za překročení rezervované kapacity a i s ohledem na další nedostatky v energetickém provozu žalobkyně, které nebylo možné přičítat laxnosti žalované, protože žalobkyně neměla k dispozici žádné doklady o konkrétních doporučeních, které by žalovanou byly odmítnuty). Protože u poradenské činnosti lze dodatečně při neexistenci podkladů pro poradenskou činnost jen obtížně posuzovat kvalitu poskytnutého plnění a protože žalovaná žádné výhrady v době trvání smlouvy neučinila, soud považuje za spravedlivé (ve smyslu § 136 o.s.ř.), aby každá ze smluvních stran nesla ½ sjednané odměna za činnost, tj. plnění považuje soud za vadné s rozsahem slevy z kupní ceny ve výši 50 % (§ 1923 o.z.). Pokud žalovaná namítla neprovádění služeb s ujednanými parametry, popř. jejich nekvalitní provádění (vizte znalecký posudek [celé jméno znalce] z č.l. 41, který vypočítává zjištěné nedostatky; přes nevyváženost znaleckého posudku, který vychází pouze z informací od žalované, je zřejmé, že šlo o vadné plnění dle § 1916 odst. 1 písm. a) o. z. – zejména s ohledem na nedostatky písemných zpráv, které měly podle standardů poradenské činnosti vyhodnocovat činnost – tzn. na základě písemných návrhů na změny a jejich písemné akceptace, popř. odmítnutí, mělo následovat vyhodnocení přijatých opatření s návrhy na jejich další používání), mohla námitku učinit s ohledem na nedostatek námitek žalobkyně kdykoliv (§ 1921 odst. 1, odst. 3 o. z. – k vytčení došlo až posudkem v příloze e-mailu (ze zaslání posudku jsou výtky žalované vůči plnění žalobkyně jasné); s ohledem na poradenský charakter činnosti soud postupem dle § 136 o.s.ř. stanovil jako spravedlivou míry slevy z odměny za činnost 50 %, a tedy z odměny za 4 – 6/ 2018 přisoudil částku ve výši 19.815 Kč s odpovídajícím příslušenstvím v návaznosti na smluvní ujednání (§ 1970 o.z.). Z ½ uvedené části nároku byla tak žalobkyně též neúspěšná.

55. Žalobkyně dále žalobou uplatňovala tzv. odměnu za úsporu. Uvedená odměna byla účastníky sjednána dodatkem [číslo] aniž by tento dodatek obsahoval konkrétní algoritmus výpočtu úspory. Podle znalce [celé jméno znalce] i podle odborného vyjádření [právnická osoba] byl výpočet úspory, jak jej učinila dvoučlenná komise účastníků, obvyklý a odpovídal skutečné úspoře. Protože protokol o úsporách VEU 2018 [číslo] odpovídal obvyklých postupům v energetice i postupu podle smlouvy (viz předcházející protokol VEU 2018 [číslo]), soud považoval tento výpočet za řádný. Dodatek [číslo] k příkazní smlouvě upravil zvláštní způsob vypořádání negativních důsledků opatření podle doporučení žalobkyně po dobu tří měsíců od přijetí opatření (dodatek platila na dobu 6 měsíců, tj. pro opatření od 1. 10. 2017 od 31. 3. 2018). I když podle účastníků se dodatek týkal i změn od 1. 9. 2017, nemohl se týkat vypořádání negativních důsledků opatření (tedy i plateb za překročení rezervované kapacity) v době od 1. 4. 2018 do 30. 6. 2018 (platil v tomto ohledu jen do 30. 11. 2017). Tím se končila odpovědnost žalované za jakékoli negativní důsledky opatření (podle tohoto dodatku žalobkyně odpovídala vždy, kromě výlučného úmyslného zavinění žalované), která však byla vypořádávána způsobem výhodnějším pro žalobkyni (odečtení z vypočtené úspory). Poté se negativní důsledky vypořádávaly podle toho, kdo za vzniklou újmu odpovídal podle obecných ustanovení o odpovědnosti za újmu (§ [číslo] odst. 1, odst. 2, § [číslo] odst. 1, § 2918 o.z.). Po uplynutí tříměsíčního období je třeba rozlišovat úsporu a odměnu žalobkyně s ní spojenou od odpovědnosti za újmu vzniklou při provozu energetického systému žalované (byť by se tak stalo v souvislosti s přijatými opatřeními na doporučení žalobkyně).

56. Žalobkyni nepochybně vzniká právo na odměnu za úsporu (pokud je úspora obvyklým způsobem správně vyčíslena), avšak vznik práva na odměnu za úsporu neznamená vyloučení odpovědnosti za případnou újmu žalované, pokud vznikla porušením smluvních povinností žalobkyně (dokonce může jít o konkurenci odměny za úsporu s odhlédnutím od újmy způsobené žalobkyní a újmy žalobkyní způsobené při provozování poradenské činnosti). Je třeba rozlišovat náklady na dodávku elektřiny (energií) a případné sankce na porušení smluvních povinností při dodávce elektřiny; v tomto smyslu nárok na odměnu a odpovědnost za platby za překročení rezervované kapacity nelze směšovat. Tedy může vzniknout nárok na odměnu za úsporu a současně odpovědnost za vznik povinnosti uhradit poplatek za překročení rezervované kapacity. Újma může být způsobena jednáním žalobkyně i jednáním žalované (jejích zaměstnanců). Příčiny vzniku újmy mohou být různé, i když se vždy odrazí ve vyhodnocení výsledku nákladů na energetické hospodářství. Tady je třeba připomenout, že účastníci se soustředili v souvislosti s negativními důsledky opatření podle doporučení žalobkyně na náklady spojené s dodávkou elektřiny, i když se nejednalo o jediný zdroj energie (dalším byl např. plyn); protože žádný z účastníků netvrdil způsob, jak by tato skutečnost měla do uplatňovaných nároků vstupovat (a žádná taková souvislost nevyplynula ani ze znaleckého zkoumání), soud od ní odhlížel.

57. Odměna přísluší bez ohledu na výsledek plnění příkazu - § 2438 odst. 2 o.z.; pokud snad vedle splnění podmínek pro vyplacení odměny lze dovodit odpovědnost za škodu (platby za překročení rezervované kapacity), je třeba oba nároky posuzovat (ve lhůtě tří měsíců od přijetí tarifního opatření v případě úmyslného zavinění žalované, poté vždy) samostatně (nejde o to, že by porušením povinností došlo ke zmaření předpokládaného výsledku; spíše o to, že nepřijetím odpovídajících opatření k zamezení vzniku újmy došlo ke vzniku dodatečných nákladů na dodávku elektřiny. V řízení totiž nebylo prokázáno, že by vznik plateb za překročení rezervované kapacity přímo spočíval v činnosti žalobkyně (snížení rezervované kapacity etc.); šlo spíš o to, že žalobkyně nenavrhla (prokazatelně) konkrétní opatření, které by vedly k vyloučení vzniku dodatečných nákladů (ať již jde o období do 31. 8. 2017, nebo po 1. 9. 2017). Souběžné posuzování podmínky pro vznik nároku na odměnu za úsporu a pro odpovědnost za platby za překročení rezervované kapacity se jeví být spravedlivé (zohledňují se kladné důsledky doporučení žalobkyně, ale i nevyřešené negativní vlivy na náklady); pokud by totiž bylo odhlédnuto od opatření proti vzniku dodatečných nákladů, pak by skutečně bylo možné dosáhnout„ úspor“ výrazným snížením rezervovaných parametrů; žalobkyně pochopitelně mohla s žalovanou negativa navrhovaných opatření probrat (třeba již po jejich aplikaci) a ve spolupráci s ní prokazatelně vyžádat stanovisko žalované (viz důvody pro vznik poplatků – nekázeň obsluhy /je otázka, zda vůbec mohly obsluhující osoby překročení vyloučit/ a nedostatky řídícího systému).

58. Protože žalobkyně splnila podmínky pro přiznání odměny za úsporu, soud jí tuto odměnu (odsouhlasenou dvoučlennou komisí účastníků) přiznal (včetně souvisejícího úroku z prodlení dle § 1970 o.z. a dle smluvního ujednání o podmínkách splatnosti). Lze souhlasit s tím, že žalobkyně by měla odpovídat za případné platby za překročení rezervované kapacity v tom smyslu, zda na jejich (možný, nebo reálný) vznik adekvátně reagovala.

59. Dále se soud zabýval jednotlivými nároky žalované, jak je učinila předmětem vzájemné žaloby (s přihlédnutí k částečnému zpětvzetí žaloby). Žalovaná uplatňovala vrácení odměny v částce 172.000 Kč, která byla vyplacena žalobkyni za dobu trvání smlouvy, protože žalobkyně řádně neprováděla činnosti dle příkazní smlouvy, popř. je neprováděla vůbec. Žalovaná uplatňovala nárok na vrácení této odměna za měsíce 5/ 2016, 6/ 2016, 1 - 3/ 2017, 4 - 6/ 2017, 7 - 9/ 2017, 10 - 12/ 2017, 1 - 3/ 2018, tedy za všechny měsíce, kdy byl požadavek žalobkyně na vyplacení odměny žalovanou uspokojen (na základě vystavených faktur); odměna byla uplatňována původně ve výši 8.000 Kč, podle dodatku [číslo] příkazní smlouvy se zvýšila na 11.000 Kč měsíčně (33.000 Kč bez DPH za tři měsíce jako vyúčtovávané období podle dodatku, tj 39.930 Kč s DPH).

60. Protože žalobkyně prokázala provádění činností podle příkazní smlouvy, je posouzení nároku na vrácení uvedeného plnění posouzením důvodů pro slevu z ceny za provádění příkazu (tj. existence vad plnění žalobkyně). Stejně jako v případě posuzování existence vad u plnění v období od 4 - [číslo] (v souvislosti s požadavkem žalobkyně na zaplacení odměny za činnost za toto období), bylo zjištěno, že plnění žalobkyně nemělo parametry poradenské činnosti dle závěrů znaleckého posudku (výpovědi znalce), popř. takové parametry nebyly prokázány, soud uvažoval s důsledky uplatněných vad plnění odměnu (slevy z odměny) žalobkyně. I když se plnění žalobkyně týká období před účinností dodatku [číslo] k příkazní smlouvě i po účinnosti uvedeného dodatku, parametry poradenské činnosti (jako jádra předmětu smlouvy) platí pro obě období (tj. pro celou dobu trvání vztahu mezi účastníky). Vady smluvního plnění jsou upraveny v § 1921 a násl. o. z. Protože žalovaná vady uplatnila a zvolila vypořádání vadného plnění a protože u poradenské činnosti je obtížné posouzení míry vad (při neexistenci uvedených podkladů), soud vycházel z úvahy dle § 136 o.s.ř. o stanovil slevu ve výši 50 % (stejně jako v případě období 4 – 6/ 2018). Protože v této části nárok žalobkyně na uvedenou odměnu odpadl (zanikl), měla žalovaná právo na vrácení ½ uplatňované částky ve výši 86.000 Kč (ze 172.000 Kč) - § 2991 odst. 2 o.z.

61. Žalobkyně se dále domáhala vrácení částky 187.000 Kč za neprovedení hydronického vyvážení technologického okruhu topné vody (f.č. 2017 [číslo]). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně prováděla v souladu s ujednáním účastníků přípravné práce na hydronické vyvážení a že s ohledem na předpokládanou finální cenu za takové vyvážení byly vyúčtovány tyto skutečně vykonané přípravné (a parciální) výkony. Účastníci ujednali smlouvu o dílo dle § 2586 o.z. s předmětem plnění zjištění stavu technologického okruhu a v souvislosti s přípravou na jeho (případné) hydronické vyvážení. Cena za práce, nepochybně podle výpovědí svědků a jednatele žalobkyně vykonané, rovněž potvrzené i osobami činnými za žalovanou v době uvedených prací, byla ujednána mezi osobami, které byly oprávněny za žalobkyni vystupovat. Protože žalobkyně provedla práce v souvislosti s uvažovaným hydronickým vyvážením a protože nebyly zjištěny vady uvedeného plnění (žalovanou namítané nedostatky v otopném systému nelze brát jako součást plnění poskytovaného žalobkyní), není důvod pro vrácení plnění žalované (vrácení jeho části). K bezdůvodnému obohacení žalobkyně na úkor žalované nedošlo (§ 2991 odst. 1, odst. 2 o. z.).

62. Žalobkyně se dále domáhala doplatku částky 262.075,47 Kč podle dohody o narovnání z 31. 1. 2018 se zohledněním úspory, které bylo dosaženo za dobu od 9/ 2017 do 3/ 2018. Původně žalovaná namítala, že podle dohody o narovnání a smlouvy příkazní má právo na vyplacení částky 422.567,16 Kč (škoda z dohody o narovnání neměla být započítávána na úsporu dle dodatku [číslo] příkazní smlouvy, ale odměna z úspory měla být případně započítána na škodu podle dohody o narovnání); v podání z 9. 11. 2022 (ve znění doplnění) dochází ke změně (částečnému zpětvzetí žaloby) a místo 422.567,16 Kč z titulu náhrady škody podle dohody o narovnání je činěn požadavek pouze 262.075,47 Kč jako rozdíl mezi částkou 301.701,20 Kč vyúčtované žalobkyní podle faktury č.l. 162 a částkou 39.625,73 Kč jako ½ skutečné úspory za dobu od 9/ 2017 do 3/ 2018 (při započtení m. j. částek poplatků za překročení rezervované kapacity).

63. Při výkladu dohody o narovnání (§ 555 a násl. o. z.) bylo prokázáno, že účastníci sledovali uvedenou dohodou možnost zápočtu způsobené újmy postupem dle dodatku [číslo] k příkazní smlouvě (tj. odpočet od základu pro výpočet odměny – od úspory). Proto výpočet narovnané škody za dobu 9 – 11/ 2017 a způsob jejího vypořádání (v návaznosti způsoby vypořádání ztráty podle příkazní smlouvy) nelze slučovat s platbami za překročení rezervované kapacity 12/ 2017 – 3/ 2018 (navíc v době uzavření dohody již musely být zřejmé další poplatky za 12/ 2017). Ostatně podle dodatku bylo možné negativní účinky opatření podle návrhu žalobkyně automaticky zohledňovat (pouze) ponížením základu pro výpočet odměny za úsporu uplatňovat pouze po dobu tří měsíců (na úsporu za šest měsíců). K bezdůvodnému obohacení žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z. nedošlo.

64. Soud si je vědom toho, že žalobkyně zvolila postup při zohlednění plateb za překročení rezervované kapacity v souvislosti s výpočtem„ skutečné“ úspory; smluvně upravené nastavení rizik ze smlouvy však odpovídá oddělení práva na odměnu za úsporu a odpovědnosti za překročení rezervované kapacity po uplynutí tří měsíců od aplikace opatření (tj. odměna žalobkyni vzniká bez ohledu na odpovědnost za překročení rezervované kapacity; odpovědnost za sankční platby je dána podle příčin vzniku škody a podílu smluvních stran na nich). V dodatku [číslo] k příkazní smlouvě se nic o negativních účincích opatření k úsporám po uplynutí tříměsíčního období od uplatnění opatření nenormuje, to však neznamená, že odpovědnost za tyto důsledky nemůže na straně žalobkyně být (a to v obecném režimu, tj. mimo způsob výpočtu odměny za úsporu). Soud má za to, že požadavek žalobkyně (na přepočtení náhrady z dohody o narovnání) sice není nelogický, vypořádání vztahů účastníků však neodpovídá oprava výpočtu vypořádání částky narovnané škody, ale uplatnění odpovědnosti za případné porušení smluvní povinnosti žalobkyní v souvislosti s platbami za překročení rezervované kapacity (tedy postup, jaký použila žalovaná původně ve vzájemné žalobě), aniž by však bylo možné připustit dvojí zohlednění plateb za překročení rezervované kapacity. Požadavek žalobkyně na vrácení části platby podle uvedené faktury (č.l. 162) je nedůvodný.

65. Žalovaná konečně v rámci svého požadavku vtěleného do vzájemné žaloby požadovala zaplacení újmy, která vznikla žalované úhradou plateb za překročení rezervované kapacity (původně v období) 1/ 2017, 3/ 2017, 7/ 2017, 8/ 2017, 12/ 2017, 1/ 2018 – 4/ 2018, 6/ 2018, 7/ 2018 – 10/ 2018, 12/ 2018 (poplatky činily 1.031.046,72 Kč). V souvislosti s doplňováním skutkových tvrzení byl požadavek omezen na 7, 8/ 2017, 4/ 2018, 6/ 2018 – 10/ 2018, 12/ 2018 (částka 502.391,70 Kč). Podle smlouvy měla žalobkyně provádět koordinaci energetických zařízení příkazce a zajistit jejich maximální efektivitu, dále sledovat a provádět analýzu ekonomického provozu kogenerační jednoty, včetně vyhledávání podnětů a změn k jeho zlepšení a podle dodatku [číslo] podávání písemných zpráv jednateli příkazce o příkazníkem prováděných činnostech, o zjištěných skutečnostech či závadách a poradenskou činnost na úseku energetiky – sledování, posouzení a vyhodnocení výše úhrad příkazce za elektřinu a zemní plyn a následné doporučení a po odsouhlasení příkazcem též provedení změn tarifů a dodavatelů elektřiny a zemního plynu.

66. Předpoklady odpovědnosti žalobkyně za újmu vzniklou v důsledku (ne) plnění smluvních povinností jsou vymezeny v § 2913 ost. 1 o.z.: porušení smluvní povinnosti (bez ohledu na zavinění), vznik újmy (u žalované jako smluvní strany) a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti o újmou (včetně předvídatelnosti vzniku újmy). Žalobkyně odpovídá za újmu (škodu) v důsledku porušení svých smluvních povinností dle § 2913 odst. 1 o. z., pokud měla pro plnění svých povinností zajištěnu součinnost žalované (tj. do 31. 7. 2018, vizte dále). Skutečnost, že v řízení nevyšlo najevo (přes výslovné poučení žalobkyně o důkazním břemenu), že by žalobkyně učinila konkrétní doporučení ve věci vyloučení vzniku plateb za překročení rezervované kapacity (žalobkyně odkazovala na nespecifikovaná pochybení zaměstnanců žalované a obecné informace v protokolech o činnosti), vede k závěru, že došlo k porušení povinnosti žalobkyně činit doporučení k zajištění efektivity (a hospodárnosti) energetického hospodářství žalované (uvedené povinnosti byly ve smlouvě vyjádřeny konkrétněji, jak již bylo v odůvodnění uvedeno). Žalobkyně byla odborníkem v oboru energetického poradenství a její činnost měla vést k minimalizaci nákladů na energetický provoz a k jeho maximální (možné) efektivitě. Pokud nebyl prokázán konkrétní návrh opatření s konkrétní reakcí žalované a konkrétním způsobem vyhodnocení přijatých opatření, lze žalobkyni činit odpovědnou za vzniklé platby za překročení rezervované kapacity (jako svého druhu smluvní pokutu), především pak za dobu od účinnosti dodatku [číslo] příkazní smlouvy, který posílil odpovědnost žalované za úspory v energetickém hospodářství žalované (racionalizaci tohoto hospodářství). Souvislost mezi nedostatkem (prokázaných) konkrétních opatření a vznikem povinnosti uhradit platbu za překročení rezervované kapacity je zřejmá; pokud by žalobkyně své povinnosti splnila, povinnost uhradit platby sice mohla (i tak) vzniknout, ale nebylo by to v souvislosti s povinnostmi žalobkyně podle smlouvy. Liberační důvody na straně žalované nevyšly v řízení najevo (§ 2913 odst. 2 o.z.).

67. Žalobkyni nelze činit odpovědnou za platby za překročení rezervované kapacity od 8/ 2018 do 12/ 2018, kdy žalobkyně nad energetickým hospodářstvím ztratila kontrolu. Z tvrzení žalované, která byla na výzvu soudce doplněna, vyplývá, že tarifní opatření nebyla petrifikována na dobu do 1. 9. 2018. Pokud jde o možnost přijetí adekvátních opatření žalobkyní, pak není jasné, proč nemohla být žalovanou a jí určenými osobami přijata dříve (třeba jen v režimu zabránění vzniku škod, jak se stalo s účinností od 1. 1. 2019; trvalo to vlastně 17 měsíců, včetně masivních investic do řízení energetického hospodářství, které byly podle zjištění v řízení ostatně na straně žalované v době do nástupu současného jednatele prakticky vyloučeny); to ale nic nemění na tom, že žalobkyně byla v měsíci srpnu 2018 vyloučena z možnosti takové řešení navrhnout.

68. Je otázkou, k jakému datu ukončení součinnosti (tj. prakticky zamezení přístupu a odchod kontaktních osob bez jejich náhrady) žalované určit. Žalobkyně (přes tvrzenou týdenní aktivitu) kontaktovala žalovanou se svými výhradami k její součinnosti až dopisem z 10. 8. 2018 (přijatým 13. 8. 2018); v měsíci červenci 2018 ostatně byl u žalované činný svědek [jméno] [příjmení], který byl hlavní součinnostní osobou (odešel podle obsahu výpovědi ve druhé polovině července 2018). Soud tedy považuje i měsíc červenec 2018 za měsíc, kdy žalobkyně vyvíjela kontrolu nad plněním svých povinností, přestože jednatel [jméno] [příjmení] ukončil zastupování žalované již v červnu 2018. Žalovaná má právo na zaplacení uvedených poplatků za dobu 7, 8/ 2017, 4/ 2018, 6/ 2018 – 10/ 2018, 12/ 2018 v částce odpovídající součtu plateb za překročení rezervované kapacity 51.092,58 Kč, 57.064,44 Kč, 31.593,72 Kč, 48.077,40 Kč a 26.099,16 Kč, tj částky 213.927,30 Kč. Ve zbytku (období 8 – 12/ 2018) byl požadavek vyhodnocen jako nedůvodný, protože žalobkyně nemohla své povinnosti podle smlouvy plnit a z výsledku dokazování nelze dovodit, že by ke vzniku plateb za překročení rezervované kapacity muselo dojít (že by vznik těchto plateb byl neodvratitelný).

69. Lze souhlasit s poukazem žalované, že kromě excesivního zvýšení poplatků 9/ 2017 – 1/ 2018 byla výše poplatků obdobná po celé období trvání smlouvy. To však neznamená, že uvedené platby byly akceptovatelné (bez dalšího). Součástí povinností žalobkyně v rámci energetického poradenství byla nepochybně navrhnout opatření k jejich eliminaci; pokud by navrhované opatření nebylo pro žalovanou akceptovatelná (třeba) z finančních důvodů, již by to nemohlo zakládat odpovědnost žalobkyně za vznik těchto sankčních plateb. Pokud (obsahem nezjištěná) opatření žalobkyně směřovala do fyzické kontroly a ovládání spotřeby obsluhou velína, pak v řízení se opakovaně vyjádřily osoby, že nebylo v silách obsluhy překračováním limitů zamezit (a výsledek se zdá takové domněnce odpovídat). Takové opatření mělo být nepochybně (včetně upozornění na jeho možné nedostatky) předloženo žalované ke schválení s případnou možností reakce.

70. Podle § 96 odst. 1, odst. 2 z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) soud řízení o vzájemné žalobě částečně zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby žalovanou. Jednalo se omezení ohledně částek 160.491,69 Kč a 528.655,02 Kč.

71. Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná v řízení o žalobě i v řízení o vzájemné žalobě a přísluší jí poměrná náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady žalobkyně v řízení o žalobě činí 392.977,51 Kč s tím, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 348.020,88 Kč, přičemž tato částka představuje 88,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94,28 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 5,72 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 17.086 Kč, ½ nákladů na zpracování znaleckého posudku (kryté účastníky ze složených záloh) v částce 7.366 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 341.417,40 Kč sestávající z částky 9.700 Kč za každý ze 28 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepsání žaloby, písemné vyjádření k odporu, písemné vyjádření z 30. 11. 2019, z 15. 4. 2020, z 26. 4. 2021, z 29. 5. 2023, účast na jednání soudu dne 14. 4. 2021 po dobu delší dvou hodin 19. 4. 2021 po dobu delší dvou hodin, 12. 5. 2021 po dobu delší dvou hodin, 17. 5. 2021 po dobu delší dvou hodin, 24. 5. 2021 po dobu delší dvou hodin, 16. 8. 2021 po dobu delší čtyř hodin, 18. 8. 2021, 27. 10. 2021, 24. 11. 2021, 19. 10. 2022, 15. 5. 2023 po dobu delší dvou hodin, 26. 6. 2023) a z částky 4 850 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (účast na přípravných jednáních 3. 2. 2020, 9. 3. 2020, 15. 6. 2020 a 14. 9. 2020) včetně dvaatřiceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada (rozdělené na poloviny v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení o žalobě a náklady řízení o vzájemné žalobě) v celkové výši 3 966,54 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 2. 2020 částka 244,87 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 289,74 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 3. 2020 částka 244,87 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 289,74 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 6. 2020 částka 244,87 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 289,74 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 9. 2020 částka 244,87 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 289,74 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 4. 2021 částka 241,68 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 283,36 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 4. 2021 částka 241,68 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 283,36 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 5. 2021 náhrada 485,34 Kč za 44 ujetých km v částce 285,34 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 5. 2021 částka 241,68 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 283,36 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 5. 2021 částka 241,68 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 283,36 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 8. 2021 částka 241,68 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 283,36 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 8. 2021 částka 241,68 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 283,36 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 10. 2021 částka 241,68 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 283,36 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 11. 2021 částka 241,68 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 283,36 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 10. 2022 částka 281,12 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 362,23 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 5. 2023 částka 287,16 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 374,33 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 304.566,54 Kč ve výši 63 958,97 Kč.

72. O náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě rozhodl soud podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (a nezavinila částečné zastavení řízení o vzájemné žalobě), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 329.506,25 Kč, přičemž tato částka představuje 66,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,45 % a úspěchu žalobce v rozsahu 16,55 %) v částce 492.535,51 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.812.613,88 Kč sestávající z částky 15.580 Kč za každý ze 23 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (shodné úkony právní služby jako v řízení o žalobě, však až od vyjádření k odporu) a z částky 7.790 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (4x účast na přípravném jednání) včetně dvaceti sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada (1/2 podle rozdělení mezi řízení o žalobě a řízení o vzájemné žalobě) podle § 13 a. t. v celkové částce 3.966,54 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 400.966,54 Kč ve výši 84.202,97 Kč a dále spotřebované (1/2) zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o.s.ř. v částce 7.366 Kč.