17 C 82/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 130.813 Kč / zápůjčky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24.651,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24.651,21 Kč od 30. 7. 2020 do zaplacení a částku 30.911,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30.911,79 Kč od 30. 7. 2020 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 23.409 Kč s úroky 10.365,26 Kč, s úroky z prodlení ve výši 6.453,01 Kč, se zákonnými úroky z prodlení z částky 26.666,44 Kč od 17. 11. 2017 do 29. 7. 2020, z částky 2.015,23 Kč od 30. 7. 2020 do zaplacení, s úroky ve výši 19,98 % ročně z částky 26.666,44 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, částky 51.841 Kč s úroky 11.959,91 Kč, s úroky z prodlení 10.463,87 Kč, se zákonnými úroky z prodlení z částky 43.328,64 Kč od 17. 11. 2017 do 29. 7. 2020, z částky 12.416,85 Kč od 30. 7. 2020 do zaplacení, s úroky ve výši 19 % ročně z částky 43.328,64 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 48.060,21 Kč příslušenstvím jako nedoplatku dluhu žalovaného ze Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 24. 10. 2014 mezi společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným ohledně poskytnutí částky 28.000 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 82.752,79 Kč příslušenstvím jako nedoplatku dluhu žalovaného ze Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 13. 7. 2014 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Žalovaný uhradil dle smlouvy z 24. 10. 2014 pouze částku 3.348,79 Kč a dle smlouvy z 13. 7. 2014 pouze částku 19.088,21 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy z 24. 10. 2014 číslo soud zjistil, že dne 24. 10. 2014 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 28.000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 23.409 Kč ve formě 60 týdenních splátek po 857 Kč (v hotovosti; uvedený režim splácení byl sjednáván jako volitelný). Ze smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že RPSN byla stanovena na 63,93 %, výše úroku 19,98 % p.a..

4. Z karty zákazníka z 24. 10. 2014 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný měl v době zkoumání aktivní zápůjčku u poskytovatele, byl nájemcem bytu, předložil k ověření totožnosti občanský průkaz. Zápůjčka byla převzata na neočekávané výdaje (gumy na auto) v částce 28.000 Kč; žalovaný byl vlastníkem auta. Žalovaný měl vyživovací povinnost ke dvěma nezaopatřeným dětem (nar. 2004 a 2010). Žalovaný byl zaměstnán jako údržbář na golfovém hřišti u právnická osoba, část obce a číslo, Bcov nad Teplou. Zaměstnání bylo ověřováno zprostředkovatelem. Žalovaný měl mít příjem 19.500 Kč a brigádní příjem 6.000 Kč. Výdaje žalovaného činily 6.000 Kč za nájemné, 500 Kč za telefon, 7.140 Kč za splátky zápůjček / výživné, 4.000 Kč za domácnost. Žalovaný předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu.

5. Ze smlouvy z 13. 7. 2014 číslo soud zjistil, že dne 13. 7. 2014 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 50.000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 51.841 Kč ve formě 100 týdenních splátek po 1.019 Kč (v hotovosti; uvedený režim splácení byl sjednáván jako volitelný). Ze smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že RPSN byla stanovena na 49,70 %, výše úroku 19 % p.a..

6. Z karty zákazníka z 13. 7. 2014 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný měl v době zkoumání aktivní zápůjčku u poskytovatele, byl nájemcem bytu, předložil k ověření totožnosti občanský průkaz. Zápůjčka byla převzata na opravy a rekonstrukce v částce 50.000 Kč. Žalovaný měl vyživovací povinnost ke dvěma nezaopatřeným dětem (nar. 2004 a 2010). Žalovaný byl zaměstnán jako údržbář na golfovém hřišti u právnická osoba, část obce a číslo, obec. Zaměstnání bylo ověřováno zprostředkovatelem. Žalovaný měl mít příjem 20.500 Kč a další příjmy domácnosti 12.800 Kč. Výdaje žalovaného činily 10.000 Kč za nájemné, 600 Kč za telefon, 5.148 Kč a 7.592 Kč Kč za splátky zápůjček u Provident Financial, 6.000 Kč za domácnost. Žalovaný předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 13. 7. 2020 vyplývalo, že právní předchůdce žalobkyně předmětné pohledávky (ze smluv o zápůjčkách) postoupil na žalobkyni.

8. Z výpočtu RPSN pro spotřebitelský úvěr webová adresa) soud zjistil, že RPSN činí u zápůjčky ve výši 50.000 Kč 132,49 % (při 100 splátkách po 1.019 Kč týdně), u zápůjčky 28.000 Kč 219,67 % (při 60 splátkách po 857 Kč týdně).

9. Z Databáze časových řad příjmení (vedené Českou národní bankou) soud zjistil, že v roce 2014 činily úroky úvěrů (poskytovaných bankami) na 1 – 5 let (při fixaci sazby) 13,58 % p.a. – 14,06 % p.a., úročených úvěrů z kreditních karet 23,91 % p.a. – 24,66 % p.a.

10. Uvedené skutečnosti soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci samé.

11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 10 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se rovná současné hodnotě všech peněžitých plnění sjednaných mezi věřitelem a spotřebitelem ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a počítá se na roční bázi podle vzorce uvedeného v příloze číslo k tomuto zákonu. Podle § 10 odst. 2 z. č. 145/2010 Sb. pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr se použijí celkové náklady úvěru pro spotřebitele s výjimkou nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některé z povinností stanovených ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a jiných nákladů než kupní ceny, které je spotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna s využitím spotřebitelského úvěru nebo bez jeho využití. Náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání, náklady na používání platebních prostředků pro platební transakce a čerpání a další náklady spojené s platebními transakcemi se zahrnují do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, s výjimkou případů, kdy je zřízení účtu nepovinné a náklady na tento účet byly samostatně uvedeny ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem.

14. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § číslo k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

15. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

16. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

18. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 občanského zákoníku Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smluv řádně nesplnil, zaplatil pouze částku 3.348,79 Kč na smlouvu z 24. 10. 2014 částku 19.088,21 Kč na smlouvu z 13. 7. 2014. Pohledávky ze smluv byly v souladu s § 1879 občanského zákoníku byly postoupeny na žalobkyni (což zakládalo její aktivní legitimaci k vedení sporu).

19. Soud posoudil zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně jako dostatečné. Žalobkyně ověřila hlavní příjem (ze zaměstnání) a hlavní výdaj (na bydlení a na splácení úvěrů). Byť nelze z hlediska řádného hospodáře souhlasit s tím, že právní předchůdce žalobkyně opakovaně poskytoval zápůjčky před splacením předcházející zápůjčky (např. i formou refinancování), uvedený postup zákon nezakazuje a v době poskytování zápůjčky podle smlouvy z 24. 10. 2014 nebylo možné mít natolik vážné pochybnosti o schopnosti žalovaného zápůjčky splácet, aby to vylučovalo poskytnutí další zápůjčky.

20. Soud však dále podrobil smlouvu a její jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11). Soud dospěl k závěru, že smlouvy je nutné posoudit jako neplatné ve smyslu ust. § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran: poplatky byly sjednány ve výši 51.841 Kč, tj. 103,68 % jistiny u zápůjčky z 13. 7. 2014, ve výši 23.409 Kč, tj. 83,60 % jistiny u zápůjčky z 24. 10. 2014. Navíc RPSN u obou zápůjček převyšovalo podle kalkulačky webová adresa 100 % (u druhé dokonce 200 %), aniž by skutečná výše roční procentní sazby nákladů na úvěr byla ve smlouvách vyjádřena (poplatky za hotovostní inkaso a další poplatky nelze podle § 10 odst. 2 z. č. 145/2010 Sb. z výpočtu vyloučit). Pro porovnání lze odkázat na přehled úroků databáze příjmení webová adresa), které pro srovnatelné produkty (poskytované bankami) stanoví výrazně nižší úroky (poplatky, které měl žalovaný platit předchůdci žalobkyně, lze považovat za součást odměny poskytovatele úvěru, tj. úroků, byť hotovostní splácení v obdobném nastavení není bankami poskytováno). Ani nejdražší úvěry (z kreditních karet) nelze s cenou za poskytnutí zápůjčky právním předchůdcem žalobkyně srovnávat (banky mají odměnu několikanásobně nižší, byť je třeba přiznat, že kromě úroků banky často požadují poplatky za vedení úhradového účtu; uvedený poplatek je však nepodstatnou položkou těchto nákladů).

21. Jelikož se žalovanému dostalo plnění na základě neplatné smlouvy, je povinen dle ust. § 2993 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným řádně dle ust § 1879 občanského zákoníku postoupena, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu rozdílu mezi poskytnutými a vrácenými částkami, tedy ohledně částky 24.651,21 Kč a částky 30.911,79 Kč. Současně byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970, § 1958 odst. 2 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. podle prokazatelného doručení výzvy k plnění (předžalobní výzvy).

22. Soud nárok žalobkyně na zaplacení dalších částek, úroků a úroků z prodlení podle smlouvy považoval za nedůvodný (přesahující právo na vydání bezdůvodného obohacení a úrok z prodlení z těchto částek).

23. Argumentace žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích z 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2020-97 není případná. Odůvodnění rozhodnutí se v první části zabývá zejména mezinárodní soudní příslušnosti a zkoumáním úvěruschopnosti, což nebyly důvody pro částečný neúspěch žalobkyně. Posuzování podmínek jedné ze smluv o půjčce co do přiměřenosti smluvních podmínek je jen povšechné, týká se jiných smluvních podmínek, tj. smlouvy z 25. 3. 2016 a je ovlivněné tím, že soud 1. stupně přisoudil pouze část poplatků za hotovostní inkaso. příjmení zdůrazňuje variabilitu hotovostního režimu splácení, nijak se nepozastavuje nad tím, že hotovostní režim je (byl) zcela převažujícím způsobem úhrady dluhu věřiteli, což nelze považovat za odpovídající skutečným zájmům a požadavkům dlužníků (soud se ve své praxi setkal pouze se dvěma případy bezhotovostního režimu oproti desítkám případů hotovostního, který byl alespoň dle textu smlouvy„ variabilní“). Nelze též odhlédnout od vazby hotovostního vyplacení a hotovostního splácení a dále od odměny, která je osobami, které vybíraly splátky, získávána (sjednání hotovostního splácení nepochybně zajišťovalo pro takové zástupce provize). Argumentace soudu se též nezaměřuje na důvodnost odhlédnutí od (některých) poplatků při výpočtu RSPN. V souhrnu nelze prezentované závěry přenést do úvah v této věci.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný byl ve věci Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.