Okresní soud v Karlových Varech · Rozsudek

17 C 95/2025

č. j. 17 C 95/2025-15

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-14 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2025:17.C.95.2025.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro 18 843,09 Kč /úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 843,09 Kč s úrokem ve výši 1 951,14 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 1 977,88 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 17 343,09 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 843,09 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 843,09 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky na základě žádosti žalované ze dne 21. 3. 2023.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s § 115a z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Ze žádosti o služby – elektronické bankovnictví Poštovní spořitelny ze dne 26. 2. 2018 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o zřízení služby elektronického bankovnictví. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 21. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím prostředků komunikace na dálku požádala o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč (za účelem konsolidace) a uvedla, že má čistý měsíční příjem 27 720 Kč, pravidelné výdaje bez splátek úvěrů 7 800 Kč, splátky úvěrů pak 10 500 Kč měsíčně. V žádosti bylo odkazováno na ověření důvěryhodnosti žalované prostřednictvím dlužnických registrů (BRKI a NRKI).

5. Z dat o žádosti z 21. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované ve vztahu k předmětnému úvěru. Lustrovala žalovanou v databázích (debety, delikvence, exekuce) bez potřeby doložení příjmu žalovanou. Podle úvěrové angažovanosti u žalobkyně činily spotřebitelské úvěry částku 593 267,50 Kč (splátka 10 920 Kč). Uvedené informace byly potvrzovány též informacemi z , právnická osoba, z 28. 2. 2023, neexistovaly žádné dlužné či nesplacené splátky; žalovaná nebyla v insolvenci či exekuci, příjmy a výdaje vyplývaly z výpisu z účtu žalované (u žalobkyně), byť výše příjmu od zaměstnavatele , právnická osoba, . za měsíc březen 2023 byla nižší (než uváděná v žádosti; od uvedeného zaměstnavatele plynul příjem ve výši cca 23 000 Kč i v předcházejících měsících).

6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] N z 21. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely smlouvy o úvěru ohledně částky 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit s úrokem 14,28 % ročně v třiceti šesti splátkách ve výši 1 027 Kč (poslední splátka 14. 3. 2026), RPSN činilo 15,22 %. Účastníci sjednali poplatek za upomínku 300 Kč a za výzvu k uhrazení dlužné částky 500 Kč, dále byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Účastníci sjednali právo žalobkyně pro případ prodlení žalované se splácením úvěru podle smlouvy prohlásit úvěr za splatný. Ze záznamů o podpisu klienta z 21. 3. 2023 vyplývalo, že žalovaná požádala o úvěr a vyslovila souhlas se smlouvou prostřednictvím elektronického bankovnictví. Z výpisu z úvěrového účtu za 3/ 2023 vyplývalo, že žalovaná čerpala částku 30 000 Kč 21. 3. 2023.

7. Z výpisu z úvěrového účtu žalované soud zjistil, že žalovaná se dostala se splácením úvěru do prodlení, poslední splátka byla uhrazena 9. 7. 2024 (2 500 Kč).

8. Z dopisů ze dne 25. 6. 2023, 25. 7. 2023, z 2. 7. 2023 a z 28. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu na splátkách úvěru (poslední dopis byl žalované posílán poštou doporučeně). Z dopisu ze dne 16. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru k 15. 11. 2023 (a uvedený dopis doručovala žalované na adresu podle smlouvy, žalovaná si doporučený dopis v úložní době nevyzvedla a dopis se vrátil zpět žalobkyni).

9. Žalobkyně vyzýval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby, jak vyplývalo z dopisu z 1. 11. 2024 odeslaného poštou na tři známé adresy žalované.

10. Uvedená skutková jištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci.

11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

13. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku (za použití prostředků komunikace na dálku). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. s tím, že ověřovala zejména příjmy žalované, její úvěrovou (dluhovou) angažovanost a měla s ohledem na vedení jejího běžného účtu přístup k informacím o hospodaření žalované. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, dostala se do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a ve spojení s ust. § 2001 občanského zákoníku a od úvěrové smlouvy odstoupila (rozhodla o splatnosti dluhu). V důsledku odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nesplaceného zůstatku úvěru včetně úroků z úvěru a úroků z prodlení uplatněných v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rovněž sjednaných poplatků za upomínání. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou za oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 843,09 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud žalobu posoudil jako formulářovou, protože žalobkyně uplatnila práva z bankovních produktů a služeb u zdejšího soudu v 5 220 věcech. Z toho je asi ½ žalobami v nalézacím řízení. Ze srovnání uplatňovaných žalob vyplývá minimalizace administrativního a odborného vkladu za použití výpočetní techniky.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.