Okresní soud v Karlových Varech · Rozsudek

17 C 96/2025

č. j. 17 C 96/2025-38

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2025:17.C.96.2025.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro 129 574,92 Kč / úvěr Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 129 574,92 Kč s úrokem ve výši 13,4 % ročně z částky 128 575,92 Kč od 18. 11. 2024 do 15. 12. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 128 575,92 Kč od 28. 11. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 128 575,92 Kč od 16. 12. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 4 399,14 Kč (od 16. 8. 2024 do 17. 11. 2024) a náhradu nákladů řízení ve výši 5 184 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 128 575 Kč jako zůstatku úvěru poskytnutého podle smlouvy o úvěru č. HU01618759 z 2. 6. 2024 (ohledně poskytnutí částky 130000 Kč) a částky 999 Kč jako nepovoleného debetu na běžném účtu žalovaného č. [bankovní účet], který byl zřízen na základě Rámcové smlouvy z 29. 5. 2024. Žalovaný nesplnil své povinnosti podle úvěrové smlouvy (nesplácel), a proto žalobkyně dne 18. 11. 2024 úvěr zesplatnila. Žalovaný neměl oprávnění disponovat na běžném účtu s prostředky nad rámec prostředků jím na účet vložených, tedy žalovaný neměl oprávnění vyvolat na účtu debet.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žaloba byla žalobkyní uplatněna u soudu 20. 12. 2024. Žalovaný zahájil insolvenční řízení, které se ho týkalo, 2. 5. 2025 a ke dni rozhodnutí o žalobě nebylo o jeho návrhu insolvenčním soudem rozhodnuto. Insolvenční zákon nebránil pokračování v řízení a rozhodnutí o žalobě.

4. Soud ve věci postupoval podle § 115a z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 29. 5. 2024 Rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s Obchodními podmínkami [právnická osoba] (článek Vznik Rámcové smlouvy). Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován výše uvedený běžný účet, jak je též zřejmé z výpisu z tohoto účtu.

6. Z úvěrové zprávy z 29. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a zjistila, že žalovaný má dva existující úvěry (se zůstatkem dluhu 743 148 Kč a 32 973 Kč) bez dluhu na splátkách. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] za dobu od 29. 3. 2024 do 29. 5. 2024 soud zjistil, že zůstatek na účtu činil 169 505,53 Kč; na účet žalovanému přicházela výplata od [právnická osoba] (35 000 – 36 000 Kč měsíčně). Ze záznamů žalobkyně dále vyplývalo, že žalovaný bydlí v nájmu, je svobodný, splácí 8 500 Kč měsíčně, je zaměstnán u [právnická osoba] (příjem 35 000 Kč), celkové výdaje na bydlení činí 5 200 Kč, na léky, jídlo a dopravu 7 000 Kč, na splátky 8 500 Kč měsíčně.

7. Z dodatku č. 2 k rámcové smlouvě z 2. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 130 000 Kč, který měl žalovaný vrátit ve splátkách ve výši 2 499 Kč (79 splátek) vždy k 16. dni v měsíci (s počátkem v měsíci následujícím po poskytnutí úvěru), včetně úroku ve výši 13,40 % ročně. Podle Podmínek pro používání úvěru mohla žalobkyně vyvolat splatnost úvěru, pokud se žalovaný dostal při splácení do prodlení. Z dokladu o načerpání úvěru z 26. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho účet částku 130 000 Kč (v souladu se smlouvou o úvěru).

8. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil pouze dvě splátky (a na třetí částku 1 Kč). Zůstatek jistiny k 20. 12. 2024 činil 128 575,92 Kč. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný uhradil pouze dvě splátky (v plné výši).

9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného vyplýval debetní zůstatek 999 Kč k 20. 12. 2024 (zahrnující příjem 1 Kč a výdaj 2x 500 Kč na vymáhání pohledávky vůči žalovanému žalobkyní podle Ceníku žalobkyně).

10. Z výzvy k zaplacení dluhu z 18. 11. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení nesplacené části úvěru a dále debetního zůstatku na účtu.

11. Soud uvedená skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci.

12. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Mezi účastníky byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Před uzavřením smlouvy se žalobkyně zabývala úvěruschopností žalovaného. Zkoumala a ověřila jeho příjmy a výdaje (včetně dluhového zatížení) ve smyslu § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb., tedy lze mít za odůvodněný závěr, že vrácení úvěru žalovaným bylo pravděpodobné. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 130 000 Kč, kterou řádně dle smluvních ujednání nevrátil; pokud žalobkyně rozhodla pro prodlení žalovaného se splácením o vrácení celého nesplaceného úvěru najednou, bylo to souladné se smluvními ujednáními smlouvy (a souvisejících podmínek). Soud v této části žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jistinu úvěru, sjednané úroky a úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku).

14. Podle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

15. Účastníci uzavřeli smlouvu o účtu, podle kterého měla žalobkyně realizovat podle pokynů žalobkyně platební transakce. Smlouva však neumožňovala žalovanému, aby čerpal finanční prostředky nad rámec aktiv vložených žalovaným na účet. Pokud žalovaný uvedené prostředky čerpal (byly čerpány na základě smluvní ujednání v souladu s Ceníkem žalobkyně), vzniklo mu na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení (v částce 999 Kč), která je povinen žalobkyni vrátit dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku jako plnění bez právního důvodu.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 184 Kč (soudní poplatek).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.