18 C 12/2025
č. j. 18 C 12/2025-28
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o 40 218,10 Kč s přísl./ úvěr
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 218,10 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 768,50 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 37 532,10 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 331,74 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 40 218,10 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3787 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 40 218,10 Kč s příslušenstvím. z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru uzavřené mezi účastníky dne 10. 1. 2022 č. 7201062146.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud provedl důkaz smlouvou o poskytnutí úvěru, úvěrovými podmínkami, splátkovým kalendářem, výzvou ke splacení úvěru, předžalobní výzvou, metodikou posouzení úvěruschopnosti, kartou klienta, NRKI zprávou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Dne 10. 1. 2022 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o poskytnutí úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Úvěrové podmínky. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s výší úvěrového rámce 39 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem. Celkem žalovaný čerpal 60 754 Kč, celkem uhradil 40 100 Kč. Protože nesplácel řádně, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 29. 5. 2024. Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 37 532,10 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 030 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a dále náklady na vymáhání 300 Kč/měsíc. Pro prodlení žalovaného se splácením více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. Sjednány byly rovněž další poplatky a smluvní pokuta pro případ porušení sjednaných podmínek. Žalovaný úvěr obdržel, úvěr však řádně nesplácel. Dopisem ze dne 29. 5. 2024 žalobkyně od smlouvy odstoupila a úvěr k tomuto datu zesplatnila. Žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného k datu zesplatnění jak výše uvedeno. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, ač byl o úhradu upomínána v rámci předžalobní upomínky.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
9. Podle ust. § 2004 odst. 1 občanského zákoníku se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.
10. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila, finanční prostředky žalovanému poskytla, žalovaný však svému závazku úvěr řádně splácet nedostál. Žalobkyně proto využila svého oprávnění založeného smlouvou ve spojení s ust. § 2001 občanského zákoníku a od smlouvy odstoupila. S ohledem na uvedené vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž úrok z úvěru byl žalobkyni přiznán ode dne následujícího po zesplatnění úvěru a úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 787 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 609 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 218,10 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.