Okresní soud v Karlových Varech · Rozsudek

18 C 125/2021

č. j. 18 C 125/2021-10

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2021:18.C.125.2021.1

Citované zákony (7)

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr Ivanou Holubovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 421 Kč s přísl. / pojistné I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 421 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 421 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně dne 19. 4. 2009. Původním věřitelem žalobkyně byla obchodní společnost. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 19. 4. 2009 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vztahující se k osobnímu automobilu tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno] 1,3, [registrační značka], které se právní předchůdce žalobkyně z pozice pojistitele zavázal žalované poskytnout, a závazek žalované hradit právnímu předchůdci žalobkyně pojistné. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 19. 4. 2009. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně neuhradila pojistné do zániku pojištění, které nastalo dne 27.1.2020 ve výši 421 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Jelikož pojistná smlouva byla uzavřena v době do 31. 12. 2013, použije se podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) na tento právní poměr právní úprava platná a účinná do 31. 12. 2013, tedy zákon č. 37/2004 Sb. a občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2 zákona č. 37/2004 Sb. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit právnímu předchůdci žalobkyně pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když právnímu předchůdci žalobkyně nezaplatila pojistné za období od do. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Právní předchůdce žalobkyně uvedenou pohledávku postoupil žalobkyni dle § 524 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 421 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.