18 C 125/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o 41 024,48 Kč s přísl./ úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 024,48 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 739,30 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 37 968,48 Kč od 8. 4. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 108,82 Kč od 15. 1. 2025 do 7. 4. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 41 024,48 Kč od 8. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 955 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karlových Varech na doplatku soudního poplatku částku 409 Kč, a to na účet č. 3703-226341/0710 pod [variabilní symbol] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 41 024,48 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplněných povinností plynoucích ze smlouvy o úvěru č. 1312017041 uzavřené mezi účastníky řízení dne 10. 12. 2023.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení v ní uvedená, nerozporovala.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud provedl důkaz smlouvou o poskytnutí úvěru, úvěrovými podmínkami, splátkovým kalendářem, výzvou ke splacení úvěru, předžalobní výzvou, metodikou posouzení úvěruschopnosti, kartou klienta, NRKI zprávou, výzvou k zaplacení dluhu a předžalobní upomínkou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Dne 10. 12. 2023 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o poskytnutí úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Úvěrové podmínky. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výší úvěr 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem a poplatky, vše ve splátkách ve výši 2 930 Kč měsíčně v počtu 24 splátek. Celkem žalovaná na úvěr uhradila 20 510 Kč. Tato částka byla započtena částečně na jistinu, úrok a poplatky. Protože žalovaná nesplácela řádně, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 31. 12. 2024. Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 37 968,48 Kč, poplatků za pojištění ve výši 956 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a dále náklady na vymáhání 300 Kč/měsíc. Pro prodlení žalované se splácením více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. Sjednány byly rovněž další poplatky a smluvní pokuta pro případ porušení sjednaných podmínek. Žalovaná úvěr obdržela, úvěr však řádně nesplácela. Dopisem ze dne 31. 12. 2024 žalobkyně od smlouvy odstoupila a úvěr k tomuto datu zesplatnila. Žalobkyně vyčíslila dluh žalované k datu zesplatnění jak výše uvedeno. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, ač byla o úhradu upomínána v rámci předžalobní upomínky.Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.Podle ust. § 2004 odst. 1 občanského zákoníku se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila, finanční prostředky žalované poskytla, žalovaná však svému závazku úvěr řádně splácet nedostála. Žalobkyně proto využila svého oprávnění založeného smlouvou ve spojení s ust. § 2001 občanského zákoníku a od smlouvy odstoupila. S ohledem na uvedené vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná žalobkyni hradila pouze částečně, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž úrok z úvěru byl žalobkyni přiznán ode dne následujícího po zesplatnění úvěru a úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 955 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 051 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 024,48 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 409 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.