18 C 145/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr Ivanou Holubovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 7 771,56 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 771,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 771,56 Kč od 10. 1. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 934 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 7 771,56 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem budovy (bytového domu) [adresa], část [územní celek], postaveného na pozemku parc. [číslo] zastavená plocha a nádvoří, v k.ú. [anonymizováno]. Žalovaný užíval byt [číslo] v budově [adresa], na základě nájemní smlouvy od 01.12.2017. Z důvodu, že žalovaný neplatil řádně nájemné, vypověděl žalobce nájemní smlouvu. Z důvodu, že žalovaný byt dobrovolně nevyklidil, byl žalobce nucen se domáhat vyklizení bytu soudem. Žalovaný byl z bytu vyklizen dne 30.04.2019. Z vyúčtování za rok 2019 vyplývá, že žalovanému vznikl nedoplatek za služby za část roku 2019 (do doby jeho vyklizení) ve výši 7.771,56 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému vyúčtování za rok 2019, s výzvou k vypořádání uvedeného nedoplatku. Z důvodu, že dlužná částka nebyla žalovaným zaplacena, vyzval žalobce žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 7.771,56 Kč, výzvou ze dne 23.12.2020, která nebyla žalovanému doručena, avšak dostala se dne 30.12.2020 do dispoziční sféry žalovaného. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav: Dne [datum] byla mezi žalobkyní, jakožto pronajímatelem, a žalovaným, jako nájemcem, uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem dle článku I. byla zde specifikovaná bytová jednotka [číslo] nacházející se v domě [adresa], [územní celek], ve vlastnictví žalobkyně, dle článku II. smlouvy se žalovaný zavázal k úhradě nájemného, dle článku VI. k úhradě služeb spojených s užíváním bytu za podmínek zde specifikovaných, tj. ve výši dle evidenčního listu. Žalovaný byt užíval až do dne 30.4.2019, kdy byl vyklizen. Z vyúčtování za rok 2019 vyplývá, že žalovanému vznikl nedoplatek za služby za část roku 2019 (do doby jeho vyklizení) ve výši 7.771,56 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému vyúčtování za rok 2019, s výzvou k vypořádání uvedeného nedoplatku. Z důvodu, že dlužná částka nebyla žalovaným zaplacena, vyzval žalobce žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 7.771,56 Kč. V souladu s ustanovením § 2235 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na úhradu nedoplatku za vyúčtování služeb za období roku 2017 důvodným, neboť mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná nájemní smlouva, přičemž žalovaný porušil své smluvní povinnosti uvedené v článku II., VI. smlouvy, když sjednané nájemné a služby, které se staly splatnými, zaplaceny nebyly, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 2251 občanského zákoníku se žalovaný ocitl vůči žalobkyni v prodlení s plněním svého peněžitého závazku k úhradě nedoplatku vyúčtovaných služeb za r. 2019, když výši úroku z prodlení, soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 771,56 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.