18 C 146/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o 277 957,05 Kč s přísl./ úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 277 957,05 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 22 936,89 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 040,84 Kč, s úrokem ve výši 9,50 % ročně z částky 271 798,61 Kč od 15. 2. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 271 798,61 Kč od 15. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 46 947 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 277 957,05 Kč s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 2. 6. 2023 k účtu č. [bankovní účet].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud provedl důkaz žádostí o úvěr, Smlouvou o úvěru, standardními evropskými informacemi, Úvěrovými podmínkami, Všeobecnými obchodními podmínkami, interním účetním dokladem, historickým výpisem, upomínkou a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Účastníci dne 2. 6. 2023 uzavřeli Smlouvu o úvěru k účtu č. [bankovní účet] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky. V souladu se smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 291 284 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit do včetně úroků ve výši 9,5 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná úvěr čerpala, stanovené splátky však nehradil řádně. Žalobkyně úvěr zesplatnila a zaslala žalované upomínku k úhradě, žalovaná však ničeho nezaplatil. K datu podání žaloby vyčíslila žalobkyně dluh žalované částkou 271 798,61 Kč a příslušenství tvořeného z: kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 040,84 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 22 936,89 Kč, poplatků úvěru ve výši 6 158,44 Kč, obchodním úrokem z úvěru ve výši 9,50 % p. a. z částky 271 798,61 Kč ode dne 15. 2. 2025 až do zaplacení; zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 271 798,61 Kč ode dne 15. 2. 2025 až do zaplacení. Předžalobní upomínkou vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu, zaplaceno však nebylo.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve sjednané výši a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Žalovaná však svému závazku plnit řádně a včas nedostála, splátky řádně nehradila a svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila ani poté, co byl o úhradu písemně upomenuta. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobkyně oprávněným včetně nároku na poplatky a úroky z prodlení požadované v souladu s ust. § 1970 odst. 1 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46 947,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 119 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 277 957,05 Kč sestávající z částky 9 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 610 Kč ve výši 6 218,10 Kč.