18 C 157/2023

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Holubovské a přísedících Květy Kuldové a Stanislava Černého ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o 133 992 Kč s přísl./ doplatek mzdy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 133 992 Kč s úrokem z prodlení, a toII. z částky 169 992 Kč ve výši 15 % ročně od 16. ledna 2023 do 19. ledna 2023,III. z částky 139 992 Kč ve výši 15 % ročně od 20. ledna 2023 do 31. ledna 2023,IV. z částky 133 992 Kč ve výši 15 % ročně od 1. února 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 40 898 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem došlým zdejšímu soudu dne 19. 5. 2023 domáhal zaplacení částky ve výši 133 992 Kč se zákonným úrokem z prodlení tam specifikovanými a náhrady nákladů řízení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobce je bývalým zaměstnancem žalované. Dne 1. 1. 2006 byla mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva se sjednaným výkonem práce v pozici elektromontér. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s datem nástupu do zaměstnání dne 1. 1. 2006. Dne 31. 10. 2022 doručila žalovaná žalobci výpověď danou ve smyslu § 52 písm. c) z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů z téhož dne, kterým vypověděla žalovaná s účinností k datu 31. 10. 2022 pracovní poměr založený výše uvedenou smlouvou s tím, že se žalobce jako zaměstnanec pro žalovanou stal z důvodu snížení počtu zaměstnanců nadbytečným. Ve výpovědi byl žalobce současně poučen ve smyslu ust. § 67 zákoníku práce o svém právu na odstupné ve výši trojnásobku mzdy. Pracovní poměr žalobce u žalované zanikl uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty, která počala běžet dne 1. 11. 2022, a tedy k datu 31. 12. 2022. Mzda žalobce činila k datu ukončení pracovního poměru 34 560 Kč hrubého a žalobce kvantifikoval finanční pohledávku za žalovanou vyplývající z titulu odstupného takto: nevyplacená mzda za měsíc prosinec 2022 v celkové výši 36 493 Kč vč. částky za svátek, náhrada za nevyčerpanou dovolenou v celkové výši 5 799 Kč, částka za proplacenou dovolenou v celkové výši 38 662 Kč, odstupné celkem ve výši 126 078 Kč, celkem tedy 207 033 Kč představující hrubou mzdu. Od hrubé mzdy došlo k odpočtu částek: zálohová daň před slevami ve výši 35 182 Kč, sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč, zvýhodnění na děti ve výši 3 127 Kč, sleva na děti ve výši 3 127, záloha na daň ve výši 29 485 Kč a tedy čistá mzda žalobce činila částku 168 642 Kč, která byla navýšena o částku 1 350 Kč představující stravenkový paušál. Celková částka k výplatě žalobci tak činila 169 992 Kč. Při výpočtu mzdové pohledávky vycházel žalobce ze mzdového listu vystaveného žalovanou za období 12/ 2022. Přestože žalobce žalovanou o plnění upomínal a přestože žalovaná opakovaně žádala žalobce o posečkání s úhradou, uhradila z dlužné částky toliko 30 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalobce 19. 1. 2023 představující částečnou úhradu mzdy vztažmo k měsíci prosinci 2022 a částku 6 000 Kč rovněž bezhotovostním převodem na bankovní účet žalobce s tím, že tato platba byla identifikována jako částečná úhrada mzdy vztažmo k měsíci prosinci 2022. Vznesený nárok žalobce nebyl žalovanou doplacen ani předžalobní upomínce.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že nárok vznesený žalobcem neuznává v celém rozsahu. Nerozporovala, že mezi ní jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem byla dne 1. 1. 2006 uzavřena pracovní smlouva se sjednaným výkonem práce žalobce na pozici elektromontér a taktéž že mezi stranami sporu došlo k platnému ukončení pracovního poměru žalobce ke dni 31. 12. 2022, kdy důvodem ukončení byla výpověď daná žalobci z důvodu jeho nadbytečnosti. Současně žalobci ze zákona vznikl nárok na odstupné. Dále žalovaná poukazovala nato, že dlouhodobě podniká v oblasti montáží, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení. Bohužel jako ve všech odvětvích tak i v odvětví podnikání žalované se negativně projevila celosvětová pandemie covid-19 a její důsledky, jakož i následná ozbrojená Ruská agrese na Ukrajině. V důsledku těchto událostí se bohužel někteří odběratelé žalované dostali do druhotné platební neschopnosti a nebyly a zároveň ani v současné chvíli nejsou schopni dostát svým finančním závazkům vůči žalované. Žalovaná se tuto situaci snaží řešit a aktivně vymáhá své pohledávky vůči dlužníkům. Hledá i jiné způsoby, jak by mohla dostát svým finančním závazkům, a to i vůči svým dnes již bývalým zaměstnancům. Žalovaná uvedla, že uhradila žalobci 19. 1. 2023 částku 30 000 Kč a 30. 1. 2023 pak 6 000 Kč. Navíc se žalobcem aktivně komunikuje a snaží se o uzavření dohody formou splátkového kalendáře. Naposledy tak učinila 13. 6. 2023, kdy jí bylo žalobcem sděleno, že nabídku předem neodhazuje a promyslí ji. Od té doby však žalovaná nemá od žalobce žádnou novou informaci. Žalovaná dále uvedla, že má zájem na smírném řešení celé záležitosti a je přesvědčena, že žaloba je podána předčasně a v rozporu s dobrými mravy, kdy soudnímu sporu bylo možno otevřenou komunikací mezi stranami předejít. Žalovaná má zato, že by jí neměla být přičítána k tíži skutečnost, že se v důsledku neplnění závazků svých odběratelů dostala do přechodné druhotné platební neschopnosti. Navrhovala zamítnutí žaloby pro její předčasnost.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 23. 10. 2023. Dne 19. 10. 2023 ve večerních hodinách obdržel soud žádost jednatele žalované o odročení nařízeného jednání na jiný termín s odůvodněním, že onemocněl chřipkovým onemocněním, což doložil dokladem o vystavené dočasné pracovní neschopnosti.

4. Soud nařídil nové jednání na den 22. 11. 2023. Den před jednáním v odpoledních hodinách obdržel soud omluvu jednatele žalovaného z nařízeného jednání a zároveň žádost o jeho odročení s odůvodněním, že se nemůže z pracovních důvodů dostavit. Pro případ, že by soud žádosti nevyhověl, žádal, aby byly provedeny jen nezbytně nutné úkony a v jednání bylo pokračováno až v přítomnosti jednatele žalované. Zároveň uvedl, že setrvává na svém předchozím vyjádření a navrhuje zamítnutí žaloby.

5. Soud žádosti žalované nevyhověl, neshledal důvody pro další odročení jednání, a protože měl dostatek podkladů, jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s ust. § 101 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

6. Mezi účastníky řízení byly nesporné tyto skutečnosti:

7. Žalobce byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2006 30. 10. 2022 obdržel žalobce výpověď z pracovního poměru, která mu byla dána žalovanou, a to v souladu s ust. 52 písm. c) zákoníku práce. Nesporné je, že ve smyslu § 67 zákoníku práce má žalobce právo na odstupné ve výši trojnásobku mzdy. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil k datu 31. 12. 2022 a z titulu mzdových nároků byla žalobci uhrazena žalovanou částka 30 000 Kč dne 19. 1. 2023 a částka 6 000 Kč dne 31. 1. 2023, v obou případech převodem na účet žalobce.

8. Mezi účastníky řízení bylo sporné, zda žaloba byla žalobcem podána předčasně a zda byla žaloba podána v rozporu s dobrými mravy, jak tvrdila žalovaná.

9. Při jednání žalobce uvedl, že výplatním termínem u žalované byl 13. den v měsíci. Dále doplnil, že žalovaná jej kontaktovala 13. 6. 2023 s písemným návrhem mimosoudního řešení, jak uvedla. Pominula však, že žalobce 3. 7. 2023, tedy ještě před podáním vyjádření žalované doručil žalované prostřednictvím svého právního zástupce do datové schránky přípis nadepsaný„ Návrh smírného řešení – vyjádření“ datovaný dnem 1. 7. 2023, kterým žalobce odmítá návrh žalované na způsob úhrady žalovaného dluhu a navrhuje kompletní způsob vyřešení žalovaných pohledávek žalobce za žalovanou. Na tento návrh žalovaná nikterak nereagovala. Poukazoval nato, že má stálý zájem na smírném vyřešení probíhajícího soudního sporu, avšak je to žalovaná, která se smírnému řešení sporu brání. Žalobce taktéž uvedl, že žaloba nebyla podána předčasně, neboť předmětná pohledávka žalobce je splatná, uplatnitelná cestou práva. Taktéž žaloba nebyla podána v rozporu s dobrými mravy. Pokud žalovaná shledává postup žalobce spočívající ve vymáhání své splatné pohledávky za žalovanou včetně podání žaloby více jak pět měsíců po splatnosti žalované pohledávky v rozporu s dobrými mravy proto, že se má žalovaná nacházet v údajném stavu druhotné platební neschopnosti, pak žalobce takovou argumentaci žalované odmítá jako absurdní.

10. Soud provedl důkaz pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dnem 1. 1. 2006, výpovědí z pracovního poměru ze dne 30. 10. 2022 danou žalovanou žalobci dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce s poukazem na nárok žalobce na úhradu odstupného ve výši trojnásobku platu v souladu s ust. § 67 zákoníku práce, výpisem z obchodního rejstříku žalované, výpisy z účtu žalobce, z nichž je zřejmé, že dne 19. 1. 2023 poukázala žalovaná bezhotovostním převodem žalobci částku 30 000 Kč se zprávou pro příjemce„ částečná úhrada mzdy“ a dne 31. 1. 2023 poukázala žalovaná na účet žalobce částku 6 000 Kč se zprávou pro příjemce„ částečná úhrada mzdy“, mzdovým listem žalobce za období 12/ 2022, z něhož jsou zřejmé mzdové nároky ve výši 169 992 Kč čistého. Předžalobní výzvou ze dne 18. 4. 2023, doručenou do datové schránky žalované, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných mzdových nároků.

11. Soud posoudil věc po právní stránce takto:

12. Podle ust. § 52 písm. c) z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, stane-li se zaměstnanec zbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

13. Podle ust. § 67 odst. 1 písm. c) z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) – c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň dva roky.

14. Podle ust. § 13 odst. 5 z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy.

15. Podle ust. § 14 odst. 1 z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vtahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

16. Nesporné skutečnosti mezi účastníky řízení a zjištění učiněná z provedených důkazů vzal soud za základů zjištěného skutkového stavu věci. Po aplikaci výše uvedených zákonných ustanoveních dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána plně po právu. K 31. 12. 2022 skončil mnohaletý pracovní poměr žalobce u žalované ve smyslu výpovědi dané žalobci žalovanou z důvodů uvedených v ust. § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalobci tak vzniklo právo na úhradu mzdových nároků, jak byly vyčísleny ve mzdovém listu žalobce za období 12/ 2022, tj. v celkové výši 169 992 Kč čistých. Z této částky byla uhrazena částka 30 000 Kč 19. 1. 2023 žalobci a částka 6 000 Kč 31. 1. 2023. Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Mezi žalobcem a žalovanou nebyla uzavřená dohoda o výplatě odstupného ke dni skončení pracovního poměru, tj. 31. 12. 2022, ani o pozdějším termínu výplaty a mzdové nároky žalobce včetně odstupného tak byly splatné v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu po skončení pracovního poměru. Tímto dnem byl 13. leden 2023. Protože z nárokované částky byla žalobci uhrazena pouze část v celkové výši 36 000 Kč, stanovil soud žalované povinnost zbylou část mzdového nároku žalobci zaplatit způsobem uvedeným v rozsudku ve výroku I. Požadavek na zaplacení úroku z prodlení vychází z ust. § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jeho výše pak vychází z nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

17. Soud současně považuje za nutné uvést, že nesdílí názor žalované o tom, že by žaloba byla podána předčasně. Jak výše uvedeno, žalované mzdové nároky byly splatné již ke dni 13. 1. 2023. Částečně byly uhrazeny co do výše 36 000 Kč ve dvou splátkách v měsíci lednu 2023. Co do částky 133 992 Kč uhrazeny nebyly, a to ani přes výzvy žalobce i předžalobní upomínku ze dne 18. 4. 2023. Pokud byla žaloba u zdejšího soud podána dne 19. 5. 2023, stalo se tak až po čtyřech měsících po splatnosti mzdových nároků žalobce vůči žalované. V žádném případě tedy nelze hovořit o předčasně podané žalobě.

18. Soud rovněž nesouzní s názorem žalované v tom, že by žaloba byla podána v rozporu s dobrými mravy. Soud připouští, že žalovaná může být ve finančních potížích v důsledku druhotné platební neschopnosti svých odběratelů (přestože žalovaná toto své tvrzení nikterak nedoložila). Žalobcův nárok je jasně dán výše citovanými zákonnými ustanoveními a nelze je upozaďovat či nerespektovat. Soud o podaném návrhu rozhodoval 22. 11. 2023, tj. více než deset měsíců po splatnosti žalobcova nároku a více než šest měsíců po podání žaloby. Žalovaná ve svém vyjádření deklarovala snahu věc řešit smírně. Za období uvedených měsíců však tuto svoji tvrzenou ochotu nikterak nedemonstrovala konkrétním jednáním spočívajícím např. v tom, že by na účet žalobce uhradila další splátky z dlužné částky a vyjádřila tak alespoň dobrou vůli.

19. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Soud žalobci vůči žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 40 898 Kč představujících náklady právního zastoupení vyčíslené v souladu s vyhláškou NS ČR č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za úkony příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis repliky ze dne 21. 7. 2023 a účast při jednání soudu dne 22. 11. 2023 á 6 460 Kč za jeden úkon dle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, tj. celkem 32 300 Kč, 5x režijní paušál á 300 Kč, tj. 1 500 Kč, a DPH ve výši 21 % v souladu s ust. § 37 odst. 3 o. s. ř. ve výši 7 098 Kč.