18 C 248/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená 21. 12. 1983 bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 45 384,50 Kč s přísl./ nájemné a služby

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 384,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 45 384,50 Kč ve výši 12 % ročně od 16. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 22 325,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 45 384,50 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a její manžel (pronajímatelé) uzavřeli se žalovanou (nájemcem) dne 22. 11. 2023 nájemní smlouvu. Na jejím základě užívala žalovaná prostor o velikosti 3+1 nacházející se v 1. NP stavby č.p. číslo (rodinný dům) na adrese adresa, kterážto stavba je součástí pozemku parc. č. st. 46 (zastavěná plocha a nádvoří), přičemž předmětný pozemek se nachází v katastrálním území Tašovice, obec Karlovy Vary, okres Karlovy Vary a je zapsán na listu vlastnictví č. číslo vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary a současně bylo žalované umožněno užívat pozemek parc. č. 89/2 (zahrada), kterýžto pozemek se nachází v katastrálním území Tašovice, obec Karlovy Vary, okres Karlovy Vary a je zapsán na listu vlastnictví č. číslo vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary. Nájemní vztah založený nájemní smlouvou trval do dne 31. 5. 2025. K ukončení nájemního vztahu došlo ze strany žalobkyně. V souladu s ustanovením č. l. III. odst. 1 nájemní smlouvy se žalovaná zavázala platit pronajímatelům za užívání předmětu nájmu měsíční nájemné ve výši 13 000 Kč a měsíční zálohu na úhradu služeb: voda, odpad, správa ve výši 3 500 Kč, kdy sjednané nájemné a zálohy na služby byly splatné vždy k 15. dni měsíce předcházejícího měsíci, za který měly být nájemné a zálohy na služby hrazeny. Za měsíc únor, březen, duben a květen roku 2025 neuhradila žalovaná ničeho, celkem tak vznikl žalované dluh na nájemném a zálohách na služby ve výši 66 000 Kč. Dne 31. 5. 2025 žalovaná v dohodě o uznání dluhu a dohodě o jeho splnění ve splátkách uznala svůj dluh vůči žalobkyni a jejímu manželovi co do důvodu a výše v celkové částce ve výši 66 000 Kč (dluh na nájemném a zálohách za služby) a dále žalovaná v citované dohodě uznala a písemně se zavázala k úhradě nákladů advokáta za sepis této dohody ve výši 5 384,50 Kč. Celkem se tak žalovaná uznala a zavázala se uhradit částku ve výši 71 384,50 Kč. Pronajímatelé se dále písemně se žalovanou dohodli na zápočtu jistoty ve výši 26 000 Kč (kterou žalovaná složila na účet žalobkyně a jejího manžela v souladu s ustanovením č. l. IV. odst. 1 nájemní smlouvy) vůči dluhu ve výši 71 384,50 Kč. Z citované dohody pak dále vyplývá, že zbylou část peněžního závazku žalované po provedeném zápočtu, tj. ve výši 45 384,50 Kč měla žalovaná uhradit v devíti pravidelných měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazením byť neuhradila ničeho, čímž se stal dluh splatný v plné výši (viz ustanovení č. l. II odst. 2.3. dohody). Žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou výzvou ze dne 26. 6. 2025 k úhradě dluhu ve výši 45 354,50 Kč, žalovaná si však předmětnou výzvu nevyzvedla a žalobkyni se tato výzva vrátila zpět jako nevyzvednutá. Dne 1. 8. 2025 vydal podepsaný soud ve věci elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 218720/2025-7. Žalovaná podala včasný odpor, čímž došlo k jeho zrušení. V odporu žalovaná poukazovala na to, že se v bytě vyskytovala plíseň, a to bezprostřředně po rekonstrukci domu v zimě 2024. Ta se vyskytovala v polovině bytu v období nájmu v zimě 2024-2025 a nepomohlo ani větší vytápění. Přítomnost plísně způsobila zhoršení zdravotního stavu její dcery, které v té době bylo 2,5 roku. Ta od té doby trpí častými respiračními chorobami a byla odeslána ke specialistovi-alergologovi. K odporu přiložila žalovaná lékařskou zprávu MUDr. jméno FO, praktické lékařky právnická osoba a dorost ze dne 15. 8. 2025, v níž je uvedeno, že jméno FO, nar. 12. 6. 2022 trpí celoročně recidivujícími respiračními infekty, recidivujícími bronchitidami, byla odeslána k alergickému vyšetření a nelze vyloučit etiologii expozice celoročními alergeny (prach, plísně). K jednání nařízenému na den 30. 3. 2026 se žalovaná nedostavila, doručení měla řádně vykázáno dnem 5. 3. 2026. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí, jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s ust. § 101 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Teprve po skončení jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek, byla soudní kanceláří předložena omluva neúčasti žalované z důvodu nemoci obsahující současně žádost o odročení jednání. K žádosti byla přiložena lékařská zpráva vystavená praktickou lékařkou§ 2053. Soud provedl důkaz nájemní smlouvou ze dne 22. 11. 2023, uznáním dluhu a dohodou o jeho splnění ve splátkách ze dne 31. 5. 2025, výzvou k plnění ze dne 26. 6. 2025 – předžalobní upomínkou, včetně vrácení zásilky ze dne 18. 7. 2025 a z těchto listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a její manžel (jako pronajímatelé) uzavřeli se žalovanou (jako nájemcem) dne 22. 11. 2023 nájemní smlouvu. Předmětem nájmu bylo užívání prostoru o velikosti 3+1 nacházející se v 1. NP stavby č.p. číslo (rodinný dům) na adrese adresa žalovanou. Současně bylo žalované umožněno užívat pozemek parc. č. číslo (číslo), Nájemní vztah založený nájemní smlouvou trval do dne 31. 5. 2025. K ukončení nájemního vztahu došlo ze strany žalobkyně. V souladu s ustanovením č. l. III. odst. 1 nájemní smlouvy se žalovaná zavázala platit pronajímatelům za užívání předmětu nájmu měsíční nájemné ve výši 13 000 Kč a měsíční zálohu na úhradu služeb: voda, odpad, správa ve výši 3 500 Kč, kdy sjednané nájemné a zálohy na služby byly splatné vždy k 15. dni měsíce předcházejícího měsíci, za který měly být nájemné a zálohy na služby hrazeny. Za měsíc únor, březen, duben a květen roku 2025 neuhradila žalovaná ničeho, celkem tak vznikl žalované dluh na nájemném a zálohách na služby ve výši 66 000 Kč. Dne 31. 5. 2025 žalovaná v dohodě o uznání dluhu a dohodě o jeho splnění ve splátkách uznala svůj dluh vůči žalobkyni a jejímu manželovi co do důvodu a výše v celkové částce ve výši 66 000 Kč (dluh na nájemném a zálohách za služby) a dále žalovaná v citované dohodě uznala a písemně se zavázala k úhradě nákladů advokáta za sepis této dohody ve výši 5 384,50 Kč. Celkem se tak žalovaná uznala a zavázala se uhradit částku ve výši 71 384,50 Kč. Pronajímatelé se dále písemně se žalovanou dohodli na zápočtu jistoty ve výši 26 000 Kč (kterou žalovaná složila na účet žalobkyně a jejího manžela v souladu s ustanovením č. l. IV. odst. 1 nájemní smlouvy) vůči dluhu ve výši 71 384,50 Kč. Z citované dohody pak dále vyplývá, že zbylou část peněžního závazku žalované po provedeném zápočtu, tj. ve výši 45 384,50 Kč měla žalovaná uhradit v devíti pravidelných měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazením byť neuhradila ničeho, čímž se stal dluh splatný v plné výši (viz ustanovení č. l. II odst. 2.3. dohody). Žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou výzvou ze dne 26. 6. 2025 k úhradě dluhu ve výši 45 354,50 Kč, žalovaná si však předmětnou výzvu nevyzvedla a žalobkyni se tato výzva vrátila zpět jako nevyzvednutá. Po právní stránce posoudil soud žalobu takto: Podle ustanovení § 2053 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná dne 31. 5. 2025 uznala svůj dluh vůči žalobkyni a zavázala se jej uhradit způsobem uvedeným v dohodě o splátkách. Neuhradila však ničeho, proto se žalobkyně domáhá svých práv u soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 325,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 816 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 384,50 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 950 Kč ve výši 3 559,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.