18 C 319/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 67 640,90 Kč s přísl./ úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částku ve výši 66 459,90 Kč s úrokem ve výši 16,40 % ročně z částky 66 459,90 Kč od 24. 6. 2025 do 23. 7. 2025, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky 66 459,90 Kč od 4. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky 66 459,90 Kč od 24. 7. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 726,81 Kč, částku ve výši 1 181 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 706 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 67 640,90 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy č., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 3. 4. 2023. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 100 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků 16,4 % ročně, splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 600 Kč měsíčně počínaje dnem 24. 5. 2023. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem prohlásila celý dluh žalovaného ke dni 24. 6. 2025 za splatný. Nesplacená jistina činí 66 459,90 Kč a nesplacený smluvní úrok 2 726,81 Kč.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalovaný se ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení uváděná v žalobě nerozporoval. Soud tak ve věci rozhodl na základě listinných důkazů obsažených ve spise.Podle ustanovení § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 1970 z. č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2005 z. č. 89/2012 Sb., odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku a dalších poplatků, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 852 Kč.