18 C 320/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 6 049,18 Kč s přísl./ půjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 049,18 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 062,29 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 049,18 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 049,18 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 28. 3. 2011 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným.

3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Dne 28. 3. 2011 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 700 Kč ve formě 45 týdenních splátek po 460Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 6. 2016 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný celkem uhradila na předmětnou pohledávku částku 5 950,82 Kč.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům (podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. soud vycházel z hmotněprávní úpravy účinné do 31. 12. 2013):

7. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/ 1964, ve znění účinnému ke dni uzavření smlouvy o půjčce shora uvedené (dále jen„ o.z. 1964“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z. 1964 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. Podle § 55 odst. 2 o.z. 1964 ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.

10. Podle § 56 odst. 1 o.z. 1964 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. Podle § 3 o.z. 1964 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Podle ust. § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

13. Podle ust. § 456 občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

14. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky včetně poplatku splatit v 45 týdenních splátkách dle smlouvy. RPSN činila 206 %. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnil, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila celkem částku 5 950,92 Kč.

15. Soud podrobil smlouvu a její jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 12. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvu je nutné posoudit ji jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatky s úroky dosahující 72,5 % jistiny a RPSN 206 %) se jedná o smlouvu zjevně nespravedlivou a rozpornou s dobrými mravy. Jelikož se však žalované dostalo plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna dle ust. § 2993 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou řádně dle ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná částka 6 049,18 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 12.000 Kč a úhradami zaplacenými žalovaným ve výši 5 950,82 Kč. Současně byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 049,18 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.