18 C 364/2025
č. j. 18 C 364/2025-31
V PLATNOSTIOkresní soud v Karlových Varech rozhodl ve věci o nároku na zaplacení dluhu z pronájmu mobilního telefonu a jeho vrácení. Soud potvrdil nárok na částku 36 521 Kč s úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Povinnost vydání věci byla uložena na základě § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 807,45 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 36 521 Kč s přísl./ pronájem + vydání věci
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 36 521 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 552,32 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 521 Kč od 3. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen vydat žalobci věc prostřednictvím dodavatele právnická osoba, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 24 807,45 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 36 521 Kč s příslušenstvím a současně vrátit zařízení specifikované ve výroku
II. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovaným dne 18. 06. 2025 uzavřeli smlouvu o pronájmu č. číslo (dále jen „smlouva“). Součástí smlouvy se staly i všeobecné smluvní podmínky. Žalobkyně na základě smlouvy pronajala žalovanému mobilní telefon značka na dobu 24 měsíců a za tento pronájem se žalovaný zavázal platit pronajímateli sjednané měsíční splátky. Pronajímatel byl dle smlouvy a obchodních podmínek oprávněn účtovat žalovanému sankce v případě, že se opozdí se zaplacením splátky. Následně se žalovaný dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek pronájmu, načež jej žalobkyně informovala o výši jeho dluhu, a opakovaně ho vyzývala k jeho úhradě. Žalovaný svým závazkům nedostál a žalobkyně v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami doporučeným dopisem (výpověď smlouvy o pronájmu) z 23. 9. 2025 vyzvala žalovaného k vrácení pronajaté věci a zaplacení dluhu. Jelikož ani po uplynutí výpovědní doby nebyl závazek ze strany žalovaného řádně uhrazen a pronajaté zařízení nebylo vráceno, stala se smlouva vypovězenou a došlo k ukončení pronájmu. Žalovaný ničeho nezaplatil a věc nevrátil ani po zaslání předžalobní upomínky. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní a zjistil z nich skutkový stav totožný se skutkovým stavem popsaným v žalobě. Podle ustanovení § 2316 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2316 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 807,45Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 827 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 521 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a v případě nároku na vydání věci á 2 300 Kč, včetně celkem šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 641,40 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.