18 C 76/2026

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 38 046,58 Kč s přísl./ úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 046,58 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 675,14 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 311,06 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 34 261,58 Kč od 27. 11. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 34 261,58 Kč od 27. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 811,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 38 046,58 Kč s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 20. 11. 2022 k účtu č. , č. účtu, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud provedl důkaz žádostí o úvěr, Smlouvou o úvěru, standardními evropskými informacemi, Úvěrovými podmínkami, Všeobecnými obchodními podmínkami, interním účetním dokladem, historickým výpisem, upomínkou a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Účastníci dne 20. 11. 2022 uzavřeli Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky. V souladu se smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit do včetně úroků ve výši 11,5 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr čerpal, stanovené splátky však nehradil řádně. Žalobkyně úvěr zesplatnila a zaslala žalovanému upomínku k úhradě, žalovaný však ničeho nezaplatil. K datu podání žaloby vyčíslila žalobkyně dluh žalované částkou 38 046,58 Kč a příslušenství sestávající z jistiny 34 261,58 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 2 675,14 Kč, poplatků úvěru ve výši 3 785 Kč. Předžalobní upomínkou vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu, zaplaceno však nebylo.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve sjednané výši a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Žalovaný však svému závazku plnit řádně a včas nedostál, splátky řádně nehradil a svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil ani poté, co byl o úhradu písemně upomenut. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobkyně oprávněným včetně nároku na poplatky a úroky z prodlení požadované v souladu s ust. § 1970 odst. 1 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 811,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 522 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 046,58 Kč sestávající z částky 2 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 330 Kč ve výši 1 959,30 Kč.