18 C 95/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupeného advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky pro: rozvod manželství

I. Manželství [anonymizována dvě slova] [celé jméno manžela] [celé jméno manželky], uzavřené dne 21. 8. 2015 ve Vietnamu (Vietnamská socialistická republika), v [příjmení] [příjmení], registrované v knize manželství matričního úřadu- Úřadu městské části [obec], [obec], zvláštní matrika, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Manžel podal návrh na rozvod manželství, k němuž se manželka písemně připojila. Soud tak posuzoval návrh jako společný návrh obou manželů dle § 384 z.ř.s. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: 1.manželství účastníků bylo uzavřeno dne 21. 8. 2015 ve Vietnamu, 2.z manželství se nenarodily žádné děti, 3.manželé netvoří manželské společenství od roku 2020, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit, vzájemně se odcizili. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Soud nejprve řešil otázku příslušnosti soudu České republiky. Podle ustanovení § 2 zák. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v platném znění se zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Dle § 6 odst. 1,2 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v platném znění Pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Je-li ve věci dána pravomoc českých soudů, vztahuje se jejich pravomoc i na vzájemný návrh z téhož právního poměru nebo z týchž skutkových okolností. Podle § 47/1 z.č. 91/2012 Sb. Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Dle § 49 / 1 z.č. 91/2012 Sb. Osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.