19 C 159/2026

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 94 021 Kč

I. Řízení se zastavuje co do částky 3 895 Kč.

II. Soud připouští rozšíření žaloby o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 90 126 Kč od 2. 5. 2026 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 90 126 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 90 126 Kč od 2. 5. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 762 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se původně domáhala na žalovaném zaplacení částky 94 021 Kč s odůvodněním, že dne 12. 4. 2023 jako pronajímatel uzavřela nájemní smlouvu s paní , jméno FO, k bytu č. , číslo, , dům , adresa, V nájemní smlouvě byl jako člen domácnosti uveden žalovaný (nejednalo se o společný nájem). Nájemkyně , jméno FO, zemřela dne , datum, . Žalovaný s nájemkyní žil ve společné domácnosti až do její smrti a po její smrti byt bez právního důvodu dále užíval do 29. 9. 2025, kdy byt předal žalobkyni. Po předání zjistila žalobkyně škody přesahující běžné opotřebení. Žalobkyně na žalovaném požadovala zaplatit: 1) dluh z nájmu vzniklý před smrtí nájemkyně za období 1. 8. 2025 – 18. 8. 2025 ve výši 8 303 Kč, 2) bezdůvodné obohacení za užívání bytu po smrti nájemkyně bez právního důvodu ve výši 19 820 Kč (19. 8. 2025 – 31. 8. 2025: 5 997 Kč; 1. 9. 2025 – 29. 9. 2025: 13 823 Kč), počítané dle naposledy sjednaného měsíčního plnění 14 300 Kč, a 3) náhradu škody na bytě po předání dne 29. 9. 2025 ve výši 90 048 Kč dle odborného odhadu. Žalobkyně započetla na dluh žalovaného jistotu 14 000 Kč a zohlednila již uhrazenou platbu 10 150 Kč, a zanikla tak pohledávka 1) a částečně pohledávka 2). Žalovaný dluh žalobkyni neuhradil ani po doručení předžalobní výzvy.

2. Podáním ze dne 1. 5. 2026 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 3 895 Kč, neboť započetla přeplatek na zálohách za rok 2025, 2) pohledávka tak v rozsahu zápočtu zanikla a zbývá z ní k úhradě částka 78 Kč. 3) pohledávka z náhrady škody zůstává nadále v původní výši 90 048 Kč. Soud v řízení v rozsahu zpětvzetí podle § 96 odst. 1 o.s.ř. zastavil (výrok I). Souhlas žalovaného se zpětvzetím si soud nevyžadoval, protože ke zpětvzetí došlo před jednáním ve věci samé.

3. Podáním ze dne 1. 5. 2026 zároveň žalobkyně navrhla změnu žaloby (rozšíření žaloby) o zákonný úrok z prodlení. Soud tuto změnu připustil podle § 95 o.s.ř. (výrok II).

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud pouze důkazy předložené žalobkyní. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: nájemní smlouvou má soud za prokázané, že žalobkyně pronajala byt č. , číslo, pod adresou , adresa, nájemkyni , jméno FO, , žalovaný byl v nájemní smlouvě uveden jako člen domácnosti. Nájemkyně zemřela dne , datum, , žalovaný užíval pronajatý byt i po smrti nájemkyně do 29. 9. 2025, kdy byt předal žalobkyni. Dopisem ze dne 3. 12. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně započetla na nejstarší dluh ve výši 8 303 Kč platbu ve výši 10 150 Kč a jistotu ve výši 14 000 Kč na nejstarší dluh v podobě bezdůvodného obohacení. Vyúčtováním služeb a výpočtem přeplatku má soud za prokázané, že žalobkyně zohlednila přeplatek ve výši 3 895 Kč na dluh z bezdůvodného obohacení, z něhož zbývá k úhradě 78 Kč a celá náhrada škody. Porovnáním fotografií jakož i odborným odhadem , jméno FO, , IČO: , IČO, má soud za prokázané náklady na odstranění škod ve výši 90 048 Kč.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2910 věty první občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

7. V daném případě vznikl nájemní poměr mezi žalobkyní a nájemkyní, p. , jméno FO, . Žalovaný byl členem domácnosti jmenované nájemkyně. Nájem skončil smrtí nájemkyně ke dni , datum, a pokud žalovaný nadále pronajatý byt užíval, pak tento byt užíval bez právního důvodu a došlo na jeho straně k bezdůvodnému obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Výše takového obohacení odpovídá sjednanému nájemnému, jak vyplývá z § 2295 občanského zákoníku. V rozsahu bezdůvodného obohacení ve zbývající výši, po provedených zápočtech, 78 Kč je nárok žalobkyně důvodný. V případě škody ve výši 90 048 kč je také nárok důvodný, protože žalovaný odpovídá za škodu podle § 2910 občanského zákoníku, protože byt i po skončení nájmu užíval až do jeho předání dne 29. 9. 2025, avšak v rozporu se zákonnou povinností vyplývají z § 2993 občanského zákoníku předal byt ve stavu přesahujícím stav, v němž byl byt převzat, nehledě na běžné opotřebení. Konečně je také důvodný požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 762 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 762 Kč.