19 C 185/2020

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 2.011 Kč / nájemné a služby

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.011 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.011 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení ve výši 9 %, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4.514 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 2.011 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nedoplatku na službách ve výši 2.011 Kč za období od 1. 1. 2017 do 16. 1. 2017 za užívání pronajatého nebytového prostoru č. 702 pod adresou adresa Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z nájemní smlouvy dne 8. 6. 2015 má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o nájmu prostor určených k podnikání čč. 965/ MERK/2015 na dobu neurčitou od 1. 6. 2015 k nebytovému prostoru č. 702, na adrese adresa, za nějž se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši 6.240 Kč měsíčně a úhrady za služby spojené s užíváním nebytového prostoru (zálohy na služby) ve výši 3.000 Kč měsíčně. Celkem tedy 9.240 Kč. Nájemné bylo splatné vždy k 20. dni daného měsíce. Dne 2. 5. 2018 bylo žalovanému doručeno vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2017 do 16. 1. 2017 s nedoplatkem ve výši 2.011 Kč, které bylo splatné do 31. 8. 2018. Dosud však žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přestože mu žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně zaslala dne 29. 7. 2019 předžalobní výzvu k úhradě dluhu. Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o nájmu prostor sloužících k podnikání podle § 2302 občanského zákoníku, a dále bylo prokázáno, že žalovaný za výše uvedené období nezaplatil vyúčtování služeb, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce požadoval úhradu za poskytnuté služby v souladu s § 2303 ve spojení s § 2247 občanského zákoníku. Rovněž důvodným je požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.011 Kč sestávající z částky 1.000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1.000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.400 Kč ve výši 714 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.