19 C 24/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro částka / půjčka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na nákladech řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s přísl. z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o půjčce ze dne číslo Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) poskytnul žalované půjčku částka; žalovaná měla vrátit půjčku ve formě 53 týdenních splátek po částka, včetně souhrnného poplatku ve výši částka. Žalovaná uhradila částka.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Podle § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Jelikož se žalovaná ve věci nevyjádřila, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní a na základě Ze smlouvy o půjčce ze dne datum číslo soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jako„ Provident“ a žalovaná jako„ Zákazník“ uzavřeli smlouvu o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované půjčku částka; žalovaná měla vrátit půjčku ve formě 53 týdenních splátek po částka, včetně souhrnného poplatku ve výši částka.

5. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovanou o dobrovolné splnění dluhu.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně pohledávku postoupil na žalobkyni, z oznámení o postoupení pohledávky, že původní věřitel žalované oznámil postoupení pohledávky.

7. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně (jehož předmětem podnikání bylo též poskytování úvěrů) dne datum uzavřeli smlouvu o půjčce, jejímž obsahem je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované půjčku v částce částka a závazek žalované vrátit poskytnutou částku, zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka v 53 týdenních splátkách po částka. Původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávku postoupil na žalobkyni. Před podáním žaloby žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolnému splnění dluhu.

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům (podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. soud vycházel z hmotněprávní úpravy účinné do 31. 12. 2013):

9. Podle § 657 o. z. 1964 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z. 1964 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Podle § 55 odst. 2 o. z. 1964 ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.

12. Podle § 56 odst. 1 o. z. 1964 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 o. z. 1964. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši částka. Žalovaná se zavázala tuto půjčku splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně souhrnného poplatku. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, uhradil částka. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání o souhrnném poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Koneckonců sama žalobkyně počítá s tím, že smlouva o půjčce je neplatná a požaduje vydání bezdůvodného obohacení.

14. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 51a a násl. o. z. 1964), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

15. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 51a a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 56 o.z. 1964. Oproti příloze směrnice ustanovení § 56 odst.3 o. z. 1964 mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 56 odst.1 o. z. 1964, ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 55 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

16. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 56 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 1 o.z. 1964) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Ujednání o souhrnném poplatku ve výši částka je nepřiměřené. Pokud soud přepočte souhrnný poplatek ve výši částka na roční procentní úrok (69,6 % z částky nesplácené jistiny, jinak je pochopitelně výše úroku výrazně vyšší, RPSN činí dle obchodních podmínek 206,8 %), je uvedené ujednání o poplatku pro rozpor s dobrými mravy neplatné. Jestliže žalovaná uhradila částka, musel soud zohlednit provedené platby na jistinu, tedy žalovaná dluží částka (jistina ve výši částka mínus zaplacených částka). Co do rozdílu proto soud žalobu zamítnul.

17. Soud žalobě vyhověl ohledně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky dle § 517 odst. 2 o.z. 1964.

18. Pohledávka byla na žalobkyni platně postoupena v souladu s § 524 o. z.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.