19 C 241/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného pro 20.888 Kč / pojistné

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 20.888 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20.888 Kč od 30. 7. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8.967,20 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20.888 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaní dne 5. 7. 2019 v době od 00:30 hodin do 01:30 hodin na adrese [adresa žalovaného], v úmyslu zmocnit se cizí věci z venkovního volně přístupného prostoru samostatně stojící myčky určené pro samoobslužné mytí vozidel, vytrhli z držáků 4 ks bezpečnostních kamer výrobní značky CP-UNC-TB30FL3 -3.0 Mpix, které byly namontovány na sloupech veřejného osvětlení, a nenávratně je poškodili. Tímto jednáním způsobili škodu společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ poškozený“), majetkovou újmu ve výši nejméně 21.440 Kč. Žalovaný [celé jméno žalovaného] byl mimo jiné za předmětné jednání rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 31. 3. 2022, sp. zn. 7 T 6/2020 (dále jen„ Rozsudek“) uznán vinným z pokračujícího přečinu krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen„ trestní zákoník“), dílem nedokonaným ve stadiu pokusu dle ustanovení § 21 trestního zákoníku a pokračujícího přečinu poškození cizí věci dle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Žalovaný [celé jméno žalovaného] byl mimo jiné za předmětné jednání rozsudkem uznán vinným z pokračujícího přečinu krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 trestního zákoníku dílem nedokonaným ve stadiu pokusu dle ustanovení § 21 odst. 1 trestního zákoníku a pokračujícího přečinu poškození cizí věci dle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Poškozený byl rozsudkem odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. Žalovaní proti žalobě ničeho nenamítali. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalovaní proti žalobě ničeho nenamítali, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, konkrétně provedl k důkazu rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 31. 3. 2022, sp. zn. 7 T 6/2022, pojistnou smlouvou [číslo] oznámením o pojistné události [číslo] dokladem o vyplacení pojistného plnění a ukončením likvidace pojistné události. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalovaní dne 5. 7. 2019 v době od 00:30 hodin do 01:30 hodin na adrese [adresa žalovaného], v úmyslu zmocnit se cizí věci z venkovního volně přístupného prostoru samostatně stojící myčky určené pro samoobslužné mytí vozidel, vytrhli z držáků 4 ks bezpečnostních kamer výrobní značky CP-UNC-TB30FL3 [číslo] Mpix, které byly namontovány na sloupech veřejného osvětlení, a nenávratně je poškodili. Tímto jednáním způsobili škodu poškozenému, majetkovou újmu ve výši nejméně 21.440 Kč. Žalovaný [celé jméno žalovaného] byl mimo jiné za předmětné jednání rozsudkem uznán vinným z pokračujícího přečinu krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu dle ustanovení § 21 trestního zákoníku a pokračujícího přečinu poškození cizí věci dle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Žalovaný [celé jméno žalovaného] byl mimo jiné za předmětné jednání rozsudkem uznán vinným z pokračujícího přečinu krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 trestního zákoníku dílem nedokonaným ve stadiu pokusu dle ustanovení § 21 odst. 1 trestního zákoníku a pokračujícího přečinu poškození cizí věci dle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Poškozený byl rozsudkem odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. Dne 29. 5. 2020 v rámci pojistné události [číslo] na základě pojistné smlouvy [číslo] zaplatila žalobkyně poškozenému pojistné plnění ve výši 20.888 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2022 žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužné částky. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 2910 věty první občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. V posuzovaném případě se žalovaní dopustili shora citovaného protiprávního jednání, pro něž byli také odsouzení rozsudkem zdejšího soudu. Proto jsou také žalovaní povinni zaplatit žalobkyni dle § [číslo] ve spojení s § 2917 občanského zákoníku vyplacenou škodu ve výši odpovídající ustanovení § 2969 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octli se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.967,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 836 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.888 Kč sestávající z částky 1.940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.940 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1.940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.720 Kč ve výši 1.411,20 Kč.