19 C 241/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného pro 20.888 Kč / pojistné

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 20.888 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20.888 Kč od 30. 7. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8.967,20 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20.888 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaní dne 5. 7. 2019 v době od 00:30 hodin do 01:30 hodin na adrese adresa žalovaného, v úmyslu zmocnit se cizí věci z venkovního volně přístupného prostoru samostatně stojící myčky určené pro samoobslužné mytí vozidel, vytrhli z držáků 4 ks bezpečnostních kamer výrobní značky CP-UNC-TB30FL3 -3.0 Mpix, které byly namontovány na sloupech veřejného osvětlení, a nenávratně je poškodili. Tímto jednáním způsobili škodu společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ poškozený“), majetkovou újmu ve výši nejméně 21.440 Kč. Žalovaný celé jméno žalovaného byl mimo jiné za předmětné jednání rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 31. 3. 2022, sp. zn. 7 T 6/2020 (dále jen„ Rozsudek“) uznán vinným z pokračujícího přečinu krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen„ trestní zákoník“), dílem nedokonaným ve stadiu pokusu dle ustanovení § 21 trestního zákoníku a pokračujícího přečinu poškození cizí věci dle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Žalovaný celé jméno žalovaného byl mimo jiné za předmětné jednání rozsudkem uznán vinným z pokračujícího přečinu krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 trestního zákoníku dílem nedokonaným ve stadiu pokusu dle ustanovení § 21 odst. 1 trestního zákoníku a pokračujícího přečinu poškození cizí věci dle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Poškozený byl rozsudkem odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. Žalovaní proti žalobě ničeho nenamítali. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalovaní proti žalobě ničeho nenamítali, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, konkrétně provedl k důkazu rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 31. 3. 2022, sp. zn. 7 T 6/2022, pojistnou smlouvou číslo oznámením o pojistné události číslo dokladem o vyplacení pojistného plnění a ukončením likvidace pojistné události. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalovaní dne 5. 7. 2019 v době od 00:30 hodin do 01:30 hodin na adrese adresa žalovaného, v úmyslu zmocnit se cizí věci z venkovního volně přístupného prostoru samostatně stojící myčky určené pro samoobslužné mytí vozidel, vytrhli z držáků 4 ks bezpečnostních kamer výrobní značky CP-UNC-TB30FL3 číslo Mpix, které byly namontovány na sloupech veřejného osvětlení, a nenávratně je poškodili. Tímto jednáním způsobili škodu poškozenému, majetkovou újmu ve výši nejméně 21.440 Kč. Žalovaný celé jméno žalovaného byl mimo jiné za předmětné jednání rozsudkem uznán vinným z pokračujícího přečinu krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu dle ustanovení § 21 trestního zákoníku a pokračujícího přečinu poškození cizí věci dle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Žalovaný celé jméno žalovaného byl mimo jiné za předmětné jednání rozsudkem uznán vinným z pokračujícího přečinu krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 trestního zákoníku dílem nedokonaným ve stadiu pokusu dle ustanovení § 21 odst. 1 trestního zákoníku a pokračujícího přečinu poškození cizí věci dle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Poškozený byl rozsudkem odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. Dne 29. 5. 2020 v rámci pojistné události číslo na základě pojistné smlouvy číslo zaplatila žalobkyně poškozenému pojistné plnění ve výši 20.888 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2022 žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužné částky. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 2910 věty první občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. V posuzovaném případě se žalovaní dopustili shora citovaného protiprávního jednání, pro něž byli také odsouzení rozsudkem zdejšího soudu. Proto jsou také žalovaní povinni zaplatit žalobkyni dle § číslo ve spojení s § 2917 občanského zákoníku vyplacenou škodu ve výši odpovídající ustanovení § 2969 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octli se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.967,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 836 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.888 Kč sestávající z částky 1.940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.940 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1.940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.720 Kč ve výši 1.411,20 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.