19 C 25/2021
č. j. 19 C 25/2021-10
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), 37/2004 Sb. — § 13 § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 517 § 3028
Rubrum
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 592 Kč / pojistné I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 592 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 592 Kč od 2. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 %, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.479,32 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 20. 11. 2012. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 20. 11. 2012 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo důchodové a úrazové, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 1. 12. 2012. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 1. 11. 2019 do 1. 1. 2020 v celkové výši 592 Kč. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Jelikož pojistná smlouva byla uzavřena v době do 31. 12. 2013, použije se podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na tento právní poměr právní úprava platná a účinná do 31. 12. 2013, tedy zákon č. 37/2004 Sb. a občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2 zákona č. 37/2004 Sb. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 1. 11. 2019 do 1. 1. 2020. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.479,32 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 592 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 892 Kč ve výši 187,32 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.