19 C 3/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro 30 487,48 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 487,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 822,48 Kč od 27. 7. 2024 do 14. 9. 2024 ve výši 14,75 %, zákonným úrokem z prodlení z částky 30 487,48 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 30 822,48 Kč od 27. 7. 2024 do 14. 9. 2024, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 30 487,48 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 183,13 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 280,85 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 4 138 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 30 487,48 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky na základě žádosti žalovaného ze dne 26. 6. 2023.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s § 115a z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Dále uvedená skutková jištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci: ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 26. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím internetového bankovnictví) požádal o poskytnutí úvěru s limitem ve výši 30 000 Kč ke kreditní kartě.

5. Z dat o žádosti z 26. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k předmětnému úvěru. Lustrovala žalovaného v databázích (debety, delikvence, exekuce); žalovaný nebyl v insolvenci či exekuci, příjmy a výdaje vyplývaly z výpisu z účtu žalovaného (u žalobkyně).

6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z 26. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru s tím, že žalobkyně za sjednaných podmínek poskytla žalovanému neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu (výše limitu 30 000 Kč) a kreditní kartu MasterCard Standard, jejímž prostřednictvím lze úvěr čerpat. Účastníci sjednali právo žalobkyně pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru podle smlouvy prohlásit úvěr za splatný. Ze záznamů o podpisu klienta z 26. 6. 2023 vyplývalo, že žalovaný požádal o úvěr a vyslovil souhlas se smlouvou prostřednictvím elektronického bankovnictví.

7. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný se dostal se splácením úvěru do prodlení.

8. Z upomínky, 1. a 2 výzvy k zaplacení, jakož i z dopisu ze dne 23. 10. 2023 s doručenkou soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu na splátkách úvěru (poslední dopis byl žalované posílán poštou doporučeně). Z dopisu ze dne 16. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru k 15. 3. 2024; uvedený dopis doručovala žalovanému na adresu podle smlouvy, žalovaný převzal dopis dne 22. 3. 2024.

9. Žalobkyně vyzýval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby.

10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

11. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku (za použití prostředků komunikace na dálku). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. s tím, že ověřovala zejména příjmy žalovaného a měla s ohledem na vedení jeho běžného účtu přístup k informacím o hospodaření žalovaného. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, dostal se do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a ve spojení s § 2001 občanského zákoníku a od úvěrové smlouvy odstoupila (rozhodla o splatnosti dluhu). V důsledku odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nesplaceného zůstatku úvěru včetně úroků z úvěru a úroků z prodlení uplatněných v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rovněž sjednaných poplatků za upomínání. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou za oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 138 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 234 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 487,48 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.