19 C 82/2026

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 80 187 Kč / fond oprav a služeb

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 80 187 Kč se zákonným úrokem z prodleníve výši 12,75 % z částky 15 473 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení,ve výši 11,50 % z částky 34 714 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení,ve výši 11,50 % z částky 5 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení,ve výši 11,50 % z částky 5 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení,ve výši 11,50 % z částky 5 000 Kč od 1. 9. 2025 do zaplacení,ve výši 11,50 % z částky 5 000 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení,ve výši 11,50 % z částky 5 000 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení,ve výši 11,50 % z částky 5 000 Kč od 1. 1. 2026 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 799,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 80 187 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatků z vyúčtování služeb a plateb spojených se správou domu a pozemku, jakož i dlužných měsíčních zálohových plateb. Uvedl, že žalovaný je vlastníkem jednotky č. 729/12 v Karlových Varech, v domě spravovaném žalobcem, je povinen hradit stanovené zálohy a doplatit nedoplatky z ročních vyúčtování, avšak svou povinnost řádně a včas nesplnil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nijak konkrétně nepopřel a proti uplatněnému nároku ničeho nenamítal.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a byly splněny zákonné podmínky pro takový postup.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek soud zjistil, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek zapsaným v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném Krajským soudem v Plzni v oddílu , číslo, , vložce , číslo, , vznikl dne , datum, , má sídlo na adrese , adresa, , IČO , IČO, , a za výbor jedná navenek jeho předseda.

5. Z informace o jednotce z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný , Jméno žalovaného, je vlastníkem jednotky vedené v podkladech žalobce pod evidenčním označením , číslo, , bytu v budově č. p. , číslo, v katastrálním území , číslo, , zapsané na listu vlastnictví č. , číslo, , a že s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl , číslo, na společných částech domu. Označení jednotky , číslo, uvedené v žalobě soud považoval se zřetelem k ostatním identifikačním údajům, zejména adrese žalovaného, variabilnímu symbolu, spoluvlastnickému podílu a návaznosti všech předložených listin, za zjevnou písařskou chybu, která nemá vliv na identifikaci předmětné jednotky ani na důvodnost uplatněného nároku.

6. Ze změnového listu ze dne , datum, soud zjistil, že pro jednotku žalovaného, vedenou pod variabilním symbolem , var. symbol, , byl s účinností od 1. 9. 2023 stanoven nový měsíční předpis plateb v celkové výši 5 000 Kč, a to ve skladbě: teplo 900 Kč, teplá voda 1 325 Kč, voda 482 Kč, úklid 100 Kč, výtah 65 Kč, elektřina 60 Kč, odpad 200 Kč, pojistka 41 Kč, správa 110 Kč, režie 85 Kč a dlouhodobá záloha 1 632 Kč. Soud z tohoto listinného důkazu dále zjistil, že částka připadající na služby činí měsíčně 3 368 Kč a částka připadající na dlouhodobou zálohu činí měsíčně 1 632 Kč.

7. Z vyúčtování za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 soud zjistil, že ve vztahu k jednotce žalovaného činily celkové náklady na služby 72 218 Kč, zaplacené zálohy na služby 38 887 Kč a výsledný nedoplatek za služby 33 331 Kč. Z vyúčtování PSDP za stejné období soud zjistil nedoplatek 706 Kč. Z průvodního dopisu k vyúčtování soud zjistil, že celkový nedoplatek za rok 2023 činil 34 037 Kč, byl splatný do 31. 7. 2024 a případné námitky bylo možno uplatnit nejpozději do 16. 5. 2024.

8. Z doručenky k vyúčtování 2023 soud zjistil, že zásilka označená jako „Vyúčtování služeb 2023“ byla adresována žalovanému na adresu , adresa, , byla uložena k vyzvednutí dne 23. 6. 2023 a následně převzata dne 16. 5. 2024. Soud z tohoto důkazu uzavřel, že vyúčtování za rok 2023 bylo žalovanému doručeno.

9. Z vyúčtování za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 soud zjistil, že ve vztahu k jednotce žalovaného činily celkové náklady na služby 72 537 Kč, zaplacené zálohy na služby 35 387 Kč a výsledný nedoplatek za služby 37 150 Kč. Z vyúčtování PSDP za stejné období soud zjistil nedoplatek 932 Kč. Z průvodního dopisu k vyúčtování soud zjistil, že celkový nedoplatek za rok 2024 činil 38 082 Kč, z toho včetně salda k datu 31. 12. 2024 činil nedoplatek pro jednotku žalovaného 67.187 Kč, že případné námitky bylo možno uplatnit nejpozději do 18. 4. 2025 a že nedoplatek měl být uhrazen nejpozději do 31. 7. 2025. Žalobce však v tomto řízení za rok 2024 uplatnil pouze část tohoto nároku, a to částku 34 714 Kč; soud byl rozsahem uplatněného nároku vázán a mohl proto rozhodnout jen o takto žalované částce.

10. Z doručenky k vyúčtování 2024 soud zjistil, že zásilka označená jako „Vyúčtování služeb 2024“ byla žalovanému doručena na adresu , adresa, , a byla převzata dne 25. 3. 2025. Soud proto uzavřel, že i vyúčtování za rok 2024 bylo žalovanému doručeno.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 1. 2026 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ke dni 31. 12. 2025 ve výši 80 187 Kč do 10 dnů od doručení upomínky, sdělil mu platební údaje a upozornil jej na možnost soudního vymáhání.

12. Z obsahu žaloby a listinných důkazů soud vzal za prokázané, že z nedoplatku za rok 2023 v celkové výši 34 037 Kč byla po částečné úhradě žalovaným uhrazena částka 18 564 Kč a neuhrazený zůstatek tak činí 15 473 Kč; že nedoplatek za rok 2024 činí 34 714 Kč; a že žalovaný dále neuhradil měsíční předpisy za červen, červenec, srpen, září, listopad a prosinec 2025, vždy po 5 000 Kč, tedy celkem 30 000 Kč. Součet těchto částek činí 80 187 Kč.

13. Soud při hodnocení důkazů vycházel z toho, že všechny provedené důkazy jsou listinami navzájem se doplňujícími, obsahově souladnými a nevzbuzují pochybnosti o své pravosti ani věrohodnosti. Žalovaný jejich obsah nijak nezpochybnil, nenavrhl provedení dalších důkazů a netvrdil žádné skutečnosti, které by mohly vést k odlišnému skutkovému závěru.

14. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 1180 odst. 1 občanského zákoníku vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak. Podle § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti rozvrhnou na každou jednotku stejně. Podle § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Z těchto ustanovení plyne povinnost žalovaného jako vlastníka jednotky hradit jak příspěvky na správu domu a pozemku, tak zálohy na služby spojené s užíváním bytu.

15. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě a odvoz komunálního odpadu. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb vyúčtuje příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby za zúčtovací období a vyúčtování mu doručí. Podle § 7 odst. 3 téhož zákona provedou poskytovatel a příjemce služeb finanční vyrovnání nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. příjemce služeb předloží případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování do 30 dnů od doručení vyúčtování, jinak platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí.

16. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce žalovanému vyúčtování za roky 2023 a 2024 doručil, že žalovaný proti nim v zákonné lhůtě ničeho nenamítal a že nedoplatky vyplývající z těchto vyúčtování ve splatnosti neuhradil. Bylo dále prokázáno, že žalovaný neuhradil ani předepsané měsíční zálohy za červen, červenec, srpen, září, listopad a prosinec 2025, stanovené změnovým listem v částce 5 000 Kč měsíčně. Soud proto uzavírá, že žalobci vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení částky 15 473 Kč jako neuhrazené části nedoplatku z vyúčtování za rok 2023, částky 34 714 Kč jako žalobcem uplatněné části nedoplatku z vyúčtování za rok 2024 a částky 30 000 Kč jako dlužných měsíčních záloh za část roku 2025. Celkem tak žalovaný dluží žalobci 80 187 Kč.

17. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný se dostal do prodlení marným uplynutím lhůt splatnosti jednotlivých dílčích pohledávek, a žalobci proto vzniklo právo i na zákonný úrok z prodlení, a to z částky 15.473 Kč od 1. 8. 2024 ve výši 12,75 % ročně a z částek splatných v druhém pololetí roku 2025 a počátkem roku 2026 ve výši 11,5 % ročně, jak je uvedeno ve výroku I.

18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud uzavírá, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal svoji aktivní věcnou legitimaci, vlastnictví jednotky žalovaným, existenci a výši jednotlivých nedoplatků, doručení vyúčtování za roky 2023 a 2024, jakož i existenci neuhrazených měsíčních předpisů za část roku 2025. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci i požadované zákonné úroky z prodlení od jednotlivých dat splatnosti, jak jsou uvedeny ve výroku I.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 799,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 208 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 80 187 Kč sestávající z částky 4 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 4 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 580 Kč ve výši 2 011,80 Kč.