19 C 93/2023
č. j. 19 C 93/2023-11
V PLATNOSTIOkresní soud v Karlových Varech rozhodl rozsudkem pro uznání ve věci nároku na zaplacení částky za dodávku plynu, který byl v rámci smlouvy o sdružených službách poskytnut. Soud se opřel o § 153a odst. 1 o. s. ř., podle něhož je možné vydat rozsudek pro uznání, pokud žalovaná nevyjádřila svůj názor ve lhůtě stanovené § 114b o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalovaná podala odpor bez předchozího vyjádření, byly podmínky pro uznání splněny. Rozsudek byl vydán bez nařízení jednání, a to v souladu s § 153a odst. 4 o. s. ř. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 61.139 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Rubrum
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 548.353,44 Kč / dodávka plynu rozsudkem pro uznání I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 241.977,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 291.977,13 Kč od 25. 6. 2022 do 16. 5. 2023 ve výši 11,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 241.977,13 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 %, částku 257.906,42 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 257.906,42 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 240 Kč, částku 48.229,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 187.844,91 Kč od 10. 8. 2022 do 1. 3. 2023 ve výši 15 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 137.844,91 Kč od 2. 3. 2023 do 27. 3. 2023 ve výši 15 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 107.869,89 Kč od 28. 3. 2023 do 28. 3. 2023 ve výši 15 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 48.229,89 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 61.139 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částek ve výši 241.977,13 Kč dle faktury číslo na níž žalovaná uhradila částku 50.000 Kč, ve výši 257.906,42 Kč dle faktury číslo ve výši 48.229,89 Kč dle faktury číslo na níž žalovaná uhradila částku 50.000 Kč, 59.640 Kč a 29.975,02 Kč, a to za odebraný plyn podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 25. 2. 2019, a částku ve výši 240 Kč za odeslanou upomínku. Platebním rozkazem ze dne 25. 5. 2023, číslo jednací soud žalovanou v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s platebním rozkazem. Zároveň soud žalovanou uvedeným platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy. Platební rozkaz byl žalované doručen dne 29. 5. 2023. Žalovaná podala odpor proti platebnímu rozkazu, aniž by se ve věci vyjádřila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevyjádřila ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30-ti denní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, která marně proběhla dnem 13. 7. 2023, jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)), b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C.H.Beck, str. 332, bod 5 a 6). V posuzované věci se jedná o spor z titulu neuhrazené kupní ceny za odebraný plyn. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nenařizoval jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61.139 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 21.935 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 548.353,44 Kč sestávající z částky 10.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10.500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 10.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32.400 Kč ve výši 6.804 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.