20 C 122/2022
č. j. 20 C 122/2022-38
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hortenskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 80.292,16 Kč / úvěr, rozsudkem pro zmeškání I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 80.292,16 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 35.010,92 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 86 % ročně z částky 35.010,92 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši1. 930,50 Kč, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 26.128,60 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] mezi právním předchůdcem žalobce a to obchodní společností [právnická osoba], (dále jen [anonymizována dvě slova]), [IČO], sídlem [adresa]. Dne 28. 1. 2022 [anonymizována dvě slova] jako postupitel uzavřel se žalobcem Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné smlouvy. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 11. 10. 2022. Žalovanému bylo dne 12. 9. 2022 doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí. V posuzované věci se jedná o spor z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 25. 3. 2020. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalované, jíž jí vnikly z uvedeného titulu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši a to v částce 26.128,60 Kč, sestávající se úhrady soudního poplatku ve výši 3.212 Kč, z odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 17.360 Kč (odměna za 4 úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy, podání žaloby a účast při ústním jednání dne 11.10.2022), náhrady hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále sestávající se z náhrady za promeškaný čas dle ustanovení §14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a to náhrada za ztrátu času na cestě na trase Sokolov – Karlovy Vary v trvání 1 hodiny k soudnímu jednání dne 11. 10. 2022, celkem tedy náhrada za ztrátu času v trvání 2 půlhodin po 100 Kč, tedy 200 Kč a dále z náhrady za cestovné k soudnímu jednání dne 11. 10. 2022 na trase Sokolov – Karlovy Vary a zpět ve výši 259 Kč a to dle ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996Sb., v platném změní a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení dle návrhu právního zástupce žalobce ve výši 26.128,60 Kč, splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.